LibreOffice Logo

Příručka aplikace Calc 25.2

Kapitola 3
Formátování dat

Nechejte svá data zazářit

Autorská práva

Tento dokument je chráněn autorskými právy ©  týmu pro dokumentaci LibreOffice. Přispěvatelé jsou uvedeni níže. Dokument lze šířit nebo upravovat za podmínek licence GNU General Public License (https://www.gnu.org/licenses/gpl.html), verze 3 nebo novější, nebo the Creative Commons Attribution License (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/), verze 4.0 nebo novější.

Všechny ochranné známky uvedené v této příručce patří jejich vlastníkům.

Přispěvatelé

Pro toto vydání

‍Edward Olson

Olivier Hallot

 

 

Pro předchozí vydání

Skip Masonsmith

Dan Lewis

Steve Schwettman

Roman Kuznetsov

Peter Schofield

Alain Romedenne

flywire

Jochen Schiffers

Andrew Pitonyak

Steve Fanning

Robert Großkopf

Jean-Pierre Ledure

Jenna Sargent

Jost Lange

Drew Jensen

Pulkit Krishna

Martin Fox

Randolph Gamo

Jean Hollis Weber

Hazel Russman

Olivier Hallot

B. Antonio Fernández

Lisa Samy

 

Zpětná vazba

Jakékoli připomínky nebo návrhy k tomuto dokumentu prosím směřujte do fóra dokumentačního týmu na adrese https://community.documentfoundation.org/c/documentation/loguides/ (registrace je nutná) nebo pošlete e-mail na adresu: loguides@community.documentfoundation.org.

Vše, co pošlete do fóra, včetně vaší e-mailové adresy a jakýchkoli dalších osobních údajů, které jsou ve zprávě napsány, je veřejně archivováno a nemůže být smazáno. E-maily zaslané do fóra jsou moderovány.

Datum vydání a verze programu

Vydáno v červen 2025. Založeno na LibreOffice 25.2 Community.
Jiné verze LibreOffice se mohou lišit vzhledem a funkčností.

Používání LibreOffice na systému macOS

Některé klávesové zkratky a položky nabídek jsou v systému macOS jiné než v systémech Windows a Linux. V následující tabulce jsou uvedeny nejdůležitější rozdíly, které se týkají informací uvedených v tomto dokumentu. Podrobný seznam nalezneme v nápovědě aplikace a v příloze A (Klávesové zkratky) této příručky.

Windows nebo Linux

Ekvivalent pro macOS

Akce

Nástroje > Možnosti na hlavní nabídce

LibreOffice > Předvolby na hlavní nabídce

Přístup k možnostem nastavení

Klepnutí pravým tlačítkem

Ctrl+klepnutí a/nebo klepnutí pravým tlačítkem v závislosti na nastavení počítače

Otevře se místní nabídka

Ctrl nebo Control

a/nebo Cmd nebo Command, v závislosti na klávesnici.

Používá se také s dalšími klávesami.

Alt

a/nebo Alt nebo Option v závislosti na klávesnici.

Používá se také s dalšími klávesami.

Úvod

Stejně jako v každém moderním tabulkovém procesoru je i v Calcu důležitou funkcí formátování buněk. Prostředky pro formátování Calc využívají rozsáhlou sadu atributů pro vylepšení vizuálního zobrazení příslušných informací sešitu. V této kapitole se zabýváme ručním formátováním a formátováním pomocí stylů a také podmíněným formátováním.

Formátování dat

Všechna nastavení popsaná v této části lze také nastavit jako součást stylu buňky. Více informací najdeme v Kapitole 4, Používání stylů a šablon.

Data v Calcu můžeme formátovat několika způsoby. Formátování lze definovat jako součást stylu buňky, takže se aplikuje automaticky, nebo je lze na buňku aplikovat ručně. Dialogové okno Formátovat buňky lze použít pro větší kontrolu a další možnosti nad vybranou buňkou nebo rozsahem buněk. Všechny možnosti formátu jsou popsány níže.

Víceřádkový text

Více řádků lze zadat do jedné buňky buď automatickým, nebo ručním zalomením. Každá z metod je vhodná pro jiné situace.

Automatické zalamování

Pokud chceme víceřádkový text v buňce zalomit automaticky, můžeme použít následující způsoby:

Způsob 1

  1. Vybereme buňku nebo oblast buněk.

  2. V hlavní nabídce zvolíme Formát > Buňky, nebo klepneme pravým tlačítkem a z místní nabídky vybereme Formát buněk nebo zmáčkneme klávesy Ctrl + 1. Otevře se dialogové okno Formát buněk.

  3. Klikneme na kartu Zarovnání (1).

  4. V sekci Vlastnosti vybereme Automaticky zalomit text a klepneme na OK.

Způsob 2

  1. Vybereme buňku.

  2. Na kartě Vlastnosti postranní lišty kliknutím na tlačítko + rozbalíme panel Zarovnání (2).

  3. Zaškrtneme možnost Zalomit text, změna se projeví okamžitě.

Metoda 3

  1. Vybereme buňku.

  2. Klikneme na nástroj Zalomit text na nástrojové liště.

Obrázek 1: Dialogové okno Formát buněk – karta Zarovnání

Dialogové okno Formát buněk – karta Zarovnání

Obrázek 2: Nastavení zalamování textu

Nastavení zalamování textu

Ruční zalomení textu

Když chceme zalomit text v buňce ručně, stiskneme během psaní v buňce kombinaci kláves Ctrl + Enter. Když text upravujeme, nejprve na buňku poklepeme a pak kurzor umístíme tam, kde chceme řádek zalomit. Ve Vstupním řádku na Panelu vzorců můžeme také stisknout Shift + Enter.

Při zadání ručního zalomení řádku se změní výška řádku buňky, ale šířka buňky se nezmění a text může stále překrývat konec buňky. Šířku buňky musíme změnit ručně nebo přemístit zalomení řádku.

Zmenšit text podle velikosti buňky

Velikost písma textu v buňce lze automaticky přizpůsobit velikosti buňky:

  1. Vybereme buňku nebo oblast buněk.

  2. V hlavní nabídce zvolíme Formát > Buňky, nebo klepneme pravým tlačítkem a z místní nabídky vybereme Formát buněk nebo zmáčkneme klávesy Ctrl + 1. Otevře se dialogové okno Formát buněk.

  3. Klikneme na kartu Zarovnání (1).

  4. V sekci Vlastnosti vybereme Zmenšit podle velikosti buňky a klepneme na OK.

Formátování čísel

Pomocí ikon na nástrojové liště Formátování lze na buňky použít několik formátů čísel (zvýrazněno na 3). Vybereme buňku a pak klepnutím na příslušnou ikonu změníme formát čísla.

Obrázek 3: Tlačítka formátu čísla na nástrojové liště Formátování

Tlačítka formátu čísla na nástrojové liště Formátování

Podrobnější nastavení nebo výběr dalších formátů čísel najdeme na kartě Čísla dialogového okna Formát buněk (4):

Obrázek 4: Formátování čísel

Formátování čísel

Formátování písma

Pokud chceme vybrat formát písma pro konkrétní buňku:

  1. Vybereme buňku nebo oblast buněk.

  2. V nástrojové liště Formátování (zvýrazněno na 5) klikneme na šipku dolů vpravo od pole Název písma a v rozevíracím seznamu vybereme písmo. Pohybem myši přes položky rozevíracího seznamu Název písma se ve vybraných buňkách zvýrazněné písmo dočasně aplikuje. Písmo lze také změnit na kartě Písmo v dialogovém okně Formát buněk.

  3. Klikneme na šipku dolů napravo od nástrojové lišty Formátování Velikost písma a vybereme velikost písma z rozevíracího seznamu. Písmo lze také změnit pomocí karty Písmo v dialogovém okně Formát buněk.

  4. Další atributy písma můžeme nastavit pomocí tlačítek na ikonách nástrojové lišty Formátování Tučné, Kurzíva nebo Podtržené.

  5. Pokud chceme změnit zarovnání písma, klikneme na jednu z ikon pro zarovnání (Zarovnat vlevo, Zarovnat na středZarovnané vpravo). Nabídka Formát > Zarovnání poskytuje kromě zarovnání Do bloku také tyto možnosti.

Obrázek 5: Název a velikost písma na nástrojové liště Formátování

Název a velikost písma na nástrojové liště Formátování

Pokud chceme určit jazyk v buňce, použijeme kartu Písmo v dialogovém okně Formát buněk. Změna jazyka v buňce nám umožní vytvářet vícejazyčný dokument. Další změny charakteristik písma nalezneme v části „Efekty pro písmobelow.

Chceme-li zvolit, zda se mají názvy písem zobrazovat v jejich fontu nebo v prostém textu, přejdeme na Nástroje > Možnosti > LibreOffice > Zobrazení a vybereme nebo zrušíme výběr volby Zobrazit náhled písem v sekci Seznamy písem. Další informace nalezneme v kapitole 16 Nastavení a přizpůsobení.

Efekty pro písmo

  1. Vybereme buňku nebo oblast buněk.

  2. K otevření dialogového okna Formátování buněk klepneme tlačítkem myši a vybereme Formát buněk z místní nabídky, přejdeme na Formát > Buňky v místní nabídce nebo stiskneme Ctrl + 1.

  3. Klikneme na kartu Efekty pro písmo (6).

  4. Z dostupných možností vybereme efekt písma, který chceme použít. Dostupné možnosti jsou popsány v kapitole 4, Použití stylů a šablon.

  5. Klepnutím na OK nastavíme efekty pro písmo a zavřeme dialogové okno.

Změny se aplikují na vybraný text, slovo obsahující kurzor nebo na jakýkoli nový text, který vložíme.

Obrázek 6: Dialogové okno Formát buněk – karta Efekty pro písmo

Dialogové okno Formát buněk – karta Efekty pro písmo

Orientace textu

Chceme-li změnit směr textu v buňce, použijeme kartu Zarovnání v dialogovém okně Formát buněk (1 na straně 1).

  1. Na kartě v dialogu Zarovnání buněk Zarovnání vybereme Základna, ze které se text má otáčet následujícím způsobem:

  1. Klikneme na malý indikátor na okraji od dialogu Orientace textu a otáčíme, dokud nedosáhneme požadovaných stupňů.

  2. Případně zadáme počet stupňů, o které chceme text otočit do pole Stupně.

  3. Vybereme Svisle zarovnané, aby se text v buňce objevil svisle.

Pokud je povolena podpora asijských jazyků a směr textu je nastaven na vertikální, je k dispozici asijský režim rozložení. Tato možnost, kterou lze povolit pomocí zaškrtávacího políčka na kartě Zarovnání dialogového okna Formát buněk, zarovná asijské znaky ve vybrané buňce (buňkách) jeden pod druhý. Pokud buňka obsahuje více než jeden řádek textu, řádky jsou převedeny na sloupce textu, které jsou uspořádány zprava doleva. Západní znaky jsou v převedeném textu otočeny o 90 stupňů doprava. Asijské znaky otočeny nejsou.

Použití nástrojů na nástrojové liště Formátování

Nástroje na nástrojové liště Formátování lze po výběru buňky použít následujícím způsobem:

Ikony směru textu mohou být k dispozici pouze tehdy, jsou-li zaškrtnuty možnosti AsijskéKomplexní rozvržení textu v nabídce Nástroje > Možnosti > Jazyková nastavení > Jazyky > Výchozí jazyky pro dokumenty. Pokud je nutné ikony směru textu zviditelnit, klikneme pravým tlačítkem myši na nástrojovou lištu a v kontextové nabídce vybereme Viditelná tlačítka. Poté klikneme na požadovanou ikonu  a tak ji umístíme na nástrojové liště Formátování.

Asijská typografie

Pokud je povolena podpora asijských jazyků, je v dialogovém okně Formát buněk zobrazena karta Asijská typografie (7). Tato karta umožňuje nastavení typografických možností pro buňky v dokumentech asijského jazyka. Podporu asijských jazyků zapneme v nabídce Nástroje > Možnosti > Jazyky a národní prostředí > Obecné > Výchozí jazyky pro dokumenty > Asijské.

Obrázek 7: Dialogové okno Formát buněk – karta Asijská typografie

Dialogové okno Formát buněk – karta Asijská typografie

 

K dispozici jsou následující možnosti:

Formátování ohraničení buněk

Chceme-li buňce (nebo skupině vybraných buněk) nastavit ohraničení, klepneme na ikonu Ohraničení na nástrojové liště Formátování a použijeme nastavené styly nebo otevřeme dialogové okno Formát buněk pro další možnosti. Další informace o těchto možnostech nalezneme v kapitole 4. Použití stylů a šablon.

Vlastnosti ohraničení buněk se aplikují pouze na vybrané buňky a dají se změnit pouze jejich úpravou. Pokud má například buňka C3 horní ohraničení, je možné jej odstranit pouze při zvolení buňky C3. Nelze ji odstranit v C2, i když se zdá, že je spodní hranicí pro buňku C2.

  1. Označíme buňku nebo oblast buněk.

  2. V hlavní nabídce zvolíme Formát > Buňky, nebo klepneme pravým tlačítkem a z místní nabídky vybereme Formát buněk nebo zmáčkneme klávesy Ctrl + 1. Otevře se dialogové okno Formát buněk.

  3. Na kartě Ohraničení (8) vybereme požadované možnosti.

  4. Klepnutím na OK zavřeme dialogové okno a uložíme změny.

Pro nastavení přednastavených stylů ohraničení můžeme také použít ikony na nástrojové liště Formátování:

  1. Klikneme na ikonu Ohraničení a vybereme jednu z možností zobrazenou v paletě Ohraničení.

  2. Klikneme na ikonu Styl ohraničení a vybereme jednu ze stylů linek z palety Styl ohraničení.

  3. Klikneme na ikonu Barva ohraničení, abychom použili poslední vybranou barvu. Klikneme na šipku dolů napravo od ikony Barva ohraničení, abychom vybrali jinou barvu z palety Barva ohraničení.

Při tvorbě ohraničení pomocí ikon na nástrojové liště Formátování máme dvě možnosti: buď kliknutím levým tlačítkem myši na požadovanou ikonu přidáme ohraničení ke stávajícímu nebo kombinací Shift+kliknutí přidáme ohraničení a stávající odstranit odstraníme.

Obrázek 8: Dialogové okno Formát buněk – karta Ohraničení

Dialogové okno Formát buněk – karta Ohraničení

Formátování pozadí buňky

Kromě následujícího textu o formátování barvy pozadí buňky nebo skupiny buněk nalezneme další informace v kapitole 4. Použití stylů a šablon.

  1. Označíme buňku nebo oblast buněk.

  2. V hlavní nabídce zvolíme Formát > Buňky, nebo klepneme pravým tlačítkem a z místní nabídky vybereme Formát buněk nebo zmáčkneme klávesy Ctrl + 1. Otevře se dialogové okno Formát buněk.

  3. Na kartě Pozadí klepneme na tlačítko Barva a vybereme barvu z palety barev.

  4. Klepnutím na tlačítko OK uložíme změny a zavřeme dialogové okno.

Nebo klepneme na ikonu Barva pozadí na nástrojové liště Formátování, abychom použili naposledy vybranou barvu. Chceme-li vybrat jinou barvu z palety Barva pozadí, klepneme na ikonu šipky vpravo od palety Barva pozadí.

Automatický formát buněk a listů

Použití automatického formátování

Pomocí funkce Automatický formát můžeme naformátovat skupinu buněk:

  1. Vybereme buňky, které chceme formátovat, a to minimálně v rozsahu tří řádků a sloupců včetně jejich záhlaví.

  2. Přejdeme do nabídky Formát > Styly automatického formátu, otevře se dialogové okno Automatický formát (9).

  3. V seznamu vybereme typ formátu a barvu.

  4. Vybereme vlastnosti formátování, které funkce Automatické formátování aplikuje.

  5. Klepnutím na tlačítko OK uložíme změny a zavřeme dialogové okno.

Obrázek 9: Dialogové okno Automatický formát

Dialogové okno Automatický formát

Definování nového automatického formátování

Nově definovaný automatický formát máme k dispozici pro použití ve všech sešitech:

  1. Můžeme přitom zvolit typ dat a písma, velikost písma, ohraničení buněk, pozadí a další.

  2. Vybereme rozsah buněk alespoň 4x4 buňky.

  3. Přejdeme do nabídky Formát > Styly automatického formátu, otevře se dialogové okno Automatický formát a poté klikneme na tlačítko Přidat.

  4. V dialogovém okně Přidat automatický formát zadáme do pole Název smysluplný název nového formátu a klikneme na OK.

  5. Nový automatický formát je nyní k dispozici v seznamu Formát v dialogovém okně Automatický formát. Kliknutím na OK zavřeme dialogové okno Automatický formát.

Automatické formátování nepoužívá styly buněk. Na vybraný rozsah buněk se použije přímé formátování. Nový automatický formát je uložen v profilu uživatele a není součástí aktuálního dokumentu. To znamená, že jej pomocí svého profilu můžeme znovu použít v jiném dokumentu tabulkového procesoru. Pod jiným profilem nebo jiným uživatelem však nový automatický formát nenalezneme. Viz kapitola 4. Použití stylů a šablon.

Zvýrazňování hodnot

Někdy může tabulka obsahovat data různých typů ve stejném sloupci, řádku nebo rozsahu. Například sloupec s daty může mít řetězec (text) zapsaný ve stejném formátu jako je výchozí formát dat v daném sloupci. Protože se s řetězci a čísly v některých důležitých funkcích, jako je například funkce PRŮMĚR, zachází odlišně, může tabulkový procesor spočítat výsledky nesprávně, pokud jsou data různých typů.

Zvýraznění hodnoty zobrazuje obsah buňky v různých barvách v závislosti na typu obsahu. Příklad zvýraznění hodnoty je na 10:

Obrázek 10: Příklad zvýraznění hodnoty

Příklad zvýraznění hodnoty

Barvy zvýrazňující hodnoty mají přednost před všemi barvami použitými při formátování. Tato změna barvy platí pouze pro barvy viditelné na displeji. Při tisku tabulky se vytisknou původní barvy použité pro formátování.

Pro vypnutí či zapnutí této funkce zvolíme v hlavní nabídce Zobrazit > Zvýrazňování hodnot nebo použijeme klávesovou zkratku Ctrl + F8. Když je zvýraznění hodnot vypnuto, použijí se pro zobrazení původní barvy formátování.

Automatické nastavení zvýrazňování hodnot lze zapnout v nabídce Nástroje > Možnosti > LibreOffice Calc > Zobrazení > Zobrazit > Zvýrazňování hodnot. Tento výchozí režim pro zvýraznění hodnot však nemusí být vhodný pro tisk.

Pokud se barva písma při použití na buňku nezmění, zkontrolujeme, zda je aktivní zvýraznění hodnoty.

Použití podmíněného formátování

Formátování buňky je možné nastavit tak, aby se měnilo podle podmínek, které definujeme. Podmíněné formátování je využíváno k zvýraznění dat, které jsou mimo specifická nastavení, která využíváme. Nadměrné používání podmíněného formátování se nedoporučuje, protože by při nevhodném užití mohlo snížit dopad dat, která nesplňují nastavené podmínky.

Chceme-li používat podmíněné formátování, musí být povolena funkce Automatický výpočet a musí být použity styly. Více informací najdeme v Kapitole 4, Používání stylů a šablon.

Nastavení podmíněného formátování

  1. Zkontrolujeme, zda je funkce Automatický výpočet povolena jedním ze dvou způsobů:

Obrázek 11: Automatický výpočet na stavovém řádku.

Automatický výpočet na stavovém řádku.

  1. Vybereme buňky, ve kterých chceme použít podmíněné formátování.

  2. V hlavní nabídce zvolíme Formát > Podmíněný > Podmínka (16), Barevná škála (21), Datový pruh (22), Sady ikon (24) nebo Datum (20). Otevře se dialogové okno Podmíněné formátování. Zobrazí se všechny již definované podmínky.

  3. Klepnutím na Přidat vytvoříme nebo definujeme novou podmínku. Podle potřeby tento krok opakujeme.

  4. Vybereme styl ze stylů uvedených v rozbalovacím seznamu Použít styl. Podle potřeby tento krok opakujeme.

  5. Případně výběrem možnosti Nový styl otevřeme dialogové okno Styl buňky (25) a vytvoříme nový styl buňky. Podle potřeby tento krok opakujeme.

  6. Klepnutím na OK uložíme podmínky a zavřeme dialogové okno. Vybrané buňky jsou nyní nastaveny k použití výsledku pomocí podmíněného formátování.

Obrázek 12: Ikona podmíněného formátování na nástrojové liště

Ikona podmíněného formátování na nástrojové liště

Obrázek 13: Dialogové okno Podmíněné formátování – hodnota buňky

Dialogové okno Podmíněné formátování – hodnota buňky

Ačkoliv ke každému typu podmínky lze přistupovat pomocí jiné možnosti v hlavní nabídce Formát > Podmíněný, pět variant dialogového okna Podmíněné formátování zobrazených na 16 20  se neliší. Po otevření dialogového okna můžeme vytvářet podmínky všech typů, aniž bychom museli jít znovu do hlavní nabídky. Například můžeme vytvořit Podmínku 1 pro výběr stylu buňky, která se použije, pokud buňka nabude přesné hodnoty (Podmínka 1 je typu “Podmínka”). Můžeme poté zmáčknout tlačítko Přidat a vytvořit Podmínku 2 výběrem hodnoty Všechny buňky v levém horním rozbalovacím poli a poté vybrat Datový pruh v následujícím rozbalovacím poli (Podmínka 2 je typu “Datový pruh”). Poté můžeme zmáčknout tlačítko Přidat a vytvořit Podmínku 3 výběrem Datum je v levém horním rozbalovacím poli (Podmínka 3 je typu “Datum”). Tímto způsobem můžeme vytvořit mnoho podmínek různých typů pro řízení podmíněného formátování vybraných buněk.

Druhy podmíněného formátování

Dialogové okno Podmínka je výchozím bodem při používání podmíněného formátování. Zde můžeme definovat, jaké formáty se mají použít ke zvýraznění těch dat v tabulce, která splňují zadané podmínky.

Hodnota buňky

Aplikuje vybraný styl na buňku nebo rozsah buněk ovládaný podmínkou nastavenou v rozevíracím seznamu. Formátování se aplikuje na každou buňku zvlášť a podmínka může záviset na hodnotách ostatních buněk vybraného rozsahu. Možnosti jsou popsány v 1.

Tabulka 1: Podmínky pro čísla a text v buňkách

Podmínka

Aplikuje vybraný styl na buňku...

je rovno

...když se hodnota buňky rovná hodnotě zadané uživatelem v textovém poli vpravo. Pokud porovnáváme textové hodnoty, vložíme text do uvozovek.

není rovno

hodnota buňky se nerovná (liší se od) hodnotě zadané uživatelem v textovém poli vpravo. Pokud porovnáváme textové hodnoty, vložíme text do uvozovek.

je duplicitní

Vybraný styl aplikuje na buňku, pokud má alespoň jedna další buňka v rozsahu  stejný obsah.

není duplicitní

Aplikuje vybraný styl na buňku, pokud je obsah buňky v rozsahu jedinečný.

začíná na

Aplikuje vybraný styl na buňku, pokud její obsah začíná textem nebo číslem definovaným v pravém textovém poli.

Viz poznámku o převodu textu níže.

končí na

Aplikuje vybraný styl na buňku, pokud její obsah končí textem nebo číslem definovaným v pravém textovém poli.

Viz poznámku o převodu textu níže.

obsahuje

Aplikuje vybraný styl na buňku, pokud buňka obsahuje text nebo číslo definované v pravém textovém poli.

Viz poznámku o převodu textu níže.

neobsahuje

Aplikuje vybraný styl na buňku, pokud buňka neobsahuje text nebo číslo definované v pravém textovém poli.

Viz poznámku o převodu textu níže.

Podmínka se vztahuje na interně převedený text, který buňka obsahuje. Číselné hodnoty se porovnávají s jejich ekvivalentní textovou reprezentací. Číselné formáty (měnové, vědecké, uživatelsky definované, ...) buněk se při porovnávání neberou v úvahu.

Tabulka 2: Podmínky pro buňky s pouze číselnými hodnotami

Podmínka

Aplikuje vybraný styl na buňku, když je hodnota buňky...

je menší než

přesně menší než hodnota zadaná uživatelem v textovém poli vpravo.

je větší než

striktně větší než hodnota zadaná uživatelem v textovém poli vpravo.

je menší nebo rovna

menší nebo rovna hodnotě zadané uživatelem v textovém poli vpravo.

je větší nebo rovna

větší nebo rovna hodnotě zadané uživatelem v textovém poli vpravo.

leží mezi

mezi dvěma hodnotami definovanými v textových polích vpravo – dolní a horní mez – včetně samotných mezních hodnot.

není mezi

ne mezi dvěma hodnotami definovanými v textových polích vpravo – dolní a horní mez – včetně samotných mezí.

je mezi horními N prvky

Mezi maximální hodnotou v rozsahu a N-tým největším prvkem téhož rozsahu. Do textového pole vpravo zadáváme hodnotu N.

je mezi dolními N prvky

Mezi minimální hodnotou v rozsahu a N-tým nejmenším prvkem téhož rozsahu. Do textového pole vpravo zadáváme hodnotu N.

je mezi horními N procenty

V horních N procentech počtu buněk v rozsahu. Například v rozsahu je 20 buněk a N je rovno 20: styl se použije na 4 buňky rozsahu s největšími hodnotami. (20% z 20 jsou 4.) Do textového pole vpravo zadáváme hodnotu N.

je mezi dolními N procenty

V dolních N procentech počtu buněk v rozsahu. Například v rozsahu je 40 buněk a N je rovno 20: styl se použije na 8 buněk rozsahu s nejmenšími hodnotami. Do textového pole vpravo zadáváme hodnotu N.

je nadprůměrná

přísně větší než průměr hodnot z rozsahu buněk.

Viz poznámka níže o funkci PRŮMĚR.

je podprůměrná

hodnota buňky je ostře menší než průměr hodnot rozsahu buněk.

Viz poznámka níže o funkci PRŮMĚR.

je nadprůměrná nebo rovna průměru

větší nebo rovna průměru hodnot rozsahu buněk.

Viz poznámka níže o funkci PRŮMĚR.

je podprůměrná nebo rovna průměru

je menší nebo rovna průměru hodnot rozsahu buněk.

Viz poznámka níže o funkci PRŮMĚR.

Funkce PRŮMĚR ignoruje jakýkoli text nebo prázdné buňky v rámci datového rozsahu. Pokud máme podezření na nesprávné výsledky této funkce, hledáme mezi daty text. Ke zvýraznění textu v datech použijeme Zvýrazňování hodnot  popsané above.

Tabulka 3: Podmínky pro chyby v buňkách

Podmínka

Aplikuje vybraný styl na buňku...

je chyba

Pokud se buňka nachází v chybovém stavu definovaném v pravém textovém poli. Viz Dodatek B „Chybové kódy“.

  • Tip

Buňka, která odkazuje na jinou buňku s chybovou podmínkou, není sama o sobě chybná.

není chyba

Pokud se buňka nenachází v chybovém stavu definovaném v pravém textovém poli. Viz Dodatek B „Chybové kódy“.

Barevná škála

Pomocí funkce Barevná škála můžeme nastavit barvu pozadí buněk v závislosti na hodnotách dat v těchto buňkách. Barevnou škálu lze použít pouze v případě, že je pro podmínku vybrána možnost Všechny buňky. Pro barevnou škálu nebo gradient můžete použít dvě nebo tři barvy.

Obrázek 14: Dialogové okno Podmíněné formátování – Barevná škála

Dialogové okno Podmíněné formátování – Barevná škála

Dvoubarevná škála vyžaduje definici barev pro zvolenou minimální a maximální hodnotu z rozsahu. Tyto dvě hodnoty lze definovat několika způsoby:

Obrázek 15: Barevná škála se 2 a 3 barvami

Barevná škála se 2 a 3 barvami

Barevná škála (3 položky) umožňuje zadat třetí barvu pro mezihodnotu. Třetí barvu definujeme stejně jako v případě Barevné škály (2 položky) způsoby popsanými výše, samozřejmě s dalšími dvěma údaji:

Datový pruh

Datový pruh poskytuje grafické znázornění dat v sešitu. Grafické znázornění je založeno na hodnotách dat vybrané oblasti. Klepnutím na Další možnosti v dialogovém okně Podmíněného formátování specifikujeme, jak budou datové pruhy vypadat. Datové pruhy lze použít jen tehdy, když jsou v této podmínce vybrány všechny buňky.

Obrázek 16: Dialogové okno Podmíněné formátování – datový pruh

Dialogové okno Podmíněné formátování – datový pruh

Chceme-li formátovat všechny buňky datovými pruhy, musíme nastavit minimální a maximální hodnoty v rozsahu dat. Možnosti nastavení podmínek jsou stejné jako u Barevná škála above , přibyla ještě tato:

Obrázek 17: Datové pruhy

Datové pruhy

Možnosti datového pruhu

Kliknutím na tlačítko Další možnosti vybereme atributy datových pruhů. Otevře se dialogové okno Datový pruh (18):

Vstupní hodnoty

Definují se minimální a maximální hodnota pro formátování datového pruhu. Viz rozevírací položky popsané v minimu a maximu textu Barevná škála above.

Barvy pruhů

Nastavuje se barva pro kladné a záporné hodnoty. Výplň:

Osy

Nastavení polohy svislé osy datového pruhu. Hodnoty jsou:

Délka pruhu

Nastavuje se minimální (maximální) délka datových pruhů v procentech šířky sloupce.

Zobrazit pouze pruh

V buňce se nezobrazují hodnoty, ale pouze datový pruh.

Obrázek 18: Možnosti datových pruhů

Možnosti datových pruhů

Sada ikon

Sady ikon zobrazí vedle dat v každé vybrané buňce ikonu, která znázorňuje polohu dat v nastaveném rozsahu. Operátory v rozevírací nabídce zahrnují rovná se, menší než, větší než, menší nebo rovná se, větší nebo rovná se a nerovná se (obrázek 17). Dostupné sady ikon zahrnují barevné šipky, šedé šipky, barevné vlajky, barevné značky, symboly, sloupcové hodnocení a čtvrtky (2122). Sady ikon jsou přístupné pouze tehdy, když je otevřen dialog Podmíněné formátování a pro podmínku je vybrána možnost Všechny buňky (19).

Obrázek 19: Dialogové okno Podmíněné formátování – sada ikon

Dialogové okno Podmíněné formátování – sada ikon

Na 20  je zobrazena sada ikon použitá v podmíněném formátování pro zobrazení vývoje dat ve dvou sadách dat.

Obrázek 20: Sada ikon se šipkami slouží k označení vývoje dat

Sada ikon se šipkami slouží k označení vývoje dat

Obrázek 21: Sada tří ikon

Sada tří ikon

Obrázek 22: Sady se 4 a 5 ikonami

Sady se 4 a 5 ikonami

Datum

Datum aplikuje definovaný styl v závislosti na rozsahu dat vybraném v rozevírací nabídce. Možnosti rozsahu data se vytvářejí použitím přídavných jmen tento, poslední a další  na dostupná období - den, týden, měsíc nebo rok. Další možností je posledních 7 dní. Příklady zahrnují <f0>Zítra</f0>, Posledních 7 dní, Tento týden, Příští měsíc, Minulý rok.

Obrázek 23: Dialogové okno Podmíněné formátování – Datum

Dialogové okno Podmíněné formátování – Datum

Začátek a konec týdne závisí na národním prostředí (nastavuje se v Nástroje > Možnosti > Jazyky a národní prostředí > Obecné).

Obrázek 24: Podmínka pro data v příštím týdnu.

Podmínka pro data v příštím týdnu.

Vzorec je

Aplikuje vybraný styl na buňku, pokud výraz vzorce v textovém poli vpravo není roven nule.

Vzorec je vyjádřen podobně jako testovací podmínka, která se vyhodnotí jako TRUE nebo FALSE.

25 ukazuje různé styly buněk použité na základě podmínek pro data před a po aktuálním datu. Vzorce jsou uvedeny v 4.

Obrázek 25: Podmínky pro nastavení aktuálních, minulých a budoucích dat pomocí vzorců

Podmínky pro nastavení aktuálních, minulých a budoucích dat pomocí vzorců

Tabulka 4: Aktuální, minulé a budoucí termíny se vzorci

Termíny

Vzorec je

Použitý styl

Aktuální datum

F3 = TODAY()

„Neutrální“

Minulé datum

F3 < TODAY()

„Špatně.“

Budoucí datum

F3 > TODAY()

„Dobře“

Správa podmíněného formátování

Chceme-li zobrazit všechna podmíněná formátování definovaná v sešitu a všechny použité styly:

  1. Přejdeme do nabídky Formát > Podmíněný > Spravovat, otevře se dialogové okno Spravovat podmíněné formátování (26).

Obrázek 26: Dialogové okno Spravovat podmíněné formátování

Dialogové okno Spravovat podmíněné formátování

  1. Vybereme oblast ze seznamu Oblast a pro úpravu předefinovaného podmíněného formátování klepneme na Upravit.

  2. Vybereme oblast ze seznamu Oblast a pro výmaz podmíněného formátování klepneme na Smazat. Odstranění je okamžité bez potvrzení.

  3. Pro vytvoření nové definice podmíněného formátování klepneme na Přidat.

  4. Klepnutím na tlačítko OK uložíme změny a zavřeme dialogové okno.

Kopírování stylů buněk

Chceme-li později použít podmíněné formátování u dalších buněk:

  1. Klepneme na jednu z buněk, kterým bylo přiřazeno podmíněné formátování, a zkopírujeme buňku do schránky.

  2. Vybereme buňky, kterým se má nastavit stejné formátování jako má zkopírovaná buňka.

  3. V hlavní nabídce zvolíme Úpravy > Vložit jinak > Vložit jinak, nebo klepneme pravým tlačítkem myši a z místní nabídky vybereme Vložit jinak > Vložit jinak nebo použijeme klávesovou zkratku Ctrl + Shift + V. Ve všech případech se otevře dialogové okno Vložit jinak (obrázek <t3>17</t3><s4/>na stránce <t5>24</t5>).

  4. Ujistíme se, že je vybrána možnost pouze Formáty. Klepnutím na OK vložíme podmíněné formátování do buňky.

Skrývání a zobrazování dat

Prvky aplikace Calc lze skrýt tak, aby je nebylo možné zobrazit ani vytisknout. Skryté prvky však lze stále vybrat pro kopírování, pokud vybereme prvky kolem nich; například, pokud je sloupec B skrytý, zkopíruje se, když vybereme sloupce A a C. Když znovu potřebujeme skrytý prvek, můžeme tento proces obrátit a prvek zobrazit.

Skrývání dat

Listy

V hlavní nabídce zvolíme List > Skrýt list nebo klepneme pravým tlačítkem myši na kartu listu, kde se má list skrýt, a z místní nabídky vybereme krýt list. Vždy musí existovat jeden list, který není skrytý.

Řádky a sloupce

  1. Vybereme buňku v řádku nebo sloupci, který chceme skrýt.

  2. V hlavní nabídce přejdeme do položky Formát a zvolíme Řádky nebo Sloupce.

  3. Z nabídky zvolíme Skrýt a řádek nebo sloupec již nelze zobrazit ani vytisknout.

  4. Můžeme také klepnout pravým tlačítkem myši na záhlaví řádku nebo sloupce a z místní nabídky vybrat volbu Skrýt řádky nebo Skrýt sloupce.

Chceme-li zapnout nebo vypnout vizuální indikátor skrytých sloupců a řádků, přejdeme do Zobrazit > Indikátor skrytých řádků/sloupců.

Buňky

Skrývání jednotlivých buněk je složitější. Nejprve je třeba definovat buňky jako chráněné a skryté a poté je třeba chránit list:

  1. Vybereme buňky, které chceme skrýt.

  2. V nabídce zvolíme Formát > Buňky, nebo klepneme pravým tlačítkem a z místní nabídky vybereme Formát buněk nebo zmáčkneme klávesy Ctrl + 1. Otevře se dialogové okno Formát buněk (27).

  3. Klepneme na kartu Ochrana buňky a vybereme možnost skrytí a tisku buněk.

  4. Klepnutím na tlačítko OK uložíme změny a zavřeme dialogové okno.

  5. V nabídce zvolíme Nástroje > Uzamknout list nebo klepneme pravým tlačítkem a z místní nabídky vybereme Uzamknout list. Otevře se dialogové okno Uzamknout list (28).

  6. V něm zvolíme Uzamknout tento list a obsah uzamčených buněk.

  7. Zadáme a potvrdíme heslo. Dialogové okno obsahuje měřič síly vkládaného hesla. Obsahuje barevný pruh zobrazující sílu hesla, přičemž červená barva označuje slabé heslo a zelená barva silné heslo. Navíc čím je barevný pruh delší, tím větší je síla hesla.

  8. Vybereme nebo zrušíme výběr možností v oblasti Povolit všem uživatelům listu:, takže uživatelé mohou vybrat chráněné nebo nechráněné buňky.

  9. Klepnutím na tlačítko OK uložíme změny a zavřeme dialogové okno.

Obrázek 27: Dialogové okno Formát buněk – karta Ochrana buňky

Dialogové okno Formát buněk – karta Ochrana buňky

Skrytí údajů v buňkách znamená, že tyto nejsou zobrazeny a že chráněné buňky nelze upravit. Na jejich místě jsou v listu zobrazeny prázdné buňky.

Obrázek 28: Dialogové okno Uzamknout list

Dialogové okno Uzamknout list

Zobrazení dat

Listy

V hlavní nabídce zvolíme List > Zobrazit list nebo klepneme pravým tlačítkem myši na kartu listu a z místní nabídky vybereme Zobrazit list. V dialogovém okně Zobrazit list vybereme ze seznamu list, který chceme zobrazit. Pokud neexistují žádné skryté listy, možnost Zobrazit list se v místní nabídce neobjeví.

Řádky a sloupce

  1. Vybereme řádky nebo sloupce na každé straně skrytého řádku nebo sloupce.

  2. V hlavní nabídce přejdeme do položky Formát a zvolíme Řádky nebo Sloupce. Z nabídky vybereme Zobrazit a řádek nebo sloupec se zobrazí a lze jej vytisknout.

  3. Můžeme také klepnout pravým tlačítkem myši na záhlaví řádku nebo sloupce a z místní nabídky zvolit Zobrazit řádky nebo Zobrazit sloupce.

Buňky

  1. V nabídce zvolíme Nástroje > Uzamknout list nebo klepneme pravým tlačítkem a z místní nabídky vybereme Uzamknout list. Otevře se dialogové okno Uzamknout list (28).

  2. Zadáme heslo k odemknutí listu a klepneme na OK.

  3. V nabídce zvolíme Formát > Buňky, nebo klepneme pravým tlačítkem a z místní nabídky vybereme Formát buněk nebo zmáčkneme klávesy Ctrl + 1. Otevře se dialogové okno Formát buněk (27).

  4. Klepneme na kartu Ochrana buňky a v ní zrušíme označení možností skrytí buňky. Klepneme na OK.

Když zamykáme list pomocí dialogového okna Uzamknout list, můžeme nechat pole pro heslo nevyplněná. V takovém případě se dialogové okno Uzamknout list v kroku 1) výše nezobrazí a krok <bf1>2)</bf1> není nutný.

Contents