LibreOffice Logo

Kapitola 5,
Kombinování více objektů

Příručka aplikace Draw 25.8

Autorská práva

Tento dokument je chráněn autorskými právy © 2025 týmem pro dokumentaci LibreOffice. Přispěvatelé jsou uvedeni níže. Všechny ochranné známky v této příručce patří jejich oprávněným vlastníkům. Tento dokument může být šířen a/nebo upravován za podmínek buď GNU General Public License (https://www.gnu.org/licenses/gpl.html), verze 3 nebo novější, nebo Creative Commons Attribution License (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/), verze 4.0 nebo novější.

Přispěvatelé

Přispěvatelé tohoto vydání:

Peter Schofield

Přispěvatelé předchozích vydání:

Claire Wood

Hazel Russman

Jean Hollis Weber

John A. Smith

John Cleland

Kees Kriek

Martin Fox

Peter Schofield

Winston Min Tjong

Zpětná vazba

Jakékoli připomínky nebo návrhy k tomuto dokumentu prosím směřujte do fóra dokumentačního týmu na adresu https://community.documentfoundation.org/c/documentation/loguides/ (registrace je nutná) nebo pošlete e-mail na adresu: loguides@community.documentfoundation.org.

Vše, co je odesláno do poštovní konference, včetně e-mailových adres, je veřejně archivováno a nemůže být smazáno.

Datum vydání a verze programu

Vydáno září 2025. Založeno na LibreOffice 25.8 .
Jiné verze LibreOffice se mohou lišit vzhledem a funkčností.

Seskupování objektů

Seskupování objektů se podobá umisťování objektů do kontejneru. Objekty ve skupině se přesouvají společně jako jeden objekt a jakékoliv úpravy se aplikují na všechny objekty ve skupině. Skupinu lze rozpustit a objekty, které ji tvořily, lze upravovat samostatně.

Dočasné seskupení

Dočasné seskupení je situace, kdy je vybráno několik objektů společně. Veškeré změny vlastností se projeví na všech objektech v dočasné skupině. Dočasnou skupinu objektů lze otočit jednou z následujících metod:

Obrázek 1: Příklad výběrového obdélníku (oblasti výběru)

Příklad výběrového obdélníku (oblasti výběru)

Obrázek 2: Příklad seskupení objektů

Příklad seskupení objektů

Seskupení

Pokud jsou objekty seskupeny, veškeré úpravy provedené na skupině se projeví na všech objektech ve skupině. Kliknutím na jeden objekt ve skupině se vybere celá skupina. Objekty ve skupině si zachovávají své individuální vlastnosti a lze je upravovat nezávisle. Další informace nalezneme v části „Úpravy jednotlivých objektů ve skupině“ na stránce 1.

  1. Objekty tvořící skupinu vybereme pomocí jedné z následujících metod. Kolem všech objektů vybraných do skupiny se zobrazí úchyty výběru (2 above).

  1. Skupinu vybraných objektů vytvoříme pomocí jedné z následujících metod:

Zrušení seskupení

  1. Vybereme skupinu objektů, kolem objektů ve skupině se objeví úchyty výběru (2).

  2. Skupinu objektů zrušíme jednou z následujících metod:

Úpravy jednotlivých objektů ve skupině

Po vstupu do skupiny nelze vybrat k úpravám žádné objekty mimo skupinu. Před úpravami objektů mimo skupinu nejprve odejdeme z vybrané skupiny.

Objekt ve skupině lze upravovat samostatně, aniž by bylo nutné skupinu zrušit.

  1. Vybereme skupinu a její úpravy zahájíme jedním z následujících způsobů:

  1. Kliknutím na objekt jej vybereme a individuálně upravíme, jak je znázorněno na 3 below.

  2. Po úpravě a uložení změn jednotlivého objektu skupiny ukončíme práci ve skupině jedním z následujících způsobů:

Obrázek 3: Příklad úpravy jediného objektu ve skupině

Příklad úpravy jediného objektu ve skupině

Vnořené skupiny

Můžeme vytvořit i skupinu skupin, běžně se označují jako vnořené skupiny. Při vytváření vnořených skupin zachovává Draw hierarchii jednotlivých skupin a zachovává pořadí, v jakém byly skupiny vybrány. Poslední vybraná skupina se nachází nad všemi ostatními skupinami v rámci vnořené skupiny. Zrušení skupiny a vstup do vnořené skupiny funguje stejně jako u jednotlivých skupin.

Pokud se příkazy seskupení a zrušení seskupení nebo jiné příkazy používají pravidelně, lze na nástrojovou lištu přidat ikony těchto nástrojů. Další informace o přizpůsobení nástrojových lišt najdeme v dodatku B, Nástrojové lišty a v příručce Začínáme s LibreOffice.

Kombinování, rozdělování, rozdělování a spojování

Skládání objektů

Složení objektů znamená jejich trvalé sloučení, při němž se vytvoří nový objekt. Původní objekty již nejsou k dispozici jako jednotlivé objekty a nelze je upravovat jako jednotlivé objekty.

  1. Vybereme několik objektů, které se vzájemně překrývají.

  2. Vybrané objekty složíme do jednoho objektu pomocí jedné z následujících metod:

Výsledný složený objekt nemusí být takový, jak očekáváme, v následujícím textu je vysvětleno, jak skládání objektů funguje.

Obrázek 4: Příklad vyplnění plochy ve složených objektech

Příklad vyplnění plochy ve složených objektech
Překrývání jednotlivých objektů

  1. Překrývání jednotlivých objektů

  2. Složené objekty

Obrázek 5: Příklad vyplnění plochy při spojení a oddělení objektů

Příklad vyplnění plochy při spojení a oddělení objektů
Překrývání jednotlivých objektů
Složené objekty

  1. Překrývání jednotlivých objektů

  2. Složené objekty

  3. Rozdělení složených objektů

Rozdělení složených objektů

Objekt, který vznikl složením několika objektů, lze opět na jednotlivé objekty rozdělit. Původní objekty si však zachovají formátování složeného objektu a nevrátí se ke svému původnímu formátování. Vyberte složený objekt a použijte jednu z následujících metod pro jeho rozdělení:

Na 5 above mají jednotlivé původně překrývající se objekty při rozpojení složeného objektu formátování obdélníku 1, který byl původně nejníže.

Rozpojení objektů

Objekt, který se skládá z více než jedné části, lze rozpojit na jednotlivé části takto. Například hvězda se rozdělí na samostatné čáry a ztratí se výplň plochy, jak vidíme uprostřed 6 below.

  1. Vybereme objekt, který se skládá z více než jedné části.

  2. Převedeme objekt na křivku nebo mnohoúhelník pomocí jedné z následujících metod:

  1. V hlavní nabídce zvolíme Tvar > Rozpojit a objekt se rozdělí na jednotlivé části.

  2. Jednotlivé části podle potřeby přesuneme, pozměníme nebo odstraníme, jak vidíme na objektu vpravo na 6 below.

Spojovací čáry

Jednotlivé části objektu nebo jednotlivé objekty lze propojit takto:

  1. Vybereme všechny objekty, které budou připojeny.

  1. V hlavní nabídce zvolíme Tvar > Spojit. Jednotlivé čáry nebo čáry v ohraničení se převedou na křivky a koncové body každé čáry se spojí.

Obrázek 6: Příklad rozpojení objektů

Příklad rozpojení objektů
Původní objekt
Objekt rozpojený

  1. Původní objekt

  2. Objekt rozpojený

  3. Úprava jednotlivých částí

Uzavření objektů

  1. Vybereme objekt, který má mezeru na okraji.

  2. Klikneme pravým tlačítkem myši na vybraný objekt a z místní nabídky vybereme možnost Uzavřít objekt, čímž mezeru uzavřeme.

  3. Zformátujeme vytvořenou výplň oblasti podle požadavků. Další informace o práci s výplněmi ploch nalezneme v kapitole 4, Změna atributů objektu.

Tvar, který vznikne spojením jednotlivých částí nebo čar, není uzavřený tvar. Nový tvar musí být uzavřený, aby se vytvořila výplň plochy.

Slučování, odečítání nebo průnik objektů

Po výběru více než jednoho objektu se zpřístupní funkce sloučení, odečtení a průniku, které umožňují vytvořit nový objekt s novým tvarem.

Sloučení

Při slučování objektů se vytvoří nový objekt, jehož tvar kopíruje tvar slučovaných objektů. Výplň plochy sloučeného objektu je určena výplní plochy objektu, který je mezi slučovanými objekty nejníže, jak je znázorněno na 7 below.

Po výběru několika objektů použijeme ke sloučení objektů jednu z následujících metod:

Obrázek 7: Příklad slučování objektů

Příklad slučování objektů

Obrázek 8: Příklad odečítání objektů

Příklad odečítání objektů

Obrázek 9: Příklad protínajících se objektů

Příklad protínajících se objektů

Odčítání

Při odečítání objektů se objekty v popředí odečítají od objektu vzadu. Tím vznikne prázdné místo, které odečítané objekty zabíraly a vytvoří se nový tvar, jak je znázorněno na 8 above. Po výběru několika objektů, které se vzájemně překrývají, použijeme k odečtení objektů jednu z následujících metod:

Průnik

Při tvorbě průniku vzniká objekt, jehož body jsou společné všem tvarům, z nichž průnik vzniká. Nový objekt vzniká z té části nejnižšího objektu, která je překryta všemi objekty nad ním, jak vidíme na 9 above. Po výběru několika objektů, které se vzájemně překrývají, použijeme k jejich průniku jednu z následujících metod:

Duplikace a přechod tvarů

Duplikování

Duplikování vytváří kopie objektu, na duplikované kopii aplikuje řadu úprav, například mění barvu nebo duplikát otočí.

  1. Vybereme objekt nebo skupinu objektů a pomocí jedné z následujících metod otevřeme dialogové okno Duplikovat (10 below):

  1. Vybereme počet kopií, umístění, zvětšení a počáteční a koncovou barvu duplikátů.

  2. Klikneme na tlačítko OK a vytvoří se duplicitní kopie. Příklad duplikování je na 11 below. Každý duplicitní objekt je samostatný objekt.

Obrázek 10: Dialogové okno Duplikovat

Dialogové okno Duplikovat

Obrázek 11: Příklad duplikace

Příklad duplikace

  1. Chceme-li duplicitní objekty seskupit do jedné skupiny, viz „Seskupování objektů“ na straně 1.

  2. Chceme-li spojit duplicitní objekty do jednoho objektu, viz „Kombinování, rozdělování, rozdělování a spojování“ na straně 1.

Při použití dialogového okna Duplikovat jsou k dispozici následující možnosti:

Počet kopií

Zadáme počet požadovaných kopií.

Umístění

Nastaví polohu a natočení duplikovaných objektů vzhledem k původnímu objektu.

Osa X

Zadáváme vodorovnou vzdálenost mezi středy vybraného objektu a duplikátu. Kladné hodnoty posunou duplikovaný objekt doprava a záporné hodnoty posunou duplikovaný objekt doleva.

Osa Y

Zadáváme svislou vzdálenost mezi středy vybraného objektu a duplikátu. Kladné hodnoty posouvají duplikovaný objekt směrem dolů a záporné hodnoty směrem nahoru.

Úhel

Zadáváme úhel (0 až 359 stupňů) otočení duplikátu. Kladné hodnoty otáčejí duplikované objekty ve směru hodinových ručiček a záporné hodnoty proti směru hodinových ručiček.

Zvětšení

Nastavujeme velikost duplikátu.

Šířka

Zadáváme hodnotu zvětšení nebo zmenšení šířky duplikovaných objektů.

Výška

Zadáváme hodnotu zvětšení nebo zmenšení výšky duplikovaných objektů.

Barvy

Nastavujeme barvy pro vybrané objekty a duplicitní objekty. U více než jedné kopie tyto barvy definují počáteční a koncový bod barevného přechodu.

Začátek

Výběr barvy pro vybraný objekt.

Konec

Vybereme barvu pro duplikovaný objekt. Pokud vytváříme více než jednu kopii, použije se tato barva na poslední kopii.

Přechod tvarů

Přechod tvarů transformuje jeden tvar objektu na jiný tvar. Výsledkem je nová skupina jednotlivých objektů, která obsahuje počáteční a koncové objekty. Mezikroky ukazují transformaci z jednoho tvaru objektu na jiný tvar objektu. Přechod tvarů se provádí od prvního vybraného objektu k druhému vybranému objektu.

  1. Vybereme dva objekty a v hlavní nabídce zvolíme Tvar > Přechod tvarů, čímž otevřeme dialogové okno Přechod tvarů (12 below).

  2. V poli Nastavení vybereme počet kroků transformace.

  3. V případě potřeby vybereme v Nastavení Atributy přechodu tvarů a Stejný směr.

  4. Kliknutím na tlačítko OK vybrané objekty prolneme a zavřeme dialogové okno Přechod tvarů. Na 13 below je zobrazen příklad přechodu tvarů se zrušeným výběrem Stejný směr. Vytvořený objekt je skupina objektů.

  5. Chceme-li tuto skupinu objektů zrušit a používat jednotlivé objekty, viz „Zrušení seskupení“ na straně 1.

V dialogovém okně Přechod tvarů jsou k dispozici následující možnosti:

Přírůstky

Zadáme počet kroků při přechodu mezi vybranými objekty.

Obrázek 12: Dialogové okno Přechod tvarů

Dialogové okno Přechod tvarů

Obrázek 13: Příklad přechodu mezi tvary

Příklad přechodu mezi tvary

Atributy přechodu tvarů

Použije přechod tvarů na vlastnosti čar a výplní vybraných objektů. Pokud jsou například vybrané objekty vyplněny různými barvami, použije se barevný přechod mezi oběma barvami.

Stejný směr

Použije plynulý přechod mezi vybranými objekty.

Umísťování objektů

Uspořádání objektů

Při kombinování, slučování, odečítání nebo průniku objektů se konečný výsledek liší podle toho, který objekt je vpředu a který vzadu. Každý nový objekt umístěný na výkres se automaticky stane předním objektem a všechny ostatní objekty se posunou v pořadí umístění dozadu. Uspořádání objektů mění pořadí ve skupině objektů.

Chcete-li změnit uspořádání objektů, vybereme jeden nebo více objektů a použijeme jednu z následujících metod:

Obrázek 14: Dílčí panel nástrojů Umístění

Dílčí panel nástrojů Umístění

K dispozici jsou následující možnosti uspořádání:

Přenést do popředí

Přenese vybraný objekt do popředí skupiny objektů (Shift+Ctrl++) (macOS ⌘+Shift++).

Přenést blíž

Posune vybraný objekt o krok vpřed (Ctrl + +) (macOS ⌘ + +).

Odsunout dál

Odsune vybraný objekt o krok zpět (Ctrl + -) (macOS ⌘ + -).

Odsunout do pozadí

Přesune vybraný objekt na konec skupiny objektů (Shift + Ctrl + -) (macOS ⌘ + Shift + -).

Před objekt

Přesune vybraný objekt před jiný vybraný objekt.

Za objekt

Přesune vybraný objekt za jiný vybraný objekt.

Prohodit

Obrátí pořadí vybraných objektů. Tento nástroj je zašedlý, pokud je vybrán pouze jeden objekt.

Zarovnání objektů

Aby kresba vypadala profesionálněji, lze objekty vzájemně zarovnat. Vybereme jeden nebo více objektů a použijeme jednu z následujících metod zarovnání objektů:

Obrázek 15: Nástrojová lišta Zarovnání objektů

Nástrojová lišta Zarovnání objektů

K dispozici jsou následující nástroje pro zarovnání:

Vlevo

Zarovná levé okraje vybraných objektů. Pokud je vybrán pouze jeden objekt, je levý okraj objektu zarovnán k levému okraji stránky.

Na střed

Vodorovně vystředí vybrané objekty. Pokud je vybrán pouze jeden objekt, je jeho střed zarovnán na vodorovný střed stránky.

Vpravo

Zarovná pravé okraje vybraných objektů. Pokud je vybrán pouze jeden objekt, zarovná se pravý okraj objektu k pravému okraji stránky.

Nahoru

Svisle zarovná horní okraje vybraných objektů. Pokud je vybrán pouze jeden objekt, zarovná se horní okraj objektu k hornímu okraji stránky.

Na střed

Svisle vystředí vybrané objekty. Pokud je vybrán pouze jeden objekt, zarovná se jeho střed na svislý střed stránky.

Dolů

Svisle zarovná spodní okraje vybraných objektů. Pokud je vybrán pouze jeden objekt, zarovná se spodní okraj objektu na spodní okraj stránky.

Rozmístění objektů

Rozmístění objektů umožňuje rovnoměrné rozmístění tří nebo více objektů podél vodorovné nebo svislé osy. Nejvzdálenější objekty slouží jako základ pro výpočet rozestupů. Vybereme alespoň tři objekty a poté je rozmístíme pomocí jedné z následujících metod:

K dispozici jsou následující možnosti rozmístění:

Vodorovně vlevo

Rozloží vybrané objekty tak, aby levé okraje objektů byly od sebe stejně vzdáleny.

Vodorovně na střed

Rozloží vybrané objekty tak, aby vodorovné středy objektů byly od sebe stejně vzdáleny.

Vodorovně mezery

Rozloží vybrané objekty vodorovně tak, aby byly rovnoměrně od sebe vzdáleny.

Obrázek 16: Nástrojová lišta Rozmístit výběr

Nástrojová lišta Rozmístit výběr

Vodorovně vpravo

Rozloží vybrané objekty tak, aby pravé okraje objektů byly od sebe rovnoměrně vzdáleny.

Svisle nahoru

Rozloží vybrané objekty tak, aby jejich horní okraje byly od sebe rovnoměrně vzdáleny.

Svisle na střed

Rozloží vybrané objekty tak, aby svislé středy objektů byly od sebe rovnoměrně vzdáleny.

Svisle mezery

Rozloží vybrané objekty vertikálně tak, aby byly objekty rovnoměrně vzdáleny od sebe.

Svisle dolů

Rozloží vybrané objekty tak, aby byly jejich spodní okraje od sebe rovnoměrně vzdáleny.

Contents