Začínáme s LibreOffice 24.8
Tento dokument je chráněn autorskými právy © 2024 týmem pro dokumentaci LibreOffice. Přispěvatelé jsou uvedeni níže. Dokument lze šířit nebo upravovat za podmínek licence GNU General Public License (https://www.gnu.org/licenses/gpl.html), verze 3 nebo novější, nebo the Creative Commons Attribution License (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/), verze 4.0 nebo novější.
Všechny ochranné známky uvedené v této příručce patří jejich vlastníkům.
Jean Hollis Weber |
B. Antonio Fernandez |
Olivier Hallot |
Skip Masonsmith |
Kees Kriek |
Jean Hollis Weber |
Steve Fanning |
Dave Barton |
Rafael Lima |
Jorge Rodríguez |
Paul Figueiredo |
Cathy Crumbley |
Amanda Labby |
|
|
Jakékoli připomínky nebo návrhy k tomuto dokumentu prosím směřujte do fóra dokumentačního týmu na adrese https://community.documentfoundation.org/c/documentation/loguides/ (registrace je nutná) nebo pošlete e-mail na adresu: loguides@community.documentfoundation.org.
Poznámka
Vše, co do e-mailové konference pošlete, včetně e-mailové adresy a dalších osobních informací uvedených ve zprávě, bude veřejně viditelné bez možnosti smazání. E-maily zaslané do fóra jsou moderovány.
Vydáno Srpen 2024. Založeno na LibreOffice 24.8 Community.
Jiné verze LibreOffice se mohou lišit vzhledem a funkčností.
Některé klávesové zkratky a položky nabídek jsou v systému macOS jiné než v systémech Windows a Linux. V následující tabulce jsou uvedeny nejdůležitější rozdíly, které se týkají informací uvedených v tomto dokumentu. Podrobný seznam nalezneme v nápovědě aplikace.
Windows nebo Linux |
Ekvivalent pro macOS |
Akce |
Nástroje > Možnosti |
LibreOffice > Předvolby |
Otevřou se možnosti nastavení. |
Klepnutí pravým tlačítkem |
Control + klepnutí, nebo klepnutí pravým tlačítkem v závislosti na nastavení počítače |
Otevře se místní nabídka. |
Ctrl (Control) |
⌘ (Command) |
Používá se také s dalšími klávesami. |
Alt |
⌥ (Option) nebo Alt, v závislosti na klávesnici. |
Používá se také s dalšími klávesami. |
F11 |
⌘ + T |
Otevře kartu Styly v Postranní liště |
Writer je součást balíku LibreOffice určená ke zpracování textu. Kromě běžných funkcí textového procesoru (kontrola gramatiky, slovník synonym (tezaurus), dělení slov, automatické opravy, najít a nahradit, automatický výběr obsahů a indexů, hromadná korespondence a další) Writer poskytuje tyto důležité funkce, které jsou detailně popsány v příručce Writer Guide:
Šablony a styly (viz kapitola 4)
Postupy rozložení textu zahrnující styly, rámečky, sloupce a tabulky
Automatizované obsahy a rejstříky
Vkládání nebo propojení obrázků, rovnic, tabulek a jiných objektů
Vestavěné nástroje na kreslení
Hlavní dokumenty, které sjednocují sbírku dokumentů do jednoho dokumentu
Sledování změn při úpravách dokumentu
Seznamy
Tabulky dat
Propojení s databází, včetně seznamu použité literatury
Hromadná korespondence
Export do PDF a EPUB (viz kapitola 10)
Digitální podpis dokumentu
Návrh formuláře a vyplňování
a mnohem více.
Hlavní pracovní plocha programu Writer je znázorněna na obrázku 1. Výchozí nabídky a panely nástrojů jsou popsány v kapitole 1, Představení LibreOffice. Tato kapitola se zabývá dalšími prvky rozhraní programu Writer. Další varianty uživatelského rozhraní jsou popsány v kapitole 13, Přizpůsobení LibreOffice.
Obrázek 1: Hlavní pracovní plocha programu Writer
Stavový řádek programu Writer poskytuje informace o dokumentu a umožňuje pohodlným způsobem měnit některé vlastnosti dokumentu.
Obrázek 2: Levá část stavového řádku Writeru
Obrázek 3: Pravá část stavového řádku Writeru
Číslo stránky
Počet slov a znaků
Styl stránky
Upozornění
Změna stylu aktuální stránky může ovlivnit styly následujících stránek, neboť záleží na tom, jak jsou styly stránek nastaveny. Více detailů viz příručka Writer Guide.
Jazyk textu
Režim vkládání
Režim výběru
Režim |
Akce |
Standardní výběr |
Klepneme do textu tam, kam chceme umístit kurzor a táhneme myší do konce výběru. Jiný výběr se přitom zruší. |
Rozšiřitelný výběr (F8) |
Klepnutím do textu rozšíří nebo omezí aktuální výběr. |
Přidání sekce (Shift + F8) |
Nový, samostatný výběr je přidán k existujícímu výběru. Výsledkem je vícenásobný výběr. |
Označení bloku (Alt + Shift + F8) |
Lze vybrat blok textu. |
Elektronický podpis
Informace o sekci nebo objektu
Režim zobrazení
Obrázek 4: Rozložení zobrazení: jedna stránka, více stránek, kniha
Postranní lišta je ve výchozím nastavení standardně otevřena na pravé straně okna Writeru. V případě potřeby vybereme Zobrazení> Postranní lišta z hlavní nabídky, nebo pro zobrazení zmáčkneme Ctrl + F5. Příklad je uveden v kapitole 1, Základy LibreOffice.
Postranní lišta Writeru obsahuje ve výchozím nastavení osm karet: Vlastnosti, Styly, Galerie, Navigátor, Stránka, Inspektor stylů, Správa změn, Kontrola přístupnosti a Najít. Každá karta má svou ikonu na panelu karet, nacházejícím se vpravo od postranní lišty, který umožňuje mezi kartami přepínat. Jednotlivé karty jsou popsány níže.
Každá karta má titulní pruh a jeden či více panelů s různými funkcemi. Některé panely obsahují malé tlačítko Více voleb, které otevře dialogové okno k širšímu výběru ovládacích prvků. Pokud je tento dialog otevřený, je dokument zamčen pro úpravy.
Karta vlastností: Obsahuje nástroje pro přímé formátování obsahu.
Styl: Použije styl odstavce na pozici kurzoru. Vytvoří nebo aktualizuje styl.
Znak: úprava textu změnou typu písma a jeho velikosti, barvy, tloušťky, stylu a rozestupů.
Odstavec: Upravuje zarovnání odstavce, seznamy, odrážky, barvu pozadí, odsazení nebo rozestupy.
Tabulka: Úprava vlastností tabulky, například vkládání, výběr, mazání řádků a sloupců; rozdělení nebo sloučení buněk; nastavení výšky řádku a šířky sloupce; další.
Oblast: Upraví výplň a průhlednost pozadí obrázku. Další barvy, přechody, šrafování, vzory a výběr a import obrázků jsou k dispozici v Další možnosti.
Obtékání textu: V případě, že jsou k dispozici, upraví obtékání a odstupy.
Obrázek: Úprava jasu, kontrastu, barevného režimu a průhlednosti obrázku.
Umístění a velikost: Úprava atributů šířky, výšky, otočení a převrácení.
Oblast: Upraví výplň a průhlednost.
Obtékání textu: V případě, že jsou k dispozici, upraví obtékání a odstupy.
Umístění a velikost: Úprava atributů šířky, výšky, otočení a převrácení.
Obrys šipky: Úprava stylu, šířky, barvy a průhlednosti.
Efekt: Přidání a úprava efektu Záře nebo Měkký okraj objektu.
Přehrávání médií: Ovládání přehrávání, pozastavení, zastavení, vyhledávání, smyčky a hlasitosti.
Umístění a velikost: Úprava šířky a výšky.
Karta styly: Spravuje styly použité v dokumentu. Zahrnuje použití existujících stylů, upravuje je a vytváří nové. Další informace nalezneme v kapitole 4, Práce se styly, šablonami a hypertextovými odkazy.
Karta galerie: Obsahuje obrázky a diagramy obsažené v tématech Galerie. Galerie má oddíly. První zobrazuje seznam témat podle jména (Šipky , Odrážky, Diagramy atd.) a druhý zobrazuje obrázky ve vybrané kategorii. Chceme-li vytvořit nové kategorie, vybereme tlačítko Nový. Chceme-li vložit obrázek do souboru, vytvořit nová témata galerie nebo přidat nový obrázek do nové kategorie, přečteme si další informace v kapitole 5, Práce s obrázky a grafikou.
Karta navigátoru: Umožňuje snadnou navigaci ke konkrétním typům obsahu a reorganizaci obsahu podle kategorií, jako jsou nadpisy, tabulky, rámečky, obrázky atd. Další informace nalezneme v části „V Navigátoru“ na straně 1 .
Karta stránka: Upraví styl stránky tak, aby se změnily nejčastěji používané vlastnosti stránky. Má čtyři panely:
Formát upravuje velikost, šířku, výšku, orientaci a okraje stránky.
Styly upravují schéma číslování, pozadí, rozvržení stránky (specifikuje, zda se má styl stránky aplikovat na liché stránky, sudé stránky nebo na obojí) a sloupce.
Záhlaví a Zápatí aktivují/deaktivují a upravují příslušné okraje, mezery a obsah.
Upozornění
Změnou možností na kartě Stránka se změní používaný styl stránky, což ovlivní nejen aktuální stránku, ale všechny stránky v dokumentu, které používají stejný styl stránky.
Karta Průzkumník stylů: Zobrazí všechny atributy stylů odstavců, znakových stylů a ručního (přímého) formátování vybraného textu. Více informací se nachází v příručce Průvodce aplikace Writer.
Karta Spravovat změny: Obsahuje seznam sledovaných změn, které ještě nebyly přijaty nebo zamítnuty. Zde je můžeme přijmout nebo odmítnout, stejně jako v dialogovém okně Správa změn nebo na nástrojové liště Sledovat změny.
Karta Kontrola přístupu: Obsahuje seznam problémů přístupu nalezených v dokumentu. Každá položka v tomto balíčku představuje problém s přístupností a chceme-li přejít na místo problému, dvakrát klepneme na danou položku. Další informace o tomto balíčku nalezneme v Příručce aplikace Writer (kapitola 7, Tisk a publikování).
Karta hledání: Do pole v horní části zadáme hledaný výraz nebo frázi a stisknutím Enter zobrazíme seznam výsledků a jejich kontext. Další informace nalezneme na stránce 19.
Program Writer má tři způsoby, jak zobrazit dokument: Normální, Web a Celá obrazovka. Zobrazení můžeme změnit přechodem na Zobrazit menu a vybrat požadované zobrazení.
Normální pohled
Webové zobrazení
Zobrazení na celou obrazovku
Kapitola 1, Základy LibreOffice, obsahuje pokyny pro vytváření nových dokumentů, otevírání stávajících dokumentů a ukládání dokumentů. Kapitola 4, Práce se styly, šablonami a hypertextovými odkazy, se zabývá vytvářením dokumentu ze šablony.
Ve výchozím nastavení LibreOffice vytváří a ukládá soubory ve formátu souborů OpenDocument (ODF). Dokumenty programu Writer mají příponu .ODT.
Tip
Kdykoli je možné zvolit formát souboru dokumentu, měli bychom vybrat výchozí formát ODF. Tím se snižuje pravděpodobnost výskytu chyb a problémů s kompatibilitou.
Možná budeme potřebovat otevřít, upravit a uložit dokumenty ve formátu Microsoft Word. Soubory ODT můžeme také vytvářet a upravovat a poté je ukládat jako soubory DOCX nebo DOC. Provedeme to následovně:
Důležité – Nejprve uložíme dokument ve formátu, který používá LibreOffice Writer (.ODT). Pokud to neuděláme, všechny změny, které provedeme od posledního uložení, se objeví pouze ve verzi ve formátu Microsoft Word. Uložení ve formátu ODF také umožňuje opětovné uložení nebo úpravu dokumentu, pokud má příjemce dokumentu problémy s formátem Microsoft.
Poté zvolíme Soubor > Uložit jako.
V dialogovém okně Uložit jako vybereme v rozevírací nabídce Typ souboru požadovaný formát aplikace Word. Také můžeme změnit název souboru.
Klikneme na tlačítko Uložit.
Tím se vytvoří samostatný dokument s odlišnou příponou souboru (například .DOCX). Od tohoto okamžiku se všechny změny, které provedeme zobrazí pouze v novém dokumentu. Pokud se chceme vrátit k práci s verzí dokumentu .ODT, musíme ji znovu otevřít.
Tip
Chceme-li, aby program Writer ukládal dokumenty jako výchozí ve formátu Microsoft Word, přejdeme na Nástroje > Možnosti > Načíst/Uložit > Obecné. V části s názvem Výchozí formát souboru a nastavení ODF, pod Typ dokumentu, vybereme Textový dokument, potom Vždy ukládat jako, zvolíme námi preferovaný formát souboru.
Writer sice umí otevírat a upravovat soubory ve formátu Apple Pages (*.pages), ale neumí v tomto formátu ukládat ani do něj exportovat. Aplikace Apple Pages neumí otevřít soubory ve formátu OpenDocument, takže pokud potřebujeme sdílet soubory s uživateli aplikace Pages, uložíme soubor .odt do kompatibilního formátu, například .rtf nebo .docx. Pokud se pokusíme uložit upravený soubor .pages, otevře se dialogové okno Uložit jako.
Uživatelé aplikace Pages mohou také exportovat (nikoli uložit) kopii dokumentu Pages ve formátu kompatibilním s aplikací Writer, například .docx nebo .rtf, který pak Writer může otevřít, upravit a uložit do něj.
Poznámka
Další informace o různých formátech souborů najdeme v kapitole 10, Práce s formáty souborů, zabezpečení a export.
Navigátor nabízí několik pohodlných způsobů, jak se přesouvat v dokumentu a jak v něm hledat různé prvky. Obsahuje seznam nadpisů, tabulek, textových rámců, grafiky, záložek a dalších objektů v dokumentu.
Pokud kategorie obsahuje seznam objektů, poklepáním na nějaký objekt přejdeme přímo na tento objekt.
V levé horní části navigátoru je rozbalovací nabídka Navigovat podle. Můžeme si vybrat typ objektu (například záložku, tabulku nebo položku indexu) a poté pomocí tlačítek Předchozí (^) a Další (v) přecházet z jednoho na druhý (obrázek 5).
V pravém horním rohu Navigátoru se nachází pole Přejít na stránku, které můžeme použít k přímému přechodu na konkrétní stránku.
Více informací o používání okna Navigátor v programu Writer se nachází v příručce Writer Guide.
Obrázek 5: Navigace podle seznamu v Navigátoru
Chceme-li přejít na určitou stránku v dokumentu:
Použijeme pole Přejít na stránku v pravém horním rohu Navigátoru (viz výše).
Použijeme dialogové okno Přejít na stránku (obrázek 6), které zobrazuje aktuální číslo stránky a počet stránek v dokumentu. Do textového pole zadáme číslo cílové stránky a klepneme na OK. Chceme-li otevřít toto dialogové okno, provedeme některý z následujících kroků:
Klepneme na pole s číslem stránky na stavovém řádku.
V hlavní nabídce zvolíme Upravit > Přejít na stránku.
Stiskneme na klávesnici Ctrl + G.
Obrázek 6: Dialogové okno Přejít na stránku
Výběr, kopírování, vkládání a přesouvání textu je v programu Writer podobné práci v jiných programech. Také poskytuje několik možností, jak snadno vybrat nesouvislý text, svislý blok textu a jak vložit neformátovaný text.
Chceme-li vybrat nesouvislé položky (viz obrázek 7) pomocí myši:
Vybereme první část textu.
Podržíme klávesu Ctrl a myší vybereme další část textu.
Předcházející krok opakujeme tolikrát, kolikrát potřebujeme.
Chceme-li nesouvislý text vybrat pomocí klávesnice:
Vybereme první část textu.
Stiskneme Shift + F8. Tím Writer přepneme do režimu „Doplnitelný výběr“.
Šipkami klávesnice se přesuneme na začátek další části vybíraného textu. Podržíme klávesu Shift a šipkami vybereme další část.
Opakujeme tolikrát, kolikrát potřebujeme.
Nyní můžeme pracovat s vybraným textem (kopírovat jej, odstranit, změnit styl atd.).
Stiskem klávesy Esc režim doplnitelného výběru opustíme.
Obrázek 7: Výběr položek, které nejsou vedle sebe
Další informace o výběru textu klávesnicí, viz téma „Navigace a výběr pomocí klávesnice" v nápovědě LibreOffice (F1).
Pomocí výběru bloků můžeme vybrat vertikální blok nebo „sloupec" textu, který je oddělený mezerami nebo tabulátory (jak můžeme vidět v textu vloženém z e-mailů, výpisu programů nebo jiných zdrojů). Chceme-li změnit režim výběru bloku, použijeme Úpravy > Režim výběru > Oblast bloků , nebo stiskneme Alt + Shift + F8, nebo klepneme pravým tlačítkem myši na ikonu Výběr ve stavovém řádku a ve vyskakovací nabídce vybereme Výběr bloku.
Obrázek 8: Ikona výběru
Svislý blok textu vybereme pomocí myši nebo klávesnice, jak je zobrazeno na následujícím obrázku.
Obrázek 9: Výběr svislého bloku textu
Vyjímání a kopírování textu je v programu Writer podobné jako v jiných aplikacích. Můžeme použít myš nebo klávesnici. Text je možné přesouvat a kopírovat nejen v rámci dokumentu, ale také mezi dokumenty, a to různými způsoby: přetahováním, použitím nabídky, tlačítek nástrojových lišt nebo klávesových zkratek. Text je také možné kopírovat z jiných zdrojů, například webových stránek, a poté jej vložit do dokumentu.
Chceme-li vybraný text přesunout (přetáhnout) pomocí myši, přetáhneme jej se stisknutým levým tlačítkem na nové místo, kde tlačítko uvolníme. Chceme-li vybraný text zkopírovat, stiskneme a během přesunu držíme klávesu Ctrl. Text si zachovává formátování, které měl před přetažením.
Chceme-li vybraný text přesunout (vyjmout a vložit), k vyjmutí použijeme klávesovou zkratku Ctrl + X, kurzor umístíme do bodu vložení a pomocí Ctrl + V text vložíme. Případně použijeme tlačítka Kopírovat / Vložit na Standardní nástrojové liště nebo volby v hlavní nabídce v části Upravit.
Chceme-li v dokumentu přesunout celý odstavec nahoru nebo dolů, klepneme na odstavec a stiskneme klávesy Ctrl+Alt+Nahoru nebo Ctrl+Alt+Dolů.
Když text vkládáme, výsledek závisí na zdroji textu a na způsobu vkládání. Pokud klepneme na tlačítko Vložit na standardní nástrojové liště nebo použijeme zkratku Ctrl + V, zůstane veškeré formátování textu (například tučné nebo kurzíva) zachováno. Text vložený z webových stránek a jiných zdrojů se může umístit do rámců nebo tabulek. Pokud se nám výsledek vložení nelíbí, klikneme na tlačítko Zpět nebo zmáčkneme klávesy Ctrl + Z.
Chceme-li, aby vložený text zdědil styl odstavce v místě vložení, provedeme některou z následujících akcí:
Zvolíme Upravit > Vložit jinak.
Klikneme na šipku na tlačítku Vložit na nástrojové liště Standardní.
Dvakrát klikneme na tlačítko Vložit, aniž bychom uvolnili levé tlačítko myši.
Stiskneme Ctrl + Shift + V.
Ve nabídce pak vybereme Vložit neformátovaný text nebo Neformátovaný text. Neformátovaný text lze také vložit přímo stisknutím kláves Ctrl + Alt + Shift + V na klávesnici.
Writer nabízí tři způsoby vyhledávání textu v dokumentu: nástrojová lišta Najít a karta Najít na postranní liště pro rychlé vyhledávání a dialogové okno Najít a nahradit. V dialogovém okně můžeme:
Vyhledávat a nahrazovat slova nebo fráze.
Použít pokročilé vyhledávání se zástupnými znaky a regulárními výrazy.
Vyhledávat a nahrazovat určité atributy nebo formátování.
Hledání a náhrada odstavců určitého stylu
Ve výchozím nastavení je panel nástrojů Najít ukotven na spodní části okna LibreOffice (přímo nad stavovým řádkem), jak znázorňuje obrázek 10, ale můžeme jej nechat plovoucí nebo ukotvit na jiné místo. Pokud není panel nástrojů Najít viditelný, můžeme jej zobrazit pomocí Zobrazit > Nástrojové lišty > Najít, zvolením Upravit > Najít z hlavní nabídky, nebo stisknutím kláves Ctrl + F. Další informace o plovoucích a ukotvených nástrojových lištách najdeme v kapitole 1, Základy LibreOffice.
Obrázek 10: Zakotvená poloha nástrojové lišty Najít
Při použití panelu nástrojů Najít do příslušného pole napíšeme hledaný výraz a k vyhledání výskytu výrazu stiskneme Enter. Podle potřeby klepneme na tlačítko Najít další nebo Najít předchozí (šipku).
Po kliknutí na tlačítko Najít vše se v dokumentu označí všechny výskyty hledaného výrazu. Chceme-li vyhledat shodný výraz, klepneme na Rozlišovat velikost, vyberou se tak pouze výrazy, které se zcela shodují (velká písmena). Pro zobrazení dialogového okna Najít a nahradit klikneme na ikonu vpravo od Rozlišovat velikost.
Chceme-li zavřít panel nástrojů Najít, klikneme vlevo na tlačítko X nebo, když je kurzor ve vyhledávacím poli, stiskneme klávesu Esc na klávesnici.
Dalším užitečným nástrojem, který slouží k rychlému vyhledání všech výskytů textu v dokumentu, je nabídka Najít na postranní liště.
Otevřeme nabídku Najít na postranní liště (obrázek 11) nebo použijeme Alt+9.
Zadáme text do pole Najít nahoře.
Stiskneme klávesu Enter.
LibreOffice vyhledá všechny výskyty textu v poli Najít a výsledky zobrazí v oblasti těsně pod ním s uvedením čísla stránky a části textu výskytu. Klepnutím na nalezený text přejdeme na stránku a zvýrazníme nalezený text (obrázek 11).
Poznámka
Při vyhledávání se nerozlišují velká a malá písmena.
Obrázek 11: Karta Najít v postranní liště
Chceme-li zobrazit dialogové okno Najít a nahradit (obrázek 12), použijeme některou z následujících metod:
Stiskneme na klávesnici Ctrl + H.
V hlavní nabídce zvolíme Upravit > Najít a nahradit.
Klikneme na tlačítko Najít a nahradit na nástrojové liště Najít.
Když je dialog Najít a nahradit otevřen, volitelně jej můžeme rozbalit klepnutím na Ostatní možnosti.
Do pole Najít napíšeme hledaný text.
Chceme-li hledaný text nahradit jiným textem, zadáme nový text do pole Nahradit.
Dále jsou k dispozici volby jako např. rozlišování velikosti písma nebo vyhledávání jen celých slov.
Mezi další možnosti patří vyhledávání pouze ve vybraném textu, vyhledávání od aktuální pozice kurzoru směrem zpět k začátku souboru, vyhledávání podobných slov, vyhledávání v komentářích a použití regulárních výrazů (zástupných znaků). Přesné možnosti se mohou lišit podle nastavení jazyka (Nástroje > Možnosti > Jazyky a místa > Obecné).
Když máme vyhledávání nastaveno, klepneme na Najít další. Chceme-li nahradit nalezený text, klepneme na Nahradit. Klikneme-li na tlačítko Najít vše, LibreOffice vybere v dokumentu všechny výskyty hledaného textu. Podobně při výběru Nahradit vše LibreOffice nahradí všechny výrazy bez ohledu na jejich význam.
Upozornění
Tlačítko Nahradit vše používáme opatrně; jinak se může stát, že dojde k chybám, které později nebude možné vrátit zpět. (Ctrl+Z funguje pouze před uložením souboru.) Chyba v Nahradit vše může vyžadovat ruční vyhledávání slovo po slově.
Tip
Regulární výrazy nabízejí mocné způsoby k hledání a náhradě textu. Například mohou nalézt všechny případy, kde za jakýmkoliv číslem následuje specifické písmeno. To však může být obtížné pochopit. Pokyny nalezneme v souborech nápovědy.
Více informací o používání funkce Najít a nahradit se nachází v příručce Writer.
Obrázek 12: Rozšířené dialogové okno Najít a nahradit
Speciální znak nenalezneme na standardní uživatelské klávesnici. Například, © ¾ æ ç ñ ö ø ¢ jsou všechny speciální znaky nedostupné na anglické klávesnici.
Chceme-li vložit jeden nebo více speciálních znaků, umístíme kurzor na místo, kde se má znak zobrazit. Potom provedeme jednu z následujících akcí:
Klepnutím na ikonu Speciální znak na Standardní nástrojové liště otevřeme seznam oblíbených a nedávno použitých znaků a klikneme na ten, který chceme vložit (obrázek 13). Dialogové okno Speciální znaky (obrázek 14) můžeme otevřít také klepnutím na tlačítko Další znaky.
Obrázek 13: Ikona Vložit speciální znaky na standardní nástrojové liště
Výběrem Vložit > Speciální znak v hlavní nabídce otevřeme dialogové okno Speciální znaky (obrázek 14). Dvojitým klepnutím na znak (z jakéhokoliv typu písma) vybereme znak, který chceme vložit, v pořadí, pak klepneme na Vložit.
Obrázek 14: Dialogové okno Speciální znaky
Dialogové okno Speciální znaky (obrázek 14) zahrnuje oblasti pro výběr Poslední znaky a Oblíbené znaky. Chceme-li přidat do seznamu Oblíbených znaků znak nový, klepneme na znak a poté na tlačítko Přidat k oblíbeným.
Tip
Rozdílná písma mají odlišné speciální znaky. Pokud požadovaný speciální znak nenajdeme, můžeme zkusit jiné písmo, které se vybírá v poli Písmo.
Chceme-li zadat krátké a dlouhé pomlčky, můžeme použít Nahradit pomlčky na kartě Možnosti v dialogovém okně Automatické opravy (Nástroje > Automatické opravy > Nastavení automatických oprav). Tato možnost za určitých podmínek nahradí jednu nebo dvě pomlčky odpovídající pomlčkou. Další podrobnosti a jiné způsoby vkládání pomlček nalezneme v nápovědě nebo v Příručce aplikace Writer.
Ve výchozím nastavení jsou pro každý jazyk nainstalovány čtyři slovníky, pokud jsou pro daný jazyk k dispozici: kontrola pravopisu, kontrola gramatiky, slovník dělení slov a slovník synonym. Kontrola pravopisu zjišťuje, zda se každé slovo dokumentu nachází v nainstalovaném slovníku. Gramatická kontrola funguje v kombinaci s kontrolou pravopisu. Můžeme si vybrat, zda chceme pravopis a gramatiku kontrolovat automaticky během psaní, nebo kdykoli jindy, případně obojí.
Pokud je v nabídce Nástroje, na nástrojové liště Standardní nebo v dialogovém okně Možnosti vybrána možnost Automatická kontrola pravopisu, každé slovo je během psaní zkontrolováno a pokud není slovo rozpoznáno, podtrhne se červenou vlnitou čárou. Pokud byla povolena také funkce Kontrolovat gramatiku během psaní, jsou chyby označeny modrým vlnitým podtržením. Viz „Kontrola gramatiky“ na straně 1.
Kdykoli můžeme klepnout pravým tlačítkem myši na nerozpoznané slovo a otevřít místní nabídku (obrázek 15), kde můžeme vybrat jedno z navrhovaných slov, které jej nahradí. Po opravě slova v otevřeném dialogovém okně vlnovka zmizí. Pokud je slovo správné, ale není ve slovníku, můžeme zvolit Přidat do slovníku. Pokud seznam neobsahuje požadované slovo, klepnutím na Kontrola pravopisu otevřeme dialogové okno Kontrola pravopisu (obrázek 16).
Obrázek 15: Místní nabídka Kontrola pravopisu
Kromě automatické kontroly nebo místo ní můžeme v dokumentu (nebo ve výběru textu) provést kombinovanou kontrolu pravopisu a gramatiky. Klikneme na tlačítko Zkontrolovat pravopis na standardní nástrojové liště nebo vybereme Nástroje > Kontrola pravopisu, nebo stiskneme F7 na klávesnici. Toto zkontroluje dokument nebo výběr a otevře dialogové okno Kontrola pravopisu, pokud budou nalezena neznámá slova. Chceme-li také identifikovat potenciální problémy s gramatikou, zaškrtneme políčko Kontrolovat gramatiku.
Obrázek 16: Dialogové okno Kontrola pravopisu
Nástroj pro kontrolu pravopisu má i několik dalších funkcí:
Jazyk textu
Přidáme slovo do slovníku
Výběr textu pro kontrolu pravopisu
Správa vlastních slovníků
Určíme jazyk pro konkrétní odstavce
Další informace o možnostech kontroly pravopisu a gramatiky nalezneme v příručce Writer Guide.
Nalezené gramatické chyby jsou podtrženy modrou vlnovkou. Kliknutím pravým tlačítkem myši na tento řádek se otevře místní nabídka.
První položka nabídky popisuje podezření na porušení gramatického pravidla.
Obrázek 17: Místní nabídka pro gramatické chyby
Druhá položka nabídky může být Vysvětlení, která otevře prohlížeč na webové stránce nabízející více informací o předpokládané chybě. Další může být navrhovaná oprava. Text změníme podle návrhu, když na návrh v nabídce klikneme.
Ve třetí části místní nabídky můžeme zvolit, zda chceme uvedenou chybu ignorovat, nebo otevřít dialogové okno Pravopis (obrázek 16). V závěrečné části nabídky můžeme změnit jazyk výběru nebo odstavce.
Další pravidla kontroly gramatiky můžeme vybrat prostřednictvím Nástroje > Možnosti > Jazyky a národní prostředí > Kontrola anglických vět nebo přidat vzdálenou kontrolu gramatiky nástroje LanguageTool prostřednictvím Nástroje > Možnosti > Jazyky a národní prostředí > Server LanguageTool. Podrobnosti nalezneme v kapitole 12, Konfigurace LibreOffice.
Chceme-li otevřít krátký seznam synonym, klepneme pravým tlačítkem myši na slovo a v místní nabídce přejdeme na Synonyma. Zobrazí se podnabídka alternativních slov a frází. Klepnutím na slovo nebo sousloví v podnabídce nahradíme zvýrazněné slovo nebo frázi v dokumentu.
Tezaurus (slovník synonym) obsahuje rozsáhlejší seznam alternativních slov a frází. Chceme-li použít tezaurus, klepneme v podnabídce Synonyma na Slovník synonym. Pokud aktuální jazyk nemá nainstalovaný slovník synonym, je tato funkce nepřístupná.
Funkce automatických oprav programu Writer využívá obsáhlý seznam častých překlepů a chyb, které automaticky opravuje. Zahrnuje také kódy pro vkládání speciálních znaků, emodži a dalších symbolů.
Automatické opravy jsou ve výchozím nastavení zapnuté. Možná budeme chtít některé jeho funkce deaktivovat, změnit nebo je úplně vypnout. Automatické opravy vypneme zrušením zaškrtnutí pole Nástroje > Automatické opravy > Při psaní.
Do seznamu oprav můžeme přidat své vlastní, můžeme přidat speciální znaky nebo změnit opravy nainstalované s LibreOffice. Volbou Nástroje > Automatické opravy > Nastavení automatických oprav otevřeme dialogové okno Automatické opravy. Na kartě Nahradit definujeme, které řetězce textu budou opraveny a jak. Ve většině případů vyhovuje výchozí nastavení.
Chceme-li zabránit nahrazování určitých slov, přejdeme na kartu Nahradit, vybereme požadovanou dvojici slov a klikneme na Smazat. Nové pravidlo zadáme na kartě Nahraditkde chybně psané slovo napíšeme do pole Nahradit, do pole Za zadáme správně napsané slovo a klikneme na tlačítko Nový.
Na ostatních záložkách dialogového okna je možné pro automatické opravy nastavit mnoho dalších možností.
Tip
LibreOffice má rozsáhlý seznam speciálních znaků přístupný pomocí automatických oprav. Například napíšeme :smiling: a automatické opravy slovo nahradí za ☺. Nebo (c) se automaticky změní na ©. Můžeme přidat vlastní speciální znaky.
Je-li dokončování slov aktivní, zkouší Writer odhadnout, jaké slovo píšeme, a nabízí nám jeho dokončení. Návrh přijmeme stiskem klávesy Enter. V opačném případě pokračujeme v psaní.
Dokončování slov vypneme v nabídce Nástroje > Automatické opravy > Nastavení automatických oprav > Dokončování slov odškrtnutím pole Povolit dokončování slov na kartě Dokončování slov.
Možnosti přizpůsobení dokončování slov v dialogu Automatické opravy zahrnují:
Automatické přidání mezery za přijaté slovo.
Zobrazení navrženého slova formou tipu (bublinová nápověda nad slovem) místo dokončování textu při psaní.
Když přidáváme slova při práci na dokumentech, můžeme je buď uložit pro pozdější použití v jiných dokumentech nebo vybrat možnost jejich odstranění ze seznamu při zavírání dokumentů.
Změna největšího počtu slov zapamatovaných pro dokončování a délka nejkratšího slova, které se má pamatovat.
Smazání určitých slov ze seznamu pro dokončování slov.
Změna klávesy, která přijímá navržené položky – možnosti jsou šipka doprava a klávesy End, Enter (Return), mezerník a Tab.
Poznámka
K automatickému dokončení dojde až poté, co slovo v dokumentu napíšeme podruhé.
Automatický text umožňuje uchovat text, tabulky, obrázky a jiné položky, opětovně je použít a pro snadné vyvolání jim přiřadit kombinace kláves. Například místo opakovaného psaní „LibreOffice Writer“ definujeme položku automatického textu tak, aby se tato slova vložila do textu po napsání „low“ a stisku klávesy F3.
Chceme-li nějaký text uložit jako automatický text:
Napíšeme text do dokumentu a poté jej vybereme.
V hlavní nabídce zvolíme Nástroje > Automatický text (nebo stiskneme Ctrl + F3).
V dialogovém okně Automatický text (obrázek 18) zadáme název automatického textu do pole Název. Writer navrhne jednopísmennou zkratku, kterou můžeme změnit.
Pro položku automatického textu zvolíme kategorii, například Můj automatický text.
Klepneme na tlačítko Automatický text ve spodní části dialogového okna a vybereme z nabídky buď Nový, aby si Automatický text zachoval specifické formátování, bez ohledu kde je vložen, nebo Nový (pouze text), pokud chceme, aby automatický text převzal existující formátování kolem bodu vložení.
Kliknutím na tlačítko Zavřít se vrátíme do dokumentu.
Chceme-li automatický text vložit, napíšeme jeho zkratku a stiskneme F3.
Tip
Pokud se v nabídce tlačítka Automatický text nachází pouze položka Importovat, znamená to, že jsme buď nezadali název automatického textu, nebo jsme v dokumentu nevybrali žádný text.
Automatický text je užitečný zejména tehdy, je-li propojen s poli. Další informace nalezneme v příručce Průvodce aplikací Writer.
Obrázek 18: Vytvoření položky automatického textu
Rychlou změnu velikosti písma vybraného textu provedeme z nabídky Formát > Text a poté vybereme jednu z položek v podnabídce. Nejčastější jsou:
VELKÁ PÍSMENA, kde jsou všechna písmena velká.
malá písmena, kde se žádná slova (kromě vlastních jmen) nepíší s velkými písmeny.
První velké, kde se píše s velkým písmenem pouze první slovo (spolu s případnými vlastními jmény).
Každé Slovo Velkým Písmenem, kde se každé slovo píše s velkým písmenem.
Kapitálky, který všechna písmena píše velkými písmeny ve zmenšené velikosti.
Writer neobsahuje automatickou volbu pro vytvoření nadpisu se všemi slovy začínajícími velkými písmeny, s výjimkou určité podmnožiny slov definované nestandardními pravidly (Title Case). Můžeme však použít Každé Slovo Velkým Písmenem a poté obnovit slova, která nechceme psát velkými písmeny.
Text můžeme formátovat dvěma způsoby. Více detailů viz příručka Writer Guide.
Přímé (nebo ruční) formátování
Styly
Psaní ve Writeru je založeno na práci se styly. Pomocí stylu se v jeden okamžik použije celé sada možností formátování a díky tomu lze formátování dokumentu jednoduše udržovat konzistentní. S minimálním úsilím pak zvládneme formátování celého dokumentu změnit. Kromě toho LibreOffice používá styly pro mnoho procesů, i když o nich nevíme. Například Writer pomocí stylů nadpisů (nebo jiných uživatelem určených stylů) vytváří obsah dokumentu.
Writer definuje šest typů stylů: odstavec, znak, rámeček, stránka, seznam a tabulka. Viz kapitola 4, Práce se styly, šablonami a hypertextovými odkazy, v této knize a také se můžeme podívat do Příručky aplikace Writer.
Styly lze nastavit v odstavcích několika způsoby:
Rozbalovací seznam Styly vlevo na konci nástrojové lišty Formátování.
Karta Styly v postranní liště.
Nabídka Styly v hlavní nabídce (omezeno na běžné styly)
Klávesové zkratky Ctrl + 1 až Ctrl + 5 (styly odstavce Nadpis 1 až Nadpis 5)
Nástrojovou lištu Formátování (styly) můžeme otevřít také pomocí Zobrazení > Nástrojové lišty > Formátování (styly); viz obrázek 19.
Obrázek 19: Nástrojová lišta Formátování (Styly)
Pomocí tlačítek na nástrojové liště Formátování a na panelu Odstavec v části Vlastnosti postranní lišty můžeme na odstavce použít řadu nástrojů na přímé formátování. Ne všechna tlačítka jsou viditelná ze standardní instalace, ale můžeme panel nástrojů přizpůsobit tak, aby zahrnoval i ty které se pravidelně používají. Tato tlačítka a formáty zahrnují:
Nastavit styl odstavce
Přepnout neseřazený seznam (s paletou stylů odrážek)
Přepnout číslovaný seznam (s paletou stylů číslování)
Zarovnat doleva, zarovnat na střed, zarovnat doprava, do bloku
Zarovnat nahoru, Svisle na střed, Zarovnat dolů
Řádkování (zvolíme 1, 1.15, 1.5, 2, nebo vlastní hodnotu)
Zvětšit rozestupy mezi odstavci, Zmenšit rozestupy mezi odstavci
Zvětšit odsazení, zmenšit odsazení, předsazení prvního řádku
Odstavec (otevře dialogové okno Odstavec)
Nastavit řádkování
Poznámka
Přímé formátování (nazývané také ruční formátování) má přednost před styly. To znamená, že při použití nového stylu není přímé formátování odstraněno a stále určuje zobrazený formát.
Pokud chceme přímé formátování odstranit, vybereme text a zvolíme Formát > Vymazat přímé formátování z hlavní nabídky nebo klepneme pravým tlačítkem a zvolíme Vymazat přímé formátování z místní nabídky nebo stiskneme klávesy Ctrl + M nebo klepneme na ikonu Vymazat přímé formátování na standardní nástrojové liště.
Poznámka
Když odstraníme přímé formátování, formát textu se vrátí na použitý styl odstavce a znakový styl, nikoli na styl odstavce Výchozí a znakový styl Výchozí (pokud nejsou právě tyto styly na text použity).
Chceme-li použít znakový styl, zvýrazníme znaky nebo slova a vybraný znakový styl použijeme na kartě Styly znaků v panelu Styly na postranním liště, v nabídce Styly v hlavní nabídce (s omezením) nebo v místní nabídce pravého tlačítka myši (s omezením).
Je doporučeno používat styly k formátování znaků tak moc, jak je to možné, raději než formátování znaků přímo, jak je popsáno v této sekci.
Pomocí tlačítek na nástrojové liště Formátování a na panelu Znak v části Vlastnosti postranní lišty můžeme na znaky použít řadu nástrojů na formátování. Ne všechna tlačítka jsou viditelná ze standardní instalace, ale můžeme panel nástrojů přizpůsobit tak, aby zahrnoval i ty které se pravidelně používají. Tato tlačítka a formáty zahrnují:
Název písma, Velikost písma
Tučné, Kurzíva, Podtržené, Nadtržené, Přeškrtnuté, Reliéf, Stínování
horní index, dolní index,
velká písmena, malá písmena,
zvětšení velikosti písma, zmenšení velikosti písma,
barva písma (s paletou barev),
barva pozadí (s paletou barev),
barva zvýraznění znaků (s paletou barev)
Poznámka
Stejně jako přímé formátování přepisuje aktuální styl odstavce, využitím přímého formátování znaků přepisuje aktuální formátování znakových stylů.
Tabulky v dokumentu Writer sdílejí stejné nastavení formátování prvků jako sešit v LibreOffice Calc. Tabulky můžeme formátovat ručně nebo pomocí stylů tabulek. Writer má předdefinované styly tabulek a můžeme si také definovat vlastní pomocí dialogového okna Styly automatického formátování.
Chceme-li použít styl tabulky, klepneme do tabulky, kterou chceme formátovat, a dvakrát klepneme na styl uvedený na kartě Styly tabulky v nabídce Styly na postranní liště. Případně klepneme na tabulku, kterou si přejeme naformátovat, vybereme Tabulka > Styly automatického formátu z nabídky a vybereme styl z otevřeného dialogového okna. Další informace nalezneme v Příručce aplikace Writer.
Podle nastavení provedených na kartách Možnosti a Místní možnosti v dialogovém okně Automatické opravy (Nástroje > Automatické opravy > Možnosti automatických oprav) můžeme nastavit, aby program Writer při psaní automaticky formátoval nebo opravoval části dokumentu).
Automatické formátování na kartě Možnosti zahrnuje rozpoznávání adres URL, seznamy s odrážkami a číslované seznamy, psaní velkých písmen v každé větě a opravu dvou velkých počátečních písmen ve slovech.
Seznam s odrážkami (neseřazený) se vytvoří, když na začátku odstavce napíšeme pomlčku (-), hvězdičku (*) nebo znaménko plus (+) a po nich mezeru nebo tabulátor. Číslovaný (seřazený) seznam se vytvoří, když na začátek odstavce napíšeme číslo následované tečkou (.) a mezerou nebo tabulátorem.
Karta Místní možnosti řídí formátování uvozovek a apostrofů (které vypadají jako uzavírací jednoduchá uvozovka). Většina fontů obsahuje oblé uvozovky (označované jako „chytré“), ale pro některé účely, jako značky úhlových minut a vteřin, používáme apostrofy a uvozovky přímé.
Přímé uvozovky |
Chytré uvozovky |
' ' " " |
‘ ’ “ ” |
Tip
Pokud se v dokumentu objeví neočekávané změny formátování, jsou tato nastavení prvním místem, kde hledat jejich příčinu. Ve většině případů problém vyřešíme volbou Úpravy > Zpět (Ctrl + Z).
Další informace o vytváření seznamů pomocí stylů nalezneme v Příručce aplikace Writer.
Neseřazené (odrážkové) i seřazené (číslované) seznamy tvoříme pomocí stylů odstavce. Program Writer tak pro tento účel může využít dvou nastavení stylů odstavců.
Nicméně, tyto styly nezahrnují možnosti nastavení, jako je typ odrážky nebo pozice čísel. Tato nastavení pocházejí ze stylů seznamu, které jsou jiným typem stylu. Samostatné styly seznamu Writeru mají dvě hlavní výhody: stejný styl seznamu lze použít s více styly odstavce a přidružený styl seznamu odstavce lze změnit jediným výběrem.
Doporučuje se používat styly odstavce a seznamu společně těmito způsoby:
Neseřazené seznamy tvoříme pomocí stylů odstavce Seznam 1, Seznam 2, Seznam 3 atd. Použijeme některý ze stylů seznamu odrážek s těmito styly odstavce.
Na seřazené seznamy použijeme styly odstavce Číslování 1, Číslování 2, Číslování 3, atd. S těmito styly odstavců použijeme některý ze stylů seznamu číslování.
Můžeme použít předdefinované styly odstavců a seznamů nebo si definovat vlastní.
Chceme-li přiřadit styl seznamu ke stylu odstavce, přejdeme do nabídky Styly na postranní liště, klepneme pravým tlačítkem myši na styl odstavce, který chceme použít, a vybereme možnost Upravit styl. Na kartě Osnova a seznam v dialogovém okně Styl odstavce, v rozevíracím seznamu Styl seznamu vybereme požadovaný styl seznamu (Obrázek 20).
Styly odstavce jako je Seznam 1 začátek a Seznam 1 konec umožňují upravit specifické vlastnosti (jako je mezera mezi odstavci) pro položky na začátku nebo na konci seznamu.
Poznámka
Seznam stylů není určen k použití samostatně. Spíše jsou určeny k připojení ke stylům odstavců.
Obrázek 20: Přiřazení stylu seznamu ke stylu odstavce
Se styly odstavce můžeme snadno vytvářet vnořené seznamy, ve kterých položky seznamu mají podpoložky, jako je tomu u osnovy. To vyžaduje zadání nastavení pro další úrovně. Chceme-li to provést, klepneme pravým tlačítkem myši na styl seznamu (nikoli na styl odstavce) v nabídce Styly na postranní liště, vybereme možnost Upravit styl a pomocí karty Přizpůsobit určíme, jak budou jednotlivé úrovně označeny. Také specifikujeme umístění a mezery každé úrovně pomocí karty Pozice. Podrobnosti nalezneme v příručce Writer Guide.
Jakmile si nastavíme vnořené seznamy, můžeme snadno měnit hierarchii položek. Chceme-li snížit úroveň položky, umístíme kurzor na začátek řádku (za odrážku nebo číslo) a stiskneme tlačítko Tab. Chceme-li položku posunout o úroveň výše, zmáčkneme Shift + Tab.
Odrážky a číslování mohou být manuálně aplikovány ve třech případech:
K automatickému formátování textu použijeme automatickou opravu, jak je popsáno výše.
Použijeme tlačítka Přepnout neseřazený seznam a Přepnout seřazený seznam na nástrojové liště Formátování.
Použijeme panel odstavce na panelu Vlastnosti postranní lišty.
Odrážky a číslování můžeme použít na vybraný text nebo při psaní.
Tip
Odrážky a číslování použité těmito způsoby nemohou být odstraněny pomocí Formát > Vymazat přímé formátování v Menu, nebo Vymazat přímé formátování pomocí ikony na panelu nástrojů Formátování, nebo použitím Ctrl + M. Spíše mohou být vypnuty nebo odstraněny z označeného textu přepnutím na příslušných tlačítkách na panelu nástrojů Formátování nebo na panelu Vlastnosti na postranní liště.
Použitím tlačítek na panelu nástrojů odrážek a číslování posouváme položky v seznamu nahoru nebo dolů, vytváříme podpoložky, měníme styl odrážek a otvíráme dialog odrážky a číslování, který zahrnuje detailnější ovládací prvky. Chceme-li zobrazit nástrojovou lištu, použijeme Zobrazit > Nástrojové lišty > Odrážky a číslování.
Tip
Pokud se číslování nebo odrážky používají automaticky způsobem, který nechceme, můžeme je zakázat tak, že zvolíme Nástroje > Automatické opravy > Možnosti automatických oprav a na kartě Možnosti zrušíme výběr Seznam s odrážkami a číslováním.
K vytváření vnořených seznamů můžeme využít také tlačítka Přepnout neseřazený seznam a Přepnout seřazený seznam na kartě Vlastnosti na postranní liště. Klepneme na šipku dolů vedle příslušného tlačítka a poté klepnutím na Další odrážky/číslování otevřeme dialogové okno Odrážky a číslování. Postranní lišta však neobsahuje nástroje pro změnu úrovně položky seznamu, které se nacházejí na liště Odrážky a číslování.
Na vodorovném pravítku jsou zobrazeny kroky tabulátoru. Námi definované polohy zarážek přepisují jejich výchozí nastavení. Nastavení kroků tabulátoru ovlivňuje odsazení celých odstavců (pomocí ikon Zvětšit odsazení a Zmenšit odsazení na nástrojové liště Formátování), ale i odsazení částí odstavců (stisknutím klávesy Tab na klávesnici).
Používání výchozích kroků tabulátoru může způsobit problémy s formátováním, pokud dokument sdílíme s jinými lidmi. Pokud použijeme výchozí rozložení tabulátorů a pak dokument odešleme někomu jinému, kdo používá jiné výchozí rozložení tabulátorů, odsazení se změní podle osobních nastavení příjemce. Je proto vhodné definovat si vlastní nastavení tabulátorů podle následujícího postupu.
Chceme-li definovat odsazení a nastavení karty jednoho nebo více odstavců, klepneme pravým tlačítkem myši a vybereme Odstavec > Odstavec. V dialogu Odstavec přejdeme na kartu Tabulátory.
Tabulátory je vhodnější nastavit ve stylu odstavce než ručně přímo v odstavci. To provedeme pomocí karty Tabulátory v dialogovém okně Styl odstavce.
Tip
Používání tabulátorů na rozmístění textu se nedoporučuje. V závislosti na tom, čeho se snažíme dosáhnout, může být tabulka nebo rámec lepší volbou.
Upozornění
Jakékoli změny výchozího nastavení kroku tabulátoru budou mít vliv na tabulátory ve všech dokumentech, které následně otevřeme, a také na tabulátory, které vložíme po provedení změny.
Chceme-li změnit velikost výchozího kroku tabulátoru, zvolíme Nástroje > Možnosti > LibreOffice Writer > Obecné.
Obrázek 21: Výběr výchozího intervalu kroku tabulátoru
V aktuálním dokumentu můžeme změnit měrnou jednotku pravítka tím že na pravítko klepneme pravým tlačítkem myši a zobrazíme seznam jednotek. Klepnutím na jednu z nich jednotku pravítka změníme. Vybrané nastavení se použije pouze na toto pravítko.
Obrázek 22: Změna měrné jednotky pravítka
Slova na konci řádku můžeme rozdělit dvěma způsoby: nechat Writer, aby to dělal automaticky (pomocí stylů a jeho slovníků spojování), nebo v případě potřeby vkládat volitelné spojovníky ručně. Nebo se můžeme rozhodnout, že spojovník vůbec nepoužijeme.
Automatické dělení slov zapneme nebo vypneme:
V nabídce Styly na postranní nástrojové liště přejdeme na položku Styly odstavce, klepneme pravým tlačítkem myši na Výchozí styl odstavce (nebo jiný styl, který chceme použít) a vybereme možnost Upravit styl.
V dialogovém okně Styl odstavce (obrázek 23) přejdeme na kartu Tok textu.
V části Dělení slov vybereme nebo zrušíme výběr Automaticky. Je-li zapnuto automatické dělení slov, můžeme také nastavit kritéria, kdy by k němu mělo dojít. Uložíme klepnutím na OK.
Poznámka
Zapnutí spojovníku pro výchozí styl odstavce ovlivní všechny ostatní styly odstavce, které jsou založeny na výchozím stylu odstavce. Ostatní styly můžeme upravit tak, aby v nich dělení slov nebylo zapnuté (například nechceme, aby se dělila slova v nadpisech).
Styly, které nejsou založeny na výchozím stylu odstavce, nejsou ovlivněny. Více informací o stylech založených na jiných stylech než Výchozí styl odstavce najdeme v kapitole 4, Práce se styly, šablonami a hypertextovými odkazy.
Obrázek 23: Zapnutí automatické tvorby pomlček ve stylu odstavce
Možnosti spojování můžeme nastavit také prostřednictvím Nástroje > Možnosti > Jazyky a národní prostředí: > Pomůcky pro psaní. Toto nastavení se použije, pokud ve stylu odstavce neexistuje žádné konkrétní nastavení.
V okně Možnosti v dolní části dialogového okna přejdeme dolů a najdeme nastavení dělení slov.
Obrázek 24: Nastavení možností dělení slov
Chceme-li změnit minimální počet znaků pro rozdělení, minimální počet znaků před zalomením řádku nebo minimální počet znaků za zalomením řádku, zvolíme v části Možnosti příslušnou položku a klepneme na tlačítko Upravit.
Poznámka
Možnosti dělení slov nastavené v Pomůcky pro psaní jsou účinné pouze v případě, že je dělení slov zapnuté prostřednictvím stylů odstavce.
Ruční dělení slov používáme tehdy, když chceme rozdělit jednotlivé slovo na konci řádku. Nepoužívejme normální pomlčku, která zůstane viditelná, i když slovo již není na konci řádku, když přidáváme nebo mažeme text nebo měníme okraje či velikost písma. Místo toho používáme podmíněnou pomlčku, která se zobrazuje pouze v případě potřeby.
Chceme-li vložit volitelné rozdělení uvnitř slova, klepneme na místo, kde se má rozdělení zobrazit (je-li to nutné), a stiskneme klávesu Ctrl+pomlčka nebo použijeme klávesu Vložit > Formátovací značka > Volitelná rozdělení. Slovo se rozdělí na daném místě, pokud se nachází na konci řádku, a to i tehdy, je-li automatické dělení slov pro daný odstavec vypnuto.
Každá stránka v programu Writer je založena na stylu stránky. Styly stránek definují základní rozvržení, včetně velikosti stránky, okrajů, záhlaví a zápatí, ohraničení, pozadí atd. Změny těchto nastavení automaticky změní styl stránky. To znamená, že na rozdíl od odstavcových stylů nelze tato nastavení použít k přímému formátování jednotlivých stránek.
Stejně jako u jiných stylů nabízí program Writer celou řadu stylů stránky. Můžeme je měnit nebo vytvářet nové. Výchozí styl stránky se použije, pokud nebyl zadán žádný jiný styl stránky.
Kromě stylů stránek vám několik funkcí umožňuje dále ovládat rozvržení stránky, včetně sloupců, rámců, tabulek a sekcí. Více informací se nachází v příručce Průvodce aplikace Writer.
Tip
Zobrazení rozvržení stránky je přehlednější, jestliže v nabídce Nástroje > Možnosti > LibreOffice > Vzhled zobrazíme hranice textu, objektů, tabulek a sekcí a v nabídce Nástroje > Možnosti > LibreOffice Writer > Pomůcky pro formátování zapneme zobrazení konců odstavců, tabulátorů, zalomení a dalších položek.
Záhlaví je oblast, která se nachází v horní části stránky nad horním okrajem. Zápatí se nachází v dolní části stránky pod dolním okrajem. Informace, jako je číslo stránky, jsou umístěny v záhlaví nebo zápatí stylu stránky. Tyto informace se pak zobrazí na každé stránce se stejným stylem stránky (pokud styl stránky nestanoví samostatné nastavení pro první stránku nebo pro levou a pravou stránku).
Záhlaví můžeme vložit několika způsoby. Zde je nejjednodušší:
Klepnutím nad horní okraj (nebo pod dolní okraj) zobrazíme značku Záhlaví nebo Zápatí (obrázek 25) a poté klepneme na znaménko +.
Obrázek 25: Značka záhlaví v horní části textové oblasti
Po vytvoření záhlaví/zápatí se na značce objeví šipka dolů. Klepnutím na tuto šipku se zobrazí nabídka možností pro práci se záhlavím (obrázek 26).
Jiný způsob je zvolit Vložit > Záhlaví a zápatí > Záhlaví > Výchozí styl (nebo nějaký jiný styl stránky).
Obrázek 26: Nabídka záhlaví
Styly stránky mohou být nastaveny tak, aby protilehlé levé a pravé stránky byly zrcadlené, pouze pravé (první stránky kapitol mají být často pouze pravé) nebo pouze levé. Pokud vložíme záhlaví do stylu stránky s nastaveným zrcadlením nebo pravými a levými stránkami, obsah záhlaví může být buď stejný na všech stránkách, nebo různý na pravých a levých stránkách. Například na levé stránky můžeme umístit k levému okraji číslo stránky a na pravé stránky název dokumentu k pravému okraji, případně můžeme provést jiné změny.
Na formátování záhlaví (podobná nastavení existují i pro zápatí) klepneme na Formát záhlaví v nabídce zobrazené na obrázku 26 nebo přejdeme na Formát > Styl stránky, karta Záhlaví. Oběma způsoby otevřeme stejnou záložku v dialogovém okně Styl stránky.
Zde můžeme určit, zda mají být záhlaví na levé a pravé stránce stejná nebo odlišná. Můžeme také určit, zda první stránka nebude mít žádné záhlaví nebo jiné záhlaví než další stránky.
V tomto okně můžeme také záhlaví zapnout nebo vypnout, nastavit jeho okraje a mezeru mezi záhlavím a textem dokumentu.
Obrázek 27: Dialogové okno Styl stránky, karta Záhlaví
Do záhlaví nebo zápatí se často vkládají informace jako název dokumentu. Nejlepší je tyto položky vkládat jako pole. V takovém případě se při jakékoliv změně záhlaví i zápatí automaticky aktualizuje. Zde je jeden běžný způsob, jak pomocí polí vložit název dokumentu do záhlaví:
Zvolíme Soubor > Vlastnosti. Na kartě Popiszadáme název dokumentu a klikneme na tlačítko OK.
Umístíme kurzor do záhlaví stránky.
Zvolíme Vložit > Pole > Název. Název se může objevit na šedém pozadí. Pozadí se při tisku nezobrazí a lze jej vypnout v Nástroje > Možnosti > LibreOffice > Barvy aplikací.
Další informace o záhlavích, zápatích a polích nalezneme v příručce Writer Guide.
Chceme-li automaticky zobrazovat čísla stránek:
Vložíme záhlaví nebo zápatí podle popisu v části „Záhlaví a zápatí“ na straně 1.
Umístíme kurzor do záhlaví nebo zápatí na místo, kde se má číslo stránky zobrazit, zvolíme Vložit > Pole > Číslo stránky.
Můžeme také změnit zarovnání čísla (vlevo, vpravo, nebo střed).
Chceme-li do číslování zahrnout celkový počet stránek (například „stránka 1 z 12“):
Napíšeme slovo „stránka“ a mezeru, pak vložíme číslo stránky podle předchozího popisu.
Vložíme mezeru, napíšeme slovo „z“, mezeru zopakujeme a zvolíme Vložit > Pole > Počet stránek.
Poznámka
Pole Počet stránek zobrazuje celkový počet stránek dokumentu, jak je to uvedeno na záložce Statistika v dialogovém okně Vlastnosti souboru (Soubor > Vlastnosti). Pokud někde v dokumentu číslování stránek restartujeme, celkový počet stránek nemusí být vhodný. Více informací se nachází v příručce Writer Guide.
Často je nutné restartovat číslování stránek od čísla 1, například od titulní stránky nebo od obsahu. Kromě toho má mnoho dokumentů „úvodní stránky“ (jako například obsah) číslovány římskými číslicemi a hlavní stránky dokumentu číslovány arabskými číslicemi začínajícími od čísla 1. Chceme-li restartovat číslování stránek:
Umístíme kurzor do prvního odstavce nové stránky.
Zvolíme Formát > Odstavec.
Na kartě Tok textu v dialogovém okně Odstavec (obrázek 23 na stránce 1) vybereme Vložit v oblasti Zalomení a poté vybereme Se stylem stránky a určíme styl stránky, který se má použít.
Zadáme číslo stránky, od kterého se má začít, a klepneme na OK.
Tip
To je užitečné také tehdy, pokud chceme první stránku dokumentu začít číslovat od čísla, které je větší než 1.
Čísla řádků na okraji se často používají v právních dokumentech, poezii a ve výpisech programů. Čísla řádků můžeme ve Writeru vkládat do celého dokumentu nebo jen do vybraných odstavců. Čísla řádků se také tisknou.
V dialogu Číslování řádků můžeme zvolit, které řádky mají být číslovány (každý, každý desátý), typ číslování, zda číslování začíná znovu na každé stránce atd.
Chceme-li do dokumentu přidat čísla řádků, zvolíme Nástroje > Číslování řádků a v levém horním rohu dialogového okna Číslování řádků vybereme možnost Zobrazit číslování. Poté vybereme požadované možnosti a klikneme na OK.
Můžeme také vytvořit styl odstavce, který má zapnuto číslování řádků a použít jej na odstavce, ve kterých chceme řádky číslovat. Například odstavce se zápisem programovacího kódu, v nichž pravděpodobně použijeme jiné písmo nebo odsazení, lišící se od normálního textu.
Okraje stránky lze změnit třemi způsoby:
Použití pravítek – rychlé a snadné, ale neumožňuje jemnou kontrolu.
Pomocí dialogového okna Styl stránky můžeme zadat okraje s přesností až na dvě desetinná místa.
Pomocí karty Stránka na postranní liště.
Upozornění
Když změníme okraje, změní se také styl stránky a změněné okraje se použijí na všechny stránky používající tento styl.
Chceme-li změnit okraje pomocí pravítek:
Šedé části pravítek představují okraje. Ukazatel myši umístíme na čáru mezi šedou a bílou částí. Ukazatel se změní na dvojitou šipku, přičemž v bublině s nápovědou se zobrazí aktuální nastavení.
Podržíme levé tlačítko myši a okraj posuneme na nové místo.
Upozornění
Pro odsazení odstavců se používají dva malé šedé trojúhelníky na pravítku. Oboustranné šipky na obrázku 28 jsou ukazatele myši zobrazené ve správné poloze pro přesun značek okrajů. Protože se trojúhelníky a šipky častokrát nacházejí na stejném místě jako okraje stránky je potřeba dát pozor, zda opravdu posouváme šipky a nikoliv šedé trojúhelníky.
Obrázek 28: Posouvání okrajů
Chceme-li změnit okraje pomocí dialogového okna Styl stránky:
Klepneme kdekoliv na stránce pravým tlačítkem myši a z místní nabídky vybereme Styl stránky.
Na kartě Stránka dialogového okna zadáme požadované vzdálenosti do polí v části Okraje.
Chceme-li změnit okraje pomocí panelu Stránka v postranní liště:
Na postranní liště otevřeme kartu Stránka.
Na panelu Formát vybereme požadované okraje z rozevíracího seznamu Okraje. Klepnutím na tlačítko Další možnosti otevřeme dialogové okno Styl stránky, ve kterém můžeme zadat přesné vzdálenosti okrajů.
Poznámka
Výběrem okrajů na postranním panelu změníme všechny čtyři okraje tak, aby byly stejné. Pokud požadujeme jiné okraje, musíme použít dialogové okno Styl stránky.
Pozadí můžeme použít na mnoho prvků v aplikaci Writer, včetně stránek. Na kartě Plocha dialogového okna Styl stránky vybereme typ pozadí (barva, přechod, rastr, vzorek nebo šrafování). Na kartě Stránka dialogového okna můžeme zvolit, zda má pozadí pokrývat pouze oblast textu (oblast uvnitř okrajů), nebo celou stránku. Další informace o pozadích nalezneme v příručce Příručka aplikace Writer.
Postup přidání vodoznaku na pozadí stránky:
Zvolíme Formát > Vodoznak.
V dialogovém okně Vodoznak (obrázek 29) zadáme text a vybereme písmo, úhel, průhlednost a barvu vodoznaku. Poté klikneme na OK.
Poznámka
Vodoznak se automaticky stane součástí stylu stránky, kde je vložen, a všechny ostatní stránky stejného stylu budou mít vodoznak. Stránky s různými nebo žádnými vodoznaky potřebují pro tyto stránky různé styly stránek.
Obrázek 29: Dialogové okno Vodoznak
Mnoho dokumentů, například dopisy a poznámky, má první stránku odlišnou od ostatních stránek dokumentu. Například první stránka dopisu mívá odlišné záhlaví, první stránka zprávy nejspíš neobsahuje záhlaví a zápatí, zatímco ostatní stránky ano.
To můžeme provést několika způsoby, jak je popsáno v Příručce aplikace Writer:
Použijeme Výchozí styl stránky (nebo jakýkoli jiný styl stránky) pro svůj dokument. Zrušíme výběr položky Stejný obsah na první stránce na kartách Záhlaví/Zápatí v dialogovém okně Styl stránky a poté přidáme různá záhlaví / zápatí na první stránku a na další stránky dokumentu.
Pro první stránku použijeme jiný styl stránky, než pro stránky ostatní. Nastavíme atribut Další stránka pro první stránku, aby se další stránka automaticky stala stylem pro následující stránky.
Přidáme titulní stránku na začátek dokumentu. Pomocí nabídky Formát > Titulní stránka umožňuje Writer rychle a pohodlně přidat do dokumentu jednu nebo více titulních stránek a případně v těle dokumentu restartovat číslování stránek znovu od 1.
Autoři a recenzenti si často pomocí komentářů vyměňují nápady, kladou dotazy nebo označují záležitosti, kterým je třeba věnovat pozornost.
Komentář můžeme připojit k několika odstavcům nebo k jednomu bodu. Chceme-li vložit komentář, vybereme text nebo umístíme kurzor na místo, ke kterému se komentář vztahuje, a zvolíme z hlavní nabídky Vložit > Komentář, klepneme na ikonu Vložit komentář na standardní nástrojové liště nebo stiskneme Ctrl + Alt + C. Bod ukotvení komentáře se tečkovanou čarou spojí s polem na pravé straně stránky, do kterého zadáme text komentáře. Vpravo od vodorovného pravítka v horní části stránky bylo přidáno tlačítko Komentáře, klepnutím na toto tlačítko přepneme zobrazení komentářů.
Program Writer automaticky přidá na konec poznámky jméno autora a časové razítko, která indikuje čas vytvoření poznámky. Pokud dokument upravuje více osob, barva pozadí komentářů automaticky odlišuje jejich autory. Obrázek 30 ukazuje příklad textu s komentáři od dvou různých autorů.
Obrázek 30: Příklad komentářů
Pokud chceme zadat jméno, které se zobrazuje v komentáři v poli Autor, zvolíme Nástroje > Možnosti > LibreOffice > Uživatelské údaje.
Klepnutím pravým tlačítkem myši na komentář otevřeme místní nabídku, ve které můžeme odstranit aktuální komentář nebo aktuální vlákno pochvaly, všechny komentáře od stejného autora nebo všechny komentáře v dokumentu. V této nabídce můžeme také odpovědět na komentář, otevřít dialogové okno a použít pro text základní formátování a označit komentáře jako vyřešené. Tyto volby jsou také k dispozici v rozbalovací nabídce, ke které se dostaneme klepnutím na ikonu šipky dolů v pravé dolní části komentáře.
Chceme-li se přesunout z jednoho komentáře na jiný, otevřeme postranní lištu Navigátor, rozbalíme část Komentáře a klepneme na text komentáře, na který se chceme přesunout. Kurzor se přesune na místo, kde je komentář ukotven. Klepnutím přímo na komentář jej upravíme a klepnutím pravým tlačítkem na komentář jej odstraníme.
Mezi komentáři se můžeme přesouvat i pomocí klávesnice. Stiskem Ctrl + Alt + Page Down se přesuneme na následující komentář a pomocí Ctrl + Alt + Page Up na předchozí komentář.
V případě, že dokument obsahuje komentáře, objeví se v dialogovém okně tisku volba tisku komentářů na pravé straně dokumentu vedle textu, stejně jako se zobrazují na obrazovce. V takovém případě se text na každé stránce zmenší, aby se vytvořilo místo pro komentáře. Dialogové okno Tisk má také možnosti pro umístění komentářů na konec stránky, na konec dokumentu nebo pro tisk pouze komentářů.
Program Writer poskytuje některé nástroje, které usnadňují práci, pokud používáme více než jeden jazyk ve stejném dokumentu nebo pokud píšeme dokumenty v různých jazycích. Změna jazyka pro konkrétní text umožňuje používat správné slovníky a pravidla pro kontrolu pravopisu, gramatiky a spojování. Použije také lokalizované verze možností automatických oprav a používá příslušný tezaurus.
Tip
Jazyk používaný v místě, kde je kurzor, je zobrazen na stavovém řádku vedle použitého stylu stránky.
Jazyky lze nastavit na kartě Písmo v dialogovém okně Styl odstavce nebo v dialogovém okně Styl znaků. Více informací o tom, jak spravovat nastavení jazyka ve stylech, se nachází v příručce Writer Guide.
Upozornění
Při změně jazyka ve stylu znaků nebo odstavců buďme opatrní, protože to změní jazyk všech znaků nebo odstavců používajících tento styl. Může být užitečné do názvu stylu zahrnout jazyk.
Jazyky nastavené pomocí přímého formátování přepíší jazyky nastavené pomocí stylů.
Jazyk celého dokumentu lze nastavit pomocí Nástroje > Možnosti > Jazyky a národní prostředí > Obecné. V části Výchozí jazyky pro dokumenty můžeme vybrat jazyk pro celý text, který není explicitně označen jako jiný jazyk.
V hlavní nabídce Nástroje > Jazyky zvolíme Pro výběr, Pro odstavec nebo Pro celý text a nastavíme jazyk pro celý dokument, jednotlivé odstavce, nebo dokonce pro jednotlivé slova a písmena. Pokud není požadovaný jazyk dostupný v podnabídce, klepneme na Více. Otevře se nabídka Nástroje > Možnosti > Jazyky a národní prostředí > Obecné, kde můžeme vybrat jazyk, jak je popsáno výše.
Jazyk můžeme nastavit pro jednotlivé odstavce a znaky výběrem textu nebo vložením kurzoru do odstavce a změnou jazyka na stavovém řádku. Volba Více je také přístupná v případě, že text není přímo dostupný.
Poznámka
Přestože jsou tyto metody přímým formátováním, nelze je vymazat pomocí Formát> Vymazat přímé formátování na panelu nabídek kliknutím na ikonu Vymazat přímé formátování na panelu nástrojů Formátování, z kontextové nabídky vybereme Vymazat přímé formátování nebo pomocí Ctrl + M .
Pomocí některé z výše popsaných metod můžeme nastavit jazyk pro odstavec nebo skupinu znaků jako Žádný (bez kontroly pravopisu). Tato možnost je užitečná zejména pro texty jako jsou webové adresy nebo úseky napsané v programovacím jazyce, ve kterých není vhodné kontrolovat pravopis.
Kontrola pravopisu funguje v dialogovém okně Kontrola pravopisu pouze pro ty jazyky, pro které je nainstalován slovník. Další slovníky můžeme nainstalovat pomocí odkazu Další slovníky získáte online... v dolní části dialogového okna Nástroje > Jazyk > Pomůcky pro psaní.
Writer vytváří obsah z nadpisů v dokumentu. Před začátkem je třeba se ujistit, zda jsou nadpisy vytvořeny konzistentně pomocí stylů. Například můžeme použít styl Nadpis 1 pro názvy kapitol a styly Nadpis 2 a Nadpis 3 pro podnadpisy v kapitole.
I když se v programu Writer dá obsah podrobně přizpůsobit, většinou postačuje výchozí nastavení. Vytvoření obsahu je jednoduché:
Při vytváření dokumentu odlišujeme styly odstavců různými úrovněmi nadpisů (např. pro nadpis kapitoly a nadpisy jejích částí): Nadpis 1, Nadpis 2, Nadpis 3 atd. Tyto nadpisy se pak zobrazí jako položky obsahu.
Umístíme kurzor na místo, na kterém chceme obsah zobrazit.
Zvolíme Vložit > Obsah a rejstřík > Obsah, rejstřík nebo seznam použité literatury.
V dialogu Obsah, Rejstřík nebo Bibliografie nic neměníme (pokud nechceme změnit počet zobrazených úrovní). Klepneme na OK.
Pokud přidáme nebo odstraníme text (tak, že se nadpisy posunou na jinou stranu), přidáme, smažeme nebo změníme nadpisy, je potřeba obsah aktualizovat. Chceme-li to provést, klepneme pravým tlačítkem myši kdekoli v obsahu a z místní nabídky vybereme Aktualizovat rejstřík.
Můžeme si definovat vlastní styly nadpisů a nastavit je pomocí nabídky Nástroje > Číslování nadpisů. Do obsahu můžeme zahrnout i další styly odstavců, a to tak, že jim přiřadíme úrovně osnovy na kartě Osnova a seznam dialogového okna stylu odstavce.
Obsah je možné kdykoliv přizpůsobit. Klepneme na něj pravým tlačítkem a z místní nabídky zvolíme Upravit rejstřík. V Příručce aplikace Writer jsou podrobně popsány všechny možnosti přizpůsobení, které můžeme zvolit.
Rejstříky a seznamy použité literatury se vkládají podobným způsobem jako obsahy. Kromě abecedních rejstříků Writer umožňuje vytvářet seznamy ilustrací, tabulek a objektů.
Můžeme také vytvořit uživatelem definovaný rejstřík. Například můžeme vytvořit samostatný rejstřík obsahující pouze vědecké názvy druhů organismů a jiný rejstřík pro jejich české názvy.
Před vytvořením rejstříku je třeba nejprve vytvořit v dokumentu Writeru položky rejstříku. V Příručce aplikace Writer je popsáno, jak to provést.
Poznámky pod čarou se objeví ve spodní části stránky, na níž je v textu na poznámku odkaz. Vysvětlivky jsou všechny na konci dokumentu.
Efektivně pracovat s poznámkami pod čarou a vysvětlivkami znamená:
Vložit poznámky pod čarou a definovat jejich formát.
Další podrobnosti nalezneme v Příručce aplikace Writer.
Pokud výchozí hodnoty nesplňují naše potřeby, určíme umístění poznámek pod čarou na stránce a styly barev a čar pro oddělovací čáry. Ty se nacházejí na kartě Poznámka pod čarou dialogového okna Styl stránky; viz Příručka aplikace Writer.
Někdy chceme v dokumentu, který píšeme, znovu použít materiál z jiných souborů. Můžeme například psát soubor pokynů, který obsahuje několik společných odstavců. Společné odstavce můžeme samozřejmě přepsat nebo zkopírovat a vložit do každého dokumentu. Pokud však dojde k úpravě společných odstavců v původním dokumentu, může být nutné tyto informace aktualizovat i v každém dokumentu, kde se vyskytují.
Writer nabízí některé nástroje, které tyto úkoly usnadňují. Podrobnosti nalezneme v Příručce aplikace Writer.
Dialogové okno Sekce.
Dvě položky v režimech přetahování Navigátoru: Vložit jako odkaz a Vložit jako kopii.
Obrázky v LibreOffice jsou těchto základních typů:
Obrazové soubory, včetně fotografií, kreseb a naskenovaných obrázků.
Diagramy vytvořené pomocí kreslicích nástrojů balíku LibreOffice.
Kresba vytvořená pomocí klipartu nebo písmomalby.
Grafy vytvořené pomocí nástroje LibreOffice Chart.
Viz kapitola 5, Práce s obrázky a grafikou, v této knize a Příručka aplikace Writer.
Tabulky jsou užitečným způsobem, jak uspořádat a prezentovat velké množství informací. Kromě použití tabulek pro text nebo čísla můžeme do buněk umístit i další objekty, například obrázky. Tabulky ve Writeru lze často použít jako alternativu k tabulkovým procesorům, ale poskytují omezené funkce.
Chceme-li tabulku přímo vložit s výchozími vlastnostmi, klepneme na ikonu Vložit tabulku na nástrojové liště Standardní. V rozbalovacím panelu zvolíme velikost tabulky.
Chceme-li vložit novou tabulku pomocí dialogu Vložit tabulku, kde můžeme určit vlastnosti tabulky, umístíme kurzor na místo, kde se má tabulka zobrazit, a poté pomocí některého z následujících způsobů otevřeme dialogové okno:
V hlavní nabídce zvolíme Tabulka > Vložit tabulku.
Stiskneme Ctrl + F12.
Na standardní nástrojové liště klepneme na ikonu Vložit tabulku a ve spodní části otevřeného panelu klikneme na tlačítko Více možností.
Writer poskytuje mnoho metod k formátování tabulek a obsahu buněk. Viz Příručka aplikace Writer.
Podrobné informace nalezneme v kapitole 10, Práce se souborovými formáty, zabezpečení a export, v této knize a v Příručce aplikace Writer:
Náhled stránek před tiskem, výběr možností tisku, černobílý tisk na barevné tiskárně, tisk brožur a další funkce tisku.
Export dokumentu Writeru do formátu PDF (Portable Document Format) nebo EPUB (oblíbený formát elektronických knih).
Writer nabízí užitečné funkce, pokud chceme vytvářet a tisknout:
více kopií dokumentu odesílaných různým příjemcům (formulářové dopisy)
štítky s adresami
obálky
Všechny tyto funkce využívají data z registrovaného zdroje dat (tabulky nebo databáze obsahující záznamy o jménech a adresách nebo jiné informace). Procesy slučování jsou popsány v Příručce aplikace Writer.
Sledovat změny v dokumentu lze několika způsoby. Podrobnosti najdeme v Příručce aplikace Writer.
Způsob 1 (doporučený)
K označení jak přidaného, tak vymazaného materiálu a k označení změn formátování použijeme revizní značky. Pro vysvětlení změn lze zaznamenat komentáře, které se trochu liší od komentářů popsaných v části „Přidávání komentářů do dokumentu“ na straně 1.
Otevřeme dokument a před zahájením úprav zvolíme Úpravy > Sledování změn > Zaznamenávat.
Později může autor nebo jiná osoba provést revizi a každou změnu přijmout, nebo odmítnout. Zvolíme Úpravy > Sledování změn > Zobrazit. Klepneme pravým tlačítkem myši na jednotlivou změnu a v místní nabídce vybereme možnost Přijmout změnu nebo Odmítnout změnu. Případně zvolíme Úpravy > Sledování změn > Spravovat nebo otevřeme kartu Spravovat změny na postranní nástrojové liště a zobrazíme seznam změn. Zde pak změny přijmeme nebo zamítneme. Můžeme také použít ikony na nástrojové liště Sledovat změny.
Způsob 2
Dokument se změnami uložíme (v jiné složce nebo pod jiným názvem nebo obojí) a následně pomocí programu Writer zkombinujeme původní a nový dokument a zobrazíme rozdíly. Zvolíme Úpravy > Sledování změn > Porovnat dokument nebo Úpravy > Sledování změn > Sloučit dokument.
Metoda 3
Různé verze dokumentu ukládáme jako části jediného souboru. Tato metoda však může způsobit problémy u velkých a složitějších dokumentů, a to zejména tehdy, pokud verze ukládáme často.
Poznámka
Některé změny se nezaznamenávají. Například se nezaznamenává změna tabulátorů z levého zarovnání na pravé, změna vzorců (rovnic) nebo odkazované obrázky.
Tip
Kromě nabídky Úpravy > Sledování změn poskytuje Writer stejné příkazy na nástrojové liště Sledování změn (Zobrazit > Nástrojové lišty > Sledování změn).
Upozornění
Dokument s aktivovaným záznamem změn, ale s vypnutým zobrazením změn, obsahuje neviditelnou historii editace dokumentu, které si aktuální uživatel nemusí být vědom. Smazaný nebo změněný obsah může být obnoven. I když se jedná o funkci, představuje to také potenciální riziko pro soukromí.
Pole jsou v programu Writer velmi užitečným prvkem. Můžeme je použít pro data, která se mění (například aktuální datum nebo celkový počet stránek) a pro vkládání vlastností dokumentu, jako jsou jméno, autor a datum poslední aktualizace. Pole jsou základem křížových odkazů (viz pod), automatického číslování obrázků, tabulek, záhlaví a dalších prvků a celé řady dalších funkcí. Podrobnosti nalezneme v Příručce aplikace Writer.
Writer nabízí tři způsoby správy odkazů v dokumentu: hypertextové odkazy, křížové odkazy a záložky.
Hypertextové odkazy: Odkazují uživatele nebo dokument na konkrétní soubory. Hypertextový odkaz může uživatele nasměrovat na adresu URL, která se otevře ve výchozím prohlížeči, nebo může v dokumentu umožnit otevření souborů ze souborového systému.
Křížové odkazy: Používá pole pro správu automatického číslování obrázků, tabulek, nadpisů a dalších prvků a celou řadu dalších funkcí. Více detailů viz příručka Writer Guide.
Záložky: Umožňují uživatelům rychle přecházet mezi různými částmi dokumentu. Můžeme se odkazovat na záložky a vytvářet hypertextové odkazy na záložky, jak je popsáno v Příručce aplikace Writer.
Uložíme-li dokument programu Writer do formátu HTML, hypertextové odkazy v něm zůstanou, křížové odkazy nikoliv. Oba typy se zachovají při exportu dokumentu do PDF.
Podrobnosti o vytváření hypertextových odkazů v dokumentu a na jiné dokumenty a webové stránky najdeme v kapitole 4, Práce se styly, šablonami a hypertextovými odkazy.
Karta Křížové odkazy v dialogovém okně Pole obsahuje seznam několika položek, jako jsou například nadpisy, záložky, obrázky, tabulky a číslované položky, například kroky v nějakém postupu. Můžeme také vytvářet vlastní odkazované položky; viz Příručka aplikace Writer.
Chceme-li vložit křížový odkaz:
Umístíme kurzor v dokumentu na místo, kde chceme křížový odkaz vložit.
Pokud není otevřeno dialogové okno Pole, zvolíme Vložit > Křížový odkaz. Na kartě Křížové odkazy (obrázek 31) v seznamu Typ zvolíme typ položky, na kterou chceme odkázat (například Nadpis nebo Obrázek).
Klepneme na položku v seznamu Výběr, v němž se zobrazují všechny položky vybraného typu. V horním poli můžeme do pole Výběr zadat některé znaky a filtrovat seznam ve výběrovém poli.
Obrázek 31: Karta Křížové odkazy dialogového okna Pole
V seznamu Odkaz na: vybereme požadovanou možnost. Tyto volby určují text vložený do hypertextového odkazu a jeho formátování. Seznam se liší podle výběru v seznamu Typ. Nejčastěji se používá Text odkazu (úplný text nadpisu nebo titulku), Kategorie a číslo (číslo obrázku nebo tabulky, kterému předchází slovo Obrázek nebo Tabulka, ale bez textu popisku.), Číslo (číslo obrázku nebo tabulky bez slova Obrázek nebo Tabulka) nebo Číslo stránky (se stylem) (vloží číslo stránky, na které se nachází odkazovaný text.).
Klepneme na Vložit.
Tuto kartu můžeme nechat otevřenou pro vkládání dalších křížových odkazů.
Pomocí záložek můžeme rychle přecházet nebo odkazovat na konkrétní místa v dokumentu. Jsou uvedeny v Navigátoru a lze k nim přistupovat přímo jedním klepnutím myši. Můžeme na ně odkazovat křížovými i hypertextovými odkazy, jak je popsáno výše.
Pro vytvoření záložky:
Vybereme text, který chceme vložit jako záložku. Zvolíme Vložit > Záložka.
V dialogovém okně Vložit záložku zobrazuje větší pole seznam dosud definovaných záložek. Do horního pole zadáme název záložky a poté klepneme na Vložit.
Text uzavřený záložkou lze upravovat v dialogovém okně Záložka i v samotném dokumentu. Při úpravě textu v dialogovém okně se text upravuje i v dokumentu. Pokud máme zapnuté sledování změn, změna se v dokumentu sleduje.
Hlavní dokument spojuje oddělené textové dokumenty do jediného většího dokumentu, sjednocuje přitom formátování, obsah, seznam použité literatury, rejstřík a jiné seznamy či tabulky. Hlavní dokumenty se obvykle používají k vytváření rozsáhlých dokumentů, jako jsou knihy, kvalifikační práce či dlouhé zprávy. Obzvláště se hodí, když různí lidé píší různé části dokumentu, čímž se eliminuje potřeba neustále sdílet celý dokument. Podrobnosti o používání hlavních dokumentů nalezneme v Příručce aplikace Writer.
Ve standardním textovém dokumentu, například v sestavě, lze upravovat libovolný text. Naproti tomu formulář má části, které se neupravují, a jiné části, které jsou určeny k tomu, aby čtenář vyplnil informace nebo provedl výběr. Například dotazník má úvod a otázky (které se nemění) a prázdná místa, kam čtenář zadává odpovědi.
Formuláře se používají třemi způsoby:
Když chceme vytvořit jednoduchý dokument, který má adresát doplnit, například dotazník, který rozešleme skupině lidí, kteří ho pak vrátí zpět.
Chceme-li zadat informace přímo do databáze nebo zdroje dat. Někdo, kdo přijímá objednávky, může vkládat informace z každé objednávky do databáze pomocí formuláře.
Chceme-li prohlížet informace v databázi nebo ze zdroje dat. Například knihovník může takto získávat informace o knihách.
Program Writer nabízí několik způsobů, jak uspořádat informační pole ve formuláři, včetně zaškrtávacích polí, tlačítek výběru, textových polí, rozbalovacích seznamů a číselníků. Pro vytváření formulářů se používají dvě nástrojové lišty: Ovládací prvky formuláře a Návrh formuláře. Další informace nalezneme v příručce Průvodce aplikací Writer.
Ovládací prvky obsahu jsou zástupné znaky. Můžeme přidávat a přizpůsobovat ovládací prvky obsahu pro použití v šablonách, formulářích a dokumentech. Ovládací prvky obsahu mohou poskytovat pokyny k jejich použití. Některé z nich jsou podobné starším ovládacím prvkům formulářů, ale může se s nimi lépe pracovat a formátovat je. Na rozdíl od formulářových polí se však ovládací prvky obsahu nepřipojují k žádným datům v databázi. Další informace nalezneme v příručce Průvodce aplikací Writer.
Writer může analyzovat dokument a určit, zda má problémy s přístupností. Chceme-li tyto informace získat, otevřeme postranní nástrojovou lištu a klepneme na kartu Kontrola přístupnosti. Další informace o kontrole přístupnosti viz Příručka aplikace Writer.