Začínáme s LibreOffice 24.8
Tento dokument je chráněn autorskými právy © 2024 týmem pro dokumentaci LibreOffice. Přispěvatelé jsou uvedeni níže. Tento dokument je možné distribuovat nebo upravovat podle podmínek GNU General Public License (https://www.gnu.org/licenses/gpl.html) verze 3 a novější nebo podle Creative Commons Attribution License (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/) verze 4.0 a novější.
Všechny ochranné známky uvedené v této příručce patří jejich vlastníkům.
Pro toto vydání
Robert Thornton |
Steve Fanning |
Olivier Hallot |
Skip Masonsmith |
Kees Kriek |
Dave Barton |
Vasudev Narayanan |
Felipe Viggiano |
Kees Kriek |
Jean Hollis Weber |
Steve Fanning |
Olivier Hallot |
Amanda Labby |
Jorge Rodriguez |
Paul Figueiredo |
B Antonio Fernandez |
|
|
Jakékoli připomínky nebo návrhy k tomuto dokumentu prosím směřujte do fóra dokumentačního týmu na adrese https://community.documentfoundation.org/c/documentation/loguides/ (registrace je nutná) nebo pošlete e-mail na adresu: loguides@community.documentfoundation.org.
Poznámka
Vše, co pošlete do konference nebo fóra, včetně vaší e-mailové adresy a dalších osobních údajů, které jsou ve zprávě napsány, je veřejně archivováno a nemůže být smazáno.
Vydáno Srpen 2024. Dokument popisuje LibreOffice 24.8 .
Jiné verze LibreOffice se mohou lišit vzhledem a funkčností.
Některé klávesové zkratky a položky nabídek jsou v systému macOS jiné než v systémech Windows a Linux. V následující tabulce jsou uvedeny nejdůležitější rozdíly, které se týkají informací v této knize. Podrobnější seznam se nachází v nápovědě aplikace.
Windows nebo Linux |
Ekvivalent pro macOS |
Akce |
Nástroje > Možnosti |
LibreOffice > Předvolby |
Otevřou se možnosti nastavení. |
Klepnutí pravým tlačítkem |
Ctrl + klepnutí a/nebo klepnutí pravým tlačítkem v závislosti na operačním systému počítače |
Otevře se místní nabídka. |
Ctrl (Control) |
⌘ (Command) |
Používá se také s dalšími klávesami. |
Alt |
⌥ (Option) nebo Alt, v závislosti na klávesnici. |
Používá se také s dalšími klávesami. |
F11 |
⌘ + T |
Otevře kartu Styly v Postranní liště |
Program Calc je tabulkový procesor balíku LibreOffice. Do tabulky můžeme vkládat data (obvykle čísla), poté s nimi pracovat a získat výsledky.
Program Calc nabízí mimo jiné následující funkce:
Funkce, které lze použít k vytváření vzorců umožňujících provádět s daty komplexní výpočty.
Databázové funkce umožňující data řadit, ukládat a filtrovat.
Datové statistické nástroje pro provádění komplexní analýzy dat.
Dynamické grafy, včetně široké škály 2D a 3D grafů.
Makra pro zaznamenávání a spouštění často opakovaných úkolů. Mezi podporované skriptovací jazyky na tvorbu maker patří LibreOffice Basic, Python, BeanShell a JavaScript.
Schopnost otevírat, upravovat a ukládat sešity programu Microsoft Excel.
Import a export tabulek v různých formátech, včetně HTML, CSV, PDF a DIF.
Bezproblémová spolupráce s ostatními uživateli prostřednictvím sdílení tabulek.
Calc ve vzorcích vytvořených v jiných tabulkových procesorech rozpoznává jednoduché zástupné znaky, jako je hvězdička (*), otazník (?) a tilda (~).
Ve výchozím nastavení používá Calc vlastní syntaxi vzorců, označovanou jako Calc A1, nikoli syntaxi Excel A1, kterou používá Microsoft Excel. Obě Calc bez problémů mezi sebou překládá. Pokud jsme však zvyklí pracovat s Excelem, můžeme si výchozí syntaxi programu Calc změnit v nabídce Nástroje > Možnosti > LibreOffice Calc > Vzorec, kde v rozevíracím seznamu Syntaxe vzorců vybereme Excel A1 nebo Excel R1C1.
Další informace o syntaxi vzorců nalezneme v kapitole 8, Použití vzorců a funkcí, v Příručce aplikace Calc.
Microsoft Office používá jazyk Visual Basic for Applications (VBA), LibreOffice používá jazyk Basic založený na LibreOffice API. Ačkoliv jsou programovací jazyky stejné, objekty a metody jsou rozdílné, a proto nejsou zcela kompatibilní.
LibreOffice dokáže spouštět některé skripty Visual Basic z Excelu, pokud tuto funkcionalitu umožníme v menu Nástroje > Možnosti > Načíst/Uložit > Vlastnosti VBA.
Pokud chceme v LibreOffice používat makra vytvořená v jazyce VBA v programu Microsoft Excel, musíme nejprve v editoru LibreOffice Basic IDE upravit jejich kód.
Další informace nalezneme v kapitole 13, Makra, v Příručce aplikace Calc.
U většiny funkcí dodržuje Calc standard OpenFormula definovaný v části (Recalculated Formula (OpenFormula) Format standardu Open Document Format for Office Applications (OpenDocument), který lze získat na stránce OASIS (https://www.oasis-open.org/). Obecná podpora OpenFormula v Calcu vede k určité úrovni kompatibility se sadou funkcí jakékoli jiné tabulkové aplikace, která se řídí stejným standardem. V Calcu existují některé funkce, které nejsou v souladu se standardem OpenFormula, ale mnohé z nich vylepšují zaměnitelnost souborů mezi Calcem a Microsoft Excelem.
Calc pracuje se sešity, které obsahují několik jednotlivých listů. Každý list obsahuje buňky v tabulce uspořádané do řádků a sloupců, každá buňka má adresu obsahující název sloupce a číslo řádku.
V buňkách jsou uloženy jednotlivé prvky (text, čísla, vzorce atd.), které umožňují zobrazovat a zpracovávat data.
Každá tabulka může mít až 10 000 listů a každý list může mít maximálně 1 048 576 řádků a nejvíce 16 384 sloupců.
Po spuštění programu Calc je otevřeno hlavní okno (obrázek 1). Jeho hlavní části jsou popsány níže. Mnoho částí můžeme zobrazit nebo skrýt pomocí nabídky Zobrazit v hlavní nabídce.
Poznámka
Ve výchozím nastavení jsou příkazy Calcu seskupeny do nabídek a nástrojových lišt, jak je popsáno v této kapitole. Kromě toho Calc nabízí další varianty uživatelského rozhraní a zobrazuje kontextové skupiny příkazů a obsahů. Další informace naleznete v kapitole 16, Varianty uživatelského rozhraní, v Příručce aplikace Calc.
Obrázek 1: Hlavní okno programu Calc
V záhlaví okna, umístěném v horní části, se zobrazuje název aktuálního sešitu. Když je sešit nově vytvořený z šablony nebo prázdného dokument, má jméno Bez názvu X, kde X je číslo. Když sešit ukládáme poprvé, zobrazí se výzva k zadání názvu.
Pod záhlavím okna se nachází hlavní nabídka. Jestliže zvolíme některou z položek nabídky, směrem dolů se zobrazí nabídka s příkazy. Lištu nabídek si můžeme také upravit; další informace nalezneme v kapitole 13, Přizpůsobení LibreOffice.
Většina nabídek je podobná jako v jiných komponentách LibreOffice, ačkoliv specifické příkazy a nástroje se mohou lišit. Nabídky specifické pro Calc jsou List a Data; kromě toho se v nabídce Nástroje nachází několik důležitých nástrojů pro analýzu dat a nabídka Zobrazení obsahuje několik možností, které zaujmou právě uživatele Calcu.
List
Data
Nástroje
Zobrazení
Ve výchozí instalaci LibreOffice se nástrojová lišta těsně pod hlavní nabídkou nazývá Standardní. Je tomu tak ve všech aplikacích LibreOffice. Další informace o nástrojových lištách najdete v kapitole 1, Základy LibreOffice.
V pracovní oblasti nad názvy sloupců se nachází Lišta vzorců (obrázek 2). V této poloze je trvale ukotvena a nelze ji použít jako plovoucí nástrojovou lištu. Lze ji však skrýt nebo zviditelnit v nabídce Zobrazit > Lišta vzorců.
Obrázek 2: Lišta vzorců
Zleva doprava obsahuje Lišta vzorců:
Pole názvu
Vybrat funkci
Obrázek 3: Rozbalovací seznam Vybrat funkci
Vzorec
Vstupní řádek
Obsah buňky můžeme upravit také přímo poklepáním na buňku. Když do buňky zadáme nová data, ikony Vybrat funkci a Vzorec se změní na Zrušit a Přijmout.
Poznámka
Pojem „funkce“ v sešitech zahrnuje mnohem víc než jen matematické funkce. Další informace nalezneme v kapitole 8, Použití vzorců a funkcí, v Příručce aplikace Calc.
Stavový řádek (obrázek 4) poskytuje informace o sešitu a také rychlé a pohodlné způsoby, jak změnit některé funkce Calcu. Většina polí je podobná jako v jiných komponentách LibreOffice. Další informace nalezneme v kapitole 1, Základy LibreOffice.
Obrázek 4: Stavový řádek
Uložení/neuložené změny
Číslo listu
Informace výběru buněk
Styl stránky
Jazyky textu
Režim vkládání/přepisování
Režim výběru
Digitální podpis
Informace o buňce/objektu
Posuvník měřítka zobrazení
Míra přiblížení v procentech
Stavový řádek umožňuje s vybranými buňkami provádět rychlé matematické operace. Vypočtený průměr a součet, počet prvků a další údaje můžete zobrazit kliknutím pravým tlačítkem myši nad polem stavového řádku s informacemi o buňce/objektu a vybrat operace, jejichž výsledky chcete ve stavovém řádku zobrazit (obrázek 5).
Obrázek 5: Výběr matematických operací na stavovém řádku
Postranní lišta (Zobrazit > Postranní lišta nebo Ctrl+F5) se nachází na pravé straně okna. Je podobná postranní liště v aplikaci Writer (popsána v kapitole 1 a kapitole 4 této knihy) a skládá se z pěti karet: Vlastnosti Styly Galerie Navigátor a Funkce . Každé kartě odpovídá ikona na pravé straně postranní lišty, kliknutím na ikony přecházíme mezi kartami. Jednotlivé karty jsou popsány níže.
Vlastnosti
Styly, Galerie, Navigátor
Funkce
V hlavní části pracovní plochy Calc jsou buňky uspořádány v tabulce. Každá buňka se nachází v určitém sloupci a řádku listu v sešitu.
V horní části sloupců a na začátku řádků jsou obdélníková záhlaví obsahující písmena a číslice. Označení sloupců začínají písmenem A a pokračují doprava (až do sloupce XFD). Řádky se číslují od čísla 1 směrem dolů.
Záhlaví sloupců a řádků tvoří adresy buněk, zobrazují se v Poli názvu na liště Vzorce (obrázek 2). Pokud nejsou záhlaví v tabulce viditelná, zvolíme v hlavní nabídce Zobrazit> Zobrazit záhlaví.
Když ukazatel myši leží nad mřížkou buněk, zobrazí se obvykle výchozí ukazatel systému (obvykle ukazatel se šipkou). K dispozici je však možnost konfigurace, která umožňuje přepnout na použití tvaru ukazatele definovaného v motivu ikon (obvykle tlustý kříž). Další informace nalezneme v kapitole 15, Nastavení a přizpůsobení, v Příručce aplikace Calc.
Záhlaví sloupce a řádku aktivní buňky je zvýrazněno. K dispozici je možnost zvýraznit celý řádek a sloupec aktivní buňky průhlednou barvou. Tato funkce se zapíná/vypíná v nabídkách Nástroje > Možnosti > LibreOffice Calc > Zobrazení > Zvýrazňování řádku/sloupce a Zobrazit > Zvýrazňování řádku/sloupce.
Každý sešit Calcu může obsahovat více listů, jejich karty vidíme v dolní části okna sešitu. Ve výchozím nastavení má každý nově vytvořený sešit jeden list s názvem List1, další listy můžeme podle potřeby přidávat. Karta aktivního listu je zvýrazněna, podržením klávesy Ctrl při kliknutí na karty dalších listů jich můžeme vybrat víc.
Výchozí název listu (List1, List2 atd.) změníme po kliknutí pravým tlačítkem myši na kartu listu, v kontextové nabídce vybereme možnost Přejmenovat list; otevře se dialogové okno Přejmenovat list, v němž zadáme jeho nový název. Dialogové okno Přejmenovat list lze také otevřít dvojklikem na kartu listu nebo v nabídce List > Přejmenovat list.
Chceme-li změnit barvu karty listu, klepneme pravým tlačítkem myši na kartu a ze zobrazené nabídky vybereme Barva karty. Otevře se dialogové okno Barva karty. Vybereme barvu a klepneme na OK. Dialogové okno Barva karty můžeme také otevřít v nabídce List > List Barva karty. Chceme-li do této palety přidat nové barvy, podíváme se do kapitoly 13, Přizpůsobení LibreOffice.
Soubor CSV (comma-separated values) obsahuje data ve formátu tabulky. V mnoha případech obsahují soubory CSV data exportovaná z databáze, takže vznikne soubor, v němž každý řádek odpovídá záznamu z tabulky nebo výsledek dotazu. Taková data můžeme do aplikace Calc importovat pro další analýzu a tvorbu grafů. V CSV souboru jsou data uložena v textovém formátu, hodnoty odděluje určitý oddělovací znak. Oddělovač je často čárka, ale může to být i středník, svislá čára nebo jiný znak. Než v programu Calc otevřeme CSV soubor, měli bychom vědět, který znak je použit jako oddělovač. Každý řádek v CSV souboru představuje řádek v tabulce.
Chceme-li otevřít soubor CSV v Calcu:
Buď v hlavní nabídce vybereme Soubor > Otevřít nebo klepneme na ikonu Otevřít na Standardní nástrojové liště nebo zmáčkneme klávesovou zkratku Ctrl + O a vyhledáme soubor CSV, který chceme otevřít. Většina souborů CSV má příponu .csv, ale některé soubory CSV mohou mít příponu .txt.
Vybereme soubor a klepneme na tlačítko Otevřít.
V dialogovém okně Import textu (obrázek 6) vybereme požadované možnosti pro import souboru CSV do tabulkového procesoru Calc. Podrobné informace o těchto možnostech najdeme v kapitole 1, Úvod, v Příručce aplikace Calc.
Tip
Soubory CSV z různých zdrojů mohou mít různé formáty. Při volbě možností v horní části dialogového okna Import textu nám v ověření správnosti voleb pomáhá oblast náhledu v dolní části dialogového okna, v němž se zobrazuje rozložení importovaných dat.
Klepnutím na tlačítko OK soubor importujeme.
Obrázek 6: Dialogové okno Import textu
Upozornění
Než soubor CSV v aplikaci Calc otevřeme, zjistíme, jak je naformátován. Neznalost struktury CSV je zdrojem chyb a chybných výpočtů.
Informace o ručním nebo automatickém ukládání souborů najdeme v kapitole 1, Základy LibreOffice. Calc umí ukládat sešity v různých formátech a také je exportovat do formátů PDF a XHTML nebo do obrázkových formátů JPEG, PNG a WEBP; další informace najdeme v kapitole 7, Tisk, export, odesílání e-mailem a podepisování, v Příručce aplikace Calc.
Sešit můžeme uložit v různých formátech:
Uložíme sešit do souborového formátu Calc (*.ods).
V hlavní nabídce zvolíme Soubor > Uložit jako, čímž otevřeme dialogové okno Uložit jako. Tento dialog můžeme také otevřít klávesovou kombinací Ctrl+Shift+S nebo kliknutím na malý trojúhelník vpravo od ikony Uložit na standardní nástrojové liště a výběrem Uložit jako z rozevírací nabídky.
Vyberte složku, do které chceme soubor uložit.
Do pole Název souboru zadáme nový název souboru.
V rozevíracím seznamu Uložit jako typ vybereme typ formátu sešitu, který chceme použít.
Pokud vybereme Automatická přípona názvu souborů, k názvu souboru se vybere a přidá správná přípona pro zvolený formát sešitu.
Klikneme na tlačítko Uložit.
Pokud je soubor se sešitem uložen v jiném formátu než .ods, otevře se ve výchozím nastavení dialogové okno Potvrdit formát souboru (obrázek 7). Klepnutím na Použít formát [xxx] pokračujeme v ukládání ve vybraném formátu tabulky nebo klepnutím na Použít formát ODF uložíme tabulku ve formátu Calc .ods. Pokud zrušíme zaškrtnutí Zeptat se při ukládání do jiného formátu než ODF nebo výchozího, tento dialog se při ukládání v jiném formátu již nezobrazí (stejnou možnost najdeme také v nabídce Nástroje > Možnosti > Načítání/ukládání > Obecné > Upozornit při ukládání v jiném formátu než ODF nebo výchozím).
Obrázek 7: dialogové okno Potvrdit formát souboru
Pokud pro sešit vybereme formát Text CSV (*.csv), otevře se dialogové okno Export textového souboru (obrázek 8). Zde můžeme nastavit formát pro náš CSV soubor, včetně znakové sady, oddělovače polí a oddělovače řetězců (textu).
Obrázek 8: dialogové okno pro CSV soubory Exportovat textový soubor
Poznámka
Jakmile sešit uložíme v jiném formátu, všechny změny, které v něm provedeme, budou v tomto formátu. Pokud se chceme vrátit k práci s verzí dokumentu ve formátu *.ods, musíme soubor uložit ve formátu *.ods.
Tip
Chceme-li, aby Calc ukládal sešity ve výchozím nastavení v jiném formátu než .ods, přejdeme do Nástroje > Možnosti > Načítání/ukládání > Obecné. V sekci Výchozí formát souborů a nastavení ODF vybereme v poli Typ dokumentu položku Sešit a poté vybereme preferovaný formát souboru v poli Vždy ukládat jako.
Calc umí do souboru CSV exportovat nezpracovaná i vypočtená data. Příklad dat pro export je na obrázku 9 a výsledný soubor CSV je na obrázku 10 .
Kroky pro export jsou následující:
Sešit si zazálohujeme uložením ve formátu tabulkového procesoru Calc (*.ods).
Vyberte list, který má být zapsán jako soubor CSV.
Přejdeme do nabídky Zobrazit > Zobrazit vzorec. Alternativně můžeme jít do nabídky Nástroje > Možnosti > LibreOffice Calc > Zobrazení, vybereme položku Vzorce v sekci Zobrazení a klikneme na OK.
V hlavní nabídce zvolíme Soubor > Uložit jako, čímž otevřeme dialogové okno Uložit jako. Tento dialog můžeme také otevřít klávesovou kombinací Ctrl+Shift+S nebo kliknutím na malý trojúhelník vpravo od ikony Uložit na standardní nástrojové liště a výběrem Uložit jako z rozevírací nabídky.
Vyberte složku, do které chceme soubor uložit.
Do pole Název souboru zadáme nový název souboru CSV.
V rozevíracím seznamu Uložit jako typ vybereme možnost Text CSV (*.csv).
Pokud vybereme Automatická přípona názvu souborů, k názvu souboru se vybere a přidá správná přípona pro zvolený formát sešitu.
Klikneme na tlačítko Uložit.
Zobrazí se dialog Exportovat textový soubor (obrázek 8), vybereme požadované možnosti a klikneme na OK.
Obrázek 9: Export zadaných a vypočtených hodnot
Obrázek 10: Soubor CSV obsahující nezpracované a vypočtené hodnoty
Pokud potřebujeme exportovat vybrané buňky nebo vybranou skupinu tvarů (obrázků) do grafického formátu, provedeme následující kroky.
Vybereme rozsah buněk nebo skupinu objektů a potom zvolíme Soubor > Exportovat.
V dialogovém okně Export zadáme název obrázku, vybereme formát grafického souboru (PNG, JPG nebo WEBP) a zaškrtneme políčko Výběr.1
Klikneme na tlačítko Uložit.
V případě potřeby Calc může nabídnout další možnosti konfigurace související s grafickým formátem.
Pokud potřebujeme zobrazit najednou celý list, můžeme jej exportovat jako PDF na jediné stránce.
Kroky pro export obsahu na jednu stránku:
V nabídce vybereme Soubor > Exportovat jako PDF.
Na kartě Obecné dialogového okna Možnosti PDF (obrázek 11) vybereme možnost Celý list na jednu stránku.
Klepneme na tlačítko Exportovat a vybereme umístění souboru PDF.
Obrázek 11: Export listu do PDF jako jediné stránky
Do Calcu můžeme importovat data z HTML odkazu na externí zdroj dat pomocí webového dotazu. Tabulku, kterou chceme importovat, můžeme filtrovat nebo vybrat podle titulku HTML:
Umístíme kurzor do buňky, do které chceme importovat nový obsah.
Volbou List > Externí odkazy otevřeme dialogové okno Externí data (obrázek 12).
Zadáme URL adresu dokumentu HTML nebo název tabulky a stiskneme klávesu Enter. Klepnutím na tlačítko Procházet můžeme také otevřít dialogové okno pro výběr souboru.
V seznamu Dostupné tabulky/oblasti vybereme pojmenované oblasti nebo tabulky, které chceme vložit. Můžeme také zadat počet n sekund, po kterém se rozsah buněk nebo tabulka bude aktualizovat. Tyto tabulky jsou nyní uvedeny v pořadí, v jakém jsou uvedeny ve zdroji. Dokončíme kliknutím na OK.
Obrázek 12: Odkaz na externí data
V Calcu je mnoho způsobů , jak procházet sešitem, včetně metod pro přechod z buňky do buňky a z listu na list.
Vybraná buňka má barevný okraj. Když vybereme skupinu buněk, zabarví se jejich pozadí. Barvy závisí na použitém operačním systému a na nastavení LibreOffice.
Home vybere se buňka na začátku řádku. Ctrl + Home vybere se první buňka listu s adresou A1.
Výsledek stisku klávesy End nebo kláves Ctrl+End závisí na datech obsažených v listu. Pro lepší pochopení si nadefinujeme Rmax jako číslo posledního řádku, který ještě obsahuje data a Cmax je název posledního sloupce listu, ve kterém jsou ještě data. Stiskem klávesy End se vybere buňka v daném řádku a sloupci Cmax. Po stisku kláves Ctrl+End se vybranou stává buňka v řádku Rmax a sloupci Cmax. Všimněme si, že v obou případech nově vybraná buňka nemusí obsahovat žádná data.
Page Down přesune výběr na buňku o jednu obrazovku dolů.
Page Up vybranou se stane buňka o jednu obrazovku nahoru.
Obrázek 13: Navigátor v Calcu
Každý list v sešitu je nezávislý na ostatních listech, ačkoli mezi jednotlivými listy mohou existovat odkazy. Jak se pohybovat mezi listy v sešitě:
Pokud sešit obsahuje více listů, nemusí být některé karty listů zobrazeny. Je-li tomu tak:
Pomocí čtyř tlačítek se šipkami vlevo od karet listů je můžeme posouvat, až se žádaná karta zobrazí (obrázek 14).
Kliknutím pravým tlačítkem myši na některé z těchto tlačítek nebo na sousední tlačítko + se otevře kontextová nabídka, ve které můžete vybrat konkrétní list (obrázek 15).
Obrázek 14: Navigace na kartách listů
Obrázek 15: Kliknutí pravým tlačítkem myši na libovolné aktivní tlačítko se šipkou
Poznámka
Při vkládání nového listu do sešitu Calc automaticky použije další číslo v číselné řadě pro vytvoření jeho názvu. Chcete-li zlepšit navigaci, přejmenujeme listy v sešitu tak, aby byly lépe rozpoznatelné.
V sešitě se můžeme pohybovat pomocí kláves, a to stiskem klávesy nebo kombinací kláves. Klávesy a kombinace kláves, které můžeme používat pro pohyb v tabulkovém procesoru Calc, najdeme v kapitole 1, Úvod, a v dodatku A, Klávesové zkratky, v příručce Příručce aplikace Calc.
Chování klávesy Enter si přizpůsobíme v nabídce Nástroje > Možnosti > LibreOffice Calc > Obecné pomocí tří horních voleb v části Nastavení vstupu (obrázek 16).
Zaškrtnutím možnosti Stisk klávesy Enter přesune výběr vybereme směr, ve kterém se vybere buňka po stisku klávesy Enter. V rozevíracím seznamu vybereme jednu z možností (Dolů, Doprava, Nahoru nebo Doleva).
Stisk klávesy Enter přepne režim úprav: zaškrtnutí této možnosti způsobí, že stisk klávesy Enter otevře vybranou buňku pro úpravy. Zrušíme zaškrtnutí, aby klávesa Enter vybrala sousední buňku ve směru pohybu definovaném volbou Stisk klávesy Enter přesune výběr.
Stisk klávesy Enter vloží ze schránky a schránku vymaže: zaškrtnutí této možnosti způsobí, že Enter vloží obsah schránky do vybrané buňky a následně schránku vymaže.
Obrázek 16: Přizpůsobení klávesy Enter
Klepneme do buňky. Výběr si můžeme ověřit pohledem do Pole názvu na liště vzorců (obrázek 2).
Oblast buněk lze vybrat pomocí klávesnice nebo myši.
Výběr oblasti buněk pomocí myši:
Klepneme na buňku.
Stiskneme a podržíme levé tlačítko myši.
Přesuneme myš a zvýrazníme požadovanou oblast buněk a potom pustíme tlačítko na myši.
Výběr rozsahu buněk pomocí myši, ale bez přetažení:
Klikneme do buňky v jednom z rohů oblasti buněk.
Podržíme klávesu Shift a klepneme do buňky v protilehlém rohu oblasti buněk, kterou chceme označit.
Tip
Souvislou oblast buněk můžeme vybrat i tak, že nejdříve klepneme do pole Režim výběru ve stavovém řádku (obrázek 4), v nabídce zaškrtneme Rozšířit výběr a následně klepneme do opačného rohu oblasti, kterou chceme vybrat. Po dokončení se ujistíme, že jsme se vrátili zpět na Standardní výběr, jinak bychom mohli dalším kliknutím výběr buněk nechtěně rozšířit.
Výběr oblasti buněk pomocí klávesnice:
Klikneme do buňky v jednom z rohů oblasti buněk.
Podržíme klávesu Shift a pomocí kurzorových šipek vybereme zbytek oblasti.
Tip
Oblast buněk můžeme také vybrat pomocí Pole názvu. Klikneme do Pole názvu na Liště vzorců (obrázek 2). Zadáme odkaz na levou horní buňku následovaný dvojtečkou (:) a odkazem na pravou dolní buňku. Například pro výběr oblasti od A3 do C6 zadáme A3:C6.
Nesouvislá oblast buněk
Výběr oblasti nesousedících buněk pomocí myši:
Vybereme buňku nebo oblast buněk pomocí jedné z metod popsaných v předchozích odstavcích.
Přesuneme kurzor na začátek další oblasti nebo do zvolené buňky.
Podržíme klávesu Ctrl a klepnutím nebo přetažením vybereme jinou oblast buněk, kterou chceme přidat k první oblasti.
Opakujeme podle potřeby.
Tip
Souvislou oblast buněk můžeme vybrat i tak, že ve stavovém řádku nejdříve klepneme do pole Režim výběru (obrázek 4), v nabídce zaškrtneme Rozšířit výběr. Klepnutím nebo klepnutím a přetažením vybereme oblast buněk, kterou chceme přidat do výběru.
Chceme-li vybrat jeden sloupec, klikneme na jeho záhlaví (obrázek 1). Chceme-li vybrat jediný řádek, klepneme na záhlaví řádku.
Chceme-li vybrat více sloupců nebo řádků, které jsou souvisle vedle sebe:
Klikneme na záhlaví prvního sloupce nebo řádku oblasti.
Podržíme klávesu Shift.
Klikneme na záhlaví posledního sloupce nebo řádku oblasti.
Chceme-li vybrat více sloupců nebo řádků, které nejsou souvisle vedle sebe:
Klikneme na záhlaví prvního sloupce nebo řádku oblasti.
Podržíme klávesu Ctrl.
Klikáme na záhlaví všech následujících sloupců nebo řádků a držíme přitom stisknutou klávesu Ctrl.
Tip
Vybrat řádky a sloupce můžeme také pomocí voleb v nabídce Úpravy > Vybrat (Vybrat řádek, Vybrat sloupec, vybrat pouze viditelné řádky a Vybrat pouze viditelné sloupce).
Chceme-li vybrat celý list, klikneme na prázdnou obdélníkovou oblast vlevo od záhlaví sloupců a nad záhlavími řádků (obrázek 17). Také můžeme stisknout Ctrl+A nebo Ctrl+Shift+Space, v nabídce jdeme na Upravit > Vybrat vše.
Obrázek 17: Pole Vybrat vše
Pokud chceme provést úpravy na více listech najednou, můžeme v aplikaci Calc vybrat jeden i více listů.
Klepneme na kartu listu, který chceme vybrat. Karta vybraného listu změní vzhled – ve výchozím nastavení aplikace Calc se barva pozadí karty změní na bílou, text na kartě se změní na tučný a podél spodního okraje karty se nakreslí barevná čára.
Chceme-li vybrat několik sousedících listů:
Klepneme na kartu prvního požadovaného listu.
Podržíme klávesu Shift a klepneme na kartu posledního listu výběru.
Všechny karty vybraných listů změní vzhled. Všechny akce, které nyní provedeme, ovlivní všechny vybrané listy.
Chceme-li vybrat několik nesousedících listů:
Klepneme na kartu prvního požadovaného listu.
Podržíme klávesu Ctrl a klepneme na karty listů, které chceme přidat do výběru.
Vybrané karty změní vzhled. Všechny akce, které nyní provedeme, ovlivní všechny vybrané listy.
Klepneme pravým tlačítkem myši na kartu libovolného listu a z místní nabídky zvolíme Vybrat všechny listy nebo vybereme z hlavní nabídky volbu Úpravy > Vybrat > Vybrat všechny listy.
Tip
Listy můžeme vybrat také pomocí dialogového okna Vybrat listy, do kterého se dostaneme v nabídce Upravit > Vybrat > Vybrat listy.
Pomocí nabídky List:
Kurzor umístíme do buňky, na jejímž místě chceme vložit nový sloupec nebo řádek.
V hlavní nabídce zvolíme List a vybereme buď Vložit sloupce > Sloupce před, nebo Vložit sloupce > Sloupce za, nebo Vložit řádky > Řádky nad, nebo Vložit řádky > Řádky pod.
Použitím záhlaví řádků nebo sloupců:
Klikneme pravým tlačítkem myši na záhlaví sloupce nebo řádku, na jehož místě chceme vložit nový sloupec nebo řádek.
Z místní nabídky zvolíme Vložit sloupce před, Vložit sloupce za, Vložit řádky nad nebo Vložit řádky pod.
Vložení více sloupců nebo řádků najednou:
Vybereme požadovaný počet sloupců nebo řádků tím, že podržíme levé tlačítko myši na prvním z nich a táhneme přes jejich záhlaví.
Dále postupujeme stejně jako u vkládání jednoho sloupce nebo řádku popisovaného výše.
Skrytí sloupců nebo řádků:
Vybereme buňky v řádcích nebo sloupcích, které chceme skrýt.
V hlavní nabídce jdeme na Formát a zvolíme Řádky nebo Sloupce a vybereme v podnabídce Skrýt.. Případně klikneme pravým tlačítkem myši na vybraná záhlaví řádků nebo sloupců a v kontextové nabídce vybereme Skrýt řádky nebo Skrýt sloupce.
Zobrazení skrytých sloupců a řádků:
Vybereme buňky v řádcích nebo sloupcích na obou stranách skrytých řádků nebo sloupců.
V hlavní nabídce jdeme na Formát a zvolíme Řádky nebo Sloupce a v podnabídce vybereme Zobrazit. Případně klikneme pravým tlačítkem myši na vybrané záhlaví řádků nebo sloupců a v kontextové nabídce vybereme Zobrazit řádky nebo Zobrazit sloupce.
Tip
Chceme-li zobrazit indikátor skrytých sloupců a řádků, aktivujeme v nabídce Zobrazení > Označení skrytého řádku/sloupce tuto možnost.
Chceme-li odstranit více sloupců nebo řádků, provedeme jednu z následujících akcí:
Vybereme oblast buněk, které chceme odstranit přes sloupce nebo řádky, klepneme pravým tlačítkem a v místní nabídce vybereme Smazat, nebo v hlavní nabídce zvolíme List > Smazat buňky nebo zmáčkneme Ctrl + -. Otevře se dialogové okno Odstranit buňky (obrázek 18). Vybereme Smazat celé sloupce nebo Smazat celé řádky a zmáčkneme tlačítko OK.
Vybereme oblast buněk, které chceme odstranit napříč sloupci nebo řádky a v nabídce vybereme List > Smazat sloupce nebo List > Smazat řádky.
Vybereme požadovaný počet sloupců nebo řádků tím, že podržíme levé tlačítko myši na prvním z nich a táhneme přes jejich záhlaví. Klepneme pravým tlačítkem myši na záhlaví jednoho z vybraných sloupců nebo řádků a vybereme z místní nabídky Smazat sloupce nebo Smazat řádky.
Vybereme buňky, které chceme smazat. Vybereme List > Smazat buňky, zmáčkneme Ctrl + - nebo klepneme pravým tlačítkem na jednu z vybraných buněk a z místní nabídky vybereme Smazat.
Když se zobrazí dialogové okno Odstranit buňky (obrázek 18), vybereme příslušnou možnost a klikneme na OK.
Obrázek 18: Dialogové okno Odstranit buňky
Pokud chceme vložit nový list za poslední list v sešitu, aniž bychom otevřeli dialogové okno Vložit list, klikneme na ikonu Přidat list (+) vedle karet listů. Po kliknutí na ikonu se zobrazí nový list s automaticky přiděleným názvem.
Dialogové okno Vložit list (obrázek 19) poskytuje větší flexibilitu a je přístupné jedním z následujících způsobů:
Vybereme list na místě, kam chceme vložit nový list, a poté zvolíme v hlavní nabídce List > Vložit list.
Klepneme pravým tlačítkem myši na kartu, kam chceme vložit nový list, a vybereme v místní nabídce Vložit list.
Dialogové okno Vložit list slouží k umístění nového listu, vytvoření více listů, pojmenování nového listu nebo výběru souboru obsahujícího data, která mají být vložena do nového listu.
Obrázek 19: Dialogové okno Vložit list
V otevřeném sešitu můžeme list přesunout na jiné místo tak, že klikneme na kartu listu a přetáhneme ji na nové místo, poté tlačítko myši uvolníme. List můžeme v rámci téhož sešitu zkopírovat tak, že podržíme stisknutou klávesu Ctrl, klikneme na kartu listu, přetáhneme ji na požadované místo a poté uvolníme tlačítko myši. List můžeme také zkopírovat kliknutím pravým tlačítkem myši na kartu listu a výběrem možnosti Duplikovat list v kontextové nabídce nebo v hlavní nabídce výběrem možnosti List > Duplikovat list.
Dialogové okno Přesunout/kopírovat list (obrázek 20) poskytuje větší flexibilitu a navíc umožňuje přesunout nebo zkopírovat list do jiného sešitu.
Chceme-li dialogové okno Přesunout/kopírovat List otevřít, klikneme pravým tlačítkem myši na kartu listu, který chceme přesunout nebo zkopírovat, a poté v kontextové nabídce vybereme možnost Přesunout nebo zkopírovat List nebo přejdeme do nabídky List > Přesunout nebo zkopírovat List.
V oblasti Činnosti vybereme Přesunout, pokud chceme list přesunout, nebo Kopírovat, pokud jej chceme zkopírovat.
Obrázek 20: Dialogové okno Přesunout/kopírovat list
V rozevíracím seznamu Do dokumentu vybereme sešit, do kterého chceme list vložit.
V seznamu Vložit před vybereme umístění listu v cílovém sešitu.
Pokud chceme list po přesunutí nebo zkopírování přejmenovat, zadáme jeho název do pole Nový název. Když název nezadáme, Calc jej automaticky vygeneruje.
Kliknutím na Přesunout nebo Kopírovat potvrdíme přesun nebo kopírování a zavřeme dialog.
Upozornění
Při přesunu nebo kopírování listu do jiného sešitu může dojít ke konfliktu, pokud list obsahuje vzorce propojené v původním umístění s jinými listy.
Pokud potřebujeme skrýt jeden nebo více listů, nejprve je vybereme. Poté klikneme pravým tlačítkem myši na kartu jednoho z vybraných listů a v kontextové nabídce vybereme možnost Skrýt list nebo v nabídce jdeme na List > Skrýt list. Poslední viditelný list není možné skrýt.
Chceme-li skryté listy zobrazit, klikneme pravým tlačítkem myši na kartu kteréhokoliv listu a v kontextové nabídce vybereme Zobrazit list nebo jdeme do nabídky List > Zobrazit list. Calc zobrazí dialogové okno Zobrazit list se seznamem všech skrytých listů. Vybereme skryté listy, které se mají znovu zobrazit a klikneme na OK.
V rámci listu je také možné skrývat a zobrazovat jeho prvky, jak je popsáno v různých kapitolách Příručky aplikace Calc.
Pokaždé, když je vytvořen nový list bez zadání názvu, je automaticky pojmenován ListX (kde X je pořadové číslo přidělené programem Calc). První list v novém sešitu se jmenuje List1.
List lze přejmenovat jedním z následujících způsobů:
Při vytváření nového listu pomocí dialogového okna Vložit list (obrázek 19) zadáme jeho název do textového pole Název.
Kliknutím pravým tlačítkem myši na kartu listu a výběrem Přejmenovat list z kontextové nabídky otevřeme dialog Přejmenovat list.
Vybereme kartu listu a přejdeme do nabídky List > Přejmenovat list, otevřeme dialogové okno Přejmenovat list.
Poklepáním na kartu listu otevřeme dialogové okno Přejmenovat list.
Poznámka
Názvy listů mohou obsahovat téměř libovolný znak. Platí některá omezení pojmenování, v názvech listů nejsou povoleny následující znaky: dvojtečka (:), lomítko (\), lomítko (/), otazník (?), hvězdička (*), levá hranatá závorka ([) nebo pravá hranatá závorka (]). Kromě toho nelze jako první nebo poslední znak názvu použít jednoduchou uvozovku (‘). Při pokusu o přejmenování na neplatný název se zobrazí chybová zpráva.
Chceme-li odstranit jeden nebo více listů, nejprve je vybereme (viz „Výběr listů“ na straně 1). Poté klikneme pravým tlačítkem myši na kartu jednoho z vybraných listů a v kontextové nabídce vybereme Smazat List nebo jdeme do nabídky List > Smazat List. Není-li některý z vybraných listů prázdný, zobrazí Calc potvrzovací dialogové okno s uvedením počtu listů, které mají být odstraněny. Smazání potvrdíme klepnutím na tlačítko Ano. Není možné odstranit všechny listy sešitu.
Funkci přiblížení (Zobrazit > Přiblížení) použijeme při práci v sešitě pro zobrazení více nebo méně buněk v okně. Další informace o přiblížení nalezneme v kapitole 1, Základy LibreOffice.
Pokud máme řádky nebo sloupce dat, které přesahují zobrazitelnou oblast listu, můžete vybrané řádky nebo sloupce ukotvit. Tímto způsobem můžeme uzamknout řádky v horní části listu nebo sloupce v levé části listu, takže ukotvená data zůstanou zobrazena i při procházení zbytku dat. Svislé posouvání nemá vliv na viditelnost dat v ukotveném řádku; vodorovné posouvání nemá vliv na viditelnost dat v ukotveném sloupci.
Ukotvené řádky a sloupce jsou ohraničeny silnými čarami, jako na listu na obrázku 21. Sloupce A až F a řádky 1 až 3 jsou ukotveny. Řádky mezi 3 a 23 a sloupce mezi F a Q jsou posunuty mimo stránku.
Obrázek 21: Ukotvené řádky a sloupce
První sloupec listu ukotvíme buď z nabídky Zobrazit > Ukotvit buňky > Ukotvit první sloupec, nebo klikneme na šipku dolů vpravo od ikony Ukotvit řádky a sloupce na Standardní nástrojové liště a v podnabídce vybereme Ukotvit první sloupec.
První řádek listu ukotvíme buď z nabídky Zobrazit > Ukotvit buňky > Ukotvit první řádek, nebo klikneme na šipku dolů vpravo od ikony Ukotvit řádky a sloupce na Standardní nástrojové liště a v podnabídce vybereme Ukotvit první řádek.
Pro ukotvení buď více řádků, nebo více sloupců souvislých i oddělených:
Klikneme na záhlaví řádku pod všemi řádky, které chceme ukotvit, nebo klikneme na záhlaví sloupce vpravo od všech sloupců, které chceme ukotvit.
Do téhož záhlaví klepneme pravým tlačítkem myši a z místní nabídky vybereme Ukotvit řádky a sloupce nebo jdeme do nabídky Zobrazit > Ukotvit řádky a sloupce; můžeme také klepnout na ikonu Ukotvit řádky a sloupce na standardní nástrojové liště.
Pro současné ukotvení více řádků i sloupců souvislých i oddělených:
Klikneme do buňky, která je bezprostředně pod řádky, které chceme ukotvit, a bezprostředně vpravo za sloupci, které chceme ukotvit.
V hlavní nabídce vybereme Zobrazit > Ukotvit řádky a sloupce nebo klepneme na ikonu Ukotvit řádky a sloupce na standardní nástrojové liště.
Chceme-li zrušit ukotvení všech řádků a sloupců, provedeme jednu z následujících akcí:
Klikněte pravým tlačítkem myši na záhlaví kteréhokoliv řádku nebo sloupce a v kontextové nabídce vybereme možnost Ukotvit řádky a sloupce.
V nabídce jdeme na Zobrazit > Ukotvit řádky a sloupce.
Na Standardní nástrojové liště klikneme na ikonu Ukotvit řádky a sloupce.
Tlusté čáry označující ukotvené řádky a sloupce zmizí.
Rozdělením obrazovky na samostatné části můžeme v Calcu současně zobrazit různé oblasti listu. Každá část zobrazuje jinou oblast listu. Tato funkce je také známá jako „rozdělení okna“. Obrazovku lze rozdělit vodorovně, svisle nebo oběma směry současně (zobrazíme až čtyři oblasti listu najednou). Obrázek 22 ukazuje příklad listu rozděleného vodorovně na dvě části, přičemž rozdělení je vyznačeno šedou oddělovací čárou umístěnou mezi řádky 2 a 7.
Tato funkce je užitečná zejména v případech, kdy velká tabulka obsahuje buňky s daty, která jsou použita ve více vzorcích v různých buňkách. Při rozdělení obrazovky můžeme buňky obsahující čísla zobrazit v jedné části a buňky se vzorci v jiných částech. Tato možnost nám umožňuje jednoduše sledovat, jaký vliv má změna čísla v buňce na výsledky vzorců.
Obrázek 22: Příklad rozdělené obrazovky
Jsou dva způsoby, jak rozdělit obrazovku - vodorovně nebo svisle. Po rozdělení okna můžeme procházet zobrazené oblasti nezávisle na sobě. V místě rozdělení se zobrazí vodorovná nebo svislá oddělovací čára.
Způsob 1
Chcete-li rozdělit okno horizontálně, klikneme pravým tlačítkem myši na záhlaví řádku pod řádkem, který chceme rozdělit a v kontextové nabídce vybereme Rozdělit okno. Případně můžeme kliknout levým tlačítkem myši na záhlaví řádku pod řádkem, který chceme rozdělit a v nabídce zvolíme Zobrazit > Rozdělit okno nebo na standardní nástrojové liště klikneme na ikonu Rozdělit okno.
Chceme-li rozdělit okno vertikálně, můžeme pravým tlačítkem myši kliknout do záhlaví sloupce vpravo od sloupce, který chceme rozdělit a v kontextové nabídce vybereme Rozdělit okno. Případně můžeme kliknout levým tlačítkem myši na záhlaví sloupce vpravo od sloupce, který chceme rozdělit a v nabídce zvolíme Zobrazit > Rozdělit okno nebo na standardní nástrojové liště klikneme na ikonu Rozdělit okno.
Způsob 2
Chceme-li rozdělit okno horizontálně, klikneme na vodorovný dělicí proužek v horní části svislého posuvníku (obrázek 23 – vlevo) a přetáhneme jej dolů pod řádek, ve kterém chceme okno rozdělit.
Chceme-li okno rozdělit svisle, klikneme na svislý dělicí proužek vpravo za vodorovným posuvníkem (obrázek 23 – vpravo) a přetáhneme jej doleva za sloupec, kde chceme okno rozdělit.
Existují dva způsoby, jak rozdělit obrazovku současně vodorovně i svisle. Rozdělení je označeno vodorovnou a svislou oddělovací čárou.
Způsob 1
Klikněte do buňky, která je pod řádkem a za sloupcem, který chceme rozdělit. Přejdeme do nabídky Zobrazit > Rozdělit okno nebo klikneme na ikonu Rozdělit okno na standardní nástrojové liště.
Způsob 2
Klikneme na vodorovný dělicí proužek v horní části svislého posuvníku (obrázek 23 – vlevo) a přetáhneme jej pod řádek, kde chceme okno rozdělit. Poté klikneme na svislý dělicí proužek vpravo od vodorovného posuvníku (obrázek 23 – vpravo) a přetáhneme jej doleva za sloupec, kde chceme okno rozdělit.
Obrázek 23: Rozdělená obrazovka
Rozdělení obrazovky odebereme jedním z následujících způsobů:
Poklepeme na každou rozdělovací čáru.
Klepneme a přetáhneme rozdělovací čáry zpět na jejich výchozí pozice na koncích posuvníků.
V hlavní nabídce zvolíme Zobrazit a zrušíme zaškrtnutí položky Rozdělit okno.
Klepneme pravým tlačítkem myši na záhlaví sloupce nebo řádku a v lokální nabídce zrušíme označení volby Rozdělit okno.
Na standardní nástrojové liště klikneme na ikonu Rozdělit okno.
Většinu dat v aplikaci Calc zadáváme pomocí klávesnice.
Klepneme do buňky a zadáme číslo pomocí číselných kláves na hlavní klávesnici nebo na číselné klávesnici. Calc ve výchozím nastavení zarovnává čísla v buňce doprava.
Chceme-li zadat záporné číslo, napíšeme před číslo znaménko minus (-) nebo číslo uzavřeme do závorek(1234). Záporné číslo se zobrazí takto: –1234.
Pokud je číslo zadáno s počátečními nulami (například 01481), Calc ve výchozím nastavení počáteční nuly vypustí. Chceme-li při zadávání čísel zachovat minimální počet znaků v buňce a zachovat formát čísla, například 1234 a 0012, použijeme jednu ze dvou metod přidání počátečních nul:
Způsob 1
Vybereme buňku, ve které budou zachovány počáteční nuly, a poté otevřeme dialogové okno Formátovat buňky (obrázek 24) jedním z následujících kroků:
Klikneme pravým tlačítkem myši na vybranou buňku a v kontextové nabídce zvolíme Formát buněk.
Na liště nabídek vybereme Formát > Buňky.
Stiskneme Ctrl+1.
Zvolíme kartu Čísla a vybereme položku Číslo v seznamu Kategorie.
V oblasti Možnosti nastavíme v poli Přední nuly maximální počet nul, které se mají zobrazit před celočíselnou částí čísla. Chcete-li zobrazit celá čísla se čtyřmi číslicemi, zadáme hodnotu 4. Pak se ke každému celému číslu obsahujícímu méně než čtyři číslice přidají úvodní nuly – například 12 se zobrazí jako 0012.
Klepneme na OK. Číslo ve vybrané buňce si zachová svůj číselný formát a jakýkoli vzorec použitý v sešitu bude ve výpočtech zacházet s obsahem buňky jako s číslem.
Obrázek 24: Dialogové okno Formát buněk – karta Čísla
Způsob 2
Vybereme buňku.
V postranní liště přejdeme na kartu Vlastnosti.
Na panelu Formát čísla (obrázek 25) vybereme v rozevíracím seznamu Číslo a do pole Úvodní nuly zadáme maximální počet nul, které se budou zobrazovat před číslem. Změna formátování se projeví okamžitě.
Obrázek 25: Nastavení počátečních nul v postranní liště
Tip
Chceme-li u desetinných čísel bez platných cifer před desetinnou čárkou zabránit zobrazení nuly v řádu jednotek (například ".019“ místo „0.019“), přejdeme do pole Formát kódu na kartě Čísla v dialogovém okně Formát buněk a poté zadáme tečku nebo tečku a jeden nebo více otazníků („?“). Každý otazník představuje jedno desetinné místo. Například pro 3 desetinná místa zadáme tečku a tři otazníky [.???] a klikneme na OK. Jakékoliv číslo, které bude mít pouze desetinná místa, nebude uvozeno nulami.
Tip
Pokud není třeba, aby se s číselnou hodnotou při výpočtech zacházelo jako s číslem (například při zadávání poštovního směrovacího čísla), můžeme před číslo zadat apostrof ('), například „'01481“. Po přechodu zaměření na jinou buňku se apostrof skryje, všechny úvodní nuly zůstanou zachovány a číslo se převede na text zarovnaný doleva.
Čísla lze zadávat také jako text některou z následujících metod:
Způsob 1
Vyberte buňku, která obsahuje číslo, a otevřeme dialogové okno Formát buněk (obrázek 24).
Ujistíme se, že je vybrána karta Čísla, a poté v seznamu Kategorie vybereme Text.
Klepneme na OK. Číslo je převedeno do textové podoby a je, podle výchozího nastavení, zarovnané doleva.
Způsob 2
Vybereme buňku.
V postranní liště přejdeme na kartu Vlastnosti.
Na panelu Formát čísla (obrázek 25) vybereme v rozevíracím seznamu Text. Změna formátování se projeví okamžitě.
Poznámka
Způsob, jakým Calc převádí řetězce na číselné hodnoty, odkazy na buňky, data a časy, můžeme změnit v nabídce Nástroje > Možnosti > LibreOffice Calc > Vzorec. V části Podrobné nastavení výpočtů vybereme Vlastní (převod textu na čísla a další). Klepneme na tlačítko Podrobnosti a poté v dialogovém okně Podrobné nastavení výpočtů vybereme správné ošetření. Další informace nalezneme v nápovědě.
Chcete-li do buňky zadat text, klikneme do buňky a začneme psát. Text je ve výchozím nastavení zarovnán vlevo. Buňky mohou obsahovat několik řádků textu. Pokud chceme vytvořit odstavce, stiskneme pro vytvoření nového odstavce Ctrl + Enter.
Klepnutím na ikonu Rozšířit vstupní řádku umístěnou na pravé straně řádku vzorců se vstupní řádek stane víceřádkovým. Opětovným kliknutím na ikonu vrátíme Vstupní řádku na výšku jednoho řádku.
Vybereme buňku a zadáme datum nebo čas. Jednotlivé části data je možné oddělovat tečkou (10.10.2020 nebo 10.10.20), spojovníkem (pouze 10-10) nebo lze použít text (10. říjen 2020). Formát data se po zadání automaticky změní na nastavený výchozí formát.
Poznámka
Hodnoty v nabídce Nástroje > Možnosti > Jazyky a národní prostředí > Obecné > Formáty > Masky pro rozpoznání data: definují vzory dat, které bude Calc rozpoznávat. Kromě toho akceptuje vstup každého národního prostředí vzor ISO 8601 YYYY-MM-DD (například 2020-07-26).
Při zadávání času oddělujeme údaje dvojtečkami (například 10:43:45), formát času se automaticky změní na formát nastavený v programu Calc.
Změna formátu data a času, který Calc používá:
Máme vybránu buňku, otevřeme dialogové okno Formát buněk (obrázek 24).
Ujistíme se, že je vybrána karta Čísla, poté vybereme Datum nebo Čas ze seznamu Kategorie.
Požadovaný formát zvolíme v seznamu Formát.
Klepneme na OK.
Chceme-li do buňky vložit datum, název listu nebo název dokumentu jako pole, postupujeme takto:
Vybereme buňky a dvojklikem aktivujeme editační mód.
Klepneme pravým tlačítkem myši a v místní nabídce vybereme Vložit pole > Datum, Název listu nebo Název dokumentu. Podnabídka Vložit pole obsahuje dvě možnosti pro Datum – použijeme tu nad položkou Název listu. Případně můžeme jít do nabídky Vložit > Pole > Datum, Název listu nebo Název dokumentu.
Pole jsou aktualizována nejnovějšími informacemi při uložení nebo přepočítání tabulky pomocí klávesové zkratky Ctrl+Shift+F9 nebo volbou nabídky Data > Vypočítat > Přepočítat ihned.
Poznámka
Druhá možnost kontextové nabídky Vložit pole > Datum a s ní spojená možnost Čas vloží aktuální datum, resp. čas. Na rozdíl od výše popsaných příkazů se však tyto hodnoty nevkládají jako pole a později nebudou aktualizovány ani přepočítávány. Podobně možnosti nabídky Vložit > Datum a Vložit > Čas nevkládají hodnoty jako pole.
Poznámka
Příkaz Název dokumentu vloží název sešitu. Nevkládá název definovaný na kartě Popis dialogového okna Vlastnosti souboru.
Calc automaticky aplikuje mnoho změn během vkládání dat pomocí automatických oprav, pokud ve funkci automatické opravy změny nevypneme. Další informace nalezneme v kapitole 2, Zadávání a úpravy dat, v Příručce aplikace Calc. Změny provedené funkcí Automatické opravy můžeme vrátit v nabídce Úpravy > Zpět, stisknutím klávesové zkratky Ctrl+Z nebo ručně tak, že se vrátíme ke změně a automatickou opravu nahradíme požadovanou.
Chceme-li změnit způsob fungování automatických oprav, přejdeme do nabídky Nástroje > Nastavení automatických oprav a zobrazíme dialogové okno Automatické opravy (obrázek 26):
Obrázek 26: Dialogové okno Automatické opravy
Pokud chceme některé funkce automatických oprav vypnout, zvolíme v hlavní nabídce Nástroje > Nastavení automatických oprav a odškrtneme nechtěné funkce na kartách Možnosti a Místní možnosti.
Calc nabízí několik nástrojů, které nám pomohou odstranit některé obtíže při zadávání. Nejběžnějším nástrojem je přetažení obsahu jedné buňky do druhé pomocí myši. Mezi další nástroje patří Automatické dokončování, nástroj Vyplnit, výběrové seznamy, nástroj Zadávání dat a možnost zadávat informace do více listů téhož dokumentu.
Nástroj Automatického dokončování v programu Calc automaticky dokončuje záznamy podle záznamů ve stejném sloupci. Ve výchozím nastavení v programu Calc je funkce automatické dokončování aktivována. Chceme-li ji vypnout, přejdeme v hlavní nabídce na Nástroje a zrušíme výběr Automatické dokončování.
Když je text v buňce zvýrazněn, lze automatické dokončování použít následovně:
Stisknutím Enter přijmeme dokončení a přejdeme na další buňku. Stisknutím klávesy F2 přijmeme doplnění a přesuneme kurzor na konec textu uvnitř buňky. Kliknutím mimo buňku se přijme doplnění a vybere se buňka, na kterou se kliklo.
Pokud více shod pokračuje stejnými písmeny, objeví se v buňce za již napsanými písmeny. Stisknutím Šipka doprava přijmeme částečné dokončení a přesuneme kurzor uvnitř buňky na konec textu.
Chceme-li zobrazit další dokončení, začínající stejnými písmeny, použijeme kombinace kláves Ctrl + Tab pro posun vpřed nebo Ctrl + Shift + Tab pro posun zpět.
Chceme-li zobrazit seznam všech dostupných textů pro automatické dokončování v aktuálním sloupci, stiskneme kombinaci kláves Alt + šipka dolů.
Během zadávání vzorců pomocí znaků, které odpovídají názvům funkcí, se zobrazuje nápověda se seznamem dostupných funkcí, které začínají odpovídajícími znaky. Automatické dokončování ignoruje při zadávání dat velikost písmen.
Tento nástroj umožňuje duplikovat stávající obsah nebo vytvořit posloupnost v rozsahu buněk (viz příklady na obrázku 27) pomocí jedné z následujících metod.
Upozornění
Při výběru buněk pro použití nástroje Vyplnit buňky se ujistíme, že žádná z buněk neobsahuje důležitá data, kromě dat v buňce, která chceme použít. Při použití nástroje Vyplnit buňky se přepíší všechna data obsažená ve vybraných cílových buňkách.
Způsob 1
Vybereme jednu nebo více buněk obsahujících data, která chceme zkopírovat nebo od kterých chceme začít posloupnost.
Tažením ukazatele myši vyplníme buňky v libovolném směru nebo podržíme klávesu Shift a klikneme do poslední buňky, kterou chceme vyplnit.
V nabídce volíme List > Vyplnit buňky a v podnabídce vybereme směr pro kopírování nebo vytvoření dat (Vyplnit nahoru, Vyplnit dolů, Vyplnit vlevo nebo Vyplnit vpravo), nebo jednu z dalších možností (Vyplnit listy, Vyplnit posloupnost nebo Vyplnit náhodnými čísly). Další informace o možnostech příkazů Vyplnit list a Vyplnit náhodnými čísly najdeme v kapitole 2, Zadávání a úpravy dat v Příručce Calc.
Tip
Klávesová kombinace Ctrl+D je alternativou k výběru nabídky List > Vyplnit buňky > Vyplnit dolů.
Způsob 2
Vybereme jednu nebo více buněk obsahujících data, která chceme zkopírovat nebo od kterých chceme začít posloupnost.
Ukazatel myši přesuneme nad malý čtvereček v pravém dolním rohu vybraných buněk. Ukazatel myši změní tvar.
Stiskneme levé tlačítko myši a kurzor táhneme směrem, ve kterém chceme buňky vyplnit. Pokud původní buňka obsahovala číslo nebo text z předdefinovaného řazeného seznamu, vytvoří se posloupnost. Pokud však při tažení stiskneme tlačítko Ctrl, původní data se jen zkopírují. Pokud původní buňka obsahovala i další text, bude tento automaticky zkopírován.
Obrázek 27: Použití nástroje Vyplnit buňky
Když v nabídce vybereme List > Vyplnit buňky > Vyplnit posloupnost, otevře se dialogové okno Vyplnit posloupnost (obrázek 28). V něm můžeme zvolit požadovaný typ posloupnosti. Podrobnější informace o tomto dialogovém okně najdete v kapitole 2, Zadávání a úpravy dat v Příručka Calcu.
Obrázek 28: Dialogové okno Vyplnit posloupnost
Když je zahájeno vyplňování a vybraná buňka obsahuje text, Calc zkontroluje, zda je tento text obsažen v předdefinovaných řazených seznamech. Pokud ano, použije Calc k vyplnění buněk položky z tohoto řazeného seznamu. Aktuálně definované řazené seznamy zobrazíme v nabídce Nástroje > Možnosti > LibreOffice Calc > Řazené seznamy.
Chceme-li definovat vlastní řazený seznam, který budeme později používat pro vyplňování posloupností:
Přejdeme do nabídky Nástroje > Možnosti > LibreOffice Calc > Řazené seznamy a otevřeme dialogové okno Řazené seznamy (obrázek 29). V tomto dialogovém okně se zobrazí všechny dříve definované posloupnosti v poli Seznamy a obsah zvýrazněného seznamu v poli Položky.
Klepneme na tlačítko Nový, čímž se Položky vyčistí.
Položky nového seznamu napíšeme do pole Položky (jednu do každého řádku).
Kliknutím na Přidat se nový seznam objeví v poli Seznamy.
Klepnutím na tlačítko OK nový seznam uložíme.
Výběrové seznamy mohou obsahovat pouze text, který již byl zadán do jednoho sloupce.
Vybereme prázdnou buňku ve sloupci, který obsahuje buňky s textovými položkami.
Klepneme pravým tlačítkem myši a zvolíme z místní nabídky Seznam pro výběr nebo stiskneme Alt + šipka dolů. Zobrazí se kontextová nabídka se seznamem všech buněk téhož sloupce, které obsahují alespoň jeden textový znak nebo jejichž formát je definován jako text.
Klepneme na požadovanou položku, která se následně vloží do buňky.
Obrázek 29: Dialogové okno Seznamy pro výběr
Tento nástroj usnadňuje a urychluje náročné ruční zadávání dat do tabulek. Pomocí tohoto nástroje můžeme zadávat, upravovat a odstraňovat datové záznamy (nebo řádky) bez horizontálního posouvání, pokud má tabulka mnoho sloupců nebo pokud jsou některé sloupce velmi široké.
Aby byla práce s formulářem efektivní, měly by buňky v řádku záhlaví obsahovat názvy sloupců. Obsah každé buňky záhlaví se stane popiskem pro datová pole ve formuláři.
Použití nástroje Formulář pro zadávání dat:
V tabulce vybereme záhlaví nebo buňku s daty.
Přejděme do nabídky Data > Formulář.
Calc zobrazí dialogové okno Datový formulář (obrázek 30), v němž se zobrazí údaje pro první položku v tabulce dat.
Podle potřeby položky v datové tabulce přidáme, upravíme nebo odstraníme.
Kliknutím na tlačítko Zavřít dialogové okno zavřeme.
Obrázek 30: Dialogové okno Datový formulář
Někdy potřebujeme sdílet stejné informace ve stejné buňce na více listech (například pro vytvoření standardních seznamů pro skupinu osob nebo organizací). Nemusíme tedy seznam vkládat jednotlivě na každý list, můžeme ho najednou vložit do všech listů.
Vybereme listy, do kterých chceme data vložit. Viz část „Výběr listů“. nad , kde najdeme další podrobnosti.
Údaje zadáme do buněk prvního z vybraných listů, přitom se vloží i do všech ostatních.
Upozornění
Tato metoda bez upozornění přepíše všechny údaje, které již jsou v příslušných buňkách na ostatních vybraných listech. Po vložení společných dat proto nesmíme zapomenout výběr listů zrušit, aby se další zadávaná data vkládala jen do jednoho listu.
Při vytváření tabulky můžeme uživatele při zadávání dat omezit tak, aby vkládali data platná a vhodná pro danou buňku. Pro některé typy dat jsou vhodné nástroje pro vyplňování a výběrové seznamy, ale jsou omezeny na předem definované hodnoty.
Chcete-li do buňky přidat ověření dat, vybereme tuto buňku a v nabídce Data > Platnost určíme, které typy obsahu lze do buňky zadat. Nástroj Platnost může:
Definovat rozsah obsahu, který lze zadat.
Poskytnout nápovědu vysvětlující pravidla nastavená pro obsah dané buňky.
Určit, co se stane, pokud uživatel zadá neplatný obsah. Buňku můžeme nastavit tak, aby odmítla neplatný obsah, přijala jej s varováním nebo spustila makro, když je zadání chybné.
Další informace nalezneme v kapitole 2, Zadávání a úpravy dat, v Příručce aplikace Calc.
Calc má několik nástrojů pro úpravu dat, včetně možnosti data mazat, nahrazovat a měnit.
Chceme-li data v buňce nahradit, buňku vybereme a zadáme nová data. Nová data nahradí stará, ale formátování buňky zůstane zachováno.
Případně vybereme buňku a na liště vzorců klikneme do pole Vstupní řádka (obrázek 2), poté dvojklikem všechna data vybereme a zadáme nová data.
V Calcu můžeme upravit obsah buňky, aniž bychom z ní všechna data odstranili. Například změnu textu „Prodej ve 2. kvartálu“ na text „Nárůst prodeje v kvartálu můžeme provést takto:
Klepnutím vybereme buňku.
Stisknutím klávesy F2 přepneme buňku do režimu úprav. Kurzor se umístí na konec obsahu buňky.
Použijeme kurzorové šipky, abychom si kurzor nastavili na místo, kam chceme zadávat v buňce nová data. Potom stiskneme klávesu Delete nebo Backspace, abychom smazali nechtěná data, než budeme zadávat data nová.
Po dokončení úprav stiskneme klávesu Enter, čímž uložíme změny.
Tip
Možná budeme chtít povolit Nástroje > Možnosti > LibreOffice Calc > Obecné > Stisk klávesy Enter přepne režim úprav. Když pak ve vybrané buňce stiskneme klávesu Enter, buňka se přepne do režimu úprav, čímž odpadá nutnost stisknout klávesu F2.
K úpravě dat v buňce přejdeme:
Dvojklikem na buňku ji vybereme a zároveň vstoupíme do režimu úprav.
Kliknutím buňku vybereme a stiskem klávesy F2 přejděme do režimu úprav buňky.
Kliknutím buňku vybereme a režim úpravy zapneme v nabídce Úpravy > Režim úpravy buňky.
Kliknutím do buňky ji vybereme a poté klikneme do pole Vstupní řádka na liště vzorců.
Kurzorem přejdeme na místo, kde chceme začít s úpravou dat, buď do buňky, nebo do Vstupní řádky.
Po ukončení úprav klepneme na jinou buňku, čímž se změny uloží.
Pokud chceme kopírovat text, čísla nebo vzorce do cílové buňky nebo oblasti buněk:
Vybereme zdrojovou buňku nebo oblast buněk a zkopírujeme data stisknutím Ctrl + C nebo z nabídky příkazem Úpravy > Kopírovat, kliknutím na ikonu Kopírovat na standardní nástrojové liště nebo pravým kliknutím a výběrem Kopírovat v místní nabídce.
Vybereme cílovou buňku nebo oblast buněk.
Na cílovou buňku nebo oblast buněk klepneme pravým tlačítkem myši, vybereme Vložit jinak z místní nabídky a zvolíme příkaz Neformátovaný text, Text, Číslo nebo Vzorec. Případně můžete použít nabídku Úpravy > Vložit jinak a příkaz vybereme z podnabídky.
Prostřednictvím dialogového okna Vložit jinak můžeme do jiné buňky vložit vybrané části dat z původní buňky nebo rozsahu buněk, například jejich formát nebo výsledek vzorce. Provedeme to následovně:
Vybereme zdrojovou buňku nebo oblast buněk a zkopírujeme data stisknutím Ctrl + C nebo z nabídky příkazem Úpravy > Kopírovat, kliknutím na ikonu Kopírovat na standardní nástrojové liště nebo pravým kliknutím a výběrem Kopírovat v místní nabídce.
Vybereme cílovou buňku nebo oblast buněk.
V hlavní nabídce zvolíme Úpravy > Vložit jinak > Vložit jinak nebo použijeme klávesovou zkratku Ctrl + Shift + V nebo klepneme pravým tlačítkem myši a z místní nabídky vybereme Vložit jinak > Vložit jinak. Ve všech případech se otevře dialogové okno Vložit jinak (obrázek 31).
Na levé straně dialogového okna v tlačítkách Předlohy si můžeme vybrat, zda do cílových buněk vložíme Pouze hodnoty, Hodnoty a formáty, Pouze formáty nebo Transponovat vše. Na pravé straně dialogového okna vybereme možnosti pro Vložit, Možnosti, Operace a Posunout buňky. Ty jsou popsány v kapitole 2, Zadávání a úpravy dat, v Příručce aplikace Calc.
Klikneme na OK k vložení dat do cílové buňky nebo rozsahu buněk a dialogové okno zavřeme.
Obrázek 31: Dialogové okno Vložit jinak
Tip
Chceme-li vědět, která kombinace možností z pravé strany se použije, pokud vybereme jedno z tlačítek v části Předlohy, zrušíme výběr položky Spustit ihned. Pokud je vybrána položka Spustit ihned, kliknutím na tlačítko předvolby se použije daná kombinace možností a dialogové okno se zavře.
Pokud chceme smazat pouze data v buňce nebo oblasti buněk a nechceme smazat formátování buňky, vybereme buňky a stiskneme klávesu Delete.
Postup pro úplné odstranění řádků nebo sloupců najdeme v textu „Mazání sloupců nebo řádků“ nad. Úplné odstranění buněk je popsáno v části „Mazání buněk“ nad.
Data a formátování se dají z buňky smazat současně. Provedeme to následovně:
Označíme buňku nebo oblast buněk.
Stiskneme klávesu Backspace nebo klepneme pravým tlačítkem na buňku a v místní nabídce vybereme Vymazat obsah nebo v hlavní nabídce zvolíme List > Vymazat buňky.
V dialogovém okně Smazat obsah (obrázek 32) vybereme jen některé z možností nebo Smazat vše.
Klepneme na OK.
Obrázek 32: Dialogové okno Smazat obsah
Poznámka
Všechna zde popsaná nastavení lze nastavit jako součást stylu buňky. Další informace nalezneme v kapitole 5, Použití stylů a šablon, v Příručce aplikace Calc.
Více řádků lze zadat do jedné buňky buď automatickým, nebo ručním zalomením.
Pokud chceme víceřádkový text v buňce zalomit automaticky, můžeme použít následující způsoby:
Způsob 1
Vybereme buňku a přejděme do dialogového okna Formát buněk (obrázek 24).
Na kartě Zarovnání (obrázek 33) v části Vlastnosti vybereme Automaticky zalomit text a klepneme na tlačítko OK.
Obrázek 33: Dialogové okno Formát buněk – karta Zarovnání
Způsob 2
Vybereme buňku.
Na kartě Vlastnosti v postranní liště otevřeme panel Zarovnání (obrázek 34).
Zaškrtneme možnost Zalomit text, změna se projeví okamžitě.
Obrázek 34: Nastavení zalamování textu
Metoda 3
Vybereme buňku.
Klikneme na ikonu Zalomit text na nástrojové liště Formátování.
Chceme-li do textu v buňce vložit ruční zalomení řádku, stiskneme Ctrl+Enter. Když text upravujeme, nejprve na buňku poklepeme a pak kurzor umístíme tam, kde chceme řádek zalomit. Ve Vstupním řádku na Liště vzorců můžeme také stisknout kombinaci kláves Shift + Enter .
Když text v buňce zalomíme ručně, změní se výška řádku, ale šířka buňky se nezmění a text může přesahovat přes její okraj. Možná bude nutné změnit šířku buňky ručně nebo změnit polohu zalomení řádku.
Velikost písma textu v buňce lze automaticky přizpůsobit velikosti buňky. Chceme-li to provést, zaškrtneme možnost Zmenšit podle velikosti buňky v oddíle Vlastnosti na kartě Zarovnání v dialogovém okně Formát buněk (obrázek 33).
Sousedící buňky můžete vybrat a sloučit je do jedné velké buňky tak, že:
Vybereme oblast sousedících buněk, které chceme sloučit.
Pokračujeme jedním z těchto kroků:
Klikneme pravým tlačítkem myši na vybrané buňky a v kontextové nabídce vybereme Sloučit buňky.
Přejděte do nabídky Formát > Sloučit a zrušit sloučení buněk > Sloučit buňky nebo Sloučit buňky a zarovnat na střed. Příkaz Sloučit buňky a zarovnat na střed zarovná veškerý obsah buněk na střed.
Na nástrojové liště Formátování klikneme na ikonu Sloučit buňky nebo Sloučit buňky a zarovnat na střed .
Pokud buňky obsahují nějaká data, otevře se malé dialogové okno (obrázek 35), které zobrazuje možnosti přesunu nebo skrytí dat ve skrytých buňkách. Vybereme si a klepneme na OK.
Upozornění
Sloučení buněk může způsobit chyby výpočtů ve vzorcích v tabulce.
Obrázek 35: Volby sloučení pro neprázdné buňky
Buňku, která byla vytvořena z několika buněk, můžete rozdělit:
Vybereme dříve sloučenou buňku.
Z hlavní nabídky volíme Formát > Sloučit a zrušit sloučení buněk > Zrušit sloučení buněk nebo klepneme pravým tlačítkem myši a z místní nabídky vybereme Zrušit sloučení buněk nebo na nástrojové liště Formátování klepneme na ikonu Zrušit sloučení buněk.
Data, která byla v buňce, zůstanou v první buňce. Pokud skryté buňky měly před sloučením nějaký obsah, pak musíme manuálně obsah přesunout do odpovídajících buněk.
Calc nabízí různé formáty čísel pomocí ikon na nástrojové liště Formátování. Vybereme buňku a pak klepnutím na příslušnou ikonu změníme formát čísla.
Podrobnější nastavení nebo výběr dalších formátů čísel najdeme na kartě Čísla dialogového okna Formát buněk (obrázek 24):
K formátování dat můžeme použít kterýkoliv typ dat ze seznamu Kategorie.
V seznamu zvolíme předdefinované formáty v seznamu Formátování.
V části Možnosti můžeme nastavit počet desetinných míst a úvodních nul.
Můžeme zadat vlastní formátovací kód.
V oddíle Jazyk můžeme zohlednit místní nastavení pro různé formáty, jako například formát data či symbol měny.
Několik formátů čísla je k dispozici také na postranní liště v panelu Formát čísla na kartě Vlastnosti. Pokud klepneme na tlačítko Další možnosti, otevře se dialogové okno Formát buněk.
Tip
Pro zachování konzistence v tabulce používejme styly buněk, kdykoliv je to možné.
Pokud chceme manuálně vybrat písmo a formát textu pro použití v buňce:
Vybereme buňku nebo oblast buněk.
Chceme-li změnit písmo: na nástrojové liště Formátování klikneme na ikonu šipky vpravo od pole Název písma a v rozevírací nabídce vybereme písmo. Při najetí kurzorem na jiné písmo nebo při přecházení nabídkou se jím dočasně formátují vybrané buňky. Písmo také můžeme změnit na kartě Písmo dialogového okna Formát buněk nebo v panelu Znak na kartě Vlastnosti v postranní liště.
Velikost písma změníme kliknutím na šipku vpravo od pole Velikost písma na nástrojové liště Formátování, v rozevírací nabídce vybereme velikost písma. Také lze velikost písma změnit na kartě Písmo dialogového okna Formát buněk nebo v panelu Znaky na kartě Vlastnosti postranní lišty.
Chceme-li změnit formátování znaků, použijeme jednu z následujících metod:
Na nástrojové liště Formátování klikneme na ikonu Tučné, Kurzíva nebo Podtržené.
Klávesovými zkratkami Ctrl+B (tučné), Ctrl+I (Kurzíva) nebo Ctrl+U (Podtržené).
V nabídce Formát > Text otevřeme podnabídku a volíme Tučné, Kurzíva, Jednoduché podtržení nebo Dvojité podtržení.
V panelu Znak na kartě Vlastnosti v postranní liště klikneme na ikonu Tučné, Kurzíva nebo Podtržené.
Písmo Tučné, Kurzíva nebo Tučná kurzíva zvolíme v rozevírací nabídce Styl na kartě Písmo dialogu Formát buněk. V dialogu Formát buněk vybereme v nabídce Podtržení na kartě Efekty pro písmo.
Zarovnání odstavce ve vodorovném směru provedeme jednou z následujících akcí:
Klikneme na jednu z ikon vodorovného zarovnání (Zarovnat vlevo, Zarovnat na střed nebo Zarovnané vpravo) na nástrojové liště Formátování.
Klávesovými zkratkami Ctrl+L (vlevo), Ctrl+E (na střed), Ctrl+R (vpravo) nebo Ctrl+J (do bloku).
Jdeme do nabídky Formát > Zarovnání textu a z podnabídky vybereme Vlevo, Na střed, Vpravo nebo Do bloku.
V postranní liště na kartě Vlastnosti v panelu Zarovnání klikneme na ikonu Zarovnat vlevo, Zarovnat na střed, Zarovnat vpravo nebo Do bloku.
Na kartě Zarovnání dialogového okna Formát buněk vybereme v části Zarovnání textu Vodorovné jednu z možností Vlevo, Na střed, Vpravo, Do bloku, Vyplněné nebo Rozprostřené.
Zarovnání odstavce ve svislém směru upravíme některým z následujících kroků:
Na nástrojové liště Formátování klikneme na jednu z ikon svislého zarovnání (Zarovnat nahoru, Svisle na střed, Zarovnat dolů).
Jdeme do nabídky Formát > Zarovnání textu a z podnabídky vybereme Nahoru, Na střed nebo Dolů.
V postranní liště na kartě Vlastnosti v panelu Zarovnání klikneme na ikonu Zarovnat nahoru, Svisle na střed nebo Zarovnat dolů.
Na kartě Zarovnání dialogového okna Formát buněk vybereme v části Zarovnání textu Svislé jednu z možností Nahoru, Na střed, Dolů, Do bloku nebo Rozprostřené.
Pro změnu barvy písma máme několik možností:
Na nástrojové liště Formátování klikneme na ikonu šipky napravo od ikony Barva písma a z palety vybereme požadovanou barvu. Pokud chceme znovu použít aktivní (naposledy použitou) barvu, stačí kliknout na ikonu Barva písma.
V panelu Znak na kartě Vlastnosti postranní lišty klikneme na šipku vpravo od ikony Barva písma a z palety vybereme požadovanou barvu. Pokud chceme znovu použít aktivní (naposledy použitou) barvu, stačí kliknout na ikonu Barva písma.
Klikneme na tlačítko Barva písma na kartě Efekty pro písmo dialogového okna Formát buněk a z palety vybereme požadovanou barvu.
Chceme-li určit jazyk použitý v buňce, nastavíme Jazyk na kartě Písmo v dialogovém okně Formát buněk.
Další vlastnosti písma můžeme nastavit na kartě Efekty pro písmo v dialogovém okně Formát buněk.
Pokud chceme kolem buňky nebo skupiny buněk vytvořit okraje, použijeme jednu z následujících metod:
Způsob 1
Vybereme buňku nebo oblast buněk.
Chceme-li kolem vybrané buňky (buněk) vytvořit ohraničení, klikneme na ikonu Ohraničení na nástrojové liště Formátování nebo v postranní liště na odpovídající ovládací prvek v panelu Vzhled buňky na kartě Vlastnosti.
Styl čar ohraničení nastavíme buď kliknutím na ikonu Styl ohraničení na nástrojové liště Formátování nebo klikneme na odpovídající ovládací prvek na panelu Vzhled buněk karty Vlastnosti v postranní liště.
Kliknutím na ikonu Barva ohraničení na nástrojové liště Formátování nastavíme ohraničení naposledy vybranou barvu. Případně klikneme na šipku vpravo od ikony Barva ohraničení na nástrojové liště Formátování nebo na ikonu Barva ohraničení na panelu Vzhled buňky v kartě Vlastnosti postranní lišty a poté z palety vybereme požadovanou barvu.
Způsob 2
Vybereme buňku nebo oblast buněk.
Otevřeme dialogové okno Formát buněk (obrázek 24).
Na kartě Ohraničení v dialogovém okně Formát buněk máme možnost definovat vlastnosti ohraničení včetně stylu výplní a stínů.
Další informace naleznete v kapitole 5, Použití stylů a šablon, v Příručce aplikace Calc .
Poznámka
Vlastnosti ohraničení buněk se aplikují pouze na vybrané buňky a dají se změnit pouze jejich úpravou. Pokud má například buňka C3 horní ohraničení, je možné jej odstranit pouze při zvolení buňky C3. Při vybrání buňky C2 se odstranit nedá, přestože je opticky shodné s dolním ohraničením buňky C2.
Barvu pozadí jedné nebo více vybraným buňkám změníme následovně:
Na nástrojové liště Formátování klikneme na šipku napravo od ikony Barva pozadí a v paletě vybereme požadovanou barvu. Pokud chceme znovu použít aktivní (naposledy použitou) barvu, stačí kliknout na ikonu Barva pozadí.
Na panelu Vzhled buňky v kartě Vlastnosti postranní lišty klikneme na ikonu Barva pozadí a v paletě vybereme požadovanou barvu.
Klikneme na tlačítko Barva na kartě Pozadí dialogového okna Formát buněk a poté z palety vybereme požadovanou barvu.
Další informace nalezneme v kapitole 5, Použití stylů a šablon, v Příručce aplikace Calc.
S programem Calc je dodáváno několik předdefinovaných stylů buněk. Kromě toho si můžeme vytvořit vlastní styly buněk některým z následujících postupů:
Jdeme do nabídky Styly > Nový styl z výběru, zadáme název nového stylu a klikneme na tlačítko OK.
Vybereme ikonu Styly buněk na kartě Styly a formátování v postranní liště a poté klikneme na ikonu Nový styl z výběru v záhlaví karty. Zadáme název nového stylu a klikneme na tlačítko OK.
Vybereme ikonu Styly buněk na kartě Styly a formátování v postranní liště. Pravým tlačítkem myši klikneme na styl v kartě a v kontextové nabídce vybereme možnost Nový. Na kartě Organizátor dialogu Styl buňky vložíme název nového stylu do pole Název a klikneme na OK.
Na buňku nebo oblast buněk můžeme aplikovat libovolný styl ze seznamu Styly buněk na kartě Styly a formátování postranní lišty. Samozřejmě můžeme použít předdefinované styly buněk nacházející se v nabídce Styly. Na kartě Styly a formátování můžeme jakýkoli styl buňky upravit nebo jakýkoli vlastní styl buňky odstranit. Předdefinované styly buněk nelze odstranit.
Automatické formátování v programu Calc lze použít k rychlému a jednoduchému formátování tabulky (oblasti buněk). Veškeré použité formátování je přímé – styly buněk se nepoužívají.
Vybereme buňky, které chceme formátovat, a to minimálně v rozsahu tří řádků a sloupců včetně jejich záhlaví.
Přejdeme na Formát > Styly automatického formátu v hlavní nabídce a otevřeme dialogové okno Automatický formát (obrázek 36).
V seznamu vybereme typ formátu a barvu formátu.
Zvolíme, které formátovací prvky budou použity při automatickém formátování. Klepneme na OK.
Obrázek 36: Dialogové okno Automatický formát
Můžeme definovat vlastní styl automatického formátování, který bude dostupný pro všechny sešity.
Můžeme přitom zvolit typ dat a písma, velikost písma, ohraničení buněk, pozadí a další.
Vybereme oblast alespoň 4x4 buňky.
Pro otevření dialogového okna Automatický formát vybereme v hlavní nabídce Formát > Styly automatického formátu. Klepneme na tlačítko Přidat.
Do pole Název v dialogovém okně Přidat automatický formát zadáme výstižný název.
Uložíme kliknutím na OK. Nová funkce Automatický formát je nyní k dispozici v seznamu Formát v dialogovém okně Automatický formát.
Poznámka
Nový Styl automatického formátu je uložen na našem počítači v našem uživatelském profilu a není dostupný jiným uživatelům našeho počítače. Můžete jej však použít i v jiných sešitech. Ostatní uživatelé mohou importovat nový automatický formát tak, že vyberou běžný styl z oblasti tabulky v sešitu a definují jej jako nový automatický formát.
Calc je dodáván s předdefinovanou sadou formátovacích motivů (sadou stylů), které lze v sešitech používat. Nové motivy nelze do aplikace Calc přidávat, ale jejich styly lze upravit až po jejich použití v sešitu. Všechny upravené styly jsou k dispozici pouze pro použití v tomto sešitu.
Jak použít motiv v sešitu:
V hlavní nabídce zvolíme Formát > Motiv vzhledu sešitu nebo klepneme na ikonu Motiv vzhledu sešitu v nástrojové liště Nástroje, čímž otevřeme dialogové okno Výběr motivu vzhledu (obrázek 37).
Označíme motiv, který chceme použít. Vzhled použitého motivu je okamžitě viditelný v otevřeném listě.
Klepneme na OK.
Výběrem motivu sešitu se do něj přidá několik nových stylů buněk a upraví se styl buňky Výchozí.
Nyní můžeme otevřít kartu Styly v postranní liště, kde lze upravit konkrétní styly. Tyto úpravy nezmění motiv, mění pouze vzhled otevřeného sešitu. Další informace o úpravách stylů naleznete v kapitole 4, Práce se styly, šablonami a hypertextovými odkazy.
Upozornění
Použití nového motivu přes existující motiv přepíše všechny dosavadní úpravy stylů styly nového motivu.
Obrázek 37: Dialogové okno Výběr motivu
Motivy dokumentů obsahují množinu různých formátování, kterou lze rychle použít a měnit. Barevné motivy byly implementovány v LibreOffice 7.6; motivy písma a formátování jsou plánovány pro pozdější verze.
S Calcem dostáváme několik barevných motivů a další můžeme definovat. Barevné motivy mají názvy jako Tmavá 1, Světlá 2, Akcent 3 atd. Mohou být použity ve stylech nebo aplikovány ručně.
Chceme-li nastavit sešit tak, aby používal motivy, vybereme barvy pro písmo, pozadí nebo objekty z palety barev Barvy motivu vzhledu (obrázek 38), nikoli z běžné palety barev. První řádek palety obsahuje barvy motivu a další řádky obsahují úpravy. Například barva vlevo nahoře je barva aktuálně zvoleného motivu Dark 1; barva pod ní ve druhém řádku je barva o 50% světlejší z motivu Dark 1; v paletě ve druhém sloupci a třetím řádku je o 15% tmavší barva motivu Light 1; atd. Po najetí ukazatelem na libovolnou buňku palety se zobrazuje nápověda s podrobnými informacemi o dané barvě.
Obrázek 38: Paleta barev motivu
Chceme-li změnit barevný motiv, vybereme v nabídce Formát > Motiv vzhledu a v dialogovém okně Motiv vzhledu jiný motiv (obrázek 39). Barvy definované v dokumentu jako barvy motivu se změní. Není nutné měnit jakýkoliv styl ani měnit jednotlivé objekty samostatně.
Obrázek 39: Dialogové okno Motiv vzhledu
Další informace nalezneme v kapitole 5, Použití stylů a šablon, v Příručce aplikace Calc.
Calc může měnit formát buňky v závislosti na podmínkách zadaných uživatelem a tyto podmínky lze zadávat v určitém pořadí. V tabulce mohou být například všechny hodnoty nad určitým průměrem zobrazeny zeleně a všechny hodnoty pod tímto průměrem červeně. Podmíněné formátování také umožňuje přidat na pozadí buňky grafiku.
Podmíněné formátování vyžaduje používání stylů a funkce Automatický výpočet (Data > Spočítat > Automatický výpočet), která musí být zapnuta. Podrobnosti nalezneme v kapitole 4, Formátování dat, v Příručce aplikace Calc.
Filtr je nástroj, který skrývá nebo zobrazuje záznamy v listu na základě množiny podmínek filtrování. Podobně jako třídění jsou filtry užitečné pro zkrácení dlouhých seznamů dat, aby bylo možné najít konkrétní datové položky. V aplikaci Calc existují tři typy filtrů:
Automatický filtr – nejjednodušší typ filtru, který nastavujeme pomocí tlačítek se šipkami u výběrových seznamů umístěných v horní části jednoho nebo více datových sloupců. Toto pole nabízí možnosti základního řazení (vzestupně a sestupně), řazení podle barvy pozadí nebo písma, filtrování podle barvy pozadí nebo písma, filtrování podle podmínek (prázdné, neprázdné, horních 10 a dolních 10) a další.
Standardní filtr – složitější než automatické filtry, umožňuje až osm různých podmínek filtrování. Výkonné filtry lze nastavit pomocí regulárních výrazů. Na rozdíl od automatických filtrů používají standardní filtry k definování podmínek dialogové okno.
Pokročilý filtr – podmínky filtru jsou uloženy v listu, nejsou zadávány v dialogovém okně.
Nastavení a použití filtrů je vysvětleno v kapitole 2, Zadávání a úpravy dat, v Příručce aplikace Calc.
Buňky lze chránit heslem, abychom zabránili neoprávněným uživatelům provádět změny. Chráněné buňky můžeme volitelně skrýt. Na kartě Ochrana buňky dialogového okna Formát buněk (obrázek 40) můžeme nastavit ochranu buněk a přepínat skrytý stav chráněných buněk.
Obrázek 40: Karta Ochrana buňky v dialogovém okně Formát buněk
Jakmile jsou všechny požadované buňky buď v chráněném nebo nechráněném stavu:
Přejdeme do nabídky Nástroje > Uzamknout list nebo klikneme pravým tlačítkem myši na kartu listu a v kontextové nabídce vybereme Uzamknout list. Otevře se dialogové okno Chránit list (obrázek 41).
V něm zvolíme Uzamknout tento list a obsah uzamčených buněk.
Zadáme a potvrdíme zadané heslo. Dialogové okno obsahuje měřič síly vkládaného hesla. Obsahuje barevný pruh zobrazující sílu hesla, přičemž červená barva označuje slabé heslo a zelená barva silné heslo. Navíc čím je barevný pruh delší, tím větší je síla hesla.
Vybereme nebo zrušíme výběr prvků, které chceme chránit před akcemi uživatelů.
Klepneme na OK.
Obrázek 41: Dialogové okno Uzamknout list s měřičem síly hesla
Buňky, které byly označeny jako chráněné, již nebude moci upravovat nikdo, kdo nemá heslo.
Chráněný list má na své kartě ikonu visacího zámku, jak ukazuje obrázek 42.
Obrázek 42: Ikona visacího zámku v chráněném listu
Případně lze v nabídce chránit heslem celý sešit výběrem možnosti Nástroje > Uzamknout strukturu sešitu. Pokud tuto možnost vybereme, nemohou v dokumentu neoprávnění uživatelé přidávat, odstraňovat, přesouvat ani přejmenovávat žádné listy.
Když Calc buňky v listu seřadí, učiní tak podle uživatelem zadaných kritérií řazení. Řazení je užitečné, když hledáme určitou položku, a stane se ještě užitečnějším, pokud jej použijeme na filtrovaná data.
Můžeme také přidat nové údaje na konec tabulky a poté pomocí řazení seřadit hodnoty do správného pořadí. Když je list dlouhý, je obvykle jednodušší přidat nové údaje dospod listu namísto toho, abychom přidávali nové řádky přímo na správná místa. Po přidání nových dat můžeme list aktualizovat seřazením.
Další informace o řazení záznamů a dostupných možnostech najdeme v kapitole 2, Zadávání a úpravy dat, v Příručce aplikace Calc.
Použití dialogového okna Seřadit na buňky v sešitu:
Vybereme buňky, které chceme seřadit.
V nabídce jdeme do Data > Řadit nebo klepneme na ikonu Řaditna Standardní nástrojové liště a tím otevřeme dialogové okno Řadit (obrázek 43).
Na kartě Seřadit podle vybereme v rozevíracích seznamech kritéria třídění. Položky této nabídky závisejí na vybraných buňkách.
Zvolíme vzestupné (AZ, 0-9) nebo sestupné (ZA, 9-0) pořadí.
Podle potřeby upravíme nastavení na kartách Seřadit podle a Možnosti. Podrobnosti naleznete v nápovědě nebo v kapitole 2, Zadávání a úpravy dat, v Příručce aplikace Calc.
Klepneme na OK. Data se v sešitě seřadí.
Obrázek 43: Dialog Řadit, karta Seřadit podle
K buňce mohou uživatelé přidat komentář. Tyto komentáře jsou krátké poznámky a text poskytující další informace o sešitu. Nejsou považovány za součást sešitu při výpočtech nebo tisku a obvykle se zobrazí pouze tehdy, když uživatel najede myší na konkrétní okomentovanou buňku.
Komentář můžeme vložit některou z následujících akcí:
Klikneme pravým tlačítkem myši na požadovanou buňku a v kontextové nabídce vyberte možnost Vložit komentář.
V nabídce vybereme Vložit > Komentář.
Stiskneme Ctrl + Alt + C.
Na nástrojové liště Standardní klikneme na ikonu Vložit komentář
Buňky, které obsahují komentář, jsou v pravém horním rohu označeny barevným trojúhelníkem. Ve výchozím nastavení zůstávají komentáře skryté a zobrazí se pouze po najetí myší na buňku, která komentář obsahuje. Chceme-li přepnout viditelnost komentářů, zvolíme Zobrazit > Komentáře v hlavní nabídce.
Další informace nalezneme v kapitole 12, Sdílení a prohlížení sešitů, v Příručce aplikace Calc.
V sešitu můžeme potřebovat více než jen čísla a text. Obsah jedné buňky častokrát závisí na obsahu jiných buněk. Vzorce jsou výrazy, jejichž výsledek je vypočítán pomocí čísel a proměnných. Každá buňka může obsahovat vzorec. Proměnné, obsahující data potřebná pro výpočet, jsou umístěny v buňkách.
Funkce je předdefinovaný výpočet vložený do buňky, umožňující analyzovat či zpracovávat data. Jediné, co musíme udělat, je zadat argumenty funkce a výpočet se provede automaticky. Funkce pomáhají při vytváření vzorců, pomocí kterých získáme požadovaný výsledek.
Funkce a vzorce lze zadávat přímo v Liště vzorců nebo pomocí Průvodce funkcemi. Chceme-li spustit Průvodce funkcí, klepneme na ikonu Průvodce funkcí na Liště vzorců, nebo jdeme do nabídky Vložit > Funkce nebo můžeme stisknout Ctrl + F2 .
V Průvodci funkcemi si můžeme vybrat z mnoha vestavěných funkcí. Při vyhledávání výrazů se v Průvodci funkcí kromě názvů funkcí zobrazují i jejich popisy. Můžeme se také rozhodnout pro úplné dokončení funkce pomocí průvodce, namísto toho, abychom museli zadávat úplné vzorce do Lišty vzorců.
Každá funkce, pokud je zvolena, zobrazí svůj stručný popis a správnou syntaxi. Umožní nám také zadat data požadovaná danou funkcí a v okně s výsledky se zobrazí výsledná funkční hodnota.
Poznámka
Rychlá alternativa k Průvodci funkcí je karta Funkce v postranní liště, kde můžeme funkce rychle vybírat ze seznamu a filtrovat dle kategorií. Tato karta nabízí stručné vysvětlení funkce a její syntaxe, ale nenabízí hledání nebo zadávání dat, jako je tomu v případě plnohodnotného průvodce.
Calc nabízí výkonné vestavěné funkce v několika kategoriích: Databáze, Datum a čas, Finanční, Informační, Logické, Matematické, Pole, Statistické, Sešit, Text a Doplňkové funkce.
Podrobnější úvod do vzorců a Průvodce funkcemi najdeme v kapitole 8, Použití vzorců a funkcí, v Příručce aplikace Calc.
Obrázek 44: Průvodce funkcí
Calc obsahuje mnoho nástrojů, které nám pomáhají při analýze dat, včetně funkcí pro kopírování a opakované použití dat, automatické vytváření mezisoučtů a dalších způsobů, které nám pomohou měnit informace a najít potřebné odpovědi. Tyto nástroje se nacházejí v nabídkách Nástroje a Data.
Calc obsahuje také mnoho nástrojů pro statistickou analýzu, které nám pomáhají získat důležité statistické údaje o datech získaných z fyzikálních měření, průzkumů veřejného mínění nebo dokonce obchodních transakcí, jako jsou prodeje, burzovní nabídky apod. Tyto analýzy dat jsou k dispozici v liště nabídky Data > Statistika.
Další informace o těchto nástrojích nalezneme v kapitole 10, Analýza dat, v Příručce aplikace Calc.
Jedním z nejužitečnějších nástrojů pro analýzu dat jsou kontingenční tabulky, které umožňují uspořádat, upravit a shrnout velké množství dat tak, aby byla mnohem přehlednější a srozumitelnější. Umožňují také odpovídat na různé otázky týkající se sešitu pomocí změny uspořádání dat v ní, což zahrnuje možnost zobrazit různé souhrny zdrojových dat, zobrazit podrobnosti o oblastech zájmu a vytvářet sestavy. Také můžeme vytvořit kontingenční graf, který graficky znázorňuje data v kontingenční tabulce.
Například můžeme mít tabulku obsahující seznam darů pro různé charitativní organizace, které vybrala skupina pracovníků v různých měsících, ale zajímá nás pouze to, kolik každý pracovník vybral celkem. Místo ručního výpočtu této částky pomocí možností třídění a formátování můžeme sestavit kontingenční tabulku, která usnadní uspořádání a čtení těchto údajů.
Pokud chceme vytvořit kontingenční tabulku, zvolíme Data > Kontingenční tabulka > Vložit nebo upravit v hlavní nabídce nebo klepneme na ikonu Vložit nebo upravit kontingenční tabulku na standardní nástrojové liště. Dialogové okno Rozvržení kontingenční tabulky navrhne záhlaví sloupců z vybraných nezpracovaných dat a vloží je do části Dostupná pole. Odtud můžeme přetáhnout požadované informace do polí pro sloupec, řádek, data nebo filtr, abychom je uspořádali podle požadavků, a klepnutím na OK zobrazíme výsledky.
Pokud chceme zvolit nové informace, které chceme zobrazit, nebo pokud chceme změnit rozložení existujících informací, otevřeme místní nabídku klepnutím pravým tlačítkem myši kdekoli v existující kontingenční tabulce a vybereme volbu Vlastnosti. Ke stejnému dialogovému oknu se také můžeme dostat pomocí volby Data > Kontingenční tabulka > Vložit nebo upravit z hlavní nabídky nebo klepnutím na ikonu Vložit nebo upravit kontingenční tabulku, kterou najdeme na standardní nástrojové liště.
Podrobný výklad kontingenčních tabulek a předpokladů nutných k jejich použití najdeme v kapitole 9, Použití kontingenčních tabulek, v Příručce aplikace Calc.
Pokud chceme získat rychlou vizuální reprezentaci dat obsažených v kontingenční tabulce, můžeme vygenerovat kontingenční graf. Funkčně jsou kontingenční grafy totožné s běžnými grafy s výjimkou dvou klíčových oblastí. Za prvé se při změně dat v kontingenční tabulce se kontingenční graf automaticky upraví. Za druhé, kontingenční graf obsahuje tlačítka polí, což jsou grafické prvky, které umožňují filtrovat obsah kontingenční tabulky z jejího kontingenčního grafu.
Další informace o kontingenčních grafech a grafech obecně najdeme v kapitole 3, Vytváření grafů a diagramů, a v kapitole 9, Použití kontingenčních tabulek, v Příručce aplikace Calc.
Tisk z Calcu je podobný tisku z jiných součástí LibreOffice (viz kapitola 1, Základy LibreOffice), ale některé podrobnosti tisku v Calcu se liší, zejména pokud jde o přípravu k tisku.
Po definování oblastí tisku jsou tyto oblasti formátovány s automatickým zalomením stránek. Pokud chceme zobrazit konce stránek, zvolíme v hlavní nabídce Zobrazit > Zalomení stránky.
Rozsahy tisku lze použít k tisku určité části dat a k tisku vybraných řádků nebo sloupců na každé stránce. Další informace o používání rozsahů tisku najdeme v kapitole 7, Tisk, export, odesílání e-mailem a podepisování v Příručce aplikace Calc.
Když chceme definovat novou oblast tisku nebo upravit existující:
Vybereme oblast buněk, která má být v oblasti tisku zahrnuta.
V hlavní nabídce zvolíme Formát > Oblasti tisku > Definovat. Automatická zalomení stránek jsou viditelná na obrazovce.
Chceme-li zjistit rozsah tisku, přejdeme na Soubor > Náhled tisku v hlavní nabídce, stiskneme Ctrl + Shift + O nebo klepneme na ikonu Přepnout náhled tisku na Standardní nástrojové liště. Aplikace Calc zobrazí pouze buňky v oblasti tisku.
Po nadefinování oblasti tisku do ní můžeme přidat další buňky tak, že vytvoříme novou oblast tisku. Takto můžeme z listu vytisknout několik nesouvislých oblastí.
Po definování oblasti tisku vybereme novou oblast buněk, kterou chceme přidat.
Další buňky oblasti tisku přidáme volbou Formát > Oblast tisku > Přidat v hlavní nabídce. Čáry rozdělující list na stránky již na obrazovce nebudou viditelné.
Chceme-li zkontrolovat tiskové rozsahy, přejdeme na Soubor > Náhled tisku na liště menu, stiskneme Ctrl + Shift + O nebo klepneme na ikonu Přepnout náhled tisku na Standardní nástrojové liště. Calc zobrazí rozsahy tisku jako samostatné stránky.
Poznámka
Přidaná oblast tisku se vytiskne jako samostatná stránka, a to i v případě, pokud jsou obě oblasti na stejném listě.
Může se stát, že je potřeba definovanou oblast tisku odstranit, například pokud chceme později vytisknout celý list.
Všechny oblasti tisku odstraníme tak, že v hlavní nabídce zvolíme Formát > Oblasti tisku > Odstranit. Po odstranění oblasti tisku se na obrazovce zobrazí výchozí čáry znázorňující zalomení stránek.
Oblast tisku můžeme kdykoliv upravit, například pokud chceme odstranit nebo změnit velikost její části. Přejdeme do nabídky Formát > Oblasti tisku > Upravit, otevře se dialogové okno Upravit oblasti tisku, kde můžete upravit rozsah tisku.
Výběr možností pro pořadí stránek, prvků, které se mají tisknout a měřítka, které se má použít při tisku sešitu:
Jdeme do nabídky Formát > Styl stránky, otevře se dialogové okno Styl stránky (obrázek 45).
V něm vybereme kartu List, kde nastavíme jednotlivé možnosti dle svých potřeb. Klepneme na OK.
Obrázek 45: Dialogové okno Styl stránky – karta List
Pokud se list tiskne na více stránek, je možné nastavit, aby se některé řádky nebo sloupce na každé stránce opakovaly. Pokud například potřebujeme, aby byly na každé stránce vytištěny první dva řádky listu, budeme postupovat následovně:
Jdeme do nabídky Formát > Oblasti tisku > Upravit, otevře se dialogové okno Upravit oblasti tisku (obrázek 46).
Do pole Opakovat řádky zadáme identifikátory řádku. Pokud chceme například opakovat řádky 1 a 2, zadáme $1:$2. Automaticky se změní hodnota rozbalovacího seznamu Opakovat řádky z hodnoty - žádný - na - definované uživatelem -.
V poli Opakovat sloupce zadáme identifikátory sloupce. Pokud chceme například opakovat sloupec A, zadáme $A. Automaticky se změní hodnota rozbalovacího seznamu Opakovat sloupce z hodnoty - žádný - na - definované uživatelem -.
Klepneme na OK.
Další informace o úpravách rozsahů tisku nalezneme v kapitole 7, Tisk, export, odesílání e-mailem a podepisování, v Příručce aplikace Calc.
Obrázek 46: Dialogové okno Upravit oblasti tisku
Přestože je definování oblasti tisku efektivní nástroj, někdy může být nutné upravit tisk ručně pomocí ručního zalomení stránky. Ruční zalomení pomáhá zajistit, aby se data vytiskla se správnou velikostí a orientací vzhledem k nastavení stránky. Vodorovné zalomení stránky můžeme vložit nad aktivní buňku, svislé vlevo od aktivní buňky.
Když chceme zalomení stránky vložit:
Přejděte na buňku, ve které je potřeba provést zlom stránky.
V hlavní nabídce zvolíme List > Vložit zalomení stránky.
Výběrem možnosti Zalomení řádku vytvoříme vodorovný zlom stránky nad vybranou buňkou nebo výběrem možnosti Zalomení sloupce vytvoříme svislý zlom stránky vlevo od vybrané buňky.
Tip
Po výběru možnosti Zobrazit > Zalomení stránky můžeme kliknout pravým tlačítkem myši na buňku a otevřít místní nabídku obsahující možnosti Zalomení řádku a Zalomení sloupce.
Když chceme zalomení stránky odstranit:
Přejděte na buňku, která se nachází vedle zlomu stránky, který chceme odstranit.
V hlavní nabídce zvolíme List > Smazat zalomení stránky.
Podle potřeby vybereme položku Zalomení řádku nebo Zalomení sloupce.
Tip
Na jednom listu může existovat více ručních zalomení řádků a sloupců. Pokud je chceme odstranit, můžeme odstranit každé zalomení zvlášť, jak je popsáno výše. Po výběru možnosti Zobrazit > Zalomení stránky však můžete kliknutím pravým tlačítkem myši na buňku otevřít kontextovou nabídku obsahující možnost Odstranit všechny zlomy, která je odstraní všechny najednou.
Další informace o zalomeních stránek nalezneme v kapitole 7, Tisk, export, odesílání e-mailem a podepisování, v Příručce aplikace Calc.
Záhlaví a zápatí jsou texty, které lze při tisku sešitu vytisknout v horní nebo dolní části stránky. Záhlaví a zápatí se definují a nastavují stejně. Další informace o nastavení a definování záhlaví a zápatí najdeme v kapitole 7, Tisk, export, odesílání e-mailem a podepisování, v Příručce aplikace Calc.
Záhlaví a zápatí jsou přiřazena ke stylu stránky. V jednom sešitě můžeme použít více než jeden styl stránky a přiřadit rozdílné styly různým listům. Další informace nalezneme v kapitole 5, Použití stylů a šablon, v Příručce aplikace Calc.
Když chceme nastavit záhlaví nebo zápatí:
Přejdeme na list, kterému chceme nastavit záhlaví nebo zápatí.
Otevřeme dialogové okno Styl stránky (obrázek 47) jedním z následujících způsobů:
Jdeme do nabídky Formát > Styl stránky.
Na kartě Styly a formátování postranní lišty klikneme pravým tlačítkem myši na příslušný styl stránky a v kontextové nabídce vybereme možnost Upravit styl.
Dvakrát klikneme na název stylu stránky ve stavovém řádku.
Podle potřeby vybereme kartu Záhlaví nebo Zápatí.
Zaškrtneme Záhlaví zapnuto nebo Zápatí zapnuto.
Pokud chceme mít stejné záhlaví nebo zápatí na všech vytištěných stránkách, zaškrtneme volbu Stejný obsah na levých a pravých stránkách.
Podle potřeby vybereme / zrušíme výběr Stejný obsah na první stránce.
Na tomto místě také můžeme nastavit okraje, mezery a výšku záhlaví nebo zápatí. Můžeme také zaškrtnout pole Automatická úprava výšky, kterým se nastaví automatická výška záhlaví nebo zápatí.
Když chceme změnit vzhled záhlaví nebo zápatí, klepneme na tlačítko Více. Otevře se dialogové okno pro nastavení ohraničení a pozadí.
Chceme-li nastavit obsah, například číslo stránky, datum atd., které se zobrazí v záhlaví nebo zápatí, kliknutím na Upravit otevřeme dialogové okno Záhlaví (nebo Zápatí).
Kliknutím na OK uložíme změny.
Obrázek 47: Karta Záhlaví dialogového okna Styl stránky