Začínáme s LibreOffice 7.3
Kapitola 7,
Začínáme s programem Draw
Vektorové kresby v balíku LibreOffice
Copyright © 2022 Držitelem autorských práv k tomuto dokumentu je dokumentační tým LibreOffice. Přispěvatelé jsou uvedeni níže. Dokument lze šířit nebo upravovat za podmínek licence GNU General Public License (https://www.gnu.org/licenses/gpl.html), verze 3 nebo novější, nebo the Creative Commons Attribution License (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/), verze 4.0 nebo novější.
Všechny ochranné známky uvedené v této příručce patří jejich vlastníkům.
Peter Schofield |
Kees Kriek |
|
Jean Hollis Weber |
Peter Schofield |
Claire Wood |
Dave Barton |
Ron Faile Jr. |
Olivier Hallot |
Hazel Russman |
Kees Kriek |
|
Připomínky a náměty k tomuto dokumentu posílejte v angličtině dokumentačnímu týmu na adresu: documentation@global.libreoffice.org.
Poznámka
Všechno, co zašleme do konference, včetně e-mailové adresy a dalších osobních údajů, je umístěno ve veřejném archivu a obsah nelze smazat.
Vydáno v únoru 2022. Založeno na LibreOffice 7.3 Community.
Jiné verze LibreOffice se mohou lišit vzhledem a funkčností.
Některé klávesové zkratky a položky nabídek jsou v systému macOS jiné než v systémech Windows a Linux. V následující tabulce jsou uvedeny nejdůležitější rozdíly, které se týkají informací uvedených v tomto dokumentu. Podrobný seznam nalezneme v nápovědě aplikace.
Windows nebo Linux |
Ekvivalent pro macOS |
Akce |
Nástroje > Možnosti |
LibreOffice > Předvolby |
Otevřou se možnosti nastavení. |
Klepnutí pravým tlačítkem |
Control + klepnutí, nebo klepnutí pravým tlačítkem v závislosti na nastavení počítače |
Otevře se místní nabídka. |
Ctrl (Control) |
⌘ (Command) |
Používá se také s dalšími klávesami. |
Alt |
⌥ (Option) nebo Alt, v závislosti na klávesnici. |
Používá se také s dalšími klávesami. |
F11 |
⌘ + T |
Otevře kartu Styly v postranní liště |
LibreOffice Draw je program pro kreslení vektorové grafiky. Může také provádět některé operace s rastrovou grafikou (pixely). Pomocí aplikace Draw lze snadno a rychle vytvářet nejrůznější grafické obrázky.
Vektorová grafika ukládá a zobrazuje obrázek jako sestavu jednoduchých geometrických prvků, jako jsou čáry, kruhy a mnohoúhelníky, spíše než soubor pixelů (bodů na obrazovce). Vektorová grafika umožňuje snáze obrázek ukládat a měnit jeho velikost.
Program Draw je plně integrován do sady LibreOffice a zjednodušuje výměnu grafiky se všemi součástmi sady LibreOffice. Pokud je obrázek vytvořen v aplikaci Draw, je jeho opětovné použití v dokumentu Writeru poměrně snadné. Kresbu můžeme například vybrat a zkopírovat v aplikaci Draw a poté obrázek vložit přímo do dokumentu Writer. S kresbami můžeme pracovat také přímo z programu Writer nebo Impress pomocí sady funkcí a nástrojů z programu Draw.
Funkce aplikace Draw jsou rozsáhlé. Program Draw nebyl navržen tak, aby konkuroval špičkovým grafickým aplikacím, ale má více funkcí než kreslicí nástroje integrované do mnoha kancelářských balíků. Několik příkladů funkcí kreslení je následujících:
Tato kapitola představuje některé funkce programu Draw, ale nesnaží se pokrýt všechny funkce tohoto programu. Více informací najdeme v příručce Průvodce programem Draw a nápovědě LibreOffice.
Obrázek 1: Hlavní okno Draw
Velká oblast uprostřed hlavního okna Draw (obrázek 1) je Pracovní plocha, kde se vytvářejí kresby. Tato oblast kreslení může být obklopena nástrojovými lištami a informačními oblastmi. Počet a umístění viditelných nástrojů se liší podle daného úkolu, preferencí uživatele a nastavení počítače.
Maximální velikost stránky kresby v aplikaci Draw je omezena nastavením počítače a velikostí stránky, kterou lze nastavit a použít v tiskárně připojené k počítači.
Kresby lze rozdělit na několik stránek. Vícestránkové kresby se používají zejména pro prezentace. Podokno Stránky na levé straně hlavního okna Draw poskytuje přehled stránek vytvořených v kresbě. Pokud není panel Stránky viditelné, zvolíme Zobrazit > Panel stránek v hlavní nabídce. Podokno Stránky slouží také k provádění změn pořadí stránek přetažením jedné nebo více stránek.
Vrstva je pracovní prostor, do kterého lze vkládat prvky kresby a objekty. Ve výchozím nastavení se Pracovní plocha skládá ze tří vrstev (Rozvržení, Ovládací prvky a Kótovací čáry). Tyto výchozí vrstvy nelze odstranit ani přejmenovat, ale v případě potřeby lze vrstvy přidat.
Karty pro výchozí a další vrstvy se zobrazují v liště Vrstvy ve spodní části pracovní plochy. V liště Vrstvy se můžeme pohybovat mezi vrstvami, přidávat vrstvy podle potřeby nebo odstraňovat přidané vrstvy. Další informace nalezneme v části „Práce s vrstvami“ na straně 1.
Postranní lišta v aplikaci Draw je podobná postranní liště v ostatních součástech LibreOffice. Program Draw má pět hlavních karet. Chceme-li otevřít balíček, klepneme na jeho ikonu na pravé straně postranní lišty nebo klepneme na ikonu Nastavení postranní lišty v horní části pásu karet a vybereme balíček v rozevíracím seznamu. Pokud není Postranní lišta viditelná, přejdeme na Zobrazení > Postranní lišta v hlavní nabídce.
Vlastnosti
Styly
Galerie
Navigátor
Tvary
Pravítka jsou umístěna na horní a levé straně pracovního prostoru. Pokud nejsou pravítka viditelná, přejdeme na Zobrazení > Pravítka v hlavní nabídce. Pravítka zobrazují velikost vybraného objektu pomocí dvojitých čar (zvýrazněno na obrázku 2). Pravítka lze také použít ke správě úchytů objektů a vodicích čar při umísťování objektů.
Na pravítkách jsou také znázorněny okraje stránky nacházející se v oblasti kresby. Okraje lze měnit přímo na pravítkách přetažením okrajů kurzorem. Okrajové oblasti jsou označeny šedou oblastí na pravítkách (obrázek 2).
Chceme-li změnit měrné jednotky pravítek, klepneme pravým tlačítkem myši na pravítko a v rozevíracím seznamu vybereme měrnou jednotku, jak je znázorněno na obrázku 3 pro vodorovné pravítko. Pro vodorovné a svislé pravítko mohou být nastaveny odlišné měrné jednotky.
Obrázek 2: Pravítko zobrazující velikost objektu
Obrázek 3: Měrné jednotky pravítka
Obrázek 4: Stavový řádek
Stavový řádek (obrázek 4) se nachází ve spodní části pracovní plochy ve všech součástech LibreOffice. Obsahuje několik polí specifických pro Draw. Podrobnosti o obsahu a použití těchto polí se nachází v této příručce v kapitole 1, Úvod do programu LibreOffice a v příručce Průvodce programem Draw. Chceme-li Stavový řádek skrýt, přejdeme na Zobrazení v hlavní nabídce a zrušíme volbu Stavový řádek.
Poznámka
Měrné jednotky zobrazené ve Stavovém řádku nastavíme pomocí Nástroje > Možnosti > LibreOffice Draw > Obecné v hlavní nabídce. Tyto měrné jednotky se mohou lišit od měrných jednotek nastavených pro pravítka.
Chceme-li zobrazit nebo skrýt různé nástrojové lišty aplikace Draw, přejdeme na Zobrazení > Nástrojové lišty na nástrojové liště a vybereme je v rozevírací nabídce. Další informace o nástrojových lištách nalezneme v příručce Průvodce programem Draw.
Ikony používané pro nástroje na jednotlivých nástrojových lištách závisí na operačním systému počítače a na tom, jak byl LibreOffice v počítači nastaven. Další informace nalezneme v kapitole 2, Nastavení LibreOffice.
Tři hlavní nástrojové lišty používané v aplikaci Draw jsou:
Standardní – tato nástrojová lišta je podobná pro všechny součásti LibreOffice. Ve výchozím nastavení je při otevření dokumentu Draw umístěna v horní části pracovní plochy (obrázek 5).
Obrázek 5: Nástrojová lišta Standardní
Kresba – tato nástrojová lišta obsahuje všechny potřebné funkce pro kreslení různých geometrických a volných tvarů a pro jejich uspořádání v kresbě. Ve výchozím nastavení je uzamčena v levé části pracovní plochy (obrázek 6).
Obrázek 6: Nástrojová lišta Kresba
Čára a výplň – tato nástrojová lišta je běžně umístěna v horní části pracovní plochy pod Standardní nástrojovou lištou. Nástroje a rozevírací seznamy na této nástrojové liště se liší podle typu vybraného objektu. Nástrojová lišta Čára a výplň (obrázek 7) je aktivní pouze tehdy, když je vybrán objekt na pracovní ploše.
Obrázek 7: Nástrojová lišta Čára a výplň
Aplikace Draw nabízí širokou škálu tvarů, které se nacházejí v paletách přístupných na nástrojové liště Kresba nebo na kartě Tvary v postranní liště (obrázek 8). Úplný popis dostupných tvarů najdeme v příručce Průvodce aplikací Draw.
Některé ikony nástrojů na nástrojové liště Kresba se mění v závislosti na vybraném tvaru. Některé nástroje na nástrojové liště mají také k dispozici další palety nástrojů, které jsou označeny trojúhelníkem ▼ vpravo od ikony nástroje.
Poznámka
Při kreslení základního tvaru nebo výběru tvaru k úpravě se ve stavovém řádku změní pole Informace, které odráží aktuální akci, například Vytvořena čára, Vybrán textový rámeček xxyy atd.
Obrázek 8: Karta Tvary v postranní liště
Pro zahájení kreslení čáry použijeme jednu z následujících metod:
Klepneme na Vložit čáru na nástrojové liště Kresba.
Klepneme na trojúhelník ▼ vpravo od Čáry a šipky na nástrojové liště Kresba a v rozevíracím seznamu vybereme Vložit čáru.
Klepneme na Vložit čáru v panelu Čáry a šipky na kartě Tvary v postranní liště (obrázek 8).
Umístíme kurzor do počátečního bodu kresby, poté klepnutím a tažením kurzoru nakreslíme přímku.
Jakmile je dosaženo koncového bodu a je vytvořena přímka, uvolníme tlačítko myši. Na obou koncích čáry se zobrazí úchyty, které značí, že je daný objekt aktuálně vybrán. Úchyt výběru v počátečním bodě čáry je o něco větší než druhý úchyt výběru (jak je znázorněno na obrázku 9).
Obrázek 9: Výchozí bod čáry
Obrázek 10: Panel Čára na kartě Vlastnosti v postranní liště
Tip
Chceme-li konec čáry přichytit k nejbližšímu bodu mřížky, držíme při kreslení čáry stisknutou klávesu Ctrl (macOS ⌘). Pokud je však vybrána možnost Přichytit k mřížce ve Zobrazit > Vodítka v hlavní nabídce, klávesa Ctrl (macOS ⌘) přichytávání k mřížce vypne.
Pokud chceme omezit úhly kreslení čáry na násobky 45 stupňů (0, 45, 90, 135 atd.), stiskneme a při kreslení podržíme klávesu Shift. V případě, že je vybrána možnost Při vytváření nebo přesunu objektů v sekci Omezit objekty v nastavení Nástroje > Možnosti > LibreOffice Draw > Mřížka, klávesa Shift toto omezení deaktivuje.
Chceme-li nakreslit čáru symetricky v obou směrech od počátečního bodu, držíme při kreslení čáry stisknutou klávesu Alt (macOS ⌥). Tato funkce kreslí čáry tak, že začíná od středu čáry.
Čára je nakreslena pomocí výchozích atributů. Chceme-li změnit atributy čáry a naformátovat čáru podle požadavků výkresu, vybereme čáru klepnutím na ni a použijeme jednu z následujících metod pro přístup k možnostem formátování čáry:
Přejdeme do nabídky Vlastnosti v postranní liště a otevřeme panel Čára (obrázek 10).
Klepnutím pravým tlačítkem myši na řádek a výběrem možnosti Čára v místní nabídce otevřeme dialogové okno Čára (obrázek 11).
Pomocí volby Formát > Čára v hlavní nabídce otevřeme dialogové okno Čára.
Použití nástrojů Styl čáry, Šířka čáry a Barva čáry na nástrojové liště Čára a výplň.
Obrázek 11: Dialogové okno Čára – stránka Čára
Obrázek 12: Dílčí nástrojová lišta Čáry a šipky
Program Draw klasifikuje čáry i šipky jako čáry. Šipky se kreslí jako přímky. Při najetí kurzorem na jednotlivé nástroje na dílčí nástrojové liště Čáry a šipky (obrázek 12) se zobrazí, jaký typ čáry nebo šipky každý nástroj nakreslí. V poli ve stavovém řádku jsou ve výpisu informací označovány jen jako čáry.
Pro zahájení kreslení šipky použijeme jednu z následujících metod:
Klepneme na trojúhelník ▼ vpravo od Čáry a šipky na nástrojové liště Kresba a vybereme požadovaný typ šipky z dílčí nástrojové lišty Čáry a šipky (obrázek 12).
Klepneme na požadovaný typ šipky na panelu Čáry a šipky v paletě Tvarů na postranní liště.
Umístíme kurzor do počátečního bodu šipky, klepneme a přetáhneme kurzor. Hrot šipky se vykreslí po uvolnění tlačítka myši.
Poznámka
Na nástrojové liště Kresba se zobrazí ikona naposledy použitého nástroje Čáry a šipky. To usnadňuje opakované použití stejného nástroje.
Poznámka
Po nakreslení čáry nebo šipky lze styl čáry nebo šipky změnit otevřením dialogového okna Čára a použitím možností dostupných na stránce Styly čar nebo Styly šipek.
Pro zahájení kreslení obdélníku použijeme jednu z následujících metod:
Na nástrojové liště Kresba klepneme na ikonu Obdélník.
Klepneme na trojúhelník ▼ vpravo od Základní tvary na nástrojové liště Kresba a zvolíme Obdélník na dílčí nástrojové liště Základní tvary (obrázek 13).
Klepneme na Obdélník na panelu Základní tvary na kartě Tvary na postranní liště.
Vybereme typ obdélníku na nástrojové liště Dřívější obdélníky (obrázek 14). Chceme-li zobrazit nástrojovou lištu, přejdeme na Zobrazení > Nástrojové lišty v hlavní nabídce a vybereme jej.
Umístíme kurzor do počátečního bodu obdélníku a poté klepneme a táhneme kurzor, dokud se nezobrazí požadovaná velikost. Při kreslení obdélníku se obdélník zobrazí s pravým dolním rohem připojeným ke kurzoru.
Chceme-li nakreslit obdélník od jeho středu, umístíme kurzor na kresbu, stiskneme tlačítko myši a poté podržíme stisknutou klávesu Alt (v systému MacOS ⌥) a zároveň přetáhneme kurzor. Obdélník používá počáteční bod jako střed obdélníku.
Obrázek 13: Dílčí nástrojová lišta Základní tvary
Obrázek 14: Starší panel nástrojů Obdélníky
Pro zahájení kreslení čtverce použijeme jednu z následujících metod:
Klepneme na Obdélník na nástrojové liště Kresba a poté podržíme stisknutou klávesu Shift a přetažením kurzoru nakreslíme čtverec.
Klepneme na trojúhelník ▼ vpravo vedle nástroje Základní tvary na nástrojové liště Kresba a vybereme Čtverec v dílčí nástrojové liště Základní tvary (obrázek 13).
Klepneme na Čtverec na panelu Základní tvary na kartě Tvary v postranní liště.
Na nástrojové liště Dřívější obdélníky vybereme typ čtverce (obrázek 14). Chceme-li zobrazit nástrojovou lištu, přejdeme na Zobrazení > Nástrojové lišty v hlavní nabídce a vybereme jej.
Umístíme kurzor do počátečního bodu čtverce a poté klepneme a táhneme kurzor, dokud se nezobrazí požadovaná velikost. Při kreslení čtverce se čtverec zobrazí s pravým dolním rohem připojeným ke kurzoru.
Chceme-li nakreslit čtverec od jeho středu, umístíme kurzor na kresbu, stiskneme tlačítko myši a poté podržíme stisknutou klávesu Alt (macOS ⌥) a zároveň přetáhneme kurzor. Počátečním bodem čtverce bude střed čtverce.
Pro zahájení kreslení elipsy použijeme jednu z následujících metod:
Na nástrojové liště Kresba klepneme na ikonu Elipsa.
Klepneme na trojúhelník ▼ vpravo od nástroje Základní tvary na nástrojové liště Kresba a vybereme tvar Elipsa v dílčí nástrojové liště Základní tvary (Figure 13).
Klepneme na ikonu Elipsa na panelu Základní tvary na kartě Tvary v postranní liště.
Na nástrojové liště Dřívější kruhy a ovály vybereme typ elipsy (obrázek 15). Chceme-li zobrazit nástrojovou lištu, přejdeme na Zobrazení > Nástrojové lišty v hlavní nabídce a vybereme jej.
Umístíme kurzor do počátečního bodu elipsy a poté klepneme a táhneme kurzor, dokud se nezobrazí požadovaná velikost. Při kreslení elipsy se elipsa zobrazí s pravým dolním rohem připojeným ke kurzoru.
Chceme-li nakreslit elipsu od jejího středu, umístíme kurzor na kresbu, stiskneme tlačítko myši a poté podržíme stisknutou klávesu Alt (macOS ⌥) a zároveň táhneme kurzorem. Elipsa používá počáteční bod jako střed elipsy.
Obrázek 15: Nástrojová lišta Dřívější kruhy a ovály
Pro zahájení kreslení kruhu použijeme jednu z následujících metod:
Klepneme na nástroj Elipsa na nástrojové liště Kresba a poté podržíme stisknutou klávesu Shift a přetažením kurzoru nakreslíme kružnici.
Klepneme na trojúhelník ▼ vpravo od nástroje Základní tvary na nástrojové liště Kresba a klepneme na ikonu Kruh na dílčí nástrojové liště Základní tvary (obrázek 13).
Klepneme na ikonu Kruh na panelu Základní tvary na kartě Tvary v postranní liště.
Vybereme typ kružnice na nástrojové liště Dřívější kruhy a ovály (obrázek 15). Chceme-li zobrazit nástrojovou lištu, přejdeme na Zobrazení > Nástrojové lišty v hlavní nabídce a vybereme jej.
Umístíme kurzor do počátečního bodu kruhu a poté klepneme a táhneme kurzor, dokud se nezobrazí požadovaná velikost. Při kreslení kruhu se kruh zobrazí s pravým dolním rohem připojeným ke kurzoru.
Chceme-li nakreslit kružnici od jejího středu, umístíme kurzor na kresbu, stiskneme tlačítko myši a poté podržíme stisknutou klávesu Alt (macOS ⌥) a zároveň táhneme kurzorem. Kruh používá jako počáteční bod střed kruhu.
Tip
Chceme-li rychle vložit čáru, obdélník, elipsu nebo kruh, stiskneme a podržíme klávesu Ctrl (macOS ⌘) a poté klepneme na jednu z ikon pro čáru, obdélník, elipsu nebo kruh a v pracovní oblasti se automaticky vykreslí objekt standardní velikosti. Velikost, tvar a Barva jsou standardní hodnoty. V případě potřeby můžeme tyto vlastnosti později změnit. Více informací je k dispozici v příručce Draw Guide.
Kótovací čáry zobrazují rozměry objektu v kresbě (obrázek 16). Kótovací čára nepatří k samotnému objektu, ale obvykle je umístěna v jeho blízkosti.
Obrázek 16: Příklad kótovacích čar objektu
Pro zahájení kreslení kótovací čáry použijeme jednu z následujících metod:
Klepneme na trojúhelník ▼ vpravo od nástroje Čáry a šipky na nástrojové liště Kresba a na otevřené dílčí nástrojové liště Čáry a šipky vybereme Kótovací čára.
Klepneme na ikonu Kótovací čára v panelu Čáry a šipky na kartě Tvary v postranní liště.
Umístěním kurzoru do blízkosti objektu umístíme začátek kótovací čáry.
Klepnutím a přetažením kurzoru nakreslíme kótovací čáru. Při kreslení kótovací čáry se kóta zobrazí a automaticky vypočítá. Pokud chceme změnit měrnou jednotku použitou pro kótovací čáry, vybereme v hlavní nabídce volbu Nástroje > Možnosti > LibreOffice Draw > Obecné.
Chceme-li změnit zobrazení kótovací čáry a její vzhled, klepneme na kótovací čáru pravým tlačítkem myši a výběrem možnosti Rozměry v místní nabídce otevřeme dialogové okno Kótovací čára (obrázek 17).
Vybereme požadované možnosti v části Čára a Legenda, klepnutím na OK změny uložíme a zavřeme dialogové okno Kótovací čára.
Obrázek 17: Dialogové okno Kótovací čára
Pro zahájení kreslení křivky použijeme jednu z následujících metod:
Klepneme na trojúhelník ▼ vpravo od Křivky a mnohoúhelníky na nástrojové liště Kresba a vybereme typ křivky na dílčí nástrojové liště Křivky a mnohoúhelníky (obrázek 18).
Klepneme na požadovaný typ křivky na panelu Křivky a mnohoúhelníky na kartě Tvary v postranní liště.
Pokud chceme vytvořit počáteční bod křivky, stiskneme levé tlačítko myši a zatím co jej držíme stisknuté, táhneme myší z počátečního bodu, čímž kreslíme čáru. Čáru ohneme na křivku tím, že uvolníme tlačítko myši a pokračujeme v tažení ukazatelem myši.
Dvojitým klepnutím nastavíme koncový bod křivky a umístíme křivku na výkres. U vyplněné křivky se automaticky spojí poslední bod s prvním, objekt se uzavře a vyplní vybranou barvou výplně. Křivka bez výplně na konci kresby uzavřena nebude.
Poznámka
Jediným klepnutím zafixujeme křivku v kresbě a můžeme kreslit rovné čáry od konce křivky. Každé klepnutí umožní nakreslit další přímku. Dvojitým klepnutím ukončíme kreslení křivky pomocí přímek.
Obrázek 18: Dílčí nástrojová lišta Křivky a mnohoúhelníky
Pro zahájení kreslení mnohoúhelníku použijeme jednu z následujících metod:
Klepneme na trojúhelník ▼ vpravo od Křivky a mnohoúhelníky na nástrojové liště Kresba a vybereme typ mnohoúhelníku na dílčí nástrojové liště Křivky a mnohoúhelníky (obrázek 18).
Klepneme na požadovaný typ mnohoúhelníku na panelu Křivky a mnohoúhelníky na kartě Tvary v postranní liště.
Pokud chceme vytvořit počáteční bod mnohoúhelníku, stiskneme levé tlačítko myši a zatím co jej držíme stisknuté, táhneme myší z počátečního bodu, čímž kreslíme čáru.
Uvolníme tlačítko myši a pokračujeme tažením kurzoru, čímž nakreslíme další čáru mnohoúhelníku. Následným klepnutím označíme koncový bod čáry a začneme kreslit další čáru. Podržením klávesy Shift při kreslení čar omezíme úhly použité v polygonu na 45° nebo 90°.
Dvojitým klepnutím nastavíme koncový bod mnohoúhelníku a umístíme mnohoúhelník na výkres. Vyplněný mnohoúhelník automaticky spojí poslední bod s prvním bodem, uzavře mnohoúhelník a vyplní jej vybranou barvou výplně Barva. Mnohoúhelník bez výplně není na konci kreslení uzavřen.
Mnohoúhelník 45° je kreslený pomocí stejné procedury jako mnohoúhelník, ale úhly mezi čarami jsou omezeny na 45° nebo 90°. Toto omezení úhlů není možné změnit. V případě potřeby však při kreslení čáry podržíme stisknutou klávesu Shift, aby se čára kreslila pod jiným úhlem než 45 nebo 90 stupňů.
U vyplněného mnohoúhelníku 45° se automaticky spojí poslední bod s prvním, objekt se tak uzavře a vyplní vybranou barvou výplně.
Kreslení čáry od ruky je podobné kreslení tužkou na papír.
Chceme-li začít kreslit čáru od ruky, použijeme jednu z následujících metod:
Klepneme na trojúhelník ▼ vpravo od Křivky a mnohoúhelníky na nástrojové liště Kresba a vybereme typ čáry od ruky na dílčí nástrojové liště Křivky a mnohoúhelníky (obrázek 18).
Klepneme na požadovaný typ čáry od ruky na panelu Křivky a mnohoúhelníky na kartě Tvary v postranní liště.
Klepnutím a přetažením kurzoru vytvoříme požadovaný tvar čáry od ruky.
Jakmile jsme spokojeni s čárou od ruky, uvolníme tlačítko myši a kreslení je dokončeno. U vyplněné čáry od ruky se automaticky spojí poslední bod s prvním, objekt se tak uzavře a vyplní vybranou barvou výplně.
Všechny objekty v programu Draw mají záchytné body, které se za běžných okolností nezobrazují. Záchytné body (obrázek 19) se na objektu zobrazí, když je na nástrojové liště Kresba nebo na kartě Tvary v postranní liště vybrán konektor.
Většina objektů má čtyři záchytné body (obrázek 19). Další záchytné body lze přidat a přizpůsobit pomocí nástrojové lišty Záchytné body (obrázek 20). Pokud nástrojová lišta Záchytné body není viditelný, přejdeme na Zobrazit > Nástrojové lišty > Záchytné body v hlavní nabídce a nástrojovou lištu otevřeme. Podrobnější popis přidávání a používání záchytných bodů najdeme v příručce Průvodce programem Draw.
Záchytné body nejsou totéž jako úchytky vybraného objektu. Úchyty pro výběr slouží k přesunutí nebo změně tvaru objektu. Záchytné body se používají k upevnění nebo přilepení konektoru k objektu tak, aby při pohybu objektu zůstal konektor pevně spojen s objektem.
Obrázek 19: Příklad záchytných bodů objektu
Obrázek 20: Nástrojová lišta Záchytné body
Spojnice jsou čáry nebo šipky, jejichž konce se automaticky přichytávají k záchytným bodům objektu. Jsou užitečné zvláště při kreslení organizačních diagramů, vývojových diagramů a myšlenkových map. Pokud jsou objekty přesunuty nebo jinak uspořádány, spojnice zůstávají připojeny k záchytným bodům. Obrázek 21 ukazuje příklad použití dvou objektů a spojnice. Detailnější popis používání spojnic najdeme v příručce Průvodce programem Draw.
K výběru spojnice použijeme jednu z následujících metod:
Klepneme na trojúhelník ▼ vpravo od Spojnice na nástrojové liště Kresba a vybereme typ spojnice na dílčí nástrojové liště Spojnice (obrázek 22).
Klepneme na požadovaný typ spojnice na panelu Spojnice na kartě Tvary v postranní liště.
Přesuneme kurzor na jeden z připojovaných objektů. Kolem okrajů objektu se objeví malé křížky (záchytné body). Klepneme na požadovaný záchytný bod pro začátek spojnice a poté přetáhneme kurzor na jiný objekt.
Když se kurzor nachází nad záchytným bodem cílového objektu, uvolníme tlačítko myši a spojnice se nakreslí. Koncový bod spojnice je ukotven k záchytnému bodu.
Obrázek 21: Příklad spojnice mezi dvěma objekty
Obrázek 22: Dílčí nástrojová lišta Spojnice
Geometrické tvary jsou podobné základním tvarům. V aplikaci Draw slouží jako výchozí bod při vytváření objektů pro kresbu. Geometrické tvary jsou umístěny na nástrojové liště Kresba a na kartě Tvary v postranní liště.
Ikony nástrojů na nástrojové liště Kresba vždy označují poslední nakreslený geometrický tvar. To usnadňuje opakované použití stejného nástroje.
Ke geometrickým tvarům se dostaneme pomocí jednoho z následujících způsobů:
Klepnutím na Tvary na postranní liště otevřeme kartu Tvary a vybereme si z dostupných geometrických tvarů.
Klepnutím na trojúhelník ▼ vpravo od geometrického tvaru na nástrojové liště Kresba otevřeme dílčí nástrojovou lištu, získáme přístup k dalším nástrojům geometrických tvarů.
Použití geometrických tvarů je podobné kreslení obdélníků, čtverců, elips nebo kružnic, jak je vysvětleno v části „Kreslení základních tvarů“ na straně 1. Ke všem geometrickým tvarům lze přidat text. Více v části “Přidávání a formátování textu” na straně 1 a příručce Průvodce programem Draw.
Dílčí nástrojová lišta Základní tvary (obrázek 23) obsahuje také nástroje obdélník a elipsa, které jsou totožné s nástroji zobrazenými na nástrojové liště Kresba.
Obrázek 23: Dílčí nástrojová lišta Základní tvary
Základní tvary zleva doprava
Obdélník
Zakulacený obdélník
Čtverec
Zakulacený čtverec
Rovnoběžník
Lichoběžník
Elipsa
Kruh
Kruhová výseč
Kruhová úseč
Oblouk
Oblouk
Rovnoramenný trojúhelník
Pravoúhlý trojúhelník
Kosočtverec
Pravidelný pětiúhelník
Šestiúhelník
Osmiúhelník
Válec
Krychle
Ohnutý roh
Kříž
Rámec
Prsten
Obrázek 24: Dílčí nástrojová lišta Tvar symbolů
Tvary symbolů zleva doprava
Smajlík
Srdce
Slunce
Měsíc
Oblak
Blesk
Květina
Zákaz
Puzzle
Zkosený čtverec
Zkosený osmiúhelník
Zkosený kosočtverec
Dvojitá závorka
Levá závorka
Pravá závorka
Dvojitá složená závorka
Levá složená závorka
Pravá složená závorka
Obrázek 25: Dílčí nástrojová lišta Blokové šipky
Blokové šipky zleva doprava
Šipka doprava
Šipka doleva
Šipka dolů
Šipka nahoru
Šipka doleva a doprava
Šipka nahoru a dolů
Kruhová šipka
Vlnitá šipka
Rozdělená šipka
Šipka doprava nebo doleva
Čtyřsměrová šipka
Rohová šipka doprava
Tvar V
Pětiúhelník
Pruhovaná šipka doprava
Šipka nahoru, doprava a dolů
Šipka doprava se zářezem
Šipka nahoru a doprava
Šipka doprava s bublinou
Šipka doleva s bublinou
Šipka dolů s bublinou
Šipka nahoru s bublinou
Šipka doleva a doprava s bublinou
Šipka nahoru a dolů s bublinou
Čtyřsměrová šipka s bublinou
Šipka nahoru a doprava s bublinou
Obrázek 26: Dílčí nástrojová lišta Vývojový diagram
Tvary vývojových diagramů zleva doprava
Vývojový diagram: Proces
Vývojový diagram: Alternativní proces
Vývojový diagram: Rozhodnutí
Vývojový diagram: Data
Vývojový diagram: Předem definovaný proces
Vývojový diagram: Interní proces
Vývojový diagram: Dokument
Vývojový diagram: Multidokument
Vývojový diagram: Terminátor
Vývojový diagram: Příprava
Vývojový diagram: Manuální vstup
Vývojový diagram: Manuální operace
Vývojový diagram: Konektor
Vývojový diagram: Vnější konektor
Vývojový diagram: Karta
Vývojový diagram: Děrná páska
Vývojový diagram: Sjednocení
Vývojový diagram: Nebo
Vývojový diagram: Sběr
Vývojový diagram: Řazení
Vývojový diagram: Extrakce
Vývojový diagram: Spojení
Vývojový diagram: Uložená data
Vývojový diagram: Zpoždění
Vývojový diagram: Sekvenční přístup
Vývojový diagram: Magnetický disk
Vývojový diagram: Přímý přístup
Vývojový diagram: Zobrazení
Obrázek 27: Dílčí nástrojová lišta Bubliny
Tvary bublin zleva doprava
Obdélníková bublina
Zakulacená obdélníková bublina
Kulatá bublina
Oblak
Bublina s linkou 1
Bublina s linkou 2
Bublina s linkou 3
Obrázek 28: Dílčí nástrojová lišta Hvězdy a cedule
Hvězdy a cedule zleva doprava
Čtyřcípá hvězda
Pěticípá hvězda
Šesticípá hvězda
Osmicípá hvězda
12cípá hvězda
24cípá hvězda
Výbuch
Svislá role
Vodorovná role
Pečeť
Dveřní štítek
Šesticípá hvězda, konkávní
Obrázek 29: Dílčí nástrojová lišta 3-D objekty
3D objekty zleva doprava
Krychle
Koule
Válec
Kužel
Jehlan
Torus
Plášť
Polokoule
Kresby vytvořené v programu Draw budou pravděpodobně obsahovat text. V této části je popsáno, jak text přidávat a jak měnit jeho vzhled. Text přidaný do kresby může být obsažen v textových polích, objektech nebo tvarech. Další informace o přidávání a formátování textu najdeme v příručce Průvodce programem Draw.
Textový rámeček je nezávislý objekt programu Draw, který je dynamický a rozšiřuje se s přidáváním dalšího textu do rámečku.
Objekt nebo tvar v kresbě není dynamický, což znamená, že se ohraničující obdélník při přidávání textu nerozšiřuje. Při přidávání textu je třeba dbát na to, aby text nepřesahoval hranice objektu nebo tvaru.
Před přidáním jakéhokoli textu do kresby je třeba aktivovat textový režim jedním z následujících způsobů:
Klepneme na Vložit textové pole na Standardní nástrojové liště nebo nástrojové liště Kresby.
V hlavní nabídce zvolíme Vložit > Textové pole.
Použijeme klávesovou zkratku F2.
Dvakrát klepneme do objektu v kresbě. Text uvnitř objektu není umístěn do textového pole.
Po aktivaci textového režimu se automaticky otevře nástrojová lišta Formátování textu (obrázek 30), který nahradí nástrojovou lištu Čára a výplň.
Obrázek 30: Nástrojová lišta Formátování textu
Aktivujeme textový režim, jak je uvedeno výše.
Vytvoříme v kresbě textové pole pomocí jedné z následujících metod. Stavový řádek indikuje režim Úpravy textu a polohu kurzoru (obrázek 31).
Klepneme na přibližnou pozici textového pole a vytvoří se jednořádkové textové pole s blikajícím kurzorem. Začneme psát text nebo vložíme zkopírovaný text do textového pole. Šířka jednořádkového textového pole se s přidáváním textu zvětšuje.
Klepneme na přibližnou pozici textu a přetáhneme kurzor na přibližnou šířku požadovanou pro textové pole, čímž vytvoříme víceřádkové textové pole. Začneme psát text nebo vložíme zkopírovaný text do textového pole. Po dosažení vodorovné hranice textového pole se text automaticky zabalí dovnitř textového pole a textové pole se při vyplňování vertikálně rozšíří.
V případě potřeby vytvoříme více řádků textu v jednořádkovém textovém poli stisknutím klávesy Enter pro vytvoření nového odstavce nebo pomocí kláves Shift + Enter pro vytvoření řádkového zlomu v textu.
Po dokončení přidávání textu kliknutím mimo textové pole ukončíme textový režim. Nástrojová lišta Formátování textu se zavře a nástrojová lišta Čáry a výplně se otevře na původním místě.
Více informací o formátování a/nebo přemístění textového pole najdeme v příručce Průvodce programem Draw.
Obrázek 31: Textové informace ve stavovém řádku
Ve výchozím nastavení programu Draw je nastaven pouze vodorovný směr textu. Povolení svislého textu:
Přejdeme na Nástroje > Možnosti > Jazyková nastavení > Jazyky.
V části Výchozí jazyky pro dokumenty vybereme asijská a přijmeme zobrazený výchozí jazyk.
Klepneme pravým tlačítkem myši do prázdné oblasti na Standardní nástrojové liště a/nebo Kresba a v místní nabídce vybereme možnost Viditelná tlačítka.
Výběrem možnosti Vložit svislý text v seznamu dostupných nástrojů povolíte svislý text na Standardní nástrojové liště a/nebo Kresba.
Poznámka
Formátování svislého textu a svislých textových polí je stejné jako formátování vodorovného textu a vodorovných textových polí. Svislé textové pole se rozšiřuje ve svislém směru, tedy ve směru přidávání textu do tohoto pole. Více informací o svislém textu najdeme v příručce Průvodce programem Draw.
Text je možné přidat do většiny objektů programu Draw. Výjimkou jsou ovládací prvky, například tlačítka, mnohoúhelníky, křivky nebo 3D objekty.
Ve výchozím nastavení není objekt při vytvoření v programu Draw dynamický a nechová se jako textové pole. Žádný text přidaný do objektu se uvnitř objektu nezabalí. Chceme-li udržet text v hranicích objektu, použijeme obtékání slov, odstavce, zalomení řádků, menší velikost textu, zvětšení velikosti objektu nebo kombinaci všech metod. Další informace o přidávání textu k objektům najdeme v příručcePrůvodce programem Draw.
V kresbě vytvoříme objekt a ujistíme se, že je objekt vybrán a jsou zobrazeny úchyty výběru.
Do textového režimu vybraného objektu vstoupíme pomocí jedné z následujících možností:
Na Standardní nástrojové liště nebo na nástrojové liště Kresba klepneme na Vložit textové pole pro vodorovný text nebo na Vložit svislý text pro svislý text.
V případě vodorovného textu klepneme dvakrát na vybraný objekt.
Pro svislý text klepneme dvakrát na vybraný objekt a na Standardní nástrojové liště nebo nástrojové liště Kresba klepneme na Vložit svislý text.
Zadáme nebo vložíme text do vybraného objektu.
Pokud text přesahuje hranice objektu, naformátujeme jej pomocí různých nástrojů na nástrojové liště Formátování textu, panelů na kartě Vlastnosti v postranní liště, možností v nabídce Formát v hlavní nabídce nebo na stránce Text v dialogovém okně Text. Další informace o formátování textu nalezneme v příručce Průvodce programem Draw.
Odsuneme kurzor od objektu a klepnutím zrušíme výběr objektu, čímž ukončíme textový režim a uložíme změny.
Neuspořádané (s odrážkami) nebo uspořádané (číslované) seznamy lze vytvářet v textových polích nebo v objektech programu Draw. Další informace o seznamech nalezneme v příručce Průvodce programem Draw.
Vybereme veškerý text, ze kterého chceme vytvořit seznam.
Seznam vytvoříme pomocí jedné z následujících možností a výchozích nastavení seznamů:
Klikněte na Přepnout neseřazený seznam nebo Přepnout seřazený seznam na panelu nástrojů Formátování textu.
Klepnutím na Přepnout neseřazený seznam nebo Přepnout seřazený seznam v panelu Seznamy na kartě Vlastnosti v postranní liště.
Přejdeme na Formát > Seznamy > Neseřazený seznam nebo Seřazený seznam v hlavní nabídce.
Chceme-li změnit formát seznamu, klepneme na trojúhelník ▼ vpravo od ikon seznamu a vybereme styl seznamu z dostupných možností.
Text v kresbě lze formátovat do sloupců uvnitř textových polí a objektů. Sloupce však nelze použít pro samostatné části textu uvnitř textového pole nebo objektu. Pro sloupce musí být použito celé textové pole nebo objekt. Další informace o textových sloupcích nalezneme v příručce Průvodce programem Draw.
U textových polí – klepnutím na okraj textového pole jej vybereme tak, aby se zobrazily úchyty výběru, které indikují, že textové pole je v režimu úprav.
U grafických objektů – dvojitým klepnutím na grafický objekt jej vybereme tak, že se zobrazí úchyty pro výběr a kurzor bliká uprostřed objektu, což znamená, že objekt je v režimu úprav textu.
Možnosti textových sloupců otevřeme jedním z následujících způsobů:
Pravým tlačítkem myši klepneme na textový rámeček nebo grafický objekt a v místní nabídce vybereme Atributy textu. Tím otevřeme dialogové okno Text, poté klepneme na kartu Textové sloupce a otevřeme stránku Textové sloupce,
Klepnutím na Sloupce v okně Vlastnosti v postranní liště otevřeme panel Sloupce.
V poli Počet sloupců nastavíme požadovaný počet sloupců a v poli Rozestup požadovanou vzdálenost mezi sloupci.
Uložíme změny a zrušíme výběr textového pole nebo grafického objektu pomocí jedné z následujících metod:
V dialogovém okně Text klepnutím na OK uložíme změny a zavřeme dialogové okno, poté klepnutím mimo textové pole zrušíme jeho výběr.
U panelu Sloupce na kartě Vlastnosti v postranní liště klepnutím mimo textové pole nebo grafický objekt zrušíme jeho označení a uložíme změny.
Zadáme požadovaný text nebo použijeme funkci kopírovat a vložit a zadáme požadovaný text do textového pole nebo grafického objektu. Veškerý zadaný text bude ve formátu sloupce.
V případě potřeby naformátujeme text podle požadavků na prezentaci.
Klepnutím mimo textové pole nebo grafický objekt zrušíme jeho výběr a uložíme změny.
Poznámka
Jakýkoli text uvnitř textového pole nebo grafického objektu se po uložení změn automaticky převede do formátu sloupce.
Nejjednodušší způsob, jak vybrat objekt, je přímo na něj klepnout. Objekty, které nejsou vyplněné, vybereme tím, že klepneme na jejich obrys. Chceme-li vybrat nebo zrušit výběr více než jednoho objektu, podržíme stisknutou klávesu Shift a klepneme na každý objekt.
Klepnutím a přetažením kurzoru lze vybrat několik objektů najednou a nakreslit kolem nich výběrový obdélník (známý také jako oblast výběru). Vybereme jen ty objekty, které zcela leží v obdélníku výběru. Chceme-li vybrat více objektů pomocí orámování, musí být aktivní nástroj Vybrat na nástrojové liště Kresba.
Objekty je možné vybrat, i když jsou umístěny za jinými a nejsou proto viditelné. Při výběru skrytého objektu se jeho úchyty pro výběr zobrazí přes objekty, které jej zakrývají.
Windows, macOS nebo Linux – stisknutím klávesy Tabulátor vybereme a procházíme objekty v kresbě, přičemž se zastavíme u skrytého objektu a vybereme jej. Chceme-li procházet objekty v opačném pořadí, stiskneme Shift + Tab.
Pouze v systému Windows nebo macOS – vybereme objekt před skrytým objektem, poté stiskneme klávesu Alt (macOS ⌥) a klepnutím vybereme skrytý objekt. Pokud existuje několik skrytých objektů, držíme stisknutou klávesu Alt (macOS ⌥) a klikáme, dokud není dosaženo požadovaného objektu. Chceme-li procházet objekty v opačném pořadí, podržíme současně klávesy Alt + Shift (macOS ⌥+Shift) a klikáme.
Ve složitějších kresbách může být více objektů umístěno na sobě. Toto pořadí umístění lze přeskupit přesunutím objektu dopředu nebo dozadu pomocí jedné z následujících metod:
Vybereme objekt, přejdeme na Tvar > Uspořádat v hlavní nabídce nebo klepneme na objekt pravým tlačítkem myši a v rozevírací nabídce vybereme Uspořádat, poté vybereme jednu z následujících možností:
Odsunout dál (Ctrl + -) (macOS ⌘+-)
Odsunout do pozadí (Ctrl + Shift + -) (macOS ⌘ +Shift + –)
Před objekt
Za objekt
Prohodit – klepnutím na tuto možnost prohodíme pořadí vybraných objektů.
Vybereme objekt a klepneme na jeden z nástrojů Uspořádat na nástrojové liště Čára a výplň. Když najedeme kurzorem na nástroj, zobrazí se jeho funkce.
Při polohování nebo změně velikosti objektu zkontrolujeme informační oblast stavového řádku ve spodní části pracovní plochy programu Draw (obrázek 32). Zleva doprava se zobrazuje, jaký objekt je vybrán, jeho poloha v kresbě v souřadnicích X/Y a rozměry objektu. Měrné jednotky jsou definovány v Nástroje > Možnosti > LibreOffice Draw > Obecné.
Další informace o umístění a úpravě objektů najdeme v příručce Průvodce programem Draw.
Pro pomoc s umístěním a úpravou objektů má program Draw funkci zvětšení, která zmenšuje nebo zvětšuje zobrazení aktuálního výkresu. Přiblížením můžeme například přesněji umístit objekty na kresbě, oddálením si můžeme prohlédnout celou kresbu. Přiblížení se ovládá pomocí stavového řádku, dialogového okna Přiblížení a rozložení zobrazení nebo nástrojové lišty Přiblížení. Více informací o používání přiblížení najdeme v příručce Průvodce programem Draw.
Obrázek 32: Informace na levém konci stavového řádku při práci s objekty
Chceme-li přesunout objekt (nebo skupinu objektů), vybereme jej, poté klepneme dovnitř objektu a držíme levé tlačítko myši, zatímco myší táhneme. Během pohybu se zobrazuje duch objektu, který pomáhá při změně polohy (obrázek 33). Chceme-li objekt umístit na nové místo, uvolníme tlačítko myši.
Obrázek 33: Pohybující se objekty
Chceme-li změnit velikost vybraného objektu (nebo skupiny vybraných objektů), přesuneme kurzor na jeden z úchytů výběru. Kurzor změní tvar a indikuje směr pohybu pro daný úchyt. Při změně velikosti objektu se objeví jeho obrys (obrázek 34). Po dosažení požadované velikosti objektu uvolníme tlačítko myši.
Výsledky závisí na tom, jaká výběrová rukojeť je použita. Chceme-li změnit velikost objektu pouze v jedné ose, použijeme boční, horní nebo dolní úchyt. Chceme-li změnit velikost v obou osách, použijeme úchyt na vrcholu.
Obrázek 34: Nastavení velikosti objektu
Poznámka
Při změně velikosti objektu stiskneme a podržíme klávesu Shift, změna velikosti se provede symetricky vzhledem k šířce a výšce objektu, takže poměr stran objektu zůstane stejný. Toto chování klávesy Shift funguje se všemi úchyty výběru.
Chceme-li objekt (nebo skupinu objektů) otočit nebo naklonit, vybereme jej a přepneme do režimu otáčení jedním z následujících způsobů:
Klepneme na objekt pravým tlačítkem myši a v místní nabídce vybereme možnost Transformace > Otočit.
Klepneme na trojúhelník ▼ vpravo od Transformace na Standardní nástrojové liště nebo nástrojové liště Čára a výplň a vybereme Otočit.
Úchyty výběru změní tvar a barvu a ve středu objektu se objeví střed otáčení. Při pohybu kurzoru nad úchyty se mění tvar kurzoru, který indikuje typ pohybu.
Klepneme a podržíme tlačítko myši nad rohovým úchytem pro výběr a pohybem kurzoru objektem otáčíme. Zobrazí se duch otáčeného objektu a ve stavovém řádku se zobrazí aktuální úhel natočení (obrázek 35).
Jestliže jsme s s otočením spokojení, uvolníme tlačítko myši.
Pokud chceme změnit úhel otočení, klepneme na střed otočení a přetáhneme jej na jinou pozici. Tato poloha může být mimo objekt.
Poznámka
Stiskneme klávesu Shift při otáčení nebo naklánění objektu a pohyb se omezí na 15°.
Obrázek 35: Otáčení objektu
Klepneme a podržíme tlačítko myši nad úchytem pro výběr nad horní, dolní, levou nebo pravou stranou objektu.
Přetažením úchytu výběru objekt zkosíme. Zobrazí se duch objektu, který je zkosený (obrázek 36), a ve stavovém řádku se zobrazí aktuální úhel zkosení. Osa použitá pro kosený objekt je připevněna k okraji objektu přímo naproti úchytu pro výběr, která se používá ke zkosení objektu.
Jestli jsme s úhlem zkosení objektu spokojeni, uvolníme tlačítko myši.
Obrázek 36: Zkosení objektu
Vybereme objekt tak, aby se zobrazily úchyty výběru, a otočíme objekt svisle nebo vodorovně pomocí jedné z následujících možností:
Pravým tlačítkem myši klepneme na objekt a v místní nabídce vybereme Překlopit > Svisle nebo Vodorovně.
V hlavní nabídce zvolíme Tvar > Překlopit > Svisle nebo Vodorovně.
Klepneme na nástroj Svisle nebo Vodorovně na nástrojové liště Čára a výplň.
Použijeme nástroj Překlopit svisle nebo Překlopit vodorovně v části Umístění a velikost na kartě Vlastnosti v postranní liště.
Nástroj Překlopit na nástrojové liště Transformace (obrázek 40) však poskytuje větší kontrolu nad procesem překlopení. Pomocí nástroje Překlopit můžeme změnit polohu a úhel, pod kterým se objekt překlopí. Další informace nalezneme v příručce Průvodce programem Draw.
Obrázek 37: Nástrojová lišta Transformace
Tři nástroje na nástrojové liště Transformace (obrázek 37) umožňují tažením za rohy a hrany objektu objekt deformovat.
Deformovat – deformace objektu v perspektivě.
Umístit na kružnici (perspektivně) – vytvoření pseudo 3D efektu.
Umístit na kružnici (zkosit) – Vytvoření pseudo 3D efektu. Přestože je v názvu tohoto nástroje uvedeno (zkosený), funguje jinak než zkosený pohyb vytvořený rotací.
Ve všech třech případech je třeba objekt převést na křivku. To je nezbytný první krok, proto klepneme na Ano, a poté přesuneme úchyty objektu tak, abychom dosáhli požadovaného efektu. Více informací deformování objektů najdeme v příručce Průvodce programem Draw.
Přechody průhlednosti lze ovládat stejně jako přechody barev a oba typy přechodů lze používat společně. U přechodu průhlednosti se směr a stupeň výplně objektu Barva mění z neprůhledné na průhlednou. U barevného přechodu se výplň mění z jedné barvy na druhou, ale stupeň průhlednosti zůstává stejný. Příklad dynamického přechodu je uveden na obrázku 38.
K dynamickému ovládání průhlednosti a barevných přechodů slouží dva nástroje na nástrojové liště Transformace – Interaktivní průhlednost a Interaktivní přechod. Další informace o vytváření průhledností a přechodů v objektu nalezneme v příručce Průvodce programem Draw.
Obrázek 38: Příklad dynamického přechodu
Duplikace vytváří kopie objektu a na vytvořené duplikáty aplikuje sadu změn, například Barva nebo otočení. Příklad duplikace je uveden na obrázku 39. Více informací o duplikování najdeme v příručce Průvodce programem Draw.
Obrázek 39: Příklad duplikace
Obrázek 40: Dialogové okno Duplikovat
Klepneme na objekt nebo skupinu objektů a otevřeme dialogové okno Duplikovat (obrázek 40) jedním z následujících způsobů:
V hlavní nabídce zvolíme Úpravy > Duplikovat.
V hlavní nabídce zvolíme Tvar > Duplikovat.
Použijeme klávesovou zkratku Shift + F3.
Vybereme požadovaný počet kopií, umístění, zvětšení a barvy.
Klepnutím na OK duplikujeme objekt a zavřeme dialogové okno Duplikovat.
Přechod tvarů transformuje jeden tvar objektu na jiný tvar objektu. Výsledkem bude nová skupina objektů začínající prvním vybraným objektem a končící druhým vybraným objektem. Pokud jsou například možnosti v dialogovém okně Přechod tvarů použity na kosočtverec a elipsu, vytvoří přechod tvarů výsledek znázorněný na příkladu na obrázku 41.
Vybereme dva různě tvarované objekty a přejdeme na Tvar > Přechod tvarů v hlavní nabídce, čímž otevřeme dialogové okno Přechod tvarů (obrázek 42).
Do pole Přírůstky zadáme počet tvarů mezi oběma objekty.
Vybereme Atributy přechodu tvarů, pokud chceme, aby se mezi oběma objekty postupně měnily vlastnosti čáry a výplně.
Vybereme Stejný směr pokud chceme dosáhnout hladkého přechodu mezi oběma objekty.
Klepnutím na tlačítko OK použijeme nastavené parametry pro přechod tvarů a zavřeme dialogové okno Přechod tvarů.
Obrázek 41: Příklad přechodu tvarů dvou objektů
Obrázek 42: Dialogové okno Přechod tvarů
Pomocí programu Draw lze seskupit skupinu objektů, což umožňuje s více objekty zacházet jako s jedním objektem nebo je spojit dohromady a vytvořit nový tvar, jak ukazuje příklad na obrázku 43. Další informace o seskupování a kombinování objektů nalezneme v příručce Průvodce programem Draw.
Seskupení objektů si lze představit jako vložení objektů do krabice. Objekty lze přesouvat jako skupinu a globální změny lze aplikovat na objekty ve skupině. Skupinu lze kdykoliv vrátit (zrušit seskupení). S objekty tvořící skupinu může být kdykoliv zacházeno individuálně a zachovávají si své individuální vlastnosti.
Dočasné seskupení vytvoříme tak, že vybereme několik objektů a použijeme jednu z následujících možností:
Zatímco držíme klávesu Shift, klepneme na objekty, ze kterých chceme vytvořit skupinu.
Pomocí myši, klepnutí a přetažení obdélníku (známého také jako rámeček) kolem objektů, ze kterých chceme vytvořit skupinu.
Obrázek 43: Příklad seskupených a kombinovaných objektů
Veškeré provedené změny parametrů objektu se použijí na všechny objekty v rámci dočasné skupiny. Například otáčení dočasné skupiny objektů vcelku.
Chceme-li zrušit dočasné seskupení objektů, klepneme mimo úchyty výběru zobrazené kolem objektů.
Po výběru objektů lze vytvořit trvalé seskupení objektů pomocí jedné z následujících možností:
V hlavní nabídce zvolíme Tvar > Seskupit > Seskupit.
Klepneme pravým tlačítkem myši na vybrané objekty a v místní nabídce vybereme možnost Seskupit.
Pomocí klávesové zkratky Ctrl + Shift + G (macOS ⌘+Shift + G)
Po zrušení výběru zůstanou objekty seskupeny. Veškeré operace úprav prováděné ve skupině se použijí na všechny objekty ve skupině. Pokud klepneme na jeden objekt ve skupině, vybere se celá skupina.
Úpravy jednotlivce ve skupině lze provádět, aniž by bylo nutné zrušit skupin nebo rozdělit skupinu. Po výběru skupiny použijeme jeden z následujících způsobů pro úpravu skupiny:
V hlavní nabídce zvolíme Tvar > Seskupit > Upravit skupinu.
Klepneme pravým tlačítkem myši na vybranou skupinu a v místní nabídce vybereme možnost Upravit skupinu.
Použijeme klávesovou zkratku F3.
Poklepeme na vybranou skupinu.
Po dokončení úprav jednotlivého objektu ve skupině použijeme jednu z následujících metod pro opuštění skupiny:
V hlavní nabídce zvolíme Tvar > Seskupit > Opustit skupinu.
Klepneme pravým tlačítkem myši a v místní nabídce vybereme možnost Opustit skupinu.
Použijeme klávesovou zkratku Shift + F3.
Chceme-li oddělit nebo rozdělit trvalou skupinu objektů, použijeme po výběru skupiny jednu z následujících možností:
V hlavní nabídce zvolíme Tvar > Seskupit > Zrušit skupinu.
Klepneme pravým tlačítkem myši a v místní nabídce vybereme možnost Zrušit skupinu.
Použijeme klávesovou zkratku Ctrl + Alt + Shift + G.
Lze vytvořit skupinu skupin, častěji známou jako vnořené skupiny. Při vytváření vnořených skupin zachovává Draw hierarchii jednotlivých skupin a pamatuje si pořadí, v jakém byly skupiny vybrány. To znamená, že poslední vybraná jednotlivá skupina bude nad všemi ostatními skupinami v rámci vnořené skupiny. Zrušení skupiny a vstup do vnořené skupiny funguje stejně jako u jednotlivých skupin.
Kombinování je trvalé sloučení objektů a vytvoření nového objektu. Původní objekty nejsou dále dostupné jako jednotlivé prvky a nemohou být jako jednotlivé objekty upravovány. Jakákoliv úprava složeného objektu ovlivní všechny objekty, které byly ve skupině použity. Více informací o skládání objektů najdeme v příručce Průvodce programem Draw.
Po výběru objektů ke sloučení vytvoříme nový objekt pomocí jedné z následujících možností. Příklad kombinování objektů je uveden na obrázku 43 na straně 1.
V hlavní nabídce zvolíme Tvar > Složit.
Klepneme na objekty pravým tlačítkem myši a v místní nabídce vybereme možnost Tvary > Složit.
Použijeme klávesovou zkratku Ctrl + Shift + K.
Po výběru několika objektů se zpřístupní funkce Sloučit, Odečíst a Průnik. Tyto funkce se podobají kombinování objektů, ale umožňují vytvořit z vybraných objektů objekt jiného tvaru. Tvar objektu závisí na použité funkci. Více informací o používání těchto funkcí najdeme v příručce Průvodce programem Draw.
V aplikaci Draw lze vybrané objekty uspořádat, zarovnat a rozmístit vůči sobě. Další informace o uspořádání a zarovnání objektů nalezneme v příručcePrůvodce programem Draw.
Objekt uspořádáme tím, že jej v pořadí objektů buď přeneseme blíž, nebo odsuneme dál.
Objekty zarovnáme vůči sobě vodorovně pomocí příkazů Vlevo, Na střed nebo Vpravo a svisle pomocí Nahoru, Střed nebo Dolů.
Objekty můžeme rozmístit tak, že rozestup mezi nimi bude stejný.
Program Draw obsahuje řadu funkcí pro úpravu obrázků (nazývaných také obrázky, rastrová grafika nebo bitmapy). Mezi tyto funkce patří import a export obrázků a převod z jednoho formátu obrázku do jiného. Další informace o práci s obrázky najdeme v kapitole 11, Obrázky a grafika, v této příručce a v příručce Průvodce programem Draw.
Program Draw obsahuje velké množství filtrů, takže dokáže číst a zobrazovat několik formátů obrázkových souborů. Zahrnuje také některé nástroje na práci s obrázky, ovšem nedosahuje takové funkcionality, jakou mají specializované grafické programy jako Gimp nebo Adobe Photoshop.
Obrázky lze přidávat z několika zdrojů:
Přímo ze skeneru (Vložit > Multimédia > Skenovat v hlavní nabídce).
Obrázky vytvořené jinými programy, například fotografie z digitálního fotoaparátu (Vložit > Obrázek v hlavní nabídce).
Galerie LibreOffice; viz kapitola 11, Obrázky a grafika.
Program Draw ukládá obrázky ve formátu Open Document Format (ODG). Chceme-li uložit obrázek nebo celý soubor programu Draw v jiném formátu, přejdeme na Soubor > Export v hlavní nabídce a v rozevíracím seznamu vybereme formát. Formáty obrázků, do kterých lze v programu Draw exportovat a ukládat, jsou uvedeny v příloze B, Otevřený software, otevřené standardy, OpenDocument.
Soubory programu Draw lze exportovat také ve formátu HTML, XHTML nebo PDF. Více informací najdeme v kapitole 10, Tisk, export, odesílání e-mailů a podepisování.
Export do HTML používá průvodce převodem, který vytvoří tolik webových stránek, kolik je stránek v dokumentu programu Draw. Volitelně lze stránky kresby zobrazit v rámech s navigátorem a indexovou stránkou. Viz kapitola 12, Vytváření souborů HTML.
Přestože se program Draw nevyrovná funkcím specializovaných programů pro kreslení nebo úpravu obrázků, je schopen vytvářet a upravovat dobré 3D kresby. Více informací se nachází v příručce Draw Guide.
3D objekt vytvoříme v aplikaci Draw pomocí jedné z následujících možností:
Vybereme 3D tvar v sekci 3D objekty na kartě Tvary v postranní liště.
Klepneme pravým tlačítkem myši na 2D objekt a v místní nabídce vybereme Převést > Na 3D objekt nebo Na 3D rotační objekt.
Klepnutím pravým tlačítkem myši na 2D objekt a výběrem Formát > 3D efekty v hlavní nabídce.
Použití vrstev nám umožní vytváření složité kresby a zjednoduší nám navigaci a úpravu kresby. Umístění jednoduché kresby, která je součástí složitého výkresu, do vlastní vrstvy usnadňuje úpravu. Jakákoli oblast vrstvy, která neobsahuje nakreslený objekt, je průhledná a nezakrývá žádnou část složitého výkresu. Do kresby lze přidat libovolný počet vrstev. Více informací o vrstvách najdeme v příručce Průvodce programem Draw.
Kresba v LibreOffice obsahuje tři výchozí vrstvy, které nelze odstranit ani přejmenovat:
Rozvržení – je výchozí pracovní plocha, kde jsou objekty při kreslení běžně umisťovány.
Ovládací prvky – používá se pro ovládací prvky formuláře, kterým byla přiřazena akce. Objekty v této vrstvě jsou vždy před objekty v jiných vrstvách.
Kótovací čára – je místo, kde jsou nakresleny kótovací čáry. Přepnutím vrstvy na zobrazení nebo skrytí lze zapnout nebo vypnout kótovací čáry.
Vrstvě můžeme nastavit jednu nebo všechny z následujících atributů:
Viditelná nebo skrytá.
Tisknutelná nebo netisknutelná.
Zamčená nebo odemčená.
Pokud chceme rychle přepínat atributy pro vybranou vrstvu, použijeme následující klávesové zkratky:
Shift + klepnutí – přepíná mezi viditelnou a skrytou vrstvou.
Ctrl + klepnutí (macOS ⌘+klepnutí) – přepíná mezi uzamčenou a odemčenou vrstvou.
Ctrl + Shift + klepnutí (macOS ⌘+Shift+klepnutí) – přepíná mezi tisknutelnou a netisknutelnou vrstvou.
Dialogové okno Vložit vrstvu otevřeme jedním z následujících způsobů (obrázek 44):
V hlavní nabídce zvolíme Vložit > Vrstva.
Klepneme pravým tlačítkem myši na karty vrstev v dolní části pracovní plochy a v místní nabídce vybereme možnost Vložit vrstvu.
Pro novou vrstvu zadáme do textových polí smysluplný Název, Nadpis a Popis.
Pokud má být vrstva v kresbě viditelná, vybereme možnost Viditelná. Pokud není vybrána možnost Viditelná, vrstva se skryje a její název na kartě vrstvy se změní na na modrou barvu.
Vybereme Tisknutelná, pokud se má vrstva vytisknout při tisku kresby. Netisknout je užitečné, pokud je vrstva návrhu potřebná pro vodítka nebo poznámky, které se používají při vytváření kresby, ale nechceme, aby se objevily v konečném výstupu. Název vrstvy je v liště karet vrstev podtržený, pokud je možnost Tisknutelné vypnuta.
Volbou Uzamčená zabraňuje jakémukoliv objektu na této vrstvě, aby byl smazaný, upravený nebo přesunutý. Do uzamčené vrstvy není možné přidávat další objekty. Uzamčení vrstvy je použitelné např. tehdy, když je základní plán chráněn pokud přidáváme novou vrstvu s dalšími detaily. Jméno uzamčené vrstvy je v liště karet vrstev psáno kurzívou.
Klepnutím na OK vytvoříme novou vrstvy a zavřeme dialogové okno Vložit vrstvu. Nová vrstva se stane automaticky aktivní, když ji přidáme do kresby.
Obrázek 44: Dialogové okno Vložit vrstvu
Poznámka
Vrstvy se přidávají do výkresu v pořadí, v jakém byly vloženy. Pořadí vrstev není možné měnit.
Chceme-li vrstvu upravit, otevřeme dialogové okno Upravit vrstvu, které je svým uspořádáním a možnostmi podobné dialogovému oknu Vložit vrstvu, a to jedním z následujících způsobů.
Klepneme pravým tlačítkem myši na kartu Název vrstvy a v místní nabídce vybereme možnost Upravit vrstvu.
Poklepeme na záložku vrstvy.
V hlavní nabídce vybereme Formát > Vrstva
Provedeme požadované změny ve vrstvě a klepnutím na tlačítko OK změny uložíme a zavřeme dialogové okno Upravit vrstvy.
Barvy se vybírají pomocí Barevné palety, panelů Plocha a Čára na kartě Vlastnosti v postranní liště a nástrojů na nástrojových lištách Čára a výplň a Kresba.
Poznámka
Podrobnější popis možností dostupných pro palety barev a vlastní barvy, jakož i další informace o rozdílech mezi barevnými schématy CMYK a RGB nalezneme v příručce Průvodce programem Draw.
Chceme-li zobrazit paletu barev (obrázek 45), přejdeme na Zobrazení > Lišta barev v hlavní nabídce. Pokud chceme Barevnou paletu zavřít, vybereme Zobrazit v hlavní nabídce a zrušíme označení volby Lišta barev.
Pomocí palety barev lze rychle vybrat barvu plochy nebo pozadí a barvu čáry vybraných objektů v kresbě.
Klepnutím levým tlačítkem myši na barvu změníme barvu oblasti nebo pozadí vybraného objektu.
Klepnutím pravým tlačítkem myši na Barvu můžeme změnit Barvu čar ve vybraném objektu.
Klepnutím levým tlačítkem myši nebo pravým tlačítkem myši na pole s křížkem v levém dolním rohu palety barev můžeme vybrat možnost Žádná barva pro oblast nebo čáry vybraného objektu.
Obrázek 45: Paleta barev (Lišta barev)
Obrázek 46: Panely Plocha a Čára na kartě Vlastnosti v postranní liště
V části Oblast a Čára na kartě Vlastnosti v postranní liště (obrázek 46) můžeme pomocí následujícího postupu změnit barvu oblasti nebo čáry vybraného objektu.
Vybereme objekt na výkrese.
Klepneme na Vlastnosti v postranní liště. Na kartě Vlastnosti otevřeme panely Plocha a/nebo Čára klepnutím na trojúhelník ▼ v záhlaví panelu.
Barvu oblasti změníme na panelu Oblast následujícím způsobem:
Vybereme možnost Barva v rozevíracím seznamu Vyplnit.
Klepnutím na trojúhelník ▼ vedle pole Barva výplně otevřeme Barevnou paletu.
Klepnutím na Barvu změníme barvu oblasti.
Chceme-li změnit Paletu barev, klepneme na trojúhelník ▼ v horní části Palety barev a v rozevíracím seznamu vybereme Paletu barev.
Barvu řádku v panelu Čára změníme takto:
Klepnutím na trojúhelník ▼ vedle pole Barva čáry otevřeme Barevnou paletu.
Klepnutím na Barva změníme Barvu čáry.
Chceme-li změnit Paletu barev, klepneme na trojúhelník ▼ v horní části Palety barev a v rozevíracím seznamu vybereme Paletu barev.
Na nástrojových lištách Čára a výplň a Kresba jsou dva stejné nástroje, které lze použít ke změně Barvy oblasti (výplně) nebo čáry – Barva výplně a Barva čáry. Tyto dva nástroje se používají podobně jako výše popsaná změna barev pomocí panelů Plocha a Čára na kartě Vlastnosti v postranní liště.
Přidávání komentářů do výkresu probíhá podobně jako v aplikaci Writer a Calc. Další informace o přidávání, procházení a odpovídání na komentáře nalezneme v kapitole 4, Začínáme s aplikací Writer.
Před použitím komentářů se ujistíme, že jméno a iniciály jsou zadány do Nástroje > Možnosti > LibreOffice > Uživatelské údaje. Jméno a iniciály se pak zobrazí v označení komentáře a v poli Autor komentáře.
Pokud dokument upravuje více osob, každému autorovi je automaticky přiřazena jiná barva pozadí.
Volbou Zobrazit > Komentáře v hlavní nabídce zobrazíme nebo skryjeme značky komentářů.
V hlavní nabídce zvolíme Vložit > Komentář. V levém horním rohu kresby se objeví malé pole s iniciálami uživatele a vedle něj větší textové pole (obrázek 47). Program Draw automaticky přidá jméno a datum do spodní části tohoto textového pole.
Napíšeme nebo vložíme komentáře do textového pole.
V případě potřeby klepneme na malé značky komentáře a přetáhneme je na jiné místo v kresbě. Obvykle se značka komentáře umisťuje na objekt, na který se komentář odkazuje, nebo do jeho blízkosti.
Na komentář klepneme pravým tlačítkem myši a v místní nabídce vybereme možnost pro odstranění aktuálního komentáře, všech komentářů od stejného autora nebo všech komentářů v dokumentu.
Obrázek 47: Vložení komentáře