Příručka aplikace Writer 24.2
Kapitola 11,
Obrázky a grafika
Obrázky, kreslicí nástroje, galerie, písmomalba
Tento dokument je chráněn autorskými právy © 2024 týmem pro dokumentaci LibreOffice. Přispěvatelé jsou uvedeni níže. Tento dokument může být šířen a/nebo upravován za podmínek buď GNU General Public License (https://www.gnu.org/licenses/gpl.html), verze 3 nebo novější, nebo Creative Commons Attribution License (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/), verze 4.0 nebo novější. Všechny ochranné známky uvedené v této příručce patří jejich vlastníkům.
Pro toto vydání
Jean Hollis Weber |
|
|
Pro předchozí vydání
Jean Hollis Weber |
Kees Kriek |
Bruce Byfield |
Gillian Polack |
Jamie Eby |
Ron Faile Jr. |
Barbara Duprey |
Colleen Hayes |
John A. Smith |
Jakékoli připomínky nebo návrhy k tomuto dokumentu prosím směřujte do fóra dokumentačního týmu na adrese https://community.documentfoundation.org/c/documentation/loguides/ (registrace je nutná) nebo pošlete e-mail na adresu: loguides@community.documentfoundation.org.
Poznámka
Všechno, co zašleme do konference, včetně e-mailové adresy a dalších osobních údajů, je umístěno ve veřejném archivu a obsah nelze smazat. E-maily zaslané do fóra jsou moderovány.
Vydáno Únor 2024. Založeno na LibreOffice 24.2 Community.
Jiné verze LibreOffice se mohou lišit vzhledem a funkčností.
Některé klávesové zkratky a položky nabídek jsou v systému macOS jiné než v systémech Windows a Linux. V následující tabulce jsou uvedeny některé běžné záměny používané v tomto dokumentu. Podrobný seznam nalezneme v nápovědě k LibreOffice.
Windows nebo Linux |
Ekvivalent pro macOS |
Akce |
Nástroje > Možnosti |
LibreOffice > Předvolby |
Otevřou se možnosti nastavení. |
Klepnutí pravým tlačítkem |
Control + klepnutí, nebo klepnutí pravým tlačítkem v závislosti na nastavení počítače |
Otevře se místní nabídka. |
Ctrl (Control) |
⌘ (Command) |
Používá se také s dalšími klávesami. |
Alt |
⌥ (volitelně) nebo Alt |
Používá se také s dalšími klávesami. |
F11 |
⌘ + T |
Otevře kartu Styly v Postranní liště |
Do dokumentů Writer lze přidávat grafické a obrazové soubory včetně fotografií, kreseb a naskenovaných obrázků. Rovněž můžeme importovat vektorovou i rastrovou grafiku v různých formátech.
Obrázky v LibreOffice jsou těchto základních typů:
Soubory s obrázky, například fotografie, kresby a naskenované obrázky.
Diagramy vytvořené pomocí kreslicích nástrojů balíku LibreOffice.
Kresba vytvořená pomocí klipartu nebo písmomalby.
Grafy vytvořené pomocí modulu LibreOffice Calc.
Tato kapitola se zabývá obrázky, diagramy a písmomalbou. V kapitole 19, Sešity, grafy a další objekty, najdeme popis tvorby grafů. Podrobnější návody pro práci s kreslicími nástroji nalezneme v příručce k programu Draw. Další informace o grafech nalezneme v příručcePrůvodce programem Calc.
Obrázky můžeme vytvořit pomocí grafického programu, naskenovat je nebo je stáhnout z internetu (ujistíme se, že máme práva je použít), nebo použijeme fotky z digitálního fotoaparátu. Program Writer umí importovat vektorovou grafiku a tyto obrázky dokáže otáčet a překlápět. Podporuje rovněž formáty rastrové (bitmapové) grafiky,z nichž nejběžnější jsou GIF, JPG, PNG, a BMP. Úplný jejich seznam najdeme v nápovědě.
Writer může importovat obrázky SmartArt ze souborů Microsoft Office. Dokáže také otevřít soubor aplikace Microsoft Word obsahující SmartArt a upravit obrázky.
Chceme-li upravit fotografie a jiné bitmapové obrázky, použijeme bitmapový editor. Chceme-li upravit vektorové obrázky, použijme editor vektorové grafiky. Pro mnoho kreseb je dostačující LibreOffice Draw. Existují vynikající open-source (a obvykle zdarma) nástroje, jako je GIMP (bitmapový editor) a Inkscape (vektorový kreslící program). Tyto a mnohé další programy pracují na Windows, macOS a Linux.
Při výběru nebo vytváření obrázků je třeba vzít v úvahu kvalitu obrazu a to, zda bude obrázek vytištěn barevně nebo černobíle (ve stupních šedi).
Abychom dosáhli co nejlepšího výsledku:
Vytváříme obrázky, které mají přesné rozměry požadované pro dokument, případně fotografie a velké kresby na požadovanou velikost zmenšíme pomocí vhodného grafického programu. Velikost obrázků neupravujeme v aplikaci Writer, přestože k tomu má nástroje. Jejich použití nemusí přinést tak dobré výsledky, jak bychom chtěli.
Provedeme další potřebné úpravy obrázků (jas a kontrast, vyvážení barev, ořezání, převod do stupňů šedé atd.) v grafickém editoru, nikoliv ve Writeru, i když i v něm najdeme potřebné nástroje.
Pokud je dokument určen pouze pro použití na obrazovce, není třeba používat obrázky s vysokým rozlišením 300dpi nebo více (body na palec). Většina počítačových monitorů pracuje v rozmezí 72 až 96 dpi; zmenšení rozlišení (a velikosti souboru) nemá žádný negativní dopad na to, co je zobrazeno. Pro tisk se obecně upřednostňuje rozlišení 300 dpi nebo vyšší.
Mají-li se barevné obrázky tisknout ve stupních šedé, zkontrolujeme, zda jsou sousedící barvy po převodu do stupňů šedé dostatečně kontrastní a dobře viditelné. Je dobré ve stupních šedé vytisknout zkušební kopii. Ještě lepší je změnit obrázku "režim" na stupně šedé buď v grafickém editoru nebo ve Writeru samotném (viz „Režim obrázku“ na stránce 1).
Například následující útvary v barvách dobře odlišíme. Kruh je tmavočervený a čtverec tmavě modrý. Ve stupních šedé jsou téměř nerozlišitelné. Třetí prvek obrázku je žlutá šipka, která je ve stupních šedé téměř neviditelná.
Původní barevná kresba |
Kresba vytištěná ve stupních šedé |
Změna barev kruhu a šipky zlepší kontrast a viditelnost výsledného obrazu ve stupních šedé.
Původní barevná kresba |
Kresba vytištěná ve stupních šedé |
Má-li být dokument publikován pouze v černobílé verzi, lze dosáhnout ještě lepšího výsledku volbou výplní útvarů přímo ve stupních šedé, aniž bychom museli později měnit režim obrázku.
Obrázky lze do dokumentu přidat několika způsoby: vložením souboru obrázku uloženého v počítači nebo v síti, přímo z grafického programu nebo skeneru, přetažením z interní galerie klipartů nebo zkopírováním a vložením ze zdroje zobrazeného v počítači.
Pokud je obrázek v souboru uloženém v počítači, vložíme jej do dokumentu Writeru některou z následujících metod.
Tato metoda vloží (vytvořením kopie) soubor do dokumentu Writeru. Chceme-li namísto obrázku vložit pouze odkaz, při přetahování obrázku podržíme klávesy Ctrl + Shift.
Otevřeme okno prohlížeče souborů a vyhledáme obrázek, který chceme vložit.
Obrazový soubor přetáhneme do dokumentu otevřeného ve Writeru a uvolníme na místě, kde má být. Místo, kde bude obrázek vložen, označuje nevýrazná šedá čára.
V dokumentu klikneme na místo, kam má být vložen obrázek.
V hlavní nabídce vybereme Vložit > Obrázek nebo klepneme na ikonu Vložit obrázek na nástrojové liště Standardní.
V dialogovém okně Vložit obrázek vybereme obrázek, který chceme vložit.
Ve spodní části dialogového okna (obrázek 1) najdeme volbu Odkaz; viz “Odkaz na soubor s obrázkem” na straně 1. Výběrem možnosti Náhled zobrazíme miniaturu vybraného obrázku vpravo, jako v příkladu. Klepneme na Otevřít.
Obrázek 1: Dialogové okno Vložit obrázek
Poznámka
Při vkládání obrázku jako odkazu se po klepnutí na tlačítko Otevřít zobrazí zpráva. Informuje o vložení odkazu a navrhuje místo toho vložení obrázku. Vybereme Zachovat odkaz nebo Vložit obrázek. Chceme-li zabránit opětovnému zobrazení zprávy, zrušíme výběr možnosti Při odkazování na obrázek zobrazit dotaz ve spodní části dialogu.
Pomocí schránky je možné do dokumentu LibreOffice kopírovat obrázky z jiného dokumentu LibreOffice nebo z jiných programů.
Otevřeme zdrojový dokument nebo program a cílový dokument aplikace Writer.
Ve zdrojovém dokumentu vybereme obrázek, který chceme zkopírovat.
Zkopírujeme obrázek do schránky.
Přepneme se na cílový dokument.
Klepnutím umístíme kurzor tam, kam chceme obrázek vložit.
Stiskneme Ctrl + V nebo klepneme pravým tlačítkem myši a z místní nabídky vybereme Vložit nebo klepneme na ikonu Vložit na Standardní nástrojové liště a vložíme obrázek.
Upozornění
Pokud je aplikace, ze které byl obrázek zkopírován, uzavřena před jeho vložením do cílového souboru, může ve schránce dojít k jeho ztrátě.
Vybereme-li volbu Odkaz v dialogu Vložit obrázek, vytvoří Writer odkaz na soubor obsahující obrázek místo toho, aby kopii souboru do dokumentu vložil. Obrázek je v dokumentu zobrazen; když je ale dokument uložen, obsahuje pouze odkaz na soubor s obrázkem, nikoli samotný obrázek. Dokument a obrázek zůstávají dvěma samostatnými soubory a jsou spojeny dohromady až tehdy, když dokument znovu otevřeme.
Odkazování na obrázky má dvě výhody a jednu nevýhodu:
Výhoda – Soubor s obrázkem lze upravit samostatně a upravený obrázek se zobrazí při dalším otevření dokumentu. To může být velmi výhodné, když upravujeme (nebo někdo jiný, třeba grafik) obrázek.
Výhoda – Propojení může zmenšit velikost dokumentu při jeho ukládání, protože samotný soubor obrázku není součástí dokumentu. Velikost souborů však na moderních počítačích obvykle nepředstavuje problém a LibreOffice si poradí s poměrně velkými soubory.
Nevýhoda – Pokud dokument odešleme někomu jinému nebo jej přesunete na jiný počítač, musíme k němu připojit také soubory obrázků, jinak příjemce nebude moci propojené obrázky zobrazit. Je třeba sledovat umístění obrázků a ujistit se, že příjemce ví, kam je má umístit, aby je v dokumentu našel. Můžeme například obrázky uložit do podsložky nazvané Obrázky (která se nachází v téže složce jako dokument); příjemce souborů musí umístit soubory do podsložky se stejným názvem a na stejné místo vzhledem k dokumentu.
Poznámka
Vložíme-li tentýž obrázek do dokumentu několikrát, vloží LibreOffice do dokumentu jen jednu jeho kopii.
Propojené obrázky lze snadno vložit později:
Otevřeme dokument v aplikaci Writer a v hlavní nabídce zvolíme Upravit > Externí odkazy.
Dialog Upravit odkazy (obrázek 2) zobrazuje všechny odkazované obrázky. V seznamu Zdrojové soubory vybereme soubory, které mají být změněny z propojených na vložené.
Klepneme na tlačítko Rozpojit odkaz a poté klepnutím na Ano potvrdíme vložení obrázku.
Obrázek 2: Dialogové okno Upravit odkazy
Změna vloženého obrázku na propojený:
Ujistíme se, že máme obrázek jako samostatný soubor. V případě potřeby exportujeme (uložíme) vložený obrázek jako soubor. Viz „Export (ukládání) obrázků“ na straně 1.
V dokumentu Writer vybereme vložený obrázek. Klepneme pravým tlačítkem myši a v místní nabídce vybereme možnost Vlastnosti.
V dialogovém okně Obrázek přejdeme na kartu Otočení (obrázek 3). Pole Název souboru odkazu je u vloženého obrázku prázdné.
Klepneme na tlačítko Procházet napravo od pole Název souboru v části Odkaz. Prohlížeč souborů se otevře. Najdeme a vybereme soubor, který chceme propojit, a klepneme na Otevřít. Cesta k vybranému souboru se nyní zobrazí v poli Název souboru.
V dialogovém okně Obrázek klepneme na OK. Vložený soubor je nyní nahrazen propojeným souborem.
Obrázek 3: Karta Rotace v dialogovém okně Obrázek, zobrazující Odkaz názvu souboru
Pokud je k počítači připojen skener, může Writer vyvolat skenovací aplikaci a vložit naskenovaný obrázek do dokumentu.
Vybereme Vložit > Média > Skenovat > Výběr zdroje v hlavní nabídce a vybereme zdroj skenování ze seznamu dostupných zařízení.
Klepneme do dokumentu, kam má být obrázek vložen.
Zvolíme Vložit > Média > Skenovat > Dotaz. Otevře se zobrazovací software; upravíme nastavení kvality, velikosti a dalších atributů obrázku.
Ačkoliv je tento postup rychlý a snadný, pravděpodobně pomocí něj nezískáme kvalitní obrázek o správné velikosti. Lepšího výsledku dosáhneme, když skenujeme z grafického editoru, v něm obrázek upravíme a poté vložíme do dokumentu ve Writeru.
Galerie (obrázek 4) poskytuje pohodlný způsob seskupování opakovaně použitelných objektů, například grafiky a zvuků, které lze vkládat do dokumentů. Galerie je k dispozici v aplikacích LibreOffice Writer, Calc, Impress a Draw. Objekty Galerie můžeme do dokumentů kopírovat nebo na ně tvořit odkazy.
Další informace o Galerii nalezneme v příručce Začínáme s LibreOffice.
Obrázek 4: Galerie v postranní liště
Vložení objektu z Galerie do dokumentu:
Klepneme na ikonu Galerie na postranní liště.
Vybereme si v seznamu požadovaný motiv.
Jednoduchým klepnutím vybereme objekt.
Přetáhneme obrázek do dokumentu nebo klepneme na objekt pravým tlačítkem myši a v místní nabídce vybereme možnost Vložit.
Podle potřeby upravíme velikost obrázku a jeho umístění a ukotvení; viz strana 1.
Když přidáme obrázek do textového dokumentu, je třeba určit jeho polohu vzhledem k textu a dalším obrázkům. Umístění lze ovládat čtyřmi nastaveními:
Uspořádání odkazuje na umístění obrázku vzhledem k myšlené svislé ose kolmé na rovinu stránky. Uspořádání určuje, jak jsou obrázky naskládané na sebe nebo jak se překrývají s textem.
Zarovnání odkazuje na vertikální nebo horizontální umístění obrázku ve vztahu ke zvolenému kotevnímu bodu.
Ukotvení odkazuje na referenční bod pro obrázky. Tímto bodem může být stránka nebo rámeček, kde se objekt nachází, odstavec nebo dokonce znak. Obrázek má vždy bod ukotvení.
Obtékání textu odkazuje na vztah obrázků a okolního textu, který může obrázek obtékat z jedné nebo obou stran, být tištěn pod obrázek nebo přes něj, anebo se může s grafikou zacházet jako se samostatným odstavcem nebo znakem.
K nastavení lze přistupovat několika způsoby v závislosti na povaze grafiky:
V nabídce Formát: Ukotvit, Obtékání textu a Uspořádat (pro obrázky a kreslené objekty).
V místní nabídce zobrazené po klepnutí pravým tlačítkem myši na obrázek; tato nabídka obsahuje také podnabídku Zarovnání.
U obrázků na kartách Umístění a velikost a Obtékání textu dialogového okna Obrázek. Uspořádání nebo zarovnání obrázků v dialogu měnit nemůžeme.
Pro nakreslené objekty v dialogovém okně Umístění a velikost na kartě Umístění a velikost. Dialogové okno otevřeme klepnutím pravým tlačítkem myši na objekt výkresu a výběrem možnosti Umístění a velikost v místní nabídce.
Pro vložený objekt (jako je například sešit Calc nebo dokument aplikace Draw) na nástrojové liště Objekt OLE.
Poznámka
Všechny techniky umístění probrané v této části platí stejně i pro rámce, není pro ně možné vybrat obtékání podle obrysu.
Uspořádat obrázky znamená určit jejich polohu vzhledem k ostatním obrázkům nebo textu. Uspořádání má smysl pouze tehdy, když se objekty překrývají. Při uspořádávání volíme jedno ze čtyř nastavení, páté, speciální, je k dispozici jen pro kreslené objekty:
Přenést do popředí
O jednu vpřed
O jednu zpět
Odsunout do pozadí
Na pozadí / na popředí
Tip
Chceme-li vybrat objekt ukrytý pod řadou jiných, vybereme objekt viditelný a stiskneme klávesu Tab tolikrát, až bude vybrán náš objekt.
Obrázky můžeme ukotvit jako znak, ke stránce, k odstavci nebo ke znaku. Také je můžeme vložit do rámce a rámec ukotvit ke stránce, odstavci nebo znaku. Výběr metody ukotvení závisí na tom, čeho se snažíme dosáhnout.
Na stránku (k dispozici pouze v dialogovém okně Obrázek, nikoli v nástrojové liště nebo v místní nabídce)
K odstavci
Ke znaku
Jako znak
K rámci
Tip
Výchozí kotvu pro obrázky můžeme nastavit v Nástroje > Možnosti > LibreOffice Writer > Pomůcky pro formátování (obrázek 5).
Obrázek 5: Volby pro nastavení výchozí kotvy obrázku
Po určení kotevního bodu obrázku rozhodneme o poloze obrázku vzhledem k jeho kotvě: tomu se říká zarovnání obrázku. Volíme jednu ze šesti možností: tři pro vodorovné zarovnání (vlevo, na střed, vpravo) a tři pro svislé zarovnání (nahoru, na střed, dolů). Vodorovné zarovnání není k dispozici pro obrázky ukotvené Jako znak.
Jemnějšího nastavení zarovnání dosáhneme pomocí volby Umístění na stránce Umístění a velikost dialogového okna Obrázek zobrazeného na obrázku 6.
Jak pro vodorovné, tak pro svislé zarovnání začneme výběrem referenčního bodu v rozbalovací nabídce vpravo, poté úplně vlevo vybereme z rozbalovací nabídky pro vodorovné zarovnání Vlevo, Na střed nebo Vpravo a pro svislé Nahoru, Na střed a Dolů. Vybereme-li pro Vodorovně Zleva nebo pro Svisle Shora, můžeme zadat zvolenou vzdálenost.
V příkladu na obrázku 6 byl obrázek ukotven na stránku; levý horní roh obrázku bude umístěn 5 cm od levého okraje textové oblasti stránky a 10 cm od horního okraje celé stránky.
Obrázek 6: Jemné doladění zarovnání
Způsob obtékání určuje vztah mezi textem a obrázkem. Obvykle se vybírá po ukotvení a zarovnání obrázku. V místní nabídce je k dispozici několik voleb v závislosti na výběru ukotvení a další volby (včetně odstupu od textu na jedné nebo více stranách obrázku) jsou na kartě Obtékání textu dialogového okna Obrázek (obrázek 7).
Vypnout obtékání
Před
Po
Rovnoběžně
Přes
Optimální zobrazení
První odstavec
Na pozadí
Obrys
Pouze vně
Povolit překryv
Poznámka
Při ukotvení obrázku Jako znak můžeme nastavit vzdálenost mezi obrázkem a textem, ale není k dispozici možnost obtékání.
Na kartě Obtékání textu dialogového okna Obrázek (obrázek 7) můžeme použít část Rozestupy a nastavit vzdálenost mezi obrázkem a textem.
Obrázek 7: Možnosti na kartě Obtékání textu dialogového okna Obrázek
Chceme-li vytvořit obrys, zvolíme Obrys na kartě Obtékání textu pro obrázek (volba není dostupná, pokud je vybrána volba Přes nebo Vypnout obtékání), nebo klepneme pravým tlačítkem myši na obrázek a z místní nabídky vybereme Obtékání textu > Upravit obrys. Chceme-li obrys upravit, klepneme na obrázek pravým tlačítkem myši a v místní nabídce vybereme možnost Obtékání textu > Upravit obrys nebo vybereme obrázek a v hlavní nabídce zvolíme možnost Formát > Obtékání textu > Upravit obrys.
Otevře se editor obrysů (obrázek 8). Pomocí nabízených nástrojů nakreslíme oblast obrázku, která nemá být zakryta textem; tato oblast bude vystínována.
Obrázek 8: Editor obrysů
Mezi nástroje dostupné v Editoru obrysů patří Obdélník, Elipsa, Mnohoúhelník a Automatický obrys. K vytvoření složitějších obrysů je nutná určitá znalost práce s kreslicími nástroji; ve většině případů však není nutná velká přesnost. Chceme-li upravit tvar obrysu bod po bodu, vybereme tlačítko Upravit body . Podrobnosti najdeme v průvodci programem Draw.
Klepnutím na tlačítko Použít uložíme obrys.
Obrázek 9 znázorňuje obtékání obrysů a rozestupy kolem obrázku a objektu kresby.
Obrázek 9: Obrázek a kreslení objektů s obtékáním obrysů
K obrázkům můžeme přidávat popisky třemi způsoby: automaticky, pomocí dialogového okna Popisek nebo ručně.
LibreOffice můžeme nakonfigurovat tak, že se při každém vložení obrázku, tabulky nebo jiného objektu do dokumentu popisky přidávají automaticky. Můžeme si vybrat, kterým objektům se přidají automaticky, s jakým textem (například Tabulka nebo Obrázek) a kde budou umístěny.
Automatické popisky nastavíme v nabídce Nástroje > Možnosti > LibreOffice Writer > Automatické popisky. V části Automaticky přidávat popisky při vložení vybereme objekty, jimž chceme popisky automaticky přidat a v pravé části dialogu nastavíme jejich vlastnosti.
Když vložíme obrázek a automatické popisky jsou povoleny, je obrázek spolu s přednastaveným textem popisku pro obrázky umístěn do rámce. Kurzor umístíme do plochy popisku a napíšeme jeho text. Název sekvence můžeme změnit výběrem z rozevíracího seznamu Kategorie nebo zadáním vlastního názvu.
Postup přidání popisku v dialogu Popisky:
Vložíme obrázek, pak na něj klepneme pravým tlačítkem myši a v místní nabídce vybereme Vložit popisek nebo jej vybereme a v hlavní nabídce zvolíme Vložit > Popisek.
V části Vlastnosti v dialogovém okně Popisek (obrázek 10) nastavíme Kategorii, Číslování a Před popiskem [Obrázek, Arabské (1 2 3) a dvojtečku (:), pro příklad na obrázku 10] a vložíme text popisku do pole Popisek úplně nahoře. Text zadaný pro popisek se zobrazí v dolním poli za názvem kategorie, číslem a znaky před popiskem.
Klepneme na OK. Obrázek a jeho popisek jsou umístěny do rámce.
Tip
Do pole Kategorie můžeme napsat jakýkoliv text (například Fotografie), pokud jej rozbalovací nabídka neobsahuje. Writer vytvoří číselnou řadu s tímto názvem stejně, jak to činí u Automatických popisků.
Obrázek 10: Definování popisku pro ilustraci
Chceme-li zobrazit další možnosti číslování titulků, vybereme v dialogovém okně Vložit popisek tlačítko Možnosti, čímž otevřeme dialogové okno Možnosti popisku (obrázek 11). Některá z těchto nastavení, která se týkají úrovně nadpisů (osnovy), budou mít vliv pouze tehdy, pokud jsou pro nadpisy kapitol v dokumentu použity styly odstavců na úrovni osnovy.
Když je nastaveno číslování nadpisů, Writer znovu spustí číslování nadpisů pro každou kapitolu, na kterou narazí. Pokud je například poslední popisek obrázku v kapitole 1 obrázek 1.15 a další popisek obrázku je v kapitole 2, číslování začne od obrázku 2.1.
Možnosti číslování kapitol popisků jsou následující:
Pořadí popisků:, zda se kategorie nebo číslování zobrazí v popisku jako první.
Znakový styl ovlivňuje kategorii a číslo titulku, které se mohou lišit od stylu znaků v textu popisku; například barva nebo velikost písma.
Možnost Formát rámce Použít ohraničení a stín vybraného objektu se nevztahuje na popisky tabulek, protože tabulka není objekt uzavřený v rámečku.
Pod Číslo nadpisu před číslem popisku, Do úrovně určuje, kolik úrovní čísel záhlaví (počínaje úrovní 1) se zobrazí. Výběrem možnosti [Žádné] nezobrazíme žádné číslo nadpisu.
Oddělovač: znak, který se zobrazí mezi číslem kapitoly a číslem obrázku.
Poznámka
Změny Na úroveň nebo oddělovač se použijí i na všechny existující nadpisy v dokumentu.
Obrázek 11: Možnosti číslování obrázků
Uložíme-li dokument nebo jej exportujeme do jiných formátů, zjistíme, že se popisky vložené výše uvedeným postupem (buď automaticky nebo z dialogu Vložit popisek) během exportu ztratily.
Dva dále popsané způsoby ručního vložení popisků řeší problém s jejich exportem a také poskytují možnost, jak je umístit buď nad obrázek nebo pod něj (obvyklý způsob):
Obrázek a jeho popisek umístíme do samostatných odstavců.
Použijeme tabulku.
Vložíme obrázek a ukotvíme jej k odstavci jako znak. Stiskneme klávesu Enter, abychom vytvořili nový odstavec pro popisek.
Do odstavce popisku napíšeme například Obrázek a přidáme mezeru.
Aby se číslo obrázku vložilo automaticky, jdeme do nabídky Vložit > Pole > Další pole (nebo stiskneme Ctrl + F2) a vybereme kartu Proměnné.
Vybereme Interval číslování v seznamu Typ. Dále vybereme položku Obrázek v seznamu Vybrat a zvolíme číslování (například Arabské (1 2 3)) v rozbalovací nabídce Formát. Klikneme na tlačítko Vložit.
Za slovem „Obrázek“ a mezerou se v popisku objeví číslo. Nyní napíšeme text popisku.
Tip
Při ručním přidávání popisků k mnoha obrázkům touto metodou můžeme chtít vytvořit položku automatického textu obsahující například Obrázek a mezeru, pole s číslem obrázku a volitelný oddělovač a mezeru za ním.
Tip
Aby obrázek s popiskem zůstaly společně na stránce, vytvoříme nový styl odstavce, například Obrázek. Je-li obrázek nad popiskem, vybereme na kartě Tok textu stylu odstavce Obrázek Svázat s následujícím odstavcem a další styl na kartě Organizátor bude Popisek. Pokud je nadpis nahoře, definujeme styl odstavce Nadpis jako Svázat s následujícím odstavcem a další styl jako Obrázek.
Vytvoříme tabulku s jedním sloupcem o dvou řádcích. Obrázek umístíme do prvního řádku a do druhého umístíme popisek. Tato metoda může být užitečná zejména u obrázků s číslovanými legendami.
Při vkládání nového obrázku může být nutné jej upravit tak, aby do dokumentu dobře zapadl. Umístění obrázku vzhledem k textu je popsáno v části „Umístění obrázků v textu“ na straně 1. Vysvětluje používání nástrojové lišty Obrázek, škálování, ořezání a otočení obrázku.
Writer obsahuje mnoho nástrojů pro práci s obrázky. Většině uživatelů pro každodenní práci postačují. Pro profesionální výsledky je samozřejmě lepší použít grafický editor, jako například GIMP (nejen pro škálování, ořezání a otočení, ale také pro úpravy barev a mnoho dalšího) a výsledný obrázek vložit do dokumentu.
Po vložení obrázku nebo výběru obrázku, který se již v dokumentu nachází, se zobrazí nástrojová lišta Obrázek (obrázek 1).
1 |
Filtr |
10 |
Barva |
19 |
Kresba uhlem |
2 |
Režim obrázku |
11 |
Převrátit |
20 |
Reliéf |
3 |
Oříznout obrázek |
12 |
Vyhladit |
21 |
Mozaika |
4 |
Překlopit svisle |
13 |
Zaostřit |
22 |
Červená |
5 |
Překlopit vodorovně |
14 |
Odstranit šum |
23 |
Zelená |
6 |
Otočit o 90 ° doleva |
15 |
Solarizace |
24 |
Modrá |
7 |
Otočit o 90 ° doprava |
16 |
Ztmavnutí |
25 |
Jas |
8 |
Otočit |
17 |
Posterizovat |
26 |
Kontrast |
9 |
Průhlednost |
18 |
Pop art |
27 |
Gama |
Obrázek 1: Nástrojová lišta Obrázek plus nástrojová lišta Barva a nástrojová lišta Filtr obrázku
Můžeme nastavit, aby byla nástrojová lišta Obrázek vždy přítomna (Zobrazení > Nástrojové lišty > Obrázek), a zvolit, zda má být plovoucí nebo ukotvená. Z této nástrojové lišty lze otevřít další dvě nástrojové lišty: nástrojovou lištu Filtr, která může být oddělena a umístěna jinde v aplikaci a nástrojovou lištu Barva, která se otevírá jako samostatná plovoucí nástrojová lišta.
Tři lišty poskytují nástroje pro drobné úpravy či dosažení zvláštních efektů: průhlednosti, nastavení barev, překlopení a otočení obrázku a speciálních efektů pomocí filtrů.
Tabulka 1 obsahuje stručný popis dostupných filtrů. Nejlepší způsob, jak jim porozumět, je vyzkoušet je v akci. Můžeme experimentovat s různými filtry a jejich nastavením. Všechny změny můžeme vrátit zpět stisknutím kombinace kláves Ctrl+Z nebo Alt+Zpět nebo vybereme Úpravy > Zpět. Více informací o filtrech obrázků nalezneme v Průvodci kreslením.
Tabulka 1: Obrazové filtry a jejich účinky
Název |
Akce |
Převrátit |
Převrací hodnoty barevných složek u barevných obrázků a hodnoty jasu u černobílých obrázků. |
Vyhladit |
Změkčuje kontrast obrázku. |
Zaostřit |
Zvětšuje kontrast obrázku. |
Odstranit šum |
Odstraňuje z obrázku osamocené pixely. |
Solarizace |
Imituje efekt přesvětleného obrázku. Otevře se dialog, v němž můžeme nastavit parametry filtru. |
Ztmavnutí |
Simuluje efekt stárnutí obrázku. Filtr lze aplikovat opakovaně. Otevře se dialog, v němž upravujeme úroveň stárnutí. |
Posterizovat |
Zmenšením počtu barevných odstínů se obrázek jeví jako malba. |
Pop art |
Dochází ke dramatické změně obrázku. |
Kresba uhlem |
Obrázek vypadá jako kreslený uhlem. |
Reliéf |
V dialogu nastavíme polohu zdroje světla vrhajícího stíny vytvářející efekt reliéfu. |
Mozaika |
Spojuje více různobarevných pixelů do jednobarevné plošky. |
Vybranému barevnému obrázku můžeme změnit režim na stupně šedi, na černobílý režim nebo na zvláštní režim vodoznaku výběrem příslušné položky ze seznamu režimů.
Nejprve vybereme obrázek a překlopení nebo otočení provedeme kliknutím na příslušné tlačítko nástrojové lišty.
Zvětšením procentuální hodnoty v poli Průhlednost na nástrojové liště Obrázek činíme obrázek průhlednějším. To je užitečné zejména při vytváření vodoznaku nebo při umístění obrázku do pozadí.
Nástroji lišty upravujeme jednotlivé barevné složky (kanály) RGB obrázku (červenou, zelenou, modrou) a také jas, kontrast a gamu obrázku. Pokud nejsme s výsledkem spokojeni, stiskem Ctrl + Z obnovíme původní hodnoty.
Když je obrázek vybrán, můžeme přizpůsobit některé aspekty jeho vzhledu pomocí nástrojů dostupných na nástrojové liště Formátování a v dialogovém okně otevřeném klepnutím pravým tlačítkem myši na obrázek a výběrem možnosti Vlastnosti. Můžeme například vytvořit rámeček kolem obrázku a vybrat styl a barvu; nebo můžeme (na kartě Ohraničení v dialogovém okně Obrázek) přidat k obrázku stín.
Obrázek lze oříznout tak, aby byla zvýrazněna jen ta část obrázku, která nás zajímá. Aplikace Writer nabízí dva způsoby oříznutí obrázku: nástroj Oříznout a kartu Oříznout v dialogovém okně Obrázek. Nástroj ořezání poskytuje rychlý a snadný způsob ořezání obrázku, pro přesnější práci ale zvolíme dialog Obrázek.
Poznámka
Ořežeme-li obrázek ve Writeru, obrázek samotný se nezmění. Writer pouze skryje některé jeho části. Pokud exportujeme dokument do formátu HTML, exportuje se původní, nikoliv oříznutý obrázek. Informace o exportu jednotlivých oříznutých snímků nalezneme v části „Export (ukládání) obrázků“ na straně 1.
Chceme-li použít nástroj Oříznout, klepneme na obrázek pravým tlačítkem myši a v místní nabídce vybereme možnost Oříznout. Úchyty pro oříznutí se objeví v rozích a uprostřed stran obrázku (obrázek 13). Podle potřeby ořezání je posuneme. Klikneme mimo obrázek, čímž ukončíme režim ořezání.
Obrázek 13: Úchyty oříznutí na obrázku
Chceme-li oříznout obrázek pomocí dialogového okna Obrázek, klepneme pravým tlačítkem myši na obrázek v místní nabídce zvolíme Vlastnosti. Potom v dialogovém okně Obrázek vybereme kartu Oříznout (obrázek 14).
Na kartě Oříznutí se zobrazují měrné jednotky nastavené v Nástroje > Možnosti > LibreOffice Writer > Obecné.
V části Oříznout jsou k dispozici dvě možnosti. Zachovat měřítko zachovává proporce obrázku; Zachovat velikost obrázku může vést ke zkreslení obrázku.
Spolu se změnami hodnot Vlevo, Vpravo, Nahoře a Dole se mění poloha hranic ořezání obrázku v náhledu a také údaje v polích Šířka a Výška v částech Měřítko a Velikost obrázku. Výsledkem je buď změna velikosti obrázku (obrázek 14) nebo změna měřítka pro pevnou velikost obrázku (obrázek 15).
Původní velikost snímku je uvedena napravo od tlačítka Původní velikost.
Obrázek 14: Výsledek oříznutí obrázku pomocí možnosti Zachovat měřítko
Obrázek 15: Výsledek oříznutí pomocí možnosti Zachovat velikost obrázku
Aby se obrázek vešel do dokumentu, může být nutné změnit jeho velikost.
Rychlý a snadný způsob, jak to provést, je přetažení úchytek pro změnu jeho velikosti:
Klepnutím na obrázek zobrazíme úchyty pro úpravu velikosti.
Ukazatel myši umístíme nad jeden z úchytů pro nastavení velikosti. Ukazatel změní tvar, napovídá, kterým směrem je možné úchytku táhnout.
Klepnutím a přetažením změníme velikost obrázku.
Jsme-li s novou velikostí spokojeni, tlačítko myši uvolníme.
Tip
Pohyb rohovými úchytkami mění velikost šířky i výšky obrázku současně, zatímco pohyb ostatními čtyřmi úchytkami změní velikost jen v jednom směru. Chceme-li zachovat poměr stran obrázku, stiskneme klávesu [Shift] a posuneme jednu z úchytek.
Pro přesnější změnu velikosti obrázku použijeme kartu Oříznout (obrázek 14) nebo kartu Umístění a velikost (obrázek 16) v dialogovém okně Obrázek.
Na kartě Oříznout můžeme upravit následující nastavení:
V části Měřítko můžeme zadat Šířku a Výšku v procentech původních rozměrů. Podle zadání se změní velikost obrázku. Pro zachování poměru stran obrázku musí být obě hodnoty stejné.
Velikost obrázku Šířka a výška: zadáme velikost obrázku v preferované měrné jednotce. Obrázek změní rozměry podle zadání.
Klikneme-li na tlačítko Původní velikost, obnoví se původní rozměry obrázku. Obnoví se bez ohledu na jakékoliv předcházející ořezání.
Na kartě Umístění a velikost dialogového okna Obrázek (obrázek 16) v části Velikost zaškrtneme volbu Zachovat poměr a tím přepneme mezi procenty a skutečnými rozměry. Pro symetrickou změnu velikosti vybereme možnost Zachovat poměr. Klepnutím na tlačítko Původní velikost se obnoví původní velikost obrázku, ale rozměry měřítka se změní, pokud byl obrázek oříznut.
Obrázek 16: Změna velikosti zadáním velikosti na kartě Umístění a velikost
Chceme-li obrázek rychle otočit o 90 nebo 180 stupňů nebo jej převrátit na výšku či na šířku, klepneme na obrázek pravým tlačítkem myši a v místní nabídce vybereme možnost Otočit nebo překlopit a poté vybereme požadovaný výsledek.
Chceme-li otočit obrázky v požadovaném úhlu, použijeme některou z těchto metod:
Interaktivně. Vybereme obrázek a klikneme na ikonu Otočit na nástrojové liště Obrázek nebo vybereme z místní nabídky otevřené kliknutím pravým tlačítkem myši do obrázku položku Otočit nebo překlopit > Otočit. Kolem objektu se objeví úchytky. Najedeme ukazatelem myši na úchyt; jakmile ukazatel změní tvar, klepneme na něj a přetáhneme jej do požadovaného úhlu. Metoda je rychlá a snadná, avšak nepřesná.
Pomocí dialogu Obrázek. Chceme-li obrázek natočit o konkrétní úhel, klepneme do něj pravým tlačítkem myši a z místní nabídky volíme Vlastnosti. V dialogovém okně Obrázek (obrázek 18) vybereme kartu Otočení. V části Úhel otočení zadáme požadované natočení do pole Úhel.
Obrázek 17: Rychlé otočení nebo převrácení obrázku
Obrázek 18: Karta Otočení dialogového okna Obrázek slouží k převrácení, propojení nebo otočení obrázku.
Dialogové okno Obrázek má deset karet, jejichž přehled je uveden zde. Další informace nalezneme v nápovědě.
Umístění a velikost (obrázek 6) a Obtékání textu (obrázek 7): vysvětleno v kapitole “Umístění obrázků v textu” na straně 1.
Otočení (obrázek 18): obrázek převrátí nebo otočí a zobrazí původní umístění souboru v případě, že je obrázek spíše propojený než vložený. V dolní části (na obrázku není zobrazena) je položka Informace o obrázku: (například obrázek PNG).
Možnosti (obrázek 19): přidělí obrázku popisný název (který se zobrazí v Navigátoru) a poskytne informace o přístupnosti včetně textové alternativy a popisu, které se zobrazí, když kurzor najede na obrázek ve čtečce obrazovky nebo webovém prohlížeči, ochrání některá nastavení obrázku před náhodnými změnami a zabrání tisku obrázku. Pokud je obrázek dekorativní, například logo nebo barevný tvar, vybereme možnost Dekorativní; pole Alternativní text a Popis se stanou nedostupnými.
Ohraničení: můžeme vytvořit okraje obrázku. Dialogové okno Ohraničení je stejné jako dialogové okno pro definici ohraničení tabulky nebo odstavce, viz kapitola 4, Formátování textu. Obrázku můžeme přidat stín.
Oblast: můžeme změnit barvu pozadí obrázku. Toto nastavení poskytuje požadované výsledky pouze u obrázků s průhledností. Viz Kapitola 4, Formátování textu.
Hypertextový odkaz: přiřadí hypertextový odkaz k obrázku nebo vytvoří mapu obrázku (viz strana 1).
Průhlednost: slouží k nastavení průhlednosti obrázku.
Makro: přiřadíme makro obrázku. Můžeme si vybrat z předdefinovaných maker nebo napsat své vlastní.
Obrázek 19: Dialogové okno Obrázek, karta Možnosti
Chceme-li odstranit obrázek, klepneme na něj, aby se zobrazily úchyty pro změnu velikosti, a poté stiskneme klávesu Odstranit.
Chceme-li provést složité úpravy obrázku v jiném programu nebo uložit obrázek pro použití v jiném dokumentu, můžeme jej exportovat přímo z dokumentu. Klepneme na obrázek pravým tlačítkem myši a výběrem možnosti Uložit v místní nabídce otevřeme dialogové okno Export obrázku. Aplikace Writer nám umožní uložit obrázek v několika formátech. Obrázek pojmenujeme, v seznamu Typ souboru vybereme požadovaný formát obrázku a klepneme na Uložit.
Před uložením obrázku se otevře další dialogové okno, kde můžeme zvolit různé možnosti velikosti a formátu obrázku. Obsah tohoto dialogového okna závisí na typu zvoleného výstupního souboru. Pokud byl obrázek v aplikaci Writer upraven, zobrazí se potvrzovací dialogové okno, ve kterém si můžeme vybrat, zda chceme uložit původní nebo upravenou verzi obrázku.
Pokud do dokumentu vložíme velký obrázek a změníme jeho velikost, aby se vešel do rozvržení stránky, uloží se do souboru dokumentu celý původní obrázek, aby se zachoval jeho obsah, což může vést k vytvoření velkého souboru dokumentu, který je třeba uložit nebo odeslat e-mailem.
Smíříme-li se s malou ztrátou kvality při vykreslování obrázku, můžeme obrázek vložit v komprimovaném formátu nebo jej zmenšit škálováním; jeho velikost na stránce se zachová, datová náročnost se výrazně sníží. Pravděpodobně nechceme komprimovat něco, co bude profesionálně vytištěno.
Vybereme obrázek a klepnutím pravým tlačítkem myši otevřeme místní nabídku. Poté zvolíme Komprimovat a otevřeme dialogové okno Komprimovat obrázek (obrázek 20). Pomocí tlačítka Vypočítat novou velikost aktualizujeme informace o obrázku v dialogovém okně u každé sady parametrů, kterou změníme.
Klepnutím na OK použijeme nastavení komprese. Pokud výsledný obrázek není přijatelný, stisknutím kláves Ctrl + Z jej zrušíme a zvolíme jiné nastavení komprese. Více informací nalezneme v nápovědě.
Obrázek 20: Komprese obrázku
Kreslicí nástroje využijeme při tvorbě jednoduché grafiky, například diagramů složených z obdélníků, kruhů, čar, textu a dalších předdefinovaných tvarů. Můžeme také několik kreseb seskupit, čímž zajistíme, že se nezmění jejich vzájemné umístění a poměr stran.
Kresby můžeme umístit přímo na stránku dokumentu, nebo je můžeme vložit do rámce.
Kreslicí nástroje lze také použít ke tvorbě popisků fotografií, snímků obrazovky nebo dalších ilustrací vytvořených v jiných programech, to se však nedoporučuje, protože:
Obrázky nelze seskupit s kreslenými objekty, při úpravách dokumentu může dojít k rozpadu zarovnání.
Převedeme-li dokument Writeru do jiného formátu, například do HTML, obrázky a kreslené objekty nezůstanou propojeny, ukládají se samostatně.
Obecně platí, že pokud potřebujeme vytvořit složitější kresby, doporučujeme použít LibreOffice Draw, který obsahuje mnohem více funkcí, jako jsou vrstvy a styly.
Abychom mohli používat kreslicí nástroje, zobrazíme nástrojovou lištu Kresba (obrázek 21) tím, že z nabídky vybereme Zobrazit> Nástrojové lišty > Kresba nebo klepneme na tlačítko Zobrazit kreslicí funkce na Standardní nástrojové liště.
Nástrojová lišta Kresba se může zobrazit ve spodní části pracovní plochy nebo v její levé části. Můžeme ji přemístit na jiné vhodné místo a ponechat ji plovoucí, nebo ji dokovat.
1 |
Vybrat |
7 |
Obdélník |
13 |
Pravoúhlý trojúhelník |
19 |
Vývojový diagram |
2 |
Vložit čáru |
8 |
Zakulacený obdélník |
14 |
Základní tvary |
20 |
Bubliny |
3 |
Čáry a šipky |
9 |
Čtverec |
15 |
Symboly |
21 |
Vložit textové pole |
4 |
Křivky a mnohoúhelníky |
10 |
Elipsa |
16 |
Blokové šipky |
22 |
Vložit text písmomalby |
5 |
Křivka |
11 |
Kruh |
17 |
Hvězdy a nápisy |
23 |
Body |
6 |
Mnohoúhelník |
12 |
Rovnoramenný trojúhelník |
18 |
Tvary bublin |
24 |
Přepnout plastičnost |
Obrázek 21: Nástrojová lišta Kresba |
Chceme-li použít kreslicí nástroj:
Klepneme v dokumentu na místo, ke kterému chceme kresbu ukotvit. V případě potřeby můžeme ukotvení později změnit.
Vybereme nástroj na nástrojové liště Kresba (obrázek 21). Kurzor se změní na ukazatel kreslicích funkcí a běžná nástrojová lišta Formátování se změní na nástrojovou lištu Vlastnosti objektu kresby (obrázek 22).
Přesuneme ukazatel kříže na místo v dokumentu, kde se má objekt zobrazit, a poté klepnutím a tažením vytvoříme objekt kresby. Uvolníme levé tlačítko myši. Vybraná kreslicí funkce zůstává aktivní, můžeme proto nakreslit jiný objekt téhož typu.
Chceme-li vybranou funkci kreslení zrušit, stiskneme klávesu Esc nebo klepneme na ikonu Vybrat (šipka) na nástrojové liště Kresba.
Nyní můžeme měnit vlastnosti (barvu výplně, styl a šířku čáry, ukotvení a další) objektu kresby buď pomocí nástrojové liště Vlastnosti objektu kresby (obrázek 22), nebo pomocí voleb a dialogových oken, která zobrazíme klepnutím pravým tlačítkem myši na objekt kresby.
1 |
Výběr kotvy |
8 |
Zarovnání objektů |
15 |
Výběr styly šipek |
22 |
Body |
2 |
[Obtékání] Žádné |
9 |
Přenést do popředí |
16 |
Styl čáry |
23 |
Seskupit |
3 |
[Obtékání] Rovnoběžné |
10 |
O jednu vpřed |
17 |
Šířka čáry |
24 |
Upravit skupinu |
4 |
[Obtékání] Optimální |
11 |
O jednu zpět |
18 |
Barva čáry |
25 |
Zrušit skupinu |
5 |
[Obtékání] Před |
12 |
Odsunout do pozadí |
19 |
Styl/výplň oblasti |
26 |
Zrušit skupinu |
6 |
[Obtékání] Za |
13 |
Na popředí |
20 |
Barva výplně |
27 |
Vložit popisek |
7 |
[Obtékání] Přes |
14 |
Na pozadí |
21 |
Otočit |
|
|
Obrázek 22: Nástrojová lišta Vlastnosti objektu kresby |
Chceme-li nastavit vlastnosti kresby před tím, než ji nakreslíme:
Na nástrojové liště Kresba (obrázek 21) klepneme na nástroj Vybrat.
Na nástrojové liště Vlastnosti objektu kresby (obrázek 22) klepneme na ikonu každé vlastnosti a vybereme požadovanou hodnotu dané vlastnosti.
Další nastavení nebo nové vlastnosti najdeme po kliknutí na ikony Oblast nebo Čára, po kterém se otevřou dialogy s detailním nastavením.
Hodnoty, které nastavíme jako výchozí, budou platit pro aktuální dokument a sezení. Nezachovají se, když dokument nebo program Writer zavřeme, ani se nepoužijí v jiném dokumentu, který otevřeme. Výchozí hodnoty se použijí pro všechny kresby s výjimkou textových objektů.
Pokud chceme změnit vlastnosti již nakresleného objektu, vybereme ho a pokračujeme výše popsaným postupem.
Můžeme také určit polohu a velikost, natočení a vlastnosti šikmého a rohového poloměru objektu kresby: klepneme pravým tlačítkem myši na objekt kresby a v místní nabídce vybereme možnost Umístění a velikost. Zvolíme požadované vlastnosti.
Před změnou velikosti objekt vybereme, klikneme na jednu z osmi úchytek kolem něj a tažením upravíme jeho velikost. Objekt se zmenší nebo zvětší.
Tažením za kteroukoliv úchytku se nezachovává poměr stran objektu. Avšak když stiskneme klávesu Shift, poměr stran bude zachován.
Pro přesnější kontrolu velikosti objektu klepneme na objekt pravým tlačítkem myši a v místní nabídce zvolíme Umístění a velikost nebo v hlavní nabídce Formát > Textové pole a tvar > Umístění a velikost. Na kartě Umístění a velikost nastavíme vše samostatně v částech Velikost a Umístění. Vybereme-li volbu Zachovat poměr, stane se.
Seskupení objektů kresby usnadňuje manipulaci s několika objekty, jak s jedním celkem při zachování jejich relativních velikostí a pozic. Při seskupení jsou veškeré editační operace prováděné v této skupině aplikovány na všechny členy skupiny. Jestliže klepneme na některého člena skupiny, vybere se celá skupina.
Chceme-li objekty seskupit:
Vybereme jeden objekt, poté podržíme klávesu [Shift] a vybereme další, které chceme do skupiny zahrnout. Rámeček vymezený úchyty se zvětší, aby obsáhl všechny vybrané objekty.
S takto vybranými objekty zvolíme Formát > Seskupit > Seskupit v hlavní nabídce nebo klepneme na ikonu Seskupit na nástrojové liště Vlastnosti objektu kresby nebo klepneme pravým tlačítkem myši a z místní nabídky zvolíme Seskupit.
Poznámka
Vložený nebo propojený obrázek nelze přidat do skupiny nakreslených objektů.
Jednotlivé členy skupiny můžeme upravovat, aniž bychom rušili skupinu. Vybereme skupinu a následně v hlavní nabídce zvolíme Formát > Seskupit > Upravit skupinu nebo klepneme na ikonu Upravit skupinu na nástrojové liště Vlastnosti objektu kresby nebo klepneme pravým tlačítkem myši a z místní nabídky zvolíme Upravit skupinu.
Jakmile dokončíme úpravu člena skupiny, vybereme v hlavní nabídce Formát > Seskupit > Opustit skupinu nebo klepneme na ikonu Opustit skupinu na nástrojové liště Vlastnosti objektu kresby nebo klepneme pravým tlačítkem myši a z místní nabídky vybereme Opustit skupinu.
Chceme-li zrušit seskupení nebo rozdělit skupinu objektů, vybereme skupinu a poté zvolíme v hlavní nabídce možnost Formát > Seskupit > Zrušit skupinu nebo klepneme na ikonu Zrušit skupinu na nástrojové liště Vlastnosti objektu kresby nebo klepneme pravým tlačítkem myši na Zrušit skupinu v místní nabídce.
Objekt kresby můžeme otáčet podobně jako obrázky (strana 1). Přejeme-li si otočit nakreslený objekt o určitý úhel, použijeme jeden z následujících způsobů:
Interaktivně. Vybereme nakreslený objekt a klikneme na ikonu Otočit na nástrojové liště Vlastnosti objektu kresby. Kolem objektu se objeví úchytky. Najedeme ukazatelem myši na úchyt; jakmile ukazatel změní tvar, klepneme na něj a přetáhneme jej do požadovaného úhlu.
V dialogu Umístění a velikost. Pravým tlačítkem myši otevřeme místní nápovědu a volíme Umístění a velikost. V dialogovém okně (obrázek 23) vybereme kartu Otočení. V poli Úhel otočení zadáme požadované natočení. Ve výchozím nastavení se kresba otáčí kolem svého středu, jako střed otáčení můžeme zvolit jiný bod.
Tip
Zvláštní pozornost je ve Writeru věnována kresleným objektům Textové pole. Běžný text může být otočen o 90°, 180° nebo 270°, jak je popsáno v kapitole 9, avšak objekt textové pole se může otočit o libovolný úhel.
Obrázek 23: Dialogové okno Umístění a velikost, karta Otočení
Obrázková mapa definuje aktivní oblasti obrázku (označované jako aktivní oblasti) jako odkazy na webové adresy, jiné soubory v počítači nebo části téhož dokumentu. Aktivní oblasti jsou grafické ekvivalenty hypertextových odkazů. Klepnutím na aktivní oblast se v LibreOffice otevře odkazovaná stránka v příslušném programu (například výchozí prohlížeč pro stránku HTML; LibreOffice Calc pro soubor ODS; prohlížeč PDF pro soubor PDF). Můžeme vytvářet aktivní oblasti různých tvarů a také v jednom obrázku vytvořit několik aktivních oblastí.
Obrázek 24: Dialogové okno pro vytvoření nebo úpravu obrázkové mapy
Použití editoru Obrázková mapa (obrázek 24):
V dokumentu vybereme obrázek, v němž chceme aktivní oblasti definovat.
Z nabídky vybereme Úpravy > Obrázková mapa. Otevře se editor Obrázkové mapy (obrázek 24).
K definování aktivních oblastí a odkazů použijeme nástroje a pole v dialogovém okně (popsané níže).
Klepnutím na ikonu Použít uložíme nastavení.
Když jsme hotovi, klepneme na ikonu Uložit, čímž uložíme obrázkovou mapu do souboru, a poté dialogové okno zavřeme.
Hlavní část dialogového okna zabírá obrázek, u kterého definujeme aktivní oblasti. Aktivní oblast je vyznačena čárou, která znázorňuje tvar oblasti.
Nástrojová lišta v horní části dialogového okna obsahuje následující nástroje:
Použít: provede změny.
Otevřít, Uložit, Zavřít a Vybrat.
Obdélník, Elipsa, Mnohoúhelník a Mnohoúhelník od ruky: nástroje pro kresbu tvarů aktivních oblastí. Tyto nástroje fungují stejně jako nástroje na nástrojové liště Kresba.
Upravit, Přesunout, Vložit, Smazat body: pokročilé nástroje pro úpravu tvaru aktivní oblasti ve tvaru mnohoúhelníka. Výběrem nástroje Upravit Body aktivujeme další nástroje.
Zpět a Znovu: zruší předchozí akci nebo znovu použije předchozí zrušenou akci.
Aktivní: přepíná stav vybrané oblasti mezi aktivním a neaktivním.
Makro: místo obyčejného hypertextového odkazu přiřadí k aktivní oblasti makro.
Vlastnosti: nastaví vlastnosti hypertextového odkazu a přidá k němu atribut s názvem.
Pod nástrojovou lištou určíme pro vybranou aktivní oblast tyto parametry:
Adresa: adresa, na kterou odkazuje hypertextový odkaz. Můžeme také odkázat na záložku v dokumentu, a to tak, že napíšeme adresu v následujícím formátu: file:///<cesta>/nazev_dokumentu#nazev_zalozky
Alternativní text: zadáme text, který se má zobrazit při přejetí ukazatele myši nad aktivní oblastí.
Rámec: kde se otevře cíl hypertextového odkazu: vybereme si mezi _blank (otevře se v novém okně prohlížeče), _self (otevře se v aktivním okně prohlížeče), _top nebo _parent.
Tip
Hodnota _self pro cílový rámec funguje pro velkou většinu případů. Pokud to proto není nezbytné, není vhodné používat jiné volby.
Ve výchozím nastavení je Galerie v postranní liště. Galerii můžeme nechat plovoucí stejně jako ostatní karty postranní lišty. Galerii můžeme zobrazit jako Pohled s ikonami (obrázek 2) nebo Detailní pohled (obrázek 25). Galerii můžeme také skrýt nebo zobrazit klepnutím na tlačítko Skrýt v postranní liště.
Obrázek 25: Galerie v detailním zobrazení
Obrázky jsou v galerii rozděleny do skupin podle kategorií, jimiž jsou například Šipky, Diagramy a Lidé. Sami můžeme vytvořit další skupiny a motivy a do nich přidávat vlastní obrázky nebo najít rozšíření obsahující další grafiku. Kliknutím na motiv zobrazíme jeho obsah v okně Galerie.
Poznámka
Výchozí motivy dodávané s LibreOffice nelze upravovat, ale lze přidávat nové motivy. Uzamčené motivy snadno poznáme, když na ně klepneme pravým tlačítkem myši; jediná možnost v místní nabídce je Vlastnosti.
Do Galerie můžeme přidat vlastní téma a tím si zachovat obrázky nebo další objekty, které často používáme, např. logo společnosti. Nebo můžeme přidat několik témat, kde každé bude uchovávat obrázky pro konkrétní projekt.
Chceme-li do galerie přidat nový motiv vzhledu:
Klepneme na tlačítko Nový pod seznamem motivů (obrázek 25).
V dialogovém okně Vlastnosti pro nový motiv vzhledu klepneme na záložku Obecné a zadáme název nového motivu vzhledu.
Klepneme na kartu Soubory a přidáme do motivu obrázky, jak je popsáno pod.
Tip
Další motivy galerií můžeme získat také na webu rozšíření LibreOffice na adrese https://extensions.libreoffice.org/, včetně motivů z předchozích verzí LibreOffice, které již nejsou nainstalovány spolu s programem. Motivy v rozšířeních se instalují automaticky.
Přidáváme-li objekty do motivu, který jsme vytvořili:
Klepneme pravým tlačítkem myši na název motivu a v místní nabídce vybereme možnost Vlastnosti.
V dialogovém okně Vlastnosti motivu klepneme na kartu Soubory (obrázek 26).
Obrázek 26: Dialogové okno Vlastnosti galerie
Chceme-li přidat několik souborů najednou:
V dialogovém okně Vlastnosti klepneme na tlačítko soubory Najít soubory.
Otevře se dialogové okno Vybrat cestu (není na obrázku). Do textového pole Cesta můžeme zadat cestu k adresáři se soubory nebo můžeme tento adresář najít v prohlížeči souborů.
Klepnutím na tlačítko Vybrat spustíme vyhledávání. Poté se v dialogovém okně Vlastnosti zobrazí seznam souborů. Chceme-li zobrazené soubory omezit, použijeme rozbalovací seznam typ souboru.
Pro přidání všech souborů ze seznamu klepneme na Přidat vše. V opačném případě vybereme soubory, které chceme přidat a potom klepneme na tlačítko Přidat (při výběru souborů podržíme klávesu Shift nebo Ctrl).
Chceme-li přidat jeden soubor:
V dialogovém okně Vlastnosti klepnutím na Přidat otevřeme dialogové okno Galerie (prohlížeč souborů).
Pomocí jeho ovládacích prvků najdeme obrázek, který chceme do kategorie přidat. Vybereme jej a poté klepneme na tlačítko Otevřít, čímž jej přidáme do kategorie.
Klepnutím na OK zavřeme okno Vlastnosti.
Chceme-li odstranit obrázek z motivu, klepneme pravým tlačítkem myši na název souboru obrázku nebo na jeho náhled v galerii a z místní nabídky vybereme položku Smazat. Zobrazí se zpráva se žádostí o potvrzení smazání objektu. Stiskneme tlačítko Ano.
Poznámka
Smažeme-li název souboru ze seznamu v galerii, nesmažeme tím soubor uložený na pevném disku nebo na jiném umístění.
Chceme-li odstranit z galerie motiv, vybereme jej v seznamu motivů a klepneme na něj pravým tlačítkem myši a poté klepneme na položku Smazat v místní nabídce. Motivy dodávané s LibreOffice nelze smazat.
Obrázky a další objekty zobrazené v galerii se mohou nacházet kdekoliv na pevném disku počítače, na síťovém disku nebo na jiném vyměnitelném zařízení. Přidáme-li grafiku do galerie, soubory nejsou přesunuty nebo zkopírovány; lokace každého nového objektu je přidána jako odkaz.
Při týmové práci můžeme mít přístup jak do sdílené galerie (jejíž obsah nemůžeme měnit, pokud k tomu nemáme oprávnění), tak do uživatelské galerie, do níž můžeme objekty přidávat a ty měnit a mazat.
Cesta do uživatelské galerie je uvedena v dialogovém okně Nástroje > Možnosti > LibreOffice > Cesty. Toto umístění můžeme změnit, můžeme také kopírovat soubory galerií (SDV) na jiné počítače. Obsah galerie dodávaný s LibreOffice je uložen v jiném umístění, které nelze změnit.
Poznámka
Umístění Galerie motivů vzhledu distribuovaných prostřednictvím rozšíření LibreOffice jsou určeny nastavením rozšíření.
Písmomalba umožňuje vytvářet grafické textové objekty, které dokument činí atraktivnějším. Máme na výběr z velkého množství různých nastavení těchto textových objektů (čára, oblast, umístění, velikost a další).
Na nástrojové liště Písmomalba (Zobrazit > Nástrojové lišty > Písmomalba) nebo nástrojové liště Kresba (Zobrazit > Nástrojové lišty > Kresba) klepneme na ikonu Vložit text písmomalby nebo v hlavní nabídce zvolíme Vložit > Písmomalba.
V dialogovém okně Galerie písem (obrázek 27) vybereme styl písma (pro zobrazení dalších možností přejdeme dolů) a klepneme na OK.
Obrázek 27: Galerie písmomalby
V dokumentu se objeví objekt písmomalby. Všimneme si čtverečků kolem okraje (označujících, že je objekt vybrán) a různobarevné tečky; ty jsou popsány v části „Přesun a změna velikosti objektů písmomalby“ na straně 1.
Změníme velikost objektu pomocí jedné z rohových úchytek (držíme stisknutou klávesu Shift, aby strany zůstaly proporcionální) nebo klepneme pravým tlačítkem myši a v místní nabídce vybereme Umístění a velikost pro přesnější nastavení velikosti.
Dvakrát klepneme na objekt a upravíme text Písmomalby (obrázek 28). Náš vlastní text píšeme černým písmem a objeví se přes vybraný objekt.
Obrázek 28: Úprava textu Písmomalby
Klepnutím kamkoli do volného místa nebo stisknutím klávesy Esc změny aplikujeme.
Jakmile je objekt písmomalby vytvořen, můžeme upravit některé jeho vlastnosti. K tomu můžeme použít nástrojovou lištu Písmomalba, panel Písmomalba na kartě Vlastnosti na postranní liště, nástrojovou lištu Formátování nebo možnosti nabídky popsané v této části. Je-li vybraný objekt písmomalby 3D objekt, můžeme pro úpravy využít i nástrojovou lištu 3D nastavení.
Zkontrolujeme, zda je viditelná nástrojová lišta Písmomalba (obrázek 29). Pokud není, vybereme z hlavní nabídky Zobrazit > Nástrojové lišty > Písmomalba. Klepnutím na ikony můžeme upravovat objekty Písmomalby. Ikony 2-6 se také zobrazují na panelu Písmomalba na kartě Vlastnosti v postranní liště.
Obrázek 29: Plovoucí nástrojová lišta Písmomalba
Galerie písmomalby: Otevře Galerii písmomalby (obrázek 27).
Tvar písmomalby: Upraví tvar vybraného objektu. Můžeme zvolit z palety tvarů.
Obrázek 30: Tvary písmomalby
Písmomalba Stejná výška písmen písmomalby: Změní výšku znaků v objektu. Přepíná mezi běžnou výškou (některé znaky jsou vyšší než jiné, například velká písmena, d, h, l a další) a stejnou výškou pro všechna písmena.
Obrázek 31: Vlevo: normální písmena; vpravo: stejné výšky písmen.
Písmomalba Zarovnání: Změní zarovnání znaků. Možnosti jsou Zarovnat vlevo, Na střed, Zarovnat vpravo a Roztáhnout. Zarovnání textu se projeví pouze tehdy, zabírá-li text aspoň dva řádky. Roztáhnout zcela vyplní všechny řádky.
Obrázek 32: Zarovnání písmomalby
Písmomalba Rozestup znaků: Změní rozteč znaků a kerning v objektu. Možnosti jsou Velmi těsné, Těsné, Normální, Volné, Velmi volné a Vlastní..., které otevírají malá dialogová okna, kde můžeme specifikovat hodnotu procentuálně.
Obrázek 33: Rozestup znaků písmomalby
Přepnout plastičnost: změní 2D písmomalbu na 3D objekt nebo 3D objekt na 2D objekt.
Můžeme upravit další vlastnosti objektů písmomalby. Klepnutím na objekt písmomalby se nástrojová lišta Formátování změní na zobrazení možností pro úpravu objektu. Tyto možnosti jsou stejné jako možnosti přizpůsobení jiných kreseb. Další podrobnosti najdeme v Draw Guide.
Některé možnosti v nabídce Formát můžeme použít k ukotvení, zarovnání, uspořádání a seskupení vybraných objektů Písmomalby, k obtékání textu a k jejich vodorovnému a svislému převrácení.
Můžeme také klepnout pravým tlačítkem myši na objekt Písmomalby a v místní nabídce vybrat mnoho stejných možností. Kontextová nabídka také poskytuje rychlý přístup k dialogům Čára, Oblast a Umístění a velikost. V dialogovém okně Umístění a velikost můžeme zadat přesné hodnoty týkající se velikosti a umístění. Podrobnější informace o všech těchto možnostech nabídek se nachází v příručce Draw Guide.
Pokud je vybraný objekt písmomalby 3D objekt, můžeme také použít možnosti nástrojové lišty 3D nastavení. 2D objekt písmomalby můžeme změnit na 3D objekt (nebo změnit 3D objekt na 2D objekt) kliknutím na ikonu Přepnout plastičnost nástrojové lišty písmomalby. Více informací je k dispozici v příručce Draw Guide.
Po výběru objektu Písmomalby se kolem okraje objektu zobrazí osm čtverců (tzv. úchytů), jak je znázorněno níže. Přetažením těchto úchytek změníme velikost objektu.
U objektu se zobrazí také černá nebo barevná tečka. Tato tečka může být na stejném místě jako úchyty nebo může být kdekoliv jinde. Při přesunu kurzoru nad tento bod dojde ke změně tvaru kurzoru. Přetažením tečky v některém směru objekt zdeformujeme.
Při najetí ukazatelem myši na jiné části objektu se ukazatel změní na obvyklý symbol pro přetažení objektu do jiné části stránky.
Pro přesné ovládání umístění a velikosti objektu a pro otáčení objektu použijeme dialogové okno Umístění a velikost (obrázek 23 na straně 1).
Obrázek 34: Úchyty a bodové zkreslení na objektu písmomalby