Příručka aplikace Writer 24.2
Kapitola 17,
Pole
Tento dokument je chráněn autorskými právy © 2024 týmem pro dokumentaci LibreOffice. Přispěvatelé jsou uvedeni níže. Tento dokument může být šířen a/nebo upravován za podmínek buď GNU General Public License (https://www.gnu.org/licenses/gpl.html), verze 3 nebo novější, nebo Creative Commons Attribution License (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/), verze 4.0 nebo novější. Všechny ochranné známky uvedené v této příručce patří jejich vlastníkům.
Pro toto vydání
Jean Hollis Weber |
|
|
Pro předchozí vydání
Jean Hollis Weber |
Kees Kriek |
Bruce Byfield |
Barbara Duprey |
Gillian Polack |
Ron Faile Jr. |
John A. Smith |
|
|
Jakékoli připomínky nebo návrhy k tomuto dokumentu prosím směřujte do fóra dokumentačního týmu na adrese https://community.documentfoundation.org/c/documentation/loguides/ (registrace je nutná) nebo pošlete e-mail na adresu: loguides@community.documentfoundation.org.
Poznámka
Všechno, co zašleme do konference, včetně e-mailové adresy a dalších osobních údajů, je umístěno ve veřejném archivu a obsah nelze smazat. E-maily zaslané do fóra jsou moderovány.
Vydáno Únor 2024. Založeno na LibreOffice 24.2 Community.
Jiné verze LibreOffice se mohou lišit vzhledem a funkčností.
Některé klávesové zkratky a položky nabídek jsou v systému macOS jiné než v systémech Windows a Linux. V následující tabulce jsou uvedeny některé běžné záměny používané v tomto dokumentu. Podrobný seznam nalezneme v nápovědě k LibreOffice.
Windows nebo Linux |
Ekvivalent pro macOS |
Akce |
Nástroje > Možnosti |
LibreOffice > Předvolby |
Otevřou se možnosti nastavení. |
Klepnutí pravým tlačítkem |
Control + klepnutí, nebo klepnutí pravým tlačítkem v závislosti na nastavení počítače |
Otevře se místní nabídka. |
Ctrl (Control) |
⌘ (Command) |
Používá se také s dalšími klávesami. |
Alt |
⌥ (volitelně) nebo Alt |
Používá se také s dalšími klávesami. |
F11 |
⌘ + T |
Otevře kartu Styly v Postranní liště |
Pole se používají pro různé účely: například pro data, která se mění (jako aktuální datum nebo celkový počet stránek) nebo se mohou změnit (název vyvíjeného produktu nebo knihy). Změny mohou být provedeny uživatelem, pomocí definované číslovací sekvence, automatických křížových odkazů a podmíněného obsahu (slova nebo odstavce, které jsou viditelné nebo vytištěné za určitých podmínek, u jiných nikoliv). Položky rejstříku jsou také pole.
Tato kapitola popisuje některá běžná použití polí. Úplný návod k využití polí přesahuje rámec této knihy. Zkušení uživatelé mohou najít další podrobnosti v nápovědě aplikace.
Tip
Pole mají šedou barvu pozadí při prohlížení na obrazovce, pokud jsme nezvolili výběr Zobrazit > Stínování polí na liště nabídek nebo změnil barvu stínování polí v Nástroje > Možnosti > LibreOffice > Barvy aplikace. Toto šedé pozadí se nezobrazí při tisku souboru nebo exportu do PDF.
Zde jsou některé užitečné klávesové zkratky pro použití při práci s poli:
Ctrl + F2 |
|
Ctrl + F8 |
|
Ctrl + F9 |
|
F9 |
Běžná pole do dokumentu rychle vložíme pomocí volby Vložit > Číslo stránky nebo volby Vložit > Pole z hlavní nabídky a vybereme požadované pole v podnabídce.
Obrázek 1: Vkládání běžných polí
Dialogové okno Vlastnosti (Soubor > Vlastnosti) dokumentu má šest karet. Informace o kartě Obecné a kartě Statistika jsou generovány programem. Některé informace (jméno osoby na řádcích Vytvořeno a Upraveno na kartě Obecné) jsou odvozeny ze stránky Uživatelské údaje v Nástroje > Možnosti > LibreOffice. Možnosti na kartách Písmo a Zabezpečení jsou probírány dále v této knize.
Karty Popis a Vlastní vlastnosti použijeme pro:
Metadata pro pomoc při klasifikaci, třídění, ukládání a načítání dokumentů. Některá tato metadata se exportují do nejbližšího ekvivalentu v HTML a PDF; některá pole nemají ekvivalent a nejsou exportována. Na tuto kartu bylo přidáno mnoho nových polí.
Informace, které se mění. V dokumentu můžeme uložit data pro použití v polích; například název dokumentu, kontaktní informace na účastníka projektu nebo název produktu, všechny se mohou v průběhu projektu změnit.
Tento dialog lze použít v šabloně, kde mohou názvy polí sloužit jako připomenutí pro autory informací, které je třeba zahrnout. (Podobnou funkci mohou v textu plnit i zástupné znaky, viz strana 1.)
Do tohoto dialogu se můžeme kdykoli vrátit a zadané informace změnit. Všechny odkazy na tyto informace se změní všude, kde se v dokumentu vyskytují. Například na kartě Popis (obrázek 2) možná budeme muset změnit obsah názvu pole z názvu konceptu na produkční název.
Obrázek 2: Karta Popis v dialogovém okně Vlastnosti dokumentu
Použijeme kartu Vlastní vlastnosti (obrázek 3) pro uložení informací, které se nevejdou do polí poskytnutých na ostatních kartách tohoto dialogu.
Obrázek 3: Karta Vlastní vlastnosti zobrazující příklady vlastních polí
Když kartu Vlastní vlastnosti poprvé otevřeme v novém dokumentu, může být prázdná. Pokud je nový dokument založen na vlastní šabloně, může tato karta obsahovat pole.
Kliknutím na tlačítko Přidat vlastnost v pravém dolním rohu karty (na obrázku není zobrazeno) vložíme řádek políček, do kterých můžeme zadat vlastní pole vlastností.
Pole Název zahrnuje rozbalovací seznam typických možností; posunutím dolů zobrazíme všechny možnosti. Pokud žádná z možností nevyhovuje našim požadavkům, zadáme do pole nový název.
Ve sloupci Typ můžeme pro každé pole vybrat z možností Text, Čas, Datum, Doba trvání, Číslo nebo Ano nebo Ne pro každé pole. Nemůžeme vytvářet nové typy.
Do sloupce Hodnota zadáme nebo vybereme, co se má zobrazit v dokumentu, kde je toto pole použito. Možnosti mohou být omezeny na konkrétní datové typy v závislosti na výběru ve sloupci Typ; například pokud výběr Typ je datum, hodnota pro tuto vlastnost je omezena na datum.
Chceme-li odebrat vlastní vlastnost, klepneme na tlačítko na pravém konci řádku.
Tip
Chceme-li změnit formát hodnoty Datum, přejdeme na Nástroje > Možnosti > Jazyková nastavení > Jazyky a změníme hodnotu Národní prostředí.
Jedním ze způsobů, jak lidé používají pole, je uchovávat informace, které se pravděpodobně v průběhu projektu změní. Může se například změnit jméno manažera, produktu nebo dokonce celé vaší společnosti. Pokud jsme vložili proměnlivé informace jako pole, můžeme změnit informace na jednom místě a automaticky se změní na všech místech dokumentu, kde se dané pole vyskytuje.
Writer poskytuje několik míst, kde můžeme uložit informace, na které odkazuje pole. Podíváme se zde na některé z nich.
Sedm vlastností dokumentu (Číslo stránky, Počet stránek, Datum, Čas, Titul, První autor a Předmět) jsou na nabídce Vložit > Pole (obrázek 1). Chceme-li vložit jedno z těchto polí, klikneme na něj v nabídce. Některá z těchto polí získávají informace z dialogového okna Vlastnosti dokumentu (obrázek 2).
Další vlastnosti dokumentu jsou na kartách Informace o dokumentu a Dokument dialogového okna Pole (obrázky 4 a 5), dosáhneme výběrem Vložit > Pole > Další pole nebo stisknutím Ctrl + F2.
Obrázek 4: Vložení pole Datum změny pomocí karty Informace o dokumentu dialogového okna Pole
Obrázek 5: Vložení pole Název souboru pomocí karty Dokument dialogového okna Pole
Položka Vlastní v seznamu Typ na kartě Informace o dokumentu je odvozena z karty Vlastní vlastnosti v dialogovém okně Vlastnosti dokumentu (obrázek 3); nezobrazí se na seznamu, pokud nebyly definovány žádné vlastní vlastnosti.
Některé hodnoty polí se přebírají z karty Uživatelské údaje dialogového okna Nástroje > Možnosti > LibreOffice, proto se ujistíme, zda jsou informace na této stránce správné.
Chceme-li vložit jedno z těchto polí, vybereme jej v seznamu Typ a poté vybereme ze seznamu Vybrat a Formát, pokud se objeví možnost volby. Nakonec klepneme na Vložit.
Tip
Chceme-li, aby byl obsah napevno, vybereme při vkládání pole Neměnný obsah (viz obrázek 4 vpravo dole). V případě potřeby se k tomuto dialogovému oknu později vrátíme a zrušíme výběr této možnosti, aby bylo pole opět proměnné. Například pokud použijeme pole k vložení dat k vytvoření dokumentu, nechceme, aby se toto datum změnilo.
Pokud často používáme stejná pole, můžeme použít Automatický text jako rychlou a snadnou cestu k jejich vložení.
Abychom definovali položku Automatický text pro pole:
Vložíme pole do dokumentu, jak bylo popsáno výše.
Vybereme pole, které jsme vložili, a poté zvolíme Nástroje > Automatický text (nebo stiskneme Ctrl + F3).
V dialogovém okně Automatický text (obrázek 6) vybereme skupinu, do které bude tato nová položka uložena (v tomto příkladu Můj Automatický text), zadáme název položky a podle potřeby změníme navrhovanou zkratku.
Klepneme na tlačítko Automatický text a klepneme na Nový, aby se položka vložila jako pole. Nevybereme Nový (pouze text), protože položka automatického textu bude prostý text, nikoli pole. Nový výběr se neobjeví, dokud nevybereme skupinu a nezadáme název položky.
Klepneme na Zavřít, abychom zavřeli dialogové okno Automatický text.
Chceme-li toto pole vložit na pozici kurzoru, zadáme klávesovou zkratku a stiskneme F3.
Obrázek 6: Vytváření nového Zadání automatického textu
Možná budeme chtít definovat vlastní sekvence číslování , které použijeme v situacích, kdy nechceme mít číslo vždy na začátku odstavce nebo kdy chceme mít větší kontrolu, než jakou vám poskytují vestavěné možnosti číslování, nebo kdy styly seznamu nesplňují vaše požadavky.
Toto téma popisuje, jak vytvořit sekvenci číslování pomocí rozsahu čísel pole proměnné.
Chceme-li vytvořit proměnnou číselného rozsahu pomocí Arabských (1 2 3) čísel:
Umístíme kurzor do prázdného odstavce v dokumentu.
Vybereme Vložit > Pole > Další pole nebo stiskneme Ctrl + F2, poté vybereme záložku Proměnné (obrázek 7).
V seznamu Typ vybereme Interval číslování. V seznamu Formát vybereme Arabské (1 2 3). Napíšeme označení vlastního číslování do pole Název. (V tomto příkladu jsme použili Krok.)
Klepneme na Vložit. Název proměnné (Krok) se nyní objeví v seznamu Výběr a v místě vložení dokumentu se zobrazí číselné pole (zobrazeno 1). Dialog Pole zůstane otevřený.
Pokud několikrát klepneme na tlačítko Vložit v dialogovém okně Pole se v dokumentu zobrazí čísla 2, 3, 4 atd.
Nyní můžeme odstranit pole, která jsme vložili; sekvence kroků zůstane v seznamu Vybrat v dialogovém okně Pole (pouze v tomto dokumentu). Toto pole můžeme vložit na jakékoliv místo v dokumentu.
Obrázek 7: Definování proměnné rozsahu čísel
Tip
Chceme-li se vyhnout opakovanému vkládání, když chceme vložit číslo kroku, vytvoříme položku Automatický text pro krok. Potom můžeme pole vložit stejným způsobem, jako bychom vkládali jakýkoliv jiný Automatický text. Viz „Pomocí automatického textu vložíte často používaná pole“ na straně 1.
Tip
Pokud se uživatelem definovaná proměnná v dokumentu nepoužívá, X ikona vedle seznamu Hodnota pole je aktivní. Proměnnou můžeme odstranit klepnutím na tuto ikonu. Chceme-li odebrat proměnnou použitou v aktuálním dokumentu, nejprve z dokumentu odstraníme všechna pole pomocí této proměnné a poté odebereme proměnnou ze seznamu.
Pokud zadáme křížové odkazy na jiné části dokumentu, mohou tyto odkazy snadno zestárnout, jestliže přeformulujeme nadpis, přidáme nebo odebereme obrázky či přeorganizujeme témata. Nahradíme všechny zadané křížové odkazy automatickými odkazy a všechny odkazy se automaticky aktualizují tak, aby zobrazovaly aktuální znění nebo čísla stránek/obrázků/tabulky.
Karta Křížové odkazy dialogového okna Pole (obrázek 8) uvádí některé položky jako například nadpisy, očíslované odstavce či záložky. Pokud byly v dokumentu definovány popisky k obrázku, titulky k tabulce, uživatelem definované proměnné rozsahu čísel a některé další položky, zobrazí se také v seznamu.
Seznam položek zobrazených v poli Výběr můžeme zkrátit, pokud známe slovo nebo frázi, která se vyskytuje v požadované položce: slovo nebo frázi zadáme do pole Filtrovat výběr.
Obrázek 8: Karta Křížové odkazy v dialogovém okně Pole
Tip
Někteří lidé používají funkci programu Writer hypertextové odkazy pro křížové odkazy. Viditelný text hypertextového odkazu se však nezmění, pokud změníme text položky, na kterou odkazuje. Z tohoto důvodu můžeme ve většině situací použít křížové odkazy. Výjimkou je situace, kdy má být dokument uložen ve formátu HTML; křížové odkazy se v dokumentu HTML nestávají hypertextovými odkazy, takže je třeba použít hypertextové odkazy v dokumentu Writer.
Pro vložení křížového odkazu na nadpis, obrázek nebo jinou položku zobrazenou na kartě Křížové odkazy:
Umístíme kurzor na místo, kde chceme v dokumentu křížový odkaz zobrazit.
Pokud není otevřené dialogové okno Pole, zvolíme Vložit > Křížový odkaz nebo stiskneme Ctrl + F2. Na kartě Křížové odkazy (obrázek 8), v seznamu Typ, klepneme na typ položky, na kterou odkazujeme (například Nadpisy nebo Obrázek).
Klepneme na požadovanou položku v seznamu Výběr, který zobrazuje jak automaticky vytvořené položky (například Nadpisy), tak odkazy definované uživatelem (například záložky).
V seznamu Odkazovat pomocí vybereme požadovaný typ odkazu. Volby se liší v závislosti na odkazované položce (viz „Formáty křížových odkazů“ pod).
Klepneme na Vložit.
U všech typů křížových odkazů si můžeme vybrat z následujících formátů:
Číslo stránky (bez stylu): číslo stránky cíle bez použití formátování uvedeného ve stylu stránky.
Kapitola: číslo kapitoly, kde se nachází odkazovaný cíl.
Odkazy: plný text nastavený jako odkaz nebo záložka.
Nad/Pod: slovo nad nebo pod v závislosti na poloze pole vzhledem k odkazovanému cíli.
Číslo stránky (se stylem): číslo stránky cíle s použitím formátování uvedeného ve stylu stránky. To je velmi užitečné při uvádění odkazu na stránku v přední části, kde se obvykle používají římské číslice.
Pro nadpisy nebo číslované odstavce jsou k dispozici tři další možnosti:
Číslo: Vloží číslo nadpisu nebo číslovaného odstavce, včetně nadřazených úrovní v závislosti na kontextu (viz příklad níže).
Číslo (bez kontextu): vloží pouze číslo nadpisu nebo očíslovaného odstavce. Například pokud odkazuje na očíslovanou položku 2.4, vloží 4.
Číslo (úplný kontext): vloží úplné číslo včetně vyšších hierarchických úrovní. Například pokud odkazujeme na očíslovanou položku 2.4, je vloženo celé číslování (2.4).
U objektů vložených s popisky, jako je tabulka nebo obrázek, můžete také zvolit:
Kategorie a číslo: vloží kategorii i číslo odkazovaného objektu (například obrázek 6). Toto je nejpoužívanější formátování pro obrázky a tabulky.
Text popisku: vloží celý titulek odkazovaného objektu. Například obrázek 6: Toto je příklad obrázku.
Číslování: vloží pořadové číslo odkazovaného objektu bez kategorie (například při odkazování na tabulku 2 bude pole obsahovat pouze číslo 2).
V kapitole 1 podkapitole 2 hlavě 5 může být nadpis číslován jako 1.2.5. Odkaz na text v předchozí podčásti (1.2.4) ve formátu Číslo je zobrazen jako 4. Pokud je číslování nastaveno tak, aby zobrazovalo více podúrovní, bude stejný odkaz zobrazen jako 2.4 nebo 1.2.4, v závislosti na nastavení. Pomocí formátu Číslo (celý kontext) se vždy zobrazí číslo 1.2.4, ať už je formátováno jakkoli.
Pokud chceme vložit křížový odkaz na něco, co se na kartě Křížové odkazy nezobrazuje automaticky, například na obrázek bez popisku nebo na položku v seznamu odrážek, musíme nejprve připravit položku jako cíl, na který se má odkazovat. K tomu můžete použít záložku nebo nastavit odkaz. Po definování cíle se na něj můžeme odkazovat způsobem popsaným v části „Vkládání křížových odkazů“ na straně 1.
Poznámka
Nastavené záložky i odkazy lze nyní použít pro umístění nebo text. V předchozích verzích LibreOffice bylo možné záložky používat pouze pro odkazy na umístění.
Záložky jsou uvedeny na seznamu v Navigátoru a lze k nim přistupovat přímo odtud. V HTML dokumentech jsou záložky převedeny na ukotvení, na které můžeme přeskočit pomocí hypertextového odkazu.
Další informace o záložkách, včetně jejich přejmenování a úprav, najdeme v části „Správa záložek“ na stránce 1 .
Vybereme text, který chceme přidat do záložek, nebo klepneme na požadované místo v textu. V hlavní nabídce zvolíme Vložit > Záložka.
V dialogovém okně Záložka (obrázek 16) jsou ve větším poli uvedeny všechny dříve definované záložky. Do horního pole zadáme název nové záložky (nebo přijmeme výchozí název) a klikneme na Vložit.
Dialogové okno Záložka můžeme nechat otevřené, vkládáme-li další záložky. Po dokončení klikneme na Zavřít.
Nastavené odkazy se ukládají a spravují na kartě Křížové odkazy dialogového okna Pole.
Vybereme text, který chceme přidat do záložek, nebo klepneme na požadované místo v textu. V nabídce zvolíme Vložit > Křížový odkaz.
Na kartě Křížové odkazy dialogového okna Pole (obrázek 9), vybereme Nastavit odkaz v seznamu Typ. Seznam Výběr nyní zobrazuje všechny odkazy, které byly definovány. Toto dialogové okno může zůstat otevřené, zatímco nastavíme několik položek jako odkazy.
Text položky se zobrazí v poli Hodnota v pravém dolním rohu dialogového okna. Do pole Název zadáme text, pomocí kterého můžeme tuto položku identifikovat. V názvu tohoto pole se rozlišují velká a malá písmena.
Klepneme na Vložit. Text, který jsme zadali do pole Název se objeví v seznamu Výběr.
Kroky 3 a 4 opakujeme podle potřeby.
Klepneme na Zavřít pro uložení a opuštění dialogového okna.
Obrázek 9: Nastavení textu, který se má použít jako cíl pro křížový odkaz
Někdy můžeme chtít vytvořit automaticky aktualizované křížové odkazy mezi dílčími dokumenty hlavního dokumentu. V tomto tématu je popsáno, jak odkazy nastavit. Postup se podobá použití záložek.
Pro všechny položky, které mají být cílem křížových odkazů, postupujeme podle postupu popsaného v části „Příprava položek jako cílů pro křížové odkazy“ na straně 1 . V tomto případě je třeba zahrnout nadpisy, popisky obrázků a další položky, protože nebudou automaticky uvedeny jako u položek v rámci jednoho dokumentu.
Tip
Vytvoříme si seznam názvů polí odkazů a dbáme na to, aby každý název byl jedinečný – nejen v rámci hlavního dokumentu, ale včetně všech dílčích dokumentů. Jedním ze způsobů, jak tyto informace sledovat, je uložit je do samostatného souboru nebo tabulky.
Názvy polí rozlišují velikost písmen. Název pole můžeme zkontrolovat podržením ukazatele myši nad odkazovanou položkou. Například na obrázku 10 je v záhlaví uveden název pole počet slov.
Obrázek 10: Zjištění názvu pole pro nastavení odkazu
Umístíme kurzor v dokumentu na místo, kde chceme křížový odkaz vložit. Klepneme na Vložit > Křížový odkaz.
Na kartě Křížové odkazy dialogového okna Pole (obrázek 11) vybereme Vložit referenci v seznamu Typ nalevo. V seznamu Odkazovat pomocí vybereme Odkazy.
Obrázek 11: Dialogové okno Pole zobrazující ruční zadání názvu pole
Seznam Výběr vpravo zobrazuje pouze názvy referenčních polí pro otevřený dílčí dokument, takže tento seznam ignorujeme a zkontrolujeme seznam, který jsme vytvořili ručně v části „Příprava odkazů“ nad. Do pole Název vpravo dole zadáme název odkazu, který byl nastaven v dílčím dokumentu, na který se odkazuje. V našem příkladu je název odkazu počet slov.
Klepneme na Vložit, zadáme jakýkoliv text, který se má objevit mezi odkazem a číslem stránky (například „na stránce“), a poté vložíme další odkaz pomocí Číslo stránky (bez stylu) ze seznamu Vložit odkaz na. Křížové odkazy zobrazí chybu, jak je znázorněno na obrázku 12. Najedeme kurzorem myši na jedno z polí s jejich názvy.
Po vložení všech požadovaných křížových odkazů do dílčího dokumentu jej uložíme kliknutím na Zavřít a vrátíme se do okna hlavního dokumentu.
Obrázek 12: Zobrazení názvu pole
Obrázek 13: Zobrazení kódů polí
Vybereme Nástroje > Aktualizace > Odkazy v hlavní nabídce nebo klepneme na Aktualizace > Odkazy v okně Navigátor. Nyní se zobrazí všechny úpravy v hlavním dokumentu. V hlavním dokumentu přejdeme na stránku vnořeného dokumentu, na kterou jsme vložili pole křížového odkazu.
Obrázek 14: Viditelný obsah pole
Tato technika funguje také v případě, že otevřeme vnořený dokument přímo v kroku 2 (tj. nikoliv z hlavního dokumentu) a vložíme pole křížového odkazu.
Pole můžeme vložit do záhlaví nebo zápatí pomocí technik popsaných výše v této kapitole:
Při vložení čísla stránky, názvu dokumentu, autora, data a času vytvoření, aktuálního data a času či pole pro celkový počet stránek, musíme použít Vlastnosti dokumentu (viz stránka 1) nebo v nabídce vybrat Vložit > Pole > [položka].
Chceme-li vložit křížový odkaz na záložku, nadpis nebo jinou položku, použijeme nabídku Vložit > Křížový odkaz nebo Vložit > Pole > Další pole > Křížové odkazy.
Pokud bylo pro názvy kapitol použito pole Záhlaví 1, použijeme pole Dokument pro vložení aktuálního názvu kapitoly, aby se obsah záhlaví nebo zápatí měnil od jedné kapitoly ke druhé. Viz obrázek 15. (Writer nazývá názvy kapitol Text nadpisu.) Pokud je v záhlaví 1 použito číslování osnovy, zvolíme, zda mají být tato čísla uvedena v poli (Číslo a text nadpisu). Použijeme Vložit > Pole > Další pole > Dokument.
Chceme-li vložit křížové odkazy na jiné úrovně nadpisů, zadáme hodnotu úrovně do pole Na úroveň v pravém dolním rohu karty Dokument dialogového okna Pole (obrázek 15). To znamená, že Úroveň 1 = Nadpis 1, Úroveň 2 = Nadpis 2 atd.
Obrázek 15: Vložení aktuálního čísla nadpisu a obsahu do dokumentu
Poznámka
Pole křížového odkazu v záhlaví stránky přebírá první nadpis dané úrovně na stránce. Pole křížového odkazu v zápatí přebírá poslední nadpis dané úrovně na stránce.
Do zápatí můžeme přidat počet stránek; například Stránka 9 z 12. Napíšeme slovo Stránka a mezeru před polem Stránky. Za pole Stránka zadáme mezeru, slovo „z“ a mezeru. Pak vybereme Vložit > Pole > Počet stránek.
Uvádění čísla nadpisu spolu s číslem stránky:
Kurzor umístíme těsně před vložené pole Stránka. Na kartě Dokument dialogového okna Pole vybereme Kapitola ve sloupci Typ a Číslo kapitoly bez oddělovače ve sloupci Formát. Klepneme na Vložit.
Přejdeme do záhlaví nebo zápatí, kam jsme vložili toto pole a zadáme znak, který se má objevit mezi číslem nadpisu a číslem stránky; například pomlčku.
Obsah automaticky nepřevezme tato čísla nadpisů, takže je třeba provést změnu na kartě Záznamy v dialogovém okně Obsah, rejstřík nebo bibliografie, jak je popsáno v kapitole 15, Obsah, rejstříky, bibliografie.
Záložky lze použít pro odkazy na umístění a pro odkazy na text.
Text uzavřený záložkou lze upravovat v dialogovém okně Záložka (obrázek 16) i v samotném dokumentu. Při úpravě textu v dialogovém okně se text upravuje i v dokumentu. Pokud máme zapnuté sledování změn, změna se v dokumentu sleduje.
Chceme-li upravit text záložky pomocí dialogového okna Záložka:
V navigátoru otevřeme seznam Záložky, klikneme pravým tlačítkem myši na název záložky a v kontextové nabídce vybereme možnost Upravit. Otevře se dialogové okno Záložka s vybranou záložkou. V otevřeném dialogovém okně můžeme ze seznamu vybrat libovolnou záložku.
Po výběru požadované záložky klikneme na tlačítko Upravit text. Text vybrané záložky je zvýrazněn ve sloupci Text.
Klikneme na zvýrazněný text v dialogovém okně a upravíme jej. Po dokončení úprav klikneme na Zavřít.
Obrázek 16: Dialogové okno Záložka
Chceme-li upravit název záložky, klikneme na ni v Navigátoru pravým tlačítkem myši a v kontextové nabídce vybereme možnost Přejmenovat nebo záložku vybereme v dialogovém okně Záložka a klikneme na tlačítko Přejmenovat. Otevře se malé dialogové okno. Zadáme nový název nebo upravíme stávající a kliknutím na OK jej uložíme.
Chceme-li záložku v dokumentu vyhledat, klikneme na ni v Navigátoru pravým tlačítkem myši a v kontextové nabídce vybereme možnost Přejít na nebo ji vybereme v dialogovém okně Záložka a klikneme na tlačítko Přejít na. Kurzor skočí na místo záložky a záložka se zvýrazní.
Další vylepšení záložek se týkají vizualizace metadat, přístupnosti a viditelnosti umístění záložek v dokumentu. Podrobnosti o těchto funkcích najdete v poznámkách k vydání, https://wiki.documentfoundation.org/ReleaseNotes/7.5#Bookmarks.
Podmíněným obsahem je text a obrázky, které jsou zahrnuty nebo vyloučeny z dokumentu v závislosti na zadané podmínce.
Jednoduchým příkladem je připomínkový dopis k účtu po splatnosti. První a druhé připomínky mohou mít předmět „Upozornění na připomínku“, ale třetí připomínka může mít předmět „Závěrečné upozornění“ a jiný poslední odstavec.
Složitějším příkladem je softwarová příručka k výrobku, který je dodáván ve dvou verzích – Pro a Lite. Obě verze produktu mají mnoho společného, ale verze Pro obsahuje některé vlastnosti, které nejsou ve verzi Lite. Pokud používáme podmíněný obsah, můžeme udržovat jeden soubor obsahující informace pro obě verze a tisknout jej (nebo vytvořit online nápovědu) přizpůsobený pro každou verzi. Nemusíme udržovat dvě sady informací, které jsou stejné pro obě verze, takže nezapomeneme aktualizovat obě verze v případě, že se v dokumentu něco změní.
Tip
V některých případech lze stejného efektu dosáhnout skrytím znakového stylu nebo stylu odstavce; viz Kapitola 9, Práce se styly.
V tomto tématu je popsáno několik funkcí Writeru, které nám mohou pomoci při navrhování a údržbě podmíněného obsahu. Ve stejném dokumentu můžeme použít jednu nebo libovolnou kombinaci těchto vlastností.
Podmínky jsou to, čemu programátoři říkají logické výrazy. Pro každou podmínku musíme formulovat logický výraz, protože podmínka je vždy buď pravda (met) nebo lež (not met). Stejnou podmínku můžeme použít na mnoha místech v dokumentu pro různé typy podmíněného obsahu.
Aby podmíněný obsah fungoval, je třeba vybrat nebo definovat proměnnou a definovat logický výraz (podmínku) zahrnující vybranou proměnnou.
V podmínce lze použít následující proměnné:
Proměnné definované uživatelem
Předdefinované proměnné aplikace LibreOffice, které používají statistické hodnoty z vlastností dokumentu.
Uživatelské údaje
Obsah databázových polí – například z adresáře.
Interní proměnné (například číslo stránky nebo název kapitoly) nelze v podmínkách používat.
Podmínka porovnává zadanou neměnnou hodnotu s obsahem pole proměnné nebo databáze.
Chceme-li formulovat podmínku, použijeme stejné prvky, jako bychom tvořili vzorec: operátory, matematické a statistické funkce, formáty čísel, proměnné a konstanty. Možné operátory a mnoho příkladů použití jsou uvedeny v nápovědě. Můžeme definovat poměrně složité výrazy, ale ve většině případů postačí jednoduchá podmínka.
Chceme-li vytvořit proměnnou, můžeme použít volby nacházející se v kartách Informace o dokumentu, Proměnné a Databáze dialogového okna Pole.
„Používání vlastností dokumentu k uchovávání metadat a informací, které se mění“ na stránce 1 popisuje, jak nastavit vlastní vlastnost dokumentu. Některou z vlastností dokumentu můžeme použít jako proměnnou při tvorbě podmínky.
Nastavení proměnné nebo uživatelského pole:
Umístíme kurzor na místo, kam chceme vložit pole.
V dialogovém okně Pole vybereme kartu Proměnné (obrázek 17).
Obrázek 17: Definice proměnné pro použití s podmíněným obsahem
Vybereme Nastavit proměnnou v seznamu Typ a Text v seznamu Formát. Do pole zadáme název proměnné Název a hodnotu do pole Hodnota. V tomto příkladu je název proměnné ProLite (jako připomínka, že tato proměnná souvisí s oběma verzemi produktu) a hodnota je nastavena jako Lite, aby se pamatovalo, že „Pokud se jedná o verzi Lite, pak by tento text měl být skrytý.“
Vybereme Neviditelná, takže se pole v dokumentu nezobrazí. Klepneme na Vložit, poté klepneme na Zavřít. Na místě, kam jsme vložili pole, se zobrazí malá šedá značka.
Tip
Protože je šedá značka velmi malá, můžeme mít potíže s jejím opětovným nalezením, zvláště pokud máme v dokumentu i další pole. Můžeme během práce nechat proměnné pole viditelné a viditelnost změnit těsně před vytvořením finální kopie.
Kdykoli můžeme umístit bod vložení těsně před pole a zvolit Upravit > Pole nebo klepnout na pole pravým tlačítkem myši a v místní nabídce zvolit Pole. V dialogovém okně Upravit pole (obrázek 22) vybereme nebo zrušíme výběr Neviditelná.
Jestliže jsme zadefinovali proměnnou, můžeme ji použít v příkazu podmínky. Toto téma popisuje některé z možností.
Nejprve si připravíme podmíněný text, který nám vloží slova Skvělý součin Lite do verze Lite a Skvělý součin Pro do verze manuálu Pro. Toto pole bychom použili pokaždé, kdy bychom chtěli zmínit název produktu.
Umístíme kurzor na místo, kde se má jedna z těchto frází zobrazit. (Pokud chceme, můžeme jej později přesunout nebo smazat.)
Na kartě Funkce dialogového okna Pole vybereme Podmíněný text v seznamu Typ.
Jak je znázorněno na obrázku 18, zadáme ProLite EQ "Lite" v seznamu Stav, Skvělý produkt Lite v poli Potom a Skvělý produkt Pro v seznamu Jiný.
Poznámka
V těchto polích se rozlišují velká a malá písmena a kolem textové hodnoty, jako například Lite, je nutné napsat uvozovky.
Klepneme na Vložit, abychom vložili pole a klepneme na Zavřít. V textu bychom měli vidět Skvělý produkt Lite.
Obrázek 18: Vkládání podmíněného textu
Tip
Chceme-li toto pole vložit do našeho textu na mnoha místech (jako bychom to pravděpodobně udělali u názvu produktu), vytvoříme pro něj položku Automatického textu. Pokyny nalezneme v části „Pomocí automatického textu vložíte často používaná pole“ na straně 1 .
Můžeme použít skrytý text pro slova nebo krátké fráze, které popisují vlastnosti programu Great Product Pro, a které se nenacházejí ve verzi Lite. Stejné pole můžeme znovu použít na několika místech v dokumentu – například zkopírováním a vložením. Vytvoření skrytého textového pole:
Na kartě Funkce dialogového okna Pole vybereme Skrytý text v seznamu Typ (obrázek 19).
Obrázek 19: Vytvoření podmínky pro skrytý text
Zadáme ProLite EQ "Lite" do pole Podmínka a poté zadáme požadovaný text do pole Skrytý text. Nezapomeňme, že se jedná o text, který se skryje, pokud je podmínka pravdivá.
Klepneme na Vložit k vytvoření a vložení pole.
Chceme-li zobrazit veškerý skrytý text, abychom jej mohli upravovat, provedeme jeden z následujících úkonů:
Na stránce Nástroje > Možnosti > LibreOffice Writer > Zobrazit vybereme možnost Zobrazit pole: Skrytý text.
Dvakrát klepneme před proměnnou, kterou jsme použili k definování podmínky skrytí textu, a zadáme jinou hodnotu proměnné.
Podmíněný odstavec je skrytý, pokud je podmínka pravdivá. Skrytí odstavce:
Klepnutím do odstavce jej skryjete.
Na kartě Funkce (obrázek 20) v dialogovém okně Pole vybereme Skrytý odstavec v seznamu Typ.
V tomto příkladu zadáme ProLite EQ "Lite" do pole Stav.
Klepneme na Vložit k vytvoření a vložení pole.
Obrázek 20: Vytvoření podmínky pro skrytý odstavec
Chceme-li zobrazit všechny skryté odstavce, abychom je mohli upravovat, provedeme jeden z následujících úkonů:
Na panelu nabídek zvolíme Zobrazit > Pole skryté odstavce.
Na stránce Nástroje > Možnosti > LibreOffice Writer > Zobrazit vybereme možnost Zobrazit pole: Zobrazit skryté odstavce.
Dvakrát klepneme před proměnnou, kterou jsme použili k definování podmínky skrytí odstavce, a zadáme jinou hodnotu proměnné.
Podmíněná sekce je skrytá, pokud je podmínka pravdivá. Vytvoření podmíněné sekce:
Vybereme text, který chceme zahrnout do podmíněné sekce. Tento text můžeme upravit později, stejně jako jakýkoli jiný text.
Vybereme Vložit > Sekce. V dialogovém okně Vložit sekci (obrázek 21) přejdeme na kartu Sekce, poté vybereme Skrýt a zadáme podmínku do pole S podmínkou. Sekce můžeme také pojmenovat, což se důrazně doporučuje, abychom mohli danou sekci snadno najít.
Kliknutím na Vložit vložíme sekci do dokumentu.
Obrázek 21: Vytvoření sekce, která má být skryta, když je splněna zadaná podmínka
Zobrazení skryté sekce, abychom ji mohli upravit:
Zvolíme Formát > Sekce.
V Dialogovém okně Upravit sekci vybereme sekci ze seznamu.
Zrušíme volbu Skrýt a klepneme na OK. Nyní je možné upravit obsah sekce. Poté můžeme zvolit Formát > Sekce a vybereme Skrýt, abychom sekci skryli znovu.
Chceme-li, aby se skrytá sekce stala běžnou součástí dokumentu (tj. aby se odstranily značky sekce, nikoli však obsah sekce):
Zobrazíme skrytou část, jak je popsáno výše.
V Dialogovém okně Upravit sekci vybereme sekci ze seznamu.
Klepneme na Odstranit. Obsah sekce je nyní běžnou součástí dokumentu.
Chceme-li změnit hodnotu proměnné mezi Lite a Pro:
Vyhledáme pole proměnné, kterou jsme vytvořili v části „Vybereme nebo definujeme proměnnou“ na straně 1.
Jednou klikneme těsně před toto pole, pak klikneme pravým tlačítkem myši a v kontextové nabídce klikneme na Pole.
V dialogovém okně Upravit pole (obrázek 22) změníme hodnotu proměnné na Pro.
Pokud jsme nastavili pole na automatickou aktualizaci, změní se veškerý podmíněný a skrytý text, který používá tuto proměnnou jako podmínku.
Poznámka
Podmíněný text a skrytý text lze upravovat pouze v dialogovém okně Upravit pole.
Tip
Chceme-li zapnout automatické aktualizace polí, zvolíme Nástroje > Možnosti > LibreOffice Writer > Obecné a vybereme Pole pod Automaticky aktualizovat.
Obrázek 22: Změna hodnoty proměnné
Pole zástupný znak zobrazí výzvu k zadání objektu (textu, tabulky, rámce, obrázku nebo objektu).
Postup vložení pole zástupného znaku do dokumentu:
Na kartě Funkce dialogového okna Pole vybereme Zástupný znak ve sloupci Typ a vybereme o jaký zástupný znak se jedná (obrázek, text, tabulka) ve sloupci Formát.
Do pole Zástupný znak zadáme text, který se má v tomto poli zobrazit.
Do pole Odkaz zadáme text, který chceme zobrazit jako tip nápovědy, jestliže umístíme ukazatel myši na dané pole.
Obrázek 23 ukazuje výsledky vložení pole zástupného znaku pro obrázek.
Obrázek 23: Vložení pole zástupného znaku
Jelikož pole <logo> je Zástupný obrázek, po klepnutí na pole se v dokumentu otevře dialogové okno Vložit obrázek s výzvou k výběru obrázku. Pokud vybereme obrázek a klepneme na Otevřít, obrázek nahradí pole v dokumentu.
Podobně klepnutím na pole Zástupného znaku tabulky otevřeme dialogové okno Vložit tabulku, klepnutím na pole Zástupného znaku rámce otevřeme dialogové okno Rámec a klepnutím na pole Zástupného znaku objektu otevřeme dialogové okno Vložit objekt OLE. Pole Zástupné znaky textů se liší: jednoduše na něj klepneme a do pole napíšeme vlastní text Zástupný znak, který nahrazuje dané pole.
Další použití polí, včetně databázových polí, formulářových polí a ovládacích prvků obsahu, jsou popsána v různých kapitolách této knihy.
LibreOffice poskytuje i mnoho jiných polí, které nám mohou připadat užitečné, ale jsou příliš specializované na to, aby se jimi tato kniha zabývala. Podrobnosti, pokyny a příklady najdeme v systému nápovědy.
Klasifikace a zabezpečení dokumentů jsou důležité pro podniky a vlády. V případě výměny citlivých informací mezi uživateli a organizacemi se strany dohodnou, jak budou tyto informace identifikovány a jak s nimi bude nakládáno. LibreOffice poskytuje standardizované prostředky pro identifikaci a ochranu citlivých informací pomocí sady standardních polí pro uložení citlivých informací.
LibreOffice implementoval otevřené standardy vytvořené TSCP (Transglobal Secure Collaboration Participation, Inc.). Obsahuje tři kategorie BAF (Business Authentication Framework): duševní vlastnictví, národní bezpečnost a kontrola exportu. Každá kategorie má čtyři úrovně BAILS (Schéma identifikace a označení obchodního oprávnění, anglicky Business Authorization Identification and Labeling Scheme): Neobchodní, Obecné podnikání, Důvěrné a Pouze interní.
Chceme-li povolit klasifikaci dokumentů, otevřeme nástrojovou lištu TSCP (Zobrazit > Nástrojové lišty > Klasifikace TSCP). Tato nástrojová lišta obsahuje seznamy, které pomohou při výběru zabezpečení dokumentu. LibreOffice poté přidá vlastní pole do vlastností dokumentu (karta Soubor > Vlastnosti Vlastní vlastnosti), kde se uchovává klasifikační politika v metadatech dokumentu.
Aby se zabránilo narušení bezpečnostní politiky, nelze obsah s vyšší úrovní utajení vložit do dokumentů s nižší úrovní utajení.