Příručka aplikace Writer 24.2
Kapitola 20,
Nastavení programu Writer
Tento dokument je chráněn autorskými právy © 2024 týmem pro dokumentaci LibreOffice. Přispěvatelé jsou uvedeni níže. Tento dokument může být šířen a/nebo upravován za podmínek buď GNU General Public License (https://www.gnu.org/licenses/gpl.html), verze 3 nebo novější, nebo Creative Commons Attribution License (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/), verze 4.0 nebo novější. Všechny ochranné známky uvedené v této příručce patří jejich vlastníkům.
Pro toto vydání
|
Jean Hollis Weber |
|
|
Pro předchozí vydání
|
Jean Hollis Weber |
Bruce Byfield |
Gillian Polack |
|
Cathy Crumbley |
John A. Smith |
Ron Faile Jr. |
|
John M. Długosz |
Barbara Duprey |
Rafael Atias |
|
Kees Kriek |
|
|
Jakékoli připomínky nebo návrhy k tomuto dokumentu prosím směřujte do fóra dokumentačního týmu na adrese https://community.documentfoundation.org/c/documentation/loguides/ (registrace je nutná) nebo pošlete e-mail na adresu: loguides@community.documentfoundation.org.
Poznámka
Všechno, co zašleme do konference, včetně e-mailové adresy a dalších osobních údajů, je umístěno ve veřejném archivu a obsah nelze smazat. E-maily zaslané do fóra jsou moderovány.
Vydáno Únor 2024. Založeno na LibreOffice 24.2 Community.
Jiné verze LibreOffice se mohou lišit vzhledem a funkčností.
Některé klávesové zkratky a položky nabídek jsou v systému macOS jiné než v systémech Windows a Linux. V následující tabulce jsou uvedeny některé běžné záměny používané v tomto dokumentu. Podrobný seznam nalezneme v nápovědě k LibreOffice.
|
Windows nebo Linux |
Ekvivalent pro macOS |
Akce |
|
Nástroje > Možnosti |
LibreOffice > Předvolby |
Otevřou se možnosti nastavení. |
|
Klepnutí pravým tlačítkem |
Control + klepnutí, nebo klepnutí pravým tlačítkem v závislosti na nastavení počítače |
Otevře se místní nabídka. |
|
Ctrl (Control) |
⌘ (Command) |
Používá se také s dalšími klávesami. |
|
Alt |
⌥ (volitelně) nebo Alt |
Používá se také s dalšími klávesami. |
|
F11 |
⌘ + T |
Otevře kartu Styly v Postranní liště |
V této kapitole jsou stručně popsány některé možnosti nastavení, které se nacházejí pod volbou Nástroje > Možnosti (LibreOffice > Předvolby v systému MacOS) v hlavní nabídce aplikace Writer. Další možnosti a podrobnější informace o zde uvedených možnostech jsou uvedeny v nápovědě a v příručce Začínáme s LibreOffice. Některé z nejdůležitějších možností jsou popsány v jiných kapitolách této knihy, v kontextu úkolů, kde jsou nejvíce použitelné.
Tato kapitola také stručně popisuje některé běžné úpravy nabídek, nástrojových lišt a klávesových zkratek, včetně přidávání nových nabídek a nástrojových lišt a přiřazování maker událostem. Další úpravy usnadňují rozšíření, která lze nainstalovat z webu LibreOffice nebo od jiných poskytovatelů.
Tip
Mnoho možností je určeno pro pokročilé uživatele a programátory. Pokud nerozumíme tomu, co daná možnost dělá, je obvykle lepší ponechat výchozí nastavení, pokud pokyny v této knize nedoporučují nastavení změnit.
Poznámka
Upravené nastavení nabídek a lišt můžeme uložit do šablony. Provedeme to tak, že změnu nejdříve uložíme do dokumentu, který pak uložíme jako šablonu. Tento postup je popsán v kapitole 10, Používáme šablony. Pokud pracujeme na více projektech, můžeme mít pro každý projekt jiné nabídky a nástrojové lišty.
Toto téma se zabývá některými nastaveními, která platí pro všechny součásti LibreOffice (Writer, Calc, Impress, Draw, Math a Base) a která jsou důležitá zejména při používání Writeru.
Přejdeme do Nástroje > Možnosti (LibreOffice > Předvolby na macOS) a a klepneme na značku (+ nebo trojúhelník) na levé straně vedle LibreOffice. Zobrazí se seznam stránek. Výběrem položky v seznamu zobrazíme příslušnou stránku na pravé straně dialogového okna.
Tipy
V levé horní části dialogového okna Možnosti je pole Hledat, které pomáhá najít stránku, na níž se daná možnost nachází.
Tlačítko Obnovit, které se nachází v pravé dolní části dialogového okna Možnosti, obnoví hodnoty na stránce na výchozí hodnoty zobrazené při otevření dialogového okna.
Pokud používáme LibreOffice v jiném jazyce než v češtině, může být označení některých polí jiné, než je na ilustracích v této kapitole.
Protože Writer může jméno nebo iniciály uložené na stránce LibreOffice – Údaje uživatele použít pro několik věcí, včetně vlastností dokumentu (informace „vytvořil“ a „naposledy upravil“), jména autora komentářů a změn a adresy odesílatele v e-mailu, ujistíme se, že jsou zde uvedeny správné informace.
Vyplníme formulář nebo doplníme či odstraníme stávající údaje. Pokud nechceme, aby byly uživatelské údaje součástí vlastností dokumentu, zrušíme výběr možnosti Použít údaje pro vlastnosti souboru.
Tip
Chceme-li, aby se dokumenty otevíraly na stránce, na které se nachází kurzor při jejich uložení, zaškrtneme na této dialogové stránce možnost Použít data pro vlastnosti dokumentu, přejdeme u každého dokumentu do nabídky Soubor > Vlastnosti a na kartě Obecné vybereme možnost Použít uživatelská data. Pokud nejsou vybrána obě tato nastavení, dokument se otevře na první stránce.
Případně můžeme na stránce Načítání/ukládání - Obecné (viz strana 1) vybrat možnost Načíst pozici pozici kurzoru i pro dokumenty uložené jiným uživatelem.
V sekci Kryptografie můžeme nastavit preferovaný veřejný klíč pro šifrování OpenPGP a digitální podpis. Tyto preferované klíče budou předvoleny v dialogovém okně pro výběr klíče při podepisování nebo šifrování dokumentu (viz kapitola 7, Tisk a publikování).
Obrázek 1: Stránka Uživatelské údaje
Možnosti na stránce LibreOffice – Zobrazení ovlivňují, jak okno dokumentu vypadá a jak se chová. Nastavíme je podle svých osobních preferencí. Podrobnosti nalezneme v nápovědě nebo v příručce Začínáme s LibreOffice.
Na stránce LibreOffice – Tisk nastavujeme možnosti tak, aby vyhovovaly výchozí tiskárně a obvyklým požadavkům na tisk.
V části Upozornění na pravé straně stránky vybereme, zda chceme být upozorněni, pokud velikost nebo orientace papíru zadaná v dokumentu neodpovídá velikosti nebo orientaci papíru dostupné pro naši tiskárnu. Zapnutí těchto upozornění může být docela užitečné, zejména při práci s dokumenty vytvořenými lidmi v jiných zemích, kde se standardní velikost papíru liší od naší.
Obrázek 2: Výběr obecných možností tisku pro všechny součásti
Tip
Pokud jsou výtisky nesprávně umístěny na stránce nebo jsou nahoře, dole či po stranách useknuté nebo tiskárna odmítá tisknout, je pravděpodobnou příčinou nekompatibilita velikosti stránky.
Na stránce LibreOffice – Cesty můžeme změnit umístění souborů spojených s LibreOffice nebo používaných v LibreOffice dle našich potřeb. Můžeme například chtít ukládat dokumenty ve výchozím nastavení jinam než do složky Moje dokumenty nebo ukládat šablony projektů do složek, které nejsou v dodaných cestách k šablonám. Můžeme definovat více cest. Další informace nalezneme v příručce Začínáme s LibreOffice.
Pokud dokument obsahuje písma, která nejsou v našem systému, LibreOffice nahradí písma, která nenalezl. Chceme-li zadat jiná písma než ta, která vybere program, použijeme k zadání náhradních písem stránku LibreOffice – Písma.
Tip
Písma Liberation (Serif, Sans a Mono) jsou často dobrou volbou jako náhrada za Times, Arial a Courier.
Poznámka
Zde provedené volby nemají vliv na výchozí písma v dokumentech. Chceme-li je provést, viz „Základní možnosti písem“ na straně 1. Chceme-li změnit více než jen základní písma, vytvoříme novou výchozí šablonu pro dokumenty Writeru; viz kapitola 10, Práce se šablonami.
Pomocí stránky LibreOffice – Zabezpečení vybereme možnosti zabezpečení pro ukládání dokumentů a otevírání dokumentů obsahujících makra.
Možnosti zabezpečení a upozorňování
Klepneme na tlačítko Možnosti pro otevření samostatného dialogového okna s několika možnostmi, včetně:
Odstranit při ukládání osobní informace
Pro otevření hypertextových odkazů vyžadovat Ctrl-kliknutí
Psaní, úpravy a (zejména) rozvržení stránky jsou často snazší, když jsou viditelné okraje stránky (hranice textu), hranice tabulek a oddílů, čáry mřížky a další prvky. Kromě toho můžeme použít barvy, které se liší od výchozích nastavení LibreOffice.
Na stránce LibreOffice – Barvy aplikace (obrázek 3) můžeme určit, které prvky uživatelského rozhraní budou viditelné a jaké barvy se pro jejich zobrazení použijí.
Chceme-li zobrazit nebo skrýt prvky, například ohraničení textu, zaškrtneme nebo zrušíme zaškrtnutí políček ve sloupci vlevo od názvů prvků.
Chceme-li změnit výchozí barvu pro konkrétní prvek, otevřeme příslušnou rozbalovací nabídku ve sloupci Nastavení barev daného prvku a vybereme barvu ze seznamu.
Pokud chceme uložit naše barevné schéma, klepneme na Uložit, napíšeme jméno v dialogovém okně Uložit schéma, které se otevře, a klepneme na OK.
Obrázek 3: Zobrazení nebo skrytí hranic textu, objektu a tabulky
Poznámka
Chceme-li změnit nastavení barev použitých v režimu Sledování změn, přejdeme na Nástroje > Možnosti > LibreOffice Writer > Změny.
Opět otevřeme okno Možnosti (z nabídky Nástroje > Možnosti) a rozbalíme sekci Načítání/ukládání.
Většinu voleb na stránce Načíst/uložit – Obecné (obrázek 4) znají uživatelé jiných kancelářských balíků. Níže jsou proto popsány pouze některé položky.
Obrázek 4: Výběr možností načítání a ukládání
S dokumentem načíst nastavení specifická pro uživatele
Nastavení v Soubor > Tisk > Možnosti.
Možnosti rozestupů u odstavců před textovými tabulkami.
Informace o automatické aktualizaci odkazů, funkcí pole a grafů.
Nastavení pro práci s asijskými typy písma.
Nastavení všech zdrojů dat propojených s dokumentem.
S dokumentem načíst nastavení tiskárny
Načíst pozici kurzoru s dokumentem i pro dokumenty uložené jiným uživatelem
Informace pro automatické obnovení uložit každých: __ minut
Před uložením upravit vlastnosti dokumentu
Vždy vytvořit záložní kopii
URL ukládat relativně k systému souborů / k Internetu
Výchozí formát souborů a nastavení ODF
Na stránce Vlastnosti VBA vybereme, zda chceme zachovat makra v dokumentech Microsoft Office otevřených v LibreOffice. Podrobnosti nalezneme v příručce Začínáme s LibreOffice.
Na stránce Načíst/uložit – Microsoft Office vybereme, co se má provést při importu a exportu objektů Microsoft Office OLE (propojených nebo vložených objektů nebo dokumentů, jako jsou rovnice nebo tabulky): převést je na odpovídající objekt LibreOffice OLE nebo je z něj načíst a uložit v původním formátu. Podrobnosti nalezneme v příručce Začínáme s LibreOffice.
Nastavení na stránce Načítání/ukládání - HTML kompatibilita ovlivňuje, jak jsou do LibreOffice importovány a z LibreOffice exportovány HTML stránky. Další informace nalezneme v nápovědě a v příručce Začínáme s LibreOffice.
Nastavení zvolená v části LibreOffice Writer v dialogovém okně Možnosti určují, jak budou dokumenty Writer vypadat a chovat se v průběhu práce. Pokud dialogové okno Možnosti ještě není otevřené, zvolíme z nabídky Nástroje > Možnosti. Rozbalíme sekci LibreOffice Writer klepnutím na značku (+ nebo trojúhelník), umístěnou vedle názvu sekce v levé části dialogového okna.
Volby na stránce LibreOffice Writer – Obecné (obrázek 5) ovlivňují aktualizaci odkazů a polí, jednotky používané pro pravítka a další měření a výchozí pozice zarážek tabulátoru.
Obrázek 5: Výběr obecných možností pro Writer
Automaticky aktualizovat [pole a grafy]
Aktualizovat odkazy při načítání
Nastavení
Měrná jednotka
Kroky tabulátoru
Tip
Abychom se vyhnuli nechtěným změnám, nespoléháme se na výchozí nastavení tabulátorů. Místo toho definujeme tabulátory ve stylech odstavců nebo jednotlivých odstavců (viz kapitola 4, Formátování textu).
Počet slov
Další oddělovače
Zobrazit standardizovaný počet stránek
Výchozí hodnoty pro prohlížení dokumentů aplikace Writer lze nastavit pomocí dvou stránek v okně Možnosti: Zobrazit (popsáno zde) a Pomůcky pro formátování (popsáno na stránce 1). Zobrazení je dobrá stránka, kterou můžeme zkontrolovat, pokud například nevidíme grafiku na obrazovce.
Vodítka – Vodítka při přesouvání
Zobrazovat pole
Skrytý text
Skryté odstavce
Zobrazit sledované změny
Sledované odstraněné položky na okraji
Tipy pro sledované změny
Skrývání osnovy
Zobrazit tlačítka skrývání osnovy
Zahrnout úrovně
Ostatní možnosti by měly být zřejmé. Pokud ne, podíváme se do nápovědy.
Obrázek 6: Výběr výchozích možností zobrazení pro Writer
Na stránce LibreOffice Writer – Pomůcky pro formátování (obrázek 7) vybereme požadované možnosti.
Obrázek 7: Výběr výchozích možností Pomůcek pro formátování
Pomocník s rozvržením – Zarovnání účaří matematiky
Zobrazovat formátování
Zamknuté oblasti – Povolit kurzor
Přímý kurzor
Poznámka
Funkce přímého kurzoru může vést k mnoha formátovacím podivnostem a není kompatibilní s důsledným používáním stylů.
Obrázek – Ukotvení
Zaškrtnutím pole Přichytit k mřížce Writer automaticky přesouvá objekt na nejbližší mřížku. To může být velmi užitečné, když se pokoušíme zarovnat několik objektů vůči sobě, například obrázky nebo tabulky.
Na stránce LibreOffice Writer – Mřížka (obrázek 8) vybereme, zda chceme tuto funkci povolit a jaké intervaly mřížky chceme použít. Pokud jsou intervaly mřížky (dílčí dělení) příliš velké, nemusíme mít dostatečnou kontrolu nad umístěním objektů.
Obrázek 8: Výběr možností mřížky pro Writer
Na stránce LibreOffice Writer – Základní písma (západní) (obrázek 9) vybereme písma a velikosti písma pro Výchozí styl odstavce, nadpisy, seznamy, nadpisy a indexy. Tyto volby se použijí pro nové dokumenty, pokud v samotném dokumentu nebo v šabloně nového dokumentu nejsou vybrána jiná nastavení.
Chceme-li obnovit výchozí hodnoty při instalaci LibreOffice, klikneme na tlačítko Výchozí.
Pokud jsou v Jazycích aktivovány asijské a/nebo CTL, jsou k dispozici další stránky pro jejich volby písma.
Obrázek 9: Výběr základních (výchozích) písem
Na stránce LibreOffice Writer – Tisk zvolíme, které položky se budou ve výchozím nastavení tisknout s dokumentem Writer. Tyto možnosti doplňují obecné možnosti pro všechny komponenty LibreOffice na stránce LibreOffice – Tisk (viz strana 1). Chceme-li při tisku konkrétního dokumentu zrušit některé z těchto výchozích nastavení, zvolíme Soubor > Tisk a poté použijeme možnosti na různých stránkách dialogového okna Tisk.
Obrázek 10: Výběr výchozích možností tisku pro Writer
Několik rad:
Chceme-li při práci s návrhy ušetřit inkoust nebo toner, zrušíme výběr některých položek v části Obsah.
Možnost Text tisknout černě způsobí, že se barevný text (ale ne obrázek) vytiskne jako černý na barevné tiskárně; na černobílé tiskárně tato možnost způsobí, že se barevný text vytiskne jako plná černá místo šedých odstínů.
Pro srovnání, možnost Převést barvy na odstíny šedi na stránce Možnosti – LibreOffice – Tisk (obrázek 2) vytiskne veškerý text a obrázky v odstínech šedi na barevných tiskárnách. (Na černobílých tiskárnách se barva v obrázcích obvykle vytiskne v odstínech šedi.)
Na stránce LibreOffice Writer – Tabulka (obrázek 11) určíme výchozí chování tabulek. Další informace nalezneme v nápovědě nebo v kapitole 13, Tabulky.
Obrázek 11: Výběr výchozích možností tabulky
Několik rad:
Pokud bude většina našich tabulek vyžadovat ohraničení nebo záhlaví, můžeme tyto možnosti vybrat. Pokud se většina našich tabulek používá pro rozvržení stránek, zrušíme výběr Ohraničení a Záhlaví.
Vybereme Nedělit, aby se zabránilo rozdělení tabulek mezi stránky.
Rozpoznání čísel může být velmi užitečné, pokud většina našich tabulek obsahuje číselná data. Writer rozpozná například datumy nebo měnu a odpovídajícím způsobem zadaná čísla zformátuje. Pokud však chceme, aby čísla zůstala jako běžný text, můžeme tuto funkci raději zrušit.
Sekce Obsluha klávesnice určuje vzdálenosti, ve kterých se buňky pohybují, když používáme klávesové zkratky k jejich přesunutí, a velikost řádků a sloupců vložených pomocí klávesových zkratek. Další informace najdeme v Nápovědě.
Sekce Chování řádků/sloupců určuje účinek změny řádků nebo sloupců na sousední řádky nebo sloupce a celou tabulku. Pro plné porozumění těmto možnostem je vhodné si je vyzkoušet.
Při přípravě na sledování změn v dokumentech Writeru (popsané v kapitole 3, Práce s textem: Pokročilé) použijeme stránku LibreOffice Writer – Změny (obrázek 12), kde můžeme zvolit způsob označování změn textu a formátování. Pruhy změn ukazují, kde byla na řádku textu provedena změna, a jsou formátovány v části Změny řádek.
Viz také Sledovaná mazání na okraji pod "Možnosti zobrazení" na stránce 1.
Obrázek 12: Výběr možností pro porovnávání dokumentů
Možnosti na stránce LibreOffice Writer – Porovnání určují úroveň podrobností používanou funkcí Porovnat dokument (kterou aktivujeme z nabídky Upravit > Sledovat změny > Porovnat dokument), popsanou v kapitole 3, Práce s textem: Pokročilé.
Vybereme, zda chceme porovnávat slovo po slově, znak po znaku nebo pomocí algoritmu (Automaticky, což je výchozí nastavení). Při volbě Podle slov nebo Podle znak se aktivují volby náhodných čísel; volitelně zadáme minimální počet znaků, které se mají porovnávat (Ignorovat fragmenty s délkou _).
Obrázek 13: Výběr možností pro porovnávání dokumentů
Nastavení na stránce LibreOffice Writer – Kompatibilita (obrázek 14) se používají především při importu dokumentů z aplikace Microsoft Word. Pokud si nejsme jisti účinkem těchto nastavení, ponecháme je ve výchozím nastavení, které poskytuje LibreOffice, nebo je vyzkoušíme v ukázkovém dokumentu. Informace o nastaveních, která níže nejsou popsána, najdeme v Nápovědě. Všechna vybraná nastavení se použijí pouze pro aktuální dokument, pokud nevybereme tlačítko Použít jako výchozí v dolní části (na obrázku není zobrazeno).
Obrázek 14: Výběr možností kompatibility
Přidat mezi odstavce a tabulky mezeru
Přidat odstavcům a tabulkám na začátku stránek horní mezeru
Přidat posledním odstavcům a tabulkám v buňkách spodní mezeru
LibreOffice může automaticky vložit popisky pro tabulky, obrázky, rámce a objekty OLE do dokumentu Writeru. Použití této funkce definujeme na stránce LibreOffice Writer – Automatické popisky. Vybereme objekt, který chceme automaticky opatřit titulkem (tabulka LibreOffice Writer na obrázku 15). Jakmile je položka označena, určíme vlastnosti popisku.
Pro popisky jsou k dispozici tyto kategorie: Ilustrace, Tabulka, Text, Kresba a Obrázek. Chceme-li pro popisek použít jiný název (například Foto), zadáme jej do pole Kategorie.
Poznámka
V řadě případů nechceme přidávat popisky pro každou tabulku, například pokud používáme tabulky pro rozvržení i pro tabulky dat. K jednotlivým tabulkám, grafice nebo jiným objektům můžeme kdykoli přidat popisky (klepneme pravým tlačítkem myši > Vložit popisek).
Informace o číslovaní popisků po kapitolách, znakových stylů, stylů rámců a dalších položek na stránce Automatické popisky je uvedena v dalších kapitolách této knihy.
Obrázek 15: Nastavení automatických popisků
Writer může použít zdroj dat, například adresář, k vložení osobních, adresních a dalších informací do formulářových dopisů. Tyto dokumenty lze vytisknout k odeslání poštou nebo je poslat e-mailem pomocí programu Writer. Podrobnosti najdeme v kapitole 14, Hromadná korespondence.
Postup pro nastavení informací o uživateli a serveru pro zasílání hromadných dopisů e-mailem najdeme na stránce LibreOffice Writer – Hromadné rozesílání e-mailů. Pokud si nejsme jisti, jaké informace do některého z polí zadat, obrátíme se na svůj e-mailový program nebo poskytovatele internetových služeb.
Pro získání požadovaných jazykových nastavení:
Nainstalujeme požadované slovníky.
Změna některých nastavení jazyka a místního prostředí.
Vybereme možnosti kontroly pravopisu a gramatiky.
Povolení jazykového nástroje.
LibreOffice s programem automaticky nainstaluje mnoho jazykových modulů. Jazykový modul může obsahovat až tři dílčí moduly: slovník pravopisu, slovník dělení slov a slovník synonym. V aplikaci Writer se obvykle označují jako „slovníky“.
Chceme-li přidat další slovníky, ujistíme se, že jsme připojeni k internetu, a poté na liště nabídek vybereme Nástroje > Jazyk > Další slovníky online. LibreOffice otevře ve výchozím webovém prohlížeči stránku s odkazy na další slovníky, které můžeme nainstalovat. Podle pokynů vybereme a nainstalujeme požadované aplikace.
Chceme-li změnit některé podrobnosti nastavení jazyka a místních jazyků, které LibreOffice používá pro všechny dokumenty nebo pro konkrétní dokumenty, přejdeme do dialogového okna Možnosti, klepneme na rozšiřující symbol (znaménko + nebo trojúhelník) u položky Jazyky a místní jazyky, a vybereme možnost Obecné. Na pravé straně stránky Jazyky a místa – Obecné (obrázek 16) změníme nastavení podle potřeby. Podrobnosti o všech těchto možnostech najdeme v Nápovědě.
Obrázek 16: Výběr jazykových možností
V uvedeném příkladu je uživatelské rozhraní nastaveno na angličtinu (USA), ale pro Národní prostředí byla zvolena angličtina (Austrálie), která ovlivňuje nastavení číslování, měny a měrných jednotek.
Chceme-li použít jazykové nastavení pouze pro aktuální dokument, místo aby bylo výchozí pro všechny nové dokumenty, vybereme možnost Pouze pro současný dokument.
Změna systémového jazykového vstupu normálně ovlivní text následně zadaný do dokumentu. Chceme-li tomu zabránit, vybereme možnost Ignorovat vstupní jazyk systému; nový text se pak bude nadále řídit jazykem dokumentu nebo odstavce, nikoli systémovým jazykem.
V případě potřeby vybereme možnosti povolující podporu asijských jazyků (čínština, japonština, korejština) a podporu jazyků CTL (komplexní rozvržení textu), jako je hindština, thajština, hebrejština a arabština. Pokud zvolíme kteroukoli z těchto možností, při příštím otevření dialogového okna Možnosti se v části Jazyková nastavení zobrazí některé další stránky. Tyto stránky zde nejsou diskutovány.
Chceme-li změnit možnosti kontroly pravopisu a gramatiky, použijeme stránku Jazyková nastavení – Pomůcky pro psaní (obrázek 17).
Několik rad:
Chceme-li v dokumentu zrušit nastavení Kontrola pravopisu při psaní, zvolíme Nástroje > Automatická kontrola pravopisu na nástrojové liště nebo klepneme na ikonu Přepnout automatickou kontrolu pravopisu na Standardní nástrojové liště, je-li viditelná.
Chceme-li při psaní kontrolovat gramatiku, zapneme také funkci Kontrolovat pravopis během psaní.
Při použití slovníku, který obsahuje slova psaná velkými písmeny a slova s čísly, vybereme Kontrolovat slova napsaná velkými písmeny a Kontrolovat slova s číslicemi.
Chceme-li při kontrole pravopisu zkontrolovat text v záhlaví, zápatí, rámečcích a tabulkách, vybereme možnost Kontrolovat speciální oblasti.
Obrázek 17: Výběr jazyků, slovníků a možností kontroly pravopisu
Zde můžeme rovněž vybrat, které z uživatelem definovaných (vlastních) slovníků jsou aktivní, přidat nový vlastní slovník, upravit slovníky a odstranit vlastní slovníky. Slovníky nainstalované v systému nelze odstranit. Podrobnosti o používání sekcí Dostupné jazykové moduly a Uživatelem definované slovníky nalezneme v nápovědě.
Tip
Při kontrole pravopisu se do standardního slovníku standardně přidávají slova označená „Přidat do slovníku“. Slova označená jako „Ignorovat vše“ jsou přidána do slovníku Seznam ignorovaných slov. Bližší informace najdeme v kapitole 2, Základy práce s textem.
Můžeme přidávat různé vlastní (uživatelem definované) slovníky, včetně slovníku výjimek (slova, kterým je třeba se vyhnout a která budou označena jako nesprávná) nebo slovníků specifických pro projekt (slova, která nebudou označena jako nesprávná). Poté můžeme vybrat, které z těchto vlastních slovníků chceme použít (kromě standardního slovníku) při nastavování dokumentu.
Další informace nalezneme v nápovědě v části Pomůcky pro psaní.
Language Tool je vícejazyčný nástroj pro kontrolu gramatiky, stylu a pravopisu, který poskytuje https://languagetool.org/. Jeho použití není v této příručce popsáno; podrobnosti nalezneme na webových stránkách.
Pokud máme klíč API pro LanguageTool, můžeme nástroj aktivovat výběrem Povolit LanguageTool v Jazyková nastavení > Server LanguageTool a zadáním požadovaných informací (základní adresa URL, uživatelské jméno a klíč API).
LibreOffice může kontrolovat věty v mnoha jazycích. Tyto kontroly jsou ve výchozím nastavení povoleny, pokud je jazyk výchozím jazykem počítače, a další lze přidat pomocí dialogového okna Rozšíření (viz strana 1). Soubor pravidel pro kontrolu vět závisí na jazyce.
Na stránce Jazyková nastavení > Kontrola anglických vět (která se nyní nachází na konci seznamu stránek možností, nikoli v části Jazyková nastavení) můžeme zvolit, které položky se budou kontrolovat, hlásit nám nebo automaticky převádět. Tato nabídka se nachází také v rozšíření Anglické slovníky, které je ve výchozím nastavení nainstalováno v LibreOffice (vybereme Nástroje > Rozšíření, vybereme Anglické pravopisné slovníky a klepnutím na tlačítko Možnosti zobrazíme nabídku). Vybereme, které z volitelných funkcí chceme zaškrtnout (viz kapitola 2, Práce s textem: základy).
Aby se vybrané možnosti kontroly gramatiky aktivovaly, je třeba buď restartovat LibreOffice nebo znovu načíst aktuální dokument.
Na panelu nabídek můžeme přidávat nabídky a měnit jejich uspořádání, přidávat do nabídek příkazy a provádět další změny. Podobně můžeme upravovat i místní nabídky (ty, které otevřeme pravým tlačítkem myši).
Chceme-li přizpůsobit nabídky, zvolíme Nástroje > Přizpůsobit. V dialogovém okně Přizpůsobit přejdeme na kartu Nabídky (obrázek 18) nebo na kartu Místní nabídky.
Obrázek 18: Karta Nabídky v dialogovém okně Přizpůsobení
V rozevíracím seznamu Oblast platnosti v pravé horní části dialogového okna Přizpůsobit zvolíme, jestli chceme tento změněný panel nástrojů uložit pro Writer nebo pro vybraný dokument.
V rozevíracím seznamu Cíl vybereme nabídku, kterou chceme přizpůsobit. V tomto seznamu se nacházejí všechny položky hlavní nabídky i jejich podpoložky. Příkazy ve vybrané nabídce jsou dostupné v seznamu Přiřazené příkazy.
Příkaz přidáme do vybrané nabídky klepnutím na příkaz v seznamu Dostupné příkazy a poté klepneme na velkou šipku doprava. Chceme-li vyhledávání zúžit, použijeme pole Hledat vlevo nahoře nebo vybereme Kategorie v rozevíracím seznamu. Pomocí šipek nahoru a dolů na pravé straně přesuneme příkaz na požadované místo v seznamu.
Chceme-li odstranit příkaz z vybrané nabídky, klepneme na něj v seznamu Přiřazené příkazy a poté klepneme na velkou šipku doleva.
Chceme-li vložit oddělovač nebo podnabídku, vybereme položku, za kterou se má vkládaný oddělovač nebo podnabídka objevit, a použijeme příkazy Vložit z rozevíracího seznamu.
Obrázek 19: Vložení rozevíracího seznamu
Chceme-li přejmenovat položku nástrojové lišty, vybereme ji v seznamu Přiřazené příkazy a v rozevíracím seznamu Změnit vybereme možnost Přejmenovat.
Obrázek 20: Rozevírací seznam Změnit
Po dokončení změn je uložíme klepnutím na tlačítko OK.
Může se nám hodit nabídka “Oblíbené” nebo nástroje ke shromažďování nabídek pro konkrétní projekt.
Vytvoření nové nabídky:
V dialogovém okně Přizpůsobit na kartě Nabídky klepneme na symbol vedle pole Cíl a v rozevíracím seznamu zvolíme Přidat (obrázek 21). Tím otevřeme dialogové okno Nová nabídka (obrázek 22).
Obrázek 21: Umístění příkazu pro přidání nové nabídky
Do pole Název nabídky zadáme název nové nabídky.
Šipkami nahoru a dolů nabídku přesuneme na požadovanou pozici.
Klepnutím na tlačítko OK uložíme nastavení a vrátíme se do dialogového okna Přizpůsobit.
Nová nabídka se objeví v okně Přizpůsobit v seznamu nabídek. Po uložení přizpůsobení se zobrazí v hlavní nabídce.
Poté, co byla vytvořena nová nabídka, lze do ní přidat příkazy, což bylo vysvětleno výše při úpravách nabídek.
Obrázek 22: Přidání nové nabídky
Nástrojové lišty můžeme přizpůsobit několika způsoby. Můžeme vybrat, které ikony budou viditelné, můžeme zamknout polohu ukotvené nástrojové lišty (jak je popsáno v kapitole 1, Úvod do programu Writer), můžeme nástrojovou lištu upravit přidáním ikon (příkazů) nebo jejich odstraněním. Také si můžeme vytvořit vlastní nástrojové lišty.
Nástrojové lišty můžeme vytvářet a měnit podobnými postupy jako v případě nabídek.
V hlavní nabídce zvolíme Nástroje > Přizpůsobit.
Na kartě Nástrojové lišty dialogového okna Přizpůsobit (obrázek 23) v rozevíracím seznamu Cíl vpravo nahoře vybereme, zda chceme tuto změněnou nástrojovou uložit pro Writer nebo pro vybraný dokument.
V rozevíracím seznamu Cíl vybereme nástrojovou lištu, kterou chceme upravit. Současný obsah nástrojové lišty je zobrazen v seznamu Přiřazené příkazy.
Vybereme příkaz ze seznamu Dostupné příkazy (umístěn vlevo). Chceme-li zúžit vyhledávání, použijeme pole Hledat vlevo nahoře nebo vybereme kategorii v rozevíracím seznamu hned pod ním.
Klepnutím na velkou šipku doprava přidáme vybraný příkaz do seznamu příkazů pro nástrojovou lištu Přiřazené příkazy (umístěn vpravo). Pomocí šipek nahoru a dolů na pravé straně můžeme přesunout příkaz na jiné místo.
Chceme-li příkaz z nástrojové lišty odebrat, vybereme jej vpravo v seznamu Přiřazené příkazy a klepneme na velkou šipku doleva.
Příkazy, které jsou přiřazeny nástrojové liště, zobrazíme nebo skryjeme pomocí zaškrtávacího pole v seznamu Přiřazené příkazy (vpravo).
Chceme-li vložit oddělovač, vybereme položku přímo před oddělovačem a v rozevíracím seznamu Vložit vybereme Vložit oddělovač.
Chceme-li přejmenovat položku nástrojové lišty, vybereme ji v seznamu Přiřazené příkazy a vybereme Přejmenovat z rozevíracího seznamu Upravit.
Další možnosti v rozevíracím seznamu Změnit jsou Změnit ikonu, Obnovit ikonu a Obnovit výchozí příkaz.
Změny nakonec uložíme klepnutím na tlačítko OK.
Obrázek 23: Karta Nástrojové lišty v dialogovém okně Přizpůsobit
Pokud chceme vytvořit novou lištu:
V hlavní nabídce zvolíme Nástroje > Přizpůsobit.
Na kartě Nástrojové lišty v dialogovém okně Přizpůsobit klepneme na symbol vedle pole Cíl a ze seznamu vybereme Přidat. Otevře se dialogové okno Název.
V dialogovém okně Název zadáme název nové nástrojové lišty a pomocí rozevíracího seznamu Uložit do určíme, jestli se má nová nástrojová lišta uložit pro Writer nebo pro vybraný dokument.
Nová lišta se v okně Přizpůsobit objeví v seznamu lišt. Postup přidávání příkazů do nové lišty je popsán výše.
Příkazy nástrojové lišty mají obvykle přiřazenu ikonu; pokud ikona přiřazena není, zobrazuje se textový název příkazu. Pokud příkaz nemá ikonu, můžeme mu ikonu přiřadit. Příkaz, kterému chceme přiřadit ikonu, vybereme v seznamu umístěném vpravo a klepneme na Změnit > Změnit ikonu. V dialogovém okně Změnit ikonu (obrázek 24) projdeme dostupné ikony, vybereme jednu a klepnutím na OK ji přiřadíme příkazu.
Pokud chceme použít vlastní ikonu, vytvoříme ji v editoru obrázků a v okně Změnit ikonu ji do LibreOffice vložíme klepnutím na tlačítko Importovat. Vlastní ikony by měly mít velikost 24 × 24 pixelů, aby se dosáhlo co nejlepší kvality, a neměly by obsahovat více než 256 barev.
Obrázek 24: Dialogové okno Změnit ikonu
Ve výchozím nastavení jsou příkazy aplikace LibreOffice Writer seskupeny do kaskádových nabídek a nástrojových lišt s ikonami – standardní uživatelské rozhraní popsané v kapitole 1. Kromě toho Writer nabízí další varianty uživatelského rozhraní a zobrazuje kontextové skupiny příkazů a obsahů. Ty jsou popsány v kapitole 21, Varianty uživatelského rozhraní.
Mezi těmito uživatelskými rozhraními a standardním rozhraním můžeme kdykoli přepínat.
Ve třech variantách (Karty, Kompaktní karty a Kompaktní skupiny) je oblast v horní části pracovní plochy rozdělena na karty, přičemž každá karta zobrazuje sadu ikon seskupených podle kontextu. Kontext se může měnit v závislosti na objektech vybraných v dokumentu, například na tom, zda je vybrána tabulka nebo obrázek.
Po výběru jedné z těchto variant (pomocí Zobrazení > Uživatelské rozhraní) můžeme pomocí zaškrtávacích políček na kartě Lišta karet dialogového okna Přizpůsobit (obrázek 25) zobrazit a skrýt jednotlivé možnosti na různých kartách, které jsou v tomto uživatelském rozhraní k dispozici.
Tlačítkem Obnovit obnovíme vybranou konfiguraci na výchozí nastavení.
Obrázek 25: Karta Lišta karet v dialogovém okně Přizpůsobit
Kromě vestavěných klávesových zkratek můžeme definovat další. Klávesové zkratky můžeme přiřadit běžným funkcím LibreOffice nebo vlastním makrům a uložit je pro použití v programu Writer nebo pro všechny části LibreOffice.
Chceme-li klávesové zkratky přizpůsobit svým potřebám, použijeme kartu Klávesnice dialogového okna Přizpůsobit (obrázek 26).
Vybereme si, jestli chceme mít přiřazené klávesové zkratky k dispozici ve všech částech balíku LibreOffice nebo jen v programu Writer.
V seznamu Klávesové zkratky, který je umístěný v horní části stránky, vybereme požadovanou klávesovou zkratku.
V seznamech Kategorie a Funkce zvolíme požadovanou funkci.
Klepneme na tlačítko Přiřadit. Výběr se zobrazí v seznamu Klávesy vpravo dole.
Klepnutím na tlačítko OK změny uložíme.
Opakujeme podle potřeby.
Poznámka
Kombinace kláves, které jsou v seznamu v okně Přizpůsobit zobrazeny šedě, jako například F1 a F10 nelze přiřadit k jiné funkci.
Obrázek 26: Definice klávesových zkratek pro použití stylů
Změny v přiřazení klávesových zkratek můžeme uložit do konfiguračního souboru klávesnice. Až bude třeba, umožní nám to vytvářet a používat různé konfigurace. Pokud chceme klávesové zkratky uložit do souboru:
Po přiřazení klávesových zkratek klepneme na tlačítko Uložit v pravé části dialogového okna Přizpůsobit (obrázek 26).
V dialogovém okně Uložit konfiguraci klávesnice napíšeme do pole Název souboru název konfiguračního souboru nebo vybereme existující soubor ze seznamu. Vyhledáme umístění, do kterého chceme soubor uložit. (Konfigurační soubor má příponu .cfg.)
Klikneme na tlačítko Uložit. Pokud by se měl přepsat již existující soubor, otevře se okno s výzvou k potvrzení.
Pokud chceme načíst uloženou konfiguraci klávesových zkratek a tím nahradit konfiguraci stávající, klepneme v dialogovém okně Přizpůsobit na tlačítko Načíst. V okně Načíst konfiguraci klávesnice pak vybereme konfigurační soubor.
Pokud se chceme vrátit k původnímu nastavení klávesových zkratek, klepneme v dialogovém okně Přizpůsobit na tlačítko Obnovit. Tuto možnost je třeba používat opatrně, protože po potvrzení se nezobrazí žádné okno.
Pokud se v LibreOffice něco stane, říkáme, že nastala událost. Událostí je například otevření dokumentu, stisk klávesy nebo pohyb kurzoru myši. K události můžeme přiřadit makro, což znamená, že při této události se přiřazené makro spustí. Běžně se např. propojuje událost “otevřít dokument” se spuštěním makra, které v dokumentu provede určitá nastavení.
Makra s událostmi propojíme na kartě Události v dialogovém okně Přizpůsobit. Další informace nalezneme v příručce Začínáme s LibreOffice.
Rozšíření je balík, který můžeme doinstalovat do LibreOffice, čímž přidáme novou funkcionalitu. Sady šablon, slovníky pravopisu, galerie obrázků, makra a knihovny dialogů lze zabalit jako rozšíření LibreOffice. Mohou přidávat nové nabídky nejvyšší úrovně, podnabídky nebo ikony na nástrojovou lištu. Rozšíření mohou mít také vlastní nastavení.
LibreOffice se dodává s několika nainstalovanými rozšířeními. Tato lze odstranit pouze změnou voleb při instalaci. Jiná lze stáhnout z různých webových stránek. Oficiální úložiště s rozšířeními se nachází na adrese https://extensions.libreoffice.org/. Tato rozšíření jsou dostupná zdarma.
Některá rozšíření z jiných zdrojů jsou také zdarma, jiná jsou dostupná pouze za poplatek. Proto je vhodné si prohlédnout popis rozšíření, kde se dozvíme, pod jakou licencí jsou šířeny, zda jsou placené a jaká je cena.
Při instalaci rozšíření z úložiště postupujeme následovně:
V LibreOffice vybereme v hlavní nabídce Nástroje > Rozšíření.
V dialogovém okně Rozšíření (obrázek 27) klepneme na Další rozšíření získáte na webu....
Otevře se okno internetového prohlížeče. Najdeme požadované rozšíření a stáhneme jej do počítače.
Po stažení a uložení rozšíření se vrátíme do dialogového okna Rozšíření a klepneme na Přidat. V něm najdeme a vybereme požadované rozšíření a klepneme na Otevřít. Rozšíření se začne instalovat. Může se zobrazit výzva k souhlasu s licenčním ujednáním.
Po dokončení instalace se rozšíření zobrazí v dialogovém okně Rozšíření.
Chceme-li nainstalovat rozšíření, které není uvedeno v úložišti, stáhneme si toto rozšíření a pokračujeme krokem 4) výše.
Klepnutím na tlačítko Zkontrolovat aktualizace v dialogovém okně Rozšíření zkontrolujeme, zda jsou nainstalovaná rozšíření aktualizována.
Chceme-li odebrat (odinstalovat) nainstalované rozšíření, vybereme jej v dialogovém okně Rozšíření a klepneme na tlačítko Odstranit.
Chceme-li rozšíření zakázat, aniž bychom jej odstranili (odinstalovali), vybereme jej v hlavním okně dialogového okna Rozšíření a klepneme na tlačítko Zakázat, které se poté změní na Povolit.
Obrázek 27: Použití dialogového okna Rozšíření
LibreOffice podporuje formáty písem PostScript (.pfb), TrueType (.ttf), and OpenType (.otf). Operační systém může podporovat i jiné formáty písem, ale jejich výběr a kvalita mohou být omezené.
Pokud máme administrátorská oprávnění, můžeme si prostřednictvím operačního systému instalovat další písma; ta pak budou použitelná i pro LibreOffice a objeví se v seznamech písem programu Writer.
Kromě proprietárních písem ze zdrojů, jako je Adobe, jsou k dispozici stovky svobodně licencovaných písem. Svobodně licencovaná písma můžeme používat, sdílet a upravovat. Většina je dostupná zdarma. Mnoho z nich jsou klony nebo blízké obměny klasických písem, ale některá jsou originální.
Mnoho linuxových distribucí obsahuje několik svobodně licencovaných písem ve svých úložištích balíčků. Další místa, kde můžeme najít svobodně licencovaná písma, jsou The League of Moveable Type (https://www.theleagueofmoveabletype.com/) a Font Library (http://fontlibrary.org/).
Do palety barev můžeme přidat vlastní barvy, například takové, které přesně odpovídají podnikovému barevnému schématu. Postupujeme následovně:
Do libovolného dokumentu vložíme jakýkoliv grafický objekt, například čtverec.
Pravým tlačítkem myši klepneme na objekt a v místní nabídce zvolíme Oblast.
Přejdeme na kartu Barva (obrázek 28). V rozevíracím seznamu Barvy > Paleta vybereme paletu, do které chceme novou barvu přidat. V oblasti Nová nadefinujeme novou barvu pomocí RGB nebo Hex zápisu nebo klepneme na tlačítko Vybrat a barvu vybereme v dialogovém okně Vyberte barvu (obrázek 29).
Klepneme na Přidat v levém dolním rohu, ve vyskakovacím okně zadáme název nové barvy a klepnutím na OK (na obrázku není zobrazeno) ji uložíme.
Grafický objekt můžeme z dokumentu odstranit.
Obrázek 28: Definice nové barvy
Obrázek 29: Definice barvy výběrem ze vzorníku barev
Motivy vzhledu dokumentů shromažďují různé výběry formátů do sady, kterou lze použít a změnit dvěma kliknutími. Tato funkce slouží především ke kompatibilitě s Microsoft Office prostřednictvím filtru pro import a export. Barvy motivu byly implementovány do LibreOffice Writer 7.6; nastavení písma a formátu je plánováno pro pozdější vydání.
LibreOffice nabízí několik sad barev motivů. Definování vlastní sady:
V hlavní nabídce zvolíme Formát > Motiv. V dialogovém okně Motiv (obrázek 30) vybereme motiv, který chceme použít jako výchozí, a klepneme na tlačítko Přidat.
V dialogovém okně Úprava barev motivu (obrázek 31) pojmenujeme nový motiv a vybereme barvy z dostupné palety.
Klepnutím na OK uložíme nový motiv, který se nyní zobrazí v dialogovém okně Motiv.
Viz kapitola 6, Formátování stránky: Pokročilé, Pokyny k používání motivů dokumentu.
Poznámka
Uživatelem definované sady barev motivů se ukládají pouze v dokumentu; chceme-li je použít v jiných dokumentech, musíme vytvořit šablonu.
Motivy zlepšují kompatibilitu s aplikací Microsoft Word. Zatím však nejsou součástí formátu ODF (OpenDocument Format), takže pro jejich použití je třeba uložit dokument ve formátu ODF 1.3 Extended.
Obrázek 30: Dialogové okno Motiv
Obrázek 31: Vytvoření nového motivu