Writer Guide 7.2
Kapitola 3,
Pokročilá práce s textem
Tento dokument je duševním vlastnictvím skupiny LibreOffice Documentation Team, © 2021. Přispěvatelé jsou uvedeni níže. Dokument lze šířit nebo upravovat za podmínek licence GNU General Public License (https://www.gnu.org/licenses/gpl.html), verze 3 nebo novější, nebo the Creative Commons Attribution License (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/), verze 4.0 nebo novější.
Všechny ochranné známky uvedené v této příručce patří jejich vlastníkům.
Jean Hollis Weber |
Kees Kriek |
|
Jean Hollis Weber |
Kees Kriek |
Gillian Polack |
Bruce Byfield |
John A. Smith |
Hazel Russman |
John M. Długosz |
Toni Blackwelder |
Ron Faile Jr. |
Připomínky a náměty k tomuto dokumentu posílejte v angličtině dokumentačnímu týmu na adresu: documentation@global.libreoffice.org.
Poznámka
Vše, co do e-mailové konference pošlete, včetně e-mailové adresy a dalších osobních informací uvedených ve zprávě, bude veřejně viditelné bez možnosti smazání.
Vydáno v srpnu 2021. Založeno na LibreOffice 7.2 Community.
Jiné verze LibreOffice se mohou lišit vzhledem a funkčností.
Některé klávesové zkratky a položky nabídek jsou v systému macOS jiné než v systémech Windows a Linux. V následující tabulce jsou uvedeny nejdůležitější rozdíly, které se týkají informací uvedených v tomto dokumentu. Podrobný seznam nalezneme v nápovědě aplikace.
Windows nebo Linux |
Ekvivalent pro macOS |
Akce |
Nástroje > Možnosti |
LibreOffice > Předvolby |
Otevřou se možnosti nastavení. |
Klepnutí pravým tlačítkem |
Control + klepnutí, nebo klepnutí pravým tlačítkem v závislosti na nastavení počítače |
Otevře se místní nabídka. |
Ctrl (Control) |
⌘ (Command) |
Používá se také s dalšími klávesami. |
F11 |
⌘ + T |
Otevře se postranní lišta Styly. |
Tato kapitola popisuje pokročilé nástroje Writeru pro práci s textem:
Vestavěné jazykové nástroje
Pokročilé techniky hledání a nahrazování, zástupné znaky
Sledování změn a vkládání komentářů
Poznámky pod čarou a vysvětlivky
Propojení s jinými částmi dokumentu
Číslování řádků
Tato kapitola předpokládá, že jsme obeznámeni se základními technikami práce s textem popsané v kapitole 2, Základy práce s textem. Doporučujeme zapnout zobrazení netisknutelných formátovacích znaků (konec odstavce, tabulátory a další) v nabídce Nástroje > Možnosti > LibreOffice Writer > Pomůcky pro formátování. Informace o formátování textu najdeme v kapitole 4.
Pokud v jednom dokumentu kombinujeme více jazyků nebo píšeme dokumenty v různých jazycích, nabízí nám Writer nástroje, které nám usnadňují naši práci:
Funkce v nabídce Nástroje > Jazyk
Jazyková nastavení v nabídce Možnosti
Styly odstavců a znaků
Funkce dostupné ve stavovém řádku
Hlavní výhodou změny jazyka pro výběr textu je, že pak můžeme použít pro kontrolu pravopisu správné slovníky, správné slovníky synonym, pravidla dělení slov a použít lokalizované verze tabulek automatických oprav. Pro vybraný jazyk může být k dispozici také slovník pro kontrolu gramatiky.
Pro odstavec nebo skupinu znaků můžeme nastavit jazyk Žádný (bez kontroly pravopisu). Taková možnost je užitečná zejména tehdy, když do textu vkládáme webové adresy nebo úseky napsané v programovacích jazycích, v nichž kontrola pravopisu není žádoucí.
V nabídce Nástroje > Jazyk (obrázek 1) můžeme nastavit jazyk pro celý dokument, pro jednotlivé odstavce nebo jen pro jednotlivá slova či znaky:
Pro výběr použije zadaný jazyk na vybraný text. Není-li jazyk, který chceme vybrat, v podnabídce obsažen, zvolíme Více…, otevře se dialog Znak.
Pro odstavec použije zadaný jazyk na odstavec, v němž se nachází kurzor. Není-li jazyk, který chceme vybrat, v podnabídce obsažen, zvolíme Více…, otevře se dialog Znak.
Pro celý text použije zadaný jazyk na celý dokument, včetně textu vloženého po provedení změny. Pokud jazyk, který chceme použít, není v podnabídce uveden, zvolíme Více... pro otevření dialogového okna Nástroje > Jazyková nastavení > Jazyky.
Výběrem položky podnabídky Obnovit výchozí jazyk nejrychleji vrátíme volbu jazyka pro výběr, odstavec i celý text na jeho výchozí nastavení, které najdeme v nabídce Nástroje > Možnosti (popsáno pod).
Nabídka Nástroje > Jazyk obsahuje dvě položky, které jsou aktivní v případě, kdy v nabídce Nástroje > Možnosti > Jazyková nastavení > Jazyky > Výchozí jazyky pro dokumenty vybereme Asijské: Výchozí - Čínština (zjedn.) a Korejština. Těmito možnostmi se naše kniha nezabývá.
Obrázek 1: Možnosti dostupné z nabídky Nástroje > Jazyk
Další způsob změny jazyka v celém dokumentu využívá nabídku Nástroje > Možnosti > Jazyková nastavení > Jazyky. V části Výchozí jazyky pro dokumenty (obrázek 2), můžeme vybrat jiný jazyk pro celý text, který není výslovně označen jako odlišný jazyk.
Upozornění
Změnou výchozího jazyka v dialogovém okně Možnosti měníme nastavení LibreOffice, což se projeví ve všech dokumentech v budoucnu vytvořených. Pokud chceme změnit jazyk pouze pro aktuální dokument, nezapomeneme vybrat možnost Pouze pro současný dokument (obrázek 2).
Obrázek 2: Volby pro jazyková nastavení
Poznámka
Kontrola pravopisu funguje pouze pro ty jazyky v seznamu, které mají před názvem symbol zaškrtnutí. Není-li symbol zaškrtnutí u námi vybraného jazyka, můžeme jeho slovník nainstalovat pomocí nabídky Nástroje > Jazyky > Další slovníky online.
Změna jazyka na kartě Písmo dialogového okna Styly odstavců (obrázek 3) změní jazyk pro všechny odstavce, které daný styl odstavce používají. Pokud máme v jednom dokumentu celé odstavce v různých jazycích, můžeme pro každý jazyk použít jiný styl odstavce. Můžeme si například definovat styly odstavce Text-EN a Text-CZ v případě, že pracujeme na dokumentu, v němž se střídá angličtina s češtinou.
V kapitole 9, Práce se styly, najdeme informace o tom, jak spravovat jazykové nastavení stylu.
Obrázek 3: Nastavení jazyka pro styl odstavce
Kontrolu odstavců v jazyce, který je odlišný od jazyka pro zbytek dokumentu nastavíme tak, že kurzor umístíme do tohoto odstavce (nebo vybereme více odstavců) a ve stavovém řádku změníme jazyk (obrázek 4). Tato změna se týká pouze vybraných odstavců.
Jazyk použitý pro kontrolu pravopisu se zobrazuje také ve stavovém řádku vedle použitého stylu stránky. Jazyk můžeme změnit pro odstavec nebo pro celý dokument; kliknutím na jazyk ve stavovém řádku se zobrazí nabídka možností.
Obrázek 4: Volba jazyka ve stavovém řádku
I zde je volba Obnovit výchozí jazyk nejrychlejší způsob, jak pro odstavec i celý text vrátit zpět nastavení jazyka na výchozí v nabídce Nástroje > Možnosti (popsáno výše).
Kromě vyhledávání a nahrazování slov a frází (popsaných v kapitole 2) můžeme dialogové okno Najít a nahradit použít k vyhledávání a nahrazování stylů odstavců a formátování textu.
Kombinace podkladů z několika zdrojů může v dokumentu vytvořit odstavce s nevhodným stylem. Styl všech odstavců rychle změníme na jiný (upřednostňovaný) styl takto:
V dialogu Najít a nahradit se zobrazenými Ostatními možnostmi vybereme Styly odstavce. Pole Najít a Nahradit nyní obsahují seznam stylů odstavců použitých v dokumentu.
Pokud jsou zadány formáty nebo atributy textu, je tato možnost označena Včetně stylů. Výběrem možnosti Bez formátu odstraníme všechny atributy a vrátíme možnost Styly odstavce.
Vybereme styl odstavců, který chceme vyhledat a styl, kterým jej hodláme nahradit.
Hledání a nahrazení začne po kliknutí na Najít další, Najít vše, Nahradit nebo Nahradit vše.
Kroky 2 a 3 opakujeme pro každý styl, který chceme nahradit jiným.
Na rozdíl od výše popsaných funkcí Najít a Nahradit pro styly odstavců se formáty nebo atributy, které mají být vyhledány, nezobrazují uvnitř pole Najít nebo Nahradit. Výčet formátování a atributů vyhledávaných i formátování a atributů náhrad najdeme pod poli Najít a Nahradit (obrázek 5). Kliknutí na vybalovací šipku polí vpravo možnosti nezobrazí.
Obrázek 5: Vyhledání a nahrazení formátování textu
Chceme-li v dokumentu najít určitý typ formátování, postupujeme následovně:
Otevřeme dialogové okno Najít a nahradit (obrázek 5) a rozbalíme Ostatní možnosti:.
Všechna vyhledávaná kriteria formátování vymažeme tak, že kurzor umístíme do pole Najít a klikneme na tlačítko Bez formátu. Podobně vymažeme volby formátování pro pole Nahradit - kurzor umístíme do pole Nahradit a klikneme na tlačítko Bez formátu.
Kliknutím na tlačítko Formát otevřeme dialogové okno Hledat formátování, které se podobá dialogovému oknu Znak. Vybereme formát na kterékoli z karet (například: tučné písmo, 14 bodů, mezery nad odstavcem).
Abychom našli zvolené formátování aplikované jen přímým formátováním, ponecháme položku Včetně stylů nezaškrtnutou. Chceme-li zvolené formátování hledat v použitých stylech znaků nebo odstavců, položku Včetně stylů zaškrtnutím vybereme.
Klikneme-li na Najít vše, zvýrazní se všechny nálezy hledaného formátování. Jedinou instanci formátu uvidíme po kliknutí na Najít předchozí nebo Najít další.
Klikneme do pole Nahradit, pak na tlačítko Formát a na jednotlivých kartách dialogového okna zvolíme formát, kterým chceme nalezený formát nahradit.
Jeden po druhém nahrazujeme nalezené výskyty nechtěného formátu volbou Najít předchozí > Nahradit nebo Najít další > Nahradit. Volbou Nahradit vše změníme všechna nalezená formátování najednou.
Abychom se při příštím použití tohoto dialogu vyhnuli chybám, je vhodné zopakovat krok 2 a vymazat všechna zvolená kritéria formátování.
Změna formátování určitého slova nebo fráze v dokumentu:
Zapíšeme slovo nebo frázi do pole Najít.
Do pole Nahradit zapíšeme nový text a zvolíme formátování, které si přejeme změnit. Pokud ovšem chceme stejné slovo nebo frázi ponechat a jen změnit formátování, zapíšeme slovo nebo frázi i do pole Nahradit. Jinak by Writer slovo nebo frázi z dokumentu odstranil.
Po jednom nahradíme formátovaná slova opakovaným stiskem Najít předchozí > Nahradit nebo Najít další > Nahradit. Nahradit vše použijeme k náhradě všech formátovaných slov najednou.
Tato možnost hledá výrazy podobné textu v poli Najít. Například hledání podobnosti může najít slova, která se liší dvěma znaky.
Vybereme Hledání podobností a klikneme na tlačítko Podobnosti. Otevře se dialog, ve kterém můžeme měnit počet znaků, v nichž se hledaný text odlišuje od zadaného obsahem i délkou (obrázek 6).
Obrázek 6: Dialog Hledání podobnosti
Zaměnit znaky
Přidat znaky
Odstranit znaky
Zkombinovat
Zástupný znak je speciální znak, který zastupuje jeden nebo více blíže neurčených znaků. Vyhledávání s využitím zástupných znaků je výkonné, často je však méně konkrétní. LibreOffice nám umožňuje při vyhledávání používat kombinace znaků známých jako regulární výrazy, které jsou konkrétnější než zástupné znaky, ale méně konkrétní než hledání určitého řetězce. Hledání pomocí regulárních výrazů je velmi účinné, ale ne příliš intuitivní. Mohou ušetřit čas a námahu kombinací vícenásobného hledání do jediného.
Tabulka 1 obsahuje několik regulárních výrazů používaných LibreOffice. Nápověda popisuje mnoho dalších regulárních výrazů a jejich použití.
Práce se zástupnými znaky a regulárními výrazy při vyhledávání a nahrazování:
V dialogu Najít a nahradit klikneme na Ostatní možnosti, zobrazí se. V expandovaném dialogu vybereme Regulární výrazy.
Do pole Najít vložíme vyhledávaný text spolu se zástupnými znaky a text pro nahrazení (má-li být) vložíme do pole Nahradit. Ne všechny regulární výrazy fungují při nahrazování jako znaky; zalomení řádku (\n) takto funguje.
Klikneme na Najít, Najít vše, Nahradit nebo Nahradit vše (nedoporučujeme).
Tabulka 1: Příklady zástupných znaků a regulárních výrazů.
Hledá se |
Použitý výraz |
Příklady a komentáře |
Jeden libovolný znak |
. (tečka) |
.láto najde bláto, dláto, mláto. |
Jeden ze zadaných znaků |
[xyz] |
m[eí]č najde meč a míč. |
Libovolný znak v rozsahu x-y |
[x-y] |
[k-t]ráva najde kráva, práva a tráva; písmena v rozsahu musí být v abecedním pořadí. |
Libovolný znak kromě znaku v závorkách |
[^x] |
ple[^š] najde plec a plech, nenajde pleš. |
Začátek slova |
\<začátek |
\<log najde logaritmus a logistika, nenajde katalog. |
Konec slova |
konec\> |
log\> najde katalog, nenajde logaritmus. |
Značka odstavce |
$ |
Nefunguje jako znak pro náhradu. Místo něj použijeme \n. |
Zalomení řádku |
\n |
Najde ruční zalomení řádku vložené kombinací Shift + Enter. Použitý jako znak pro náhradu vkládá značku odstavce. |
Poznámka
Při hledání znaku, který je definován jako zástupný znak, zadáme před znak zpětné lomítko ( \), což znamená, že jej hledáme doslovně. Například při hledání textu 5,00$ musíme pro hledání zapsat výraz \ $5\.00.
Sledování změn v dokumentu můžeme provést více způsoby.
Vytvoříme kopii dokumentu (uložíme ji do jiné složky, s jiným názvem nebo obojí), změny zapisujeme do kopie; ve Writeru upravenou kopii a originál porovnáme, zobrazí se změny. Tato technika je zvláště užitečná, pokud s dokumentem pracujeme jen my sami, protože se vyhneme narůstání velikosti a složitosti souboru, ke kterému dochází u ostatních metod.
Různé verze dokumentu ukládáme jako části jediného souboru. Tato metoda však může způsobit problémy s velkými nebo složitými dokumenty, zejména pokud uložíme více verzí. Této metodě se, pokud možno, vyhneme.
K označení jak přidaného, tak vymazaného materiálu a k označení změn formátování použijeme revizní značky. Později může autor nebo jiná osoba provést revizi a každou změnu přijmout, nebo odmítnout.
Poznámka
Některé změny se nezaznamenávají. Například změna typu tabulátoru ze zarovnání vlevo na zarovnání vpravo, změna stylu odstavce a změny vzorců (rovnic) nebo propojené grafiky.
Když posíláme dokument někomu jinému ke kontrole nebo úpravě, možná budeme chtít nejprve připravit dokument tak, aby editor nebo recenzent nemusel na zapnutí revizních značek pamatovat. Poté, co zapneme ochranu dokumentu proti zápisu, musí každý následující uživatel vložit správné heslo, aby ochranu vypnul a mohl přijmout nebo odmítnout navržené změny.
Otevřeme dokument. Zkontrolujeme, zda obsahuje více verzí kliknutím na nabídku Soubor > Verze. Pokud tomu tak je, uložíme aktuální verzi jako samostatný dokument s jiným názvem a použijeme tento nový dokument jako kopii pro revizi.
Ujistíme se, že je v kopii pro revizi zapnuto sledování změn. V nabídce Úpravy > Sledování změn > Záznam je při spuštěném záznamu změn položka Záznam zvýrazněna.
Zvolíme Úpravy > Sledování změn > Zamknout. V dialogu Zadejte heslo je vložíme dvakrát a klikneme na OK.
Tip
Alternativou ke krokům 2 a 3 výše je volba nabídky Soubor > Vlastnosti > Zabezpečení, kde vybereme Zaznamenávat změny a potom klikneme na Zamknout a vložíme heslo.
Kromě nabídky Sledování změn (obrázek 7) nabízí Writer stejnojmennou nástrojovou lištu (obrázek 8) obsahující tlačítka pro tytéž funkce, jaké obsahuje nabídka.
Obrázek 7: Nabídka Sledování změn
Obrázek 8: Nástrojová lišta Sledování změn
1 Zobrazit sledované změny |
5 Přijmout sledovanou změnu |
9 Přijmout sledovanou změnu a přejít na další |
13 Vložit komentář ke sledované změně |
2 Zaznamenávat změny |
6 Odmítnout sledovanou změnu |
10 Odmítnout sledovanou změnu a vybrat další |
14 Zamknout sledování změn |
3 Předchozí sledovaná změna |
7 Přijmout všechny sledované změny |
11 Spravovat sledované změny |
15 Porovnat dokument s nezaznamenanými změnami |
4 Následující sledovaná změna |
8 Odmítnout všechny sledované změny |
12 Vložit komentář |
16 Sloučit dokument se zaznamenanými změnami |
V kapitole 20, Přizpůsobení Writeru, najdeme pokyny k nastavení způsobu zobrazení změn, pokud jej chceme změnit.
Změny začneme zaznamenávat, když jdeme do nabídky Úpravy > Sledování změn > Záznam. Zobrazení nebo skrytí změn měníme v nabídce Úpravy > Sledování změn > Zobrazit.
Tip
Podržíme-li ukazatel myši nad sledovanou změnou, zobrazí se Nápověda zobrazující typ změny, autora, datum a čas provedení změny. Jsou-li aktivovány Rozšířené tipy, zobrazí se i komentáře zaznamenané u této změny.
Chceme-li ke sledované změně přidat komentář, umístíme kurzor do oblasti změny a klikneme na Úpravy > Sledování změn > Komentář nebo klikneme na nástrojové liště Sledování změn na tlačítko Vložit komentář ke sledované změně.
Kromě toho, že se komentář zobrazuje jako rozšířený tip, je také zobrazen v seznamu komentářů v dialogovém okně Spravovat změny (obrázek 9).
Mezi sledovanými změnami přecházíme pomocí tlačítek se šipkami. Není-li pro změnu zaznamenán žádný komentář, je pole Text prázdné.
Záznam změn ukončíme opět v nabídce Úpravy > Sledování změn > Záznam.
Tip
Viz také “Přidáváme jiné komentáře” na stránce 1 , kde je popsán způsob anotování textu, který není propojen se sledovanou změnou.
Zaznamenané změny můžeme přijmout nebo odmítnout několika nástroji:
Z nástrojové lišty Sledování změn (obrázek 8)
Položkami nabídky Úpravy > Sledování změn (obrázek 7)
Z kontextové (místní) nabídky
V dialogovém okně Spravovat změny
Přijetí nebo odmítnutí změny se projeví takto:
Přijmout: zapracuje změnu do dokumentu a odstraní indikátor změny.
Odmítnout: vrátí změnu do původního stavu a odstraní indikátor změny.
Nabídka a nástrojová lišta Sledování změn.
Z kontextové (místní) nabídky
Pokud se sledované změny nezobrazují, klikneme na Úpravy > Sledování změn > Zobrazit.
Najedeme kurzorem myši na sledovanou změnu. Objeví se bublina s informacemi o typu změny, jejím autorovi, datu a čase změny.
Klikneme pravým tlačítkem myši do textu změny. V místní nabídce vybereme buď Přijmout změnu nebo Odmítnout změnu.
V dialogovém okně Spravovat změny
Dialog otevřeme z nabídky Úpravy > Sledování změn > Spravovat. Otevře se dialog Spravovat změny (obrázek 9), v němž jsou změny, o kterých nebylo rozhodnuto.
Když změnu v dialogovém okně vybereme, je zvýrazněna i v dokumentu a vidíme, co její autor změnil.
Klikneme na Přijmout nebo Odmítnout podle našeho uvážení. Také můžeme kliknout na Přijmout vše nebo Odmítnout vše, nechceme-li změny posuzovat jednotlivě.
Chceme-li zobrazit pouze změny učiněné určitými lidmi nebo jen změny provedené v konkrétní dny nebo změny splňující různá jiná omezení, přejdeme v dialogovém okně Spravovat změny na kartu Filtr (obrázek 10). Po zadání podmínek filtru se vrátíme na kartu Seznam, na níž vidíme změny splňující nastavené podmínky.
Obrázek 9: Karta Seznam v dialogovém okně Spravovat změny
Obrázek 10: Karta Filtr v dialogovém okně Spravovat změny
Někdy se může stát, že recenzenti zapomenou sledovat provedené změny. Objevíme je, když porovnáme původní dokument s upraveným. Chceme-li je porovnat:
Otevřeme upravený dokument. Jdeme do nabídky Úpravy > Sledování změn > Porovnat dokument.
Otevře se dialog vyhledání souboru. Vybereme původní dokument a klikneme na Otevřít.
Program Writer najde změny, označí je a zobrazí dialogové okno Spravovat změny. Od tohoto bodu můžeme procházet a přijímat nebo odmítat změny, jak bylo popsáno dříve.
Postupy diskutované doposud fungují, pokud s naším dokumentem pracuje vždy jen jeden recenzent. Někdy se však stává, že více recenzentů vrátí upravené kopie dokumentu. Writer obsahuje pro tento účel nástroj pro sloučení více dokumentů obsahujících sledované změny do původního dokumentu při splnění této podmínky: upravené dokumenty se mohou lišit pouze a výhradně jen v zaznamenaných změnách, původní text musí být netknutý.
Všechny upravené dokumenty musí obsahovat zaznamenané změny, původní dokument neobsahuje žádné.
Otevřeme původní dokument, do kterého chceme sloučit všechny jeho upravené kopie.
Jdeme do nabídky Úpravy > Sledování změn > Sloučit dokument. Otevře se dialogové okno pro výběr souboru.
Vybereme upravenou kopii dokumentu, která má být sloučena s původním dokumentem. Pokud v původním dokumentu nebyly provedeny žádné následné změny, je s ním kopie sloučena.
Pokud jsou nalezeny změny textu vůči originálu, zobrazí se chybový dialog oznamující neúspěšné sloučení.
Po úspěšném sloučení najdeme zaznamenané změny z upravené kopie v původním dokumentu.
Postup opakujeme, dokud nesloučíme všechny kopie.
Změny zaznamenané v různých kopiích se nyní nacházejí v jediném otevřeném dokumentu. Soubor uložíme pod jiným názvem.
Writer poskytuje další typ komentářů, který mohou autoři a recenzenti použít k výměně názorů, požádat o návrhy nebo označit položky vyžadující pozornost.
Komentáře se mohou vztahovat k vybranému bloku textu, k několika vybraným odstavcům nebo mohou být jen vloženy na dané místo v dokumentu. Před vložením komentáře vybereme text nebo jen umístíme kurzor do místa, kterého se komentář týká. Stlačíme pravé tlačítko myši a zvolíme Vložit > Komentář nebo stiskneme klávesovou kombinaci Ctrl+Alt+C nebo klikneme na tlačítko Vložit komentář (nikoliv na tlačítko Vložit komentář ke sledované změně) na nástrojové liště Sledování změn.
Bod ukotvení komentáře se tečkovanou čarou spojí s polem na pravé straně stránky, do kterého zadáme text komentáře. Vpravo od vodorovného pravítka se zobrazí tlačítko Komentáře (obrázek 11); kliknutím na toto tlačítko můžeme zobrazení komentářů zapínat a vypínat.
Writer automaticky přidává jméno autora a časové razítko označující, kdy byl komentář vytvořen. V nabídce Nástroje > Možnosti > LibreOffice > Uživatelské údaje vložíme nebo změníme jméno, které se v komentáři zobrazuje v poli Autor.
Až skončíme s psaním komentáře, klikneme na stránce dokumentu na libovolné místo. Neklikneme-li, nehneme se z místa (ze zadání komentáře).
Pokud dokument upravuje více osob, barva pozadí komentářů automaticky odlišuje jejich autory. Obrázek 11 ukazuje příklad textu s komentáři od dvou různých autorů. Pokud autor komentuje vybraný text, který se překrývá s textem komentovaným jiným autorem, je komentář od druhého autora vložen ke komentáři prvního autora.
Kliknutím pravým tlačítkem myši na komentář otevřeme kontextovou nabídku, ve které můžeme odstranit aktuální komentář, všechny komentáře od stejného autora nebo všechny komentáře v dokumentu. V této nabídce můžeme také zvolit Formátovat všechny komentáře, otevře se dialogové okno se základními fukcemi pro formátování textu komentářů. Písmo, jeho velikost a zarovnání komentářů můžeme změnit i z hlavní nabídky.
Pokud byl dokument zkontrolován, okomentován a vyžaduje naši akci, můžeme každý komentář označit jako Vyřešený nebo Nevyřešený prostřednictvím kontextové nabídky komentáře. Když komentář označíme jako vyřešený, vloží se do pole komentáře pod datum slovo Vyřešeno. V nabídce Zobrazit > Vyřešené komentáře můžeme přepínat zobrazení vyřešených komentářů.
Obrázek 11: Komentáře v LibreOffice
Mezi komentáři můžeme přecházet pomocí Navigátoru otevřeného klávesou (F5); najdeme a rozbalíme část Komentáře. Dvojklikem na text komentáře se kurzor v dokumentu přemístí do kotevního bodu komentáře.
V komentářích se můžeme pohybovat také tak, že vybereme Komentář v poli Navigovat podle v horní části Navigátoru a kliknutím na šipky nahoru a dolů vedle něj se přesuneme na další nebo předchozí komentář. Navigovat můžeme také pomocí klávesnice: Ctrl+Alt+Page Down přejdeme na další komentář a Ctrl+Alt+Page Up přejdeme na komentář předchozí.
Abychom komentáře v dokumentu vytiskli, vybereme jednu z možností z nabídky Komentáře v dialogu Tisk (Soubor > Tisk > na kartě LibreOffice Writer): Pouze komentáře, Umístit na konec dokumentu, Umístit na konec stránky, Umístit na okraje (Obrázek 12).
Obrázek 12: Možnosti pro tisk komentářů
Poznámky pod čarou se objeví ve spodní části stránky, na níž je v textu na poznámku odkaz. Vysvětlivky jsou všechny na konci dokumentu.
Efektivně pracovat s poznámkami pod čarou a vysvětlivkami znamená:
Vkládat poznámky pod čarou a definovat jejich formát, pokud výchozí hodnoty nevyhovují našim potřebám; viz níže.
Definovat umístění poznámek pod čarou na stránce, barvu a styl čáry pro oddělovací čáry, pokud výchozí nastavení nevyhovuje našim potřebám. Viz kapitola 5, Formátování stránek: Základy.
Vložení poznámky pod čarou nebo poznámky na konci textu:
Kurzor umístíme tam, kde se má zobrazit značka poznámky pod čarou nebo poznámky na konci.
Z nabídky zvolíme Vložit > Poznámka pod čarou a vysvětlivka a vybereme Poznámka pod čarou nebo Vysvětlivka, nebo na standardní nástrojové liště klikneme na Vložit poznámku pod čarou nebo Vložit vysvětlivku.
Do textu se vloží značka poznámky pod čarou nebo Vysvětlivka a v závislosti na našem výběru se kurzor přemístí buď do místa pro poznámku pod čarou na konci stránky nebo do oblasti vysvětlivek na konci dokumentu. Na dané místo vložíme obsah poznámky pod čarou nebo vysvětlivky.
Výchozí nastavení poznámek pod čarou a vysvětlivek změníme v nabídce Nástroje > Poznámky pod čarou a vysvětlivky.
Automatické číslování poznámek pod čarou nebo naše vlastní číslování nastavujeme v nabídce Vložit > Poznámka pod čarou a vysvětlivka > Poznámka pod čarou nebo vysvětlivka, která otevře dialog Vložit poznámku pod čarou / vysvětlivku (obrázek 13).
Text poznámek pod čarou i vysvětlivek upravujeme stejně jako každý jiný text.
Smazání poznámky pod čarou nebo vysvětlivky provedeme odstraněním její značky. Obsah poznámky pod čarou nebo vysvětlivky se automaticky odstraní a číslování dalších poznámek pod čarou nebo vysvětlivek se automaticky upraví.
Obrázek 13: Dialog Vložit poznámku pod čarou/vysvětlivku
Chceme-li naformátovat poznámky pod čarou, jdeme do nabídky Nástroje > Poznámky pod čarou a vysvětlivky. V dialogovém okně Nastavení poznámek pod čarou/vysvětlivek (obrázek 14) zvolíme vlastní nastavení.
Obrázek 14: Dialogové okno Nastavení poznámek pod čarou/vysvětlivek
Odkazy na jiné části dokumentu psané jako běžný text ztratí platnost pokud změníme pořadí témat, přidáme nebo odebereme materiál nebo změníme nadpisy. Writer nabízí dva způsoby, jak zajistit aktuálnost referencí: hypertextové odkazy a automatické křížové odkazy. Obě metody lze použít k odkazování na jiné části téhož dokumentu nebo na jiný dokument.
Obě metody fungují stejně: pokud ve Writeru stiskneme klávesu Ctrl a klikneme na odkaz, přejdeme přímo na odkazovanou položku. Jsou mezi nimi však také podstatné rozdíly:
Text hypertextového odkazu se automaticky neaktualizuje při změně textu položky, na kterou odkazuje (je třeba ho změnit ručně). Text křížového odkazu se však aktualizuje automaticky.
Při použití hypertextového odkazu nemáme možnost vybrat typ obsahu odkazu (například text nebo číslo stránky), ale při použití křížového odkazu máte na výběr několik možností.
Aby se při tvorbě hypertextového odkazu na objekt, například obrázek, zobrazoval vhodný text, například Obrázek 6, který ani nemusí odpovídat pozici objektu v dokumentu, dáme takovému objektu vhodný název místo názvu výchozího („Obrázek12“), nebo použijeme dialogové okno Hypertextový odkaz a upravíme viditelný text. Naopak křížové odkazy na obrázky s popisky lze nastavit tak, aby se automaticky zobrazoval užitečný text a na výběr máme několik variant názvu.
Uložíme-li dokument programu Writer do formátu HTML, hypertextové odkazy v něm zůstanou, křížové odkazy nikoliv. Oba typy odkazů se zachovají při exportu dokumentu do PDF.
Chceme-li zajistit, aby se text křížových odkazů aktualizoval při změně nadpisu, titulku nebo jiné propojené položky, použijeme automatické křížové odkazy. Podrobnosti nalezneme v kapitole 17, Pole.
Seznam záložek se zobrazuje v Navigátoru, přistupovat k nim můžeme jedním kliknutím myši. V HTML dokumentech jsou záložky převedeny na hypertextové odkazy. Na záložky můžeme použít i křížové odkazy. Další informace jsou k dispozici v kapitole 17, Pole.
Když do textu vložíme například adresu webové stránky nebo URL, kterou lze použít jako hypertextový odkaz, a poté stiskneme mezerník nebo Enter, Writer automaticky vytvoří hypertextový odkaz a text od okolí odliší, zformátuje (obvykle změní barvu a podtrhne).
Pokud se tak nestane, můžeme tuto funkci povolit z nabídky Nástroje > Automatické opravy > Nastavení automatických oprav. Na kartě Možnosti vybereme možnost Rozpoznávání URL.
Pokud nechceme, aby LibreOffice převedl určité URL na hypertextový odkaz, zvolíme v hlavní nabídce Úpravy > Zpět nebo okamžitě poté, co bylo použito formátování, stiskneme Ctrl + Z nebo umístíme kurzor do hypertextového odkazu, klepneme pravým tlačítkem a v místní nabídce vybereme Odebrat hypertextový odkaz.
Pomocí Navigátoru a dialogového okna Hypertextový odkaz můžeme vkládat hypertextové odkazy na jiné části dokumentu, na jiné dokumenty nebo části dokumentů a na e-mailové adresy; všechny hypertextové odkazy můžeme upravovat v dialogovém okně Hypertextový odkaz. Podrobnosti nalezneme v kapitole 12, Vytváření souborů HTML, v Příručce pro začínající uživatele.
Ve výchozím nastavení aktivujeme hypertextové odkazy kombinací Ctrl + kliknutí. Toto chování lze změnit v nabídce Nástroje > Možnosti > LibreOffice > Zabezpečení, v níž klikneme na tlačítko Možnosti v části Možnosti zabezpečení a upozorňování a zrušíme výběr položky Pro otevření hypertextových odkazů vyžadovat Ctrl-kliknutí. Pokud se odkazy mají aktivovat jen kliknutím, je třeba toto nastavení zkontrolovat.
Úpravu hypertextového odkazu začneme tím, že kurzor umístíme do textu odkazu a po stlačení pravého tlačítka myši zvolíme z místní nabídky Upravit hypertextový odkaz; také můžeme kliknout na ikonu Hypertextový odkaz na standardní nástrojové liště nebo jít do nabídky Úpravy > Hypertextový odkaz. Odkaz upravíme a klikneme na Použít. Potřebujeme-li upravit více odkazů, můžeme nechat dialog otevřený, dokud je neupravíme všechny. Kliknout na Použít musíme po úpravě každého z odkazů. Jsme-li hotovi, klikneme na Zavřít.
Změnu barvy hypertextových odkazů provedeme v nabídce Nástroje > Možnosti > LibreOffice > Barvy aplikací, v části Obecné zaškrtneme Nenavštívené odkazy a/nebo Navštívené odkazy, vybereme nové barvy a klikneme na OK. Tím změníme barvy všech hypertextových odkazů ve všech součástech LibreOffice, což ale nemusí být náš úmysl.
Pomocí Navigátoru (obrázek 15) můžeme přesunout nadpisy a s nimi spojený text na jiné místo v dokumentu následujícím způsobem:
Je-li to nutné, klikneme na symbol rozšíření (+ nebo šipka) vlevo od nadpisu a rozbalíme seznam podnadpisů.
(Nepovinné) Pokud máme několik úrovní podnadpisů, můžeme požadované nadpisy snadněji najít změnou výběru Zobrazené úrovně nadpisu tak, aby se zobrazovala pouze jedna nebo dvě úrovně nadpisů.
Klikneme na nadpis bloku textu, který chceme přesunout, a nadpis přetáhneme na nové místo. Nebo klikneme v seznamu na nadpis a potom na ikonu Kapitola o úroveň výše nebo Kapitolu o úroveň níže. Všechen text a podsekce pod vybraným nadpisem se s ním v dokumentu přemístí dopředu nebo dozadu.
Potřebujeme-li přesunout jenom samotný nadpis bez textu za ním, stiskneme Ctrl a klikneme na ikonu Kapitola o úroveň výše nebo Kapitola o úroveň níže.
Obrázek 15: Změna úrovní nadpisů v Navigátoru
1 O úroveň výše |
3 Kapitolu o úroveň výše |
5 Zobrazené úrovně nadpisu |
2 O úroveň níže |
4 Kapitolu o úroveň níže |
|
Tip
Akce Kapitolu o úroveň výše a Kapitolu o úroveň níže jsou lépe popsány jako Posun nahoru nebo Posun dolů (uvnitř dokumentu, beze změny úrovně nadpisu), abychom je lépe odlišili od O úroveň výše a O úroveň níže, které mění úroveň nadpisu, například z úrovně 1 na úroveň 2.
Rychle změníme úroveň nadpisu takto:
V Navigátoru vybereme nadpis; změnu jeho úrovně a souvisejících podnadpisů provedeme kliknutím na ikonu O úroveň níže nebo O úroveň výše. Tento krok nemění umístění nadpisů, mění jen jejich úrovně.
Změnu úrovně jen jediného vybraného nadpisu (beze změny úrovně jemu přidružených podnadpisů) provedeme opět kliknutím na ikonu O úroveň níže nebo O úroveň výše, avšak za současného stisku klávesy Ctrl.
Někdy chceme v dokumentu, který píšeme, znovu použít materiál z jiných souborů. Můžeme například psát soubor pokynů, který obsahuje několik společných odstavců. Společné odstavce můžeme samozřejmě přepsat nebo zkopírovat a vložit do každého dokumentu. Pokud však dojde k úpravě společných odstavců v původním dokumentu, může být nutné tyto informace aktualizovat i v každém dokumentu, kde se vyskytují.
Writer poskytuje některé nástroje, které tyto úkoly usnadňují:
Dialogové okno Sekce, popsané v kapitole 6, Formátování stránek: Pokročilé.
Dvě položky v režimech přetahování Navigátoru, které jsou popsány níže.
Chceme-li použít nástroje Navigátoru, vybereme nejprve položku, kterou chceme vložit ze zdrojového dokumentu a poté zvolíme Vložit jako odkaz nebo Vložit jako kopii. Pomocí této metody nelze vytvářet odkazy nebo kopie grafiky, objektů OLE, odkazů nebo indexů.
Vložit jako odkaz
Vložit jako kopii
Čísla řádků na okraji se často používají v právních dokumentech, poezii a ve výpisech programů. Čísla řádků můžeme ve Writeru vkládat do celého dokumentu nebo jen do vybraných odstavců. Čísla řádků se také tisknou. Mezi čísla řádků můžeme také přidat oddělovače. Obrázek 16 ukazuje příklad číslování každého řádku.
V dialogu Číslování řádků můžeme zvolit, které řádky mají být číslovány (každý, každý desátý), typ číslování, zda číslování začíná znovu na každé stránce atd. Můžeme také vložit oddělovač (libovolný text) který se bude opakovat třeba na každém dvanáctém řádku.
Do celého dokumentu přidáme číslování řádků v nabídce Nástroje > Číslování řádků a vybereme položku Zobrazit číslování v levém horním rohu dialogu Číslování řádků (obrázek 17). Poté vybereme požadované možnosti a klikneme na OK.
Obrázek 16: Příklad číslování řádků
Obrázek 17: Dialogové okno Číslování řádků
Abychom zakázali číslování řádků v celém dokumentu, upravíme Výchozí styl odstavce (protože všechny styly odstavce jsou založeny na Výchozím stylu odstavce):
V postranní liště otevřeme kartu Styly a formátování, klikneme na ikonu Styly odstavce.
Pravým tlačítkem myši klikneme na Výchozí styl a volíme Upravit.
Klikneme na kartu Osnova a seznam (viz obrázek 18).
V oblasti Číslování řádků zrušíme zaškrtnutí položky Zahrnout tento odstavec do číslování řádků.
Klepneme na OK.
Obrázek 18: Zakázání číslování řádků pro dokument
Číslování řádku zapneme pro určité odstavce takto:
Nejprve tuto funkci pro dokument zakážeme (jak je uvedeno výše) a poté vybereme odstavce, do kterých čísla řádků chceme přidat.
Jdeme do nabídky Formát > Odstavec nebo klikneme pravým tlačítkem myši a v kontextové nabídce vybereme Odstavec > Odstavec.
Na kartě Osnova a seznam dialogového okna Odstavec vybereme možnost Zapojit tento odstavec do číslování řádků..
Klepneme na OK.
Na druhou stranu můžeme pro určité odstavce číslování řádků zakázat (zatímco je v celém dokumentu povoleno) tak, že je vybereme, jdeme do nabídky Formát > Odstavec nebo klikneme pravým tlačítkem a z místní nabídky volíme Odstavec > Odstavec, pak jdeme na kartu Osnova a seznam, na níž zrušíme výběr položky Zahrnout tento odstavec do číslování řádků.
Můžeme také vytvořit styl odstavce, který má zapnuto číslování řádků a použít jej na odstavce, ve kterých chceme řádky číslovat. Například odstavce se zápisem programovacího kódu, v nichž pravděpodobně použijeme jiné písmo nebo odsazení, lišící se od normálního textu.
Má-li číslování začít od určitého čísla:
Klikneme do odstavce a jdeme do nabídky Formát > Odstavec nebo klikneme pravým tlačítkem myši a v kontextové nabídce zvolíme Odstavec > Odstavec.
Na kartě Osnova a seznam zkontrolujeme, zda je vybrána možnost Zahrnout tento odstavec do číslování řádků.
Vybereme Restartovat na začátku tohoto odstavce a do pole Začít s zadáme číslo.
Klepneme na OK.