Writer Guide 7.2

Kapitola 4
Formátování textu

 

Autorská práva

Tento dokument je duševním vlastnictvím skupiny LibreOffice Documentation Team, © 2021. Přispěvatelé jsou uvedeni níže. Dokument lze šířit nebo upravovat za podmínek licence GNU General Public License (https://www.gnu.org/licenses/gpl.html), verze 3 nebo novější, nebo the Creative Commons Attribution License (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/), verze 4.0 nebo novější.

Všechny ochranné známky uvedené v této příručce patří jejich vlastníkům.

Přispěvatelé

Pro toto vydání

Jean Hollis Weber

Kees Kriek

Pro předchozí vydání

Jean Hollis Weber	Kees Kriek	Gillian Polack
Bruce Byfield	Hazel Russman	John M. Długosz
Ron Faile Jr.	Shravani Bellapukonda	John A. Smith

Zpětná vazba

Připomínky a náměty k tomuto dokumentu posílejte v angličtině dokumentačnímu týmu na adresu: documentation@global.libreoffice.org.

Poznámka

Vše, co do e-mailové konference pošlete, včetně e-mailové adresy a dalších osobních informací uvedených ve zprávě, bude veřejně viditelné bez možnosti smazání.

Datum vydání a verze programu

Vydáno v srpnu 2021. Založeno na LibreOffice 7.2 Community.
Jiné verze LibreOffice se mohou lišit vzhledem a funkčností.

Používání LibreOffice na systému macOS

Některé klávesové zkratky a položky nabídek jsou v systému macOS jiné než v systémech Windows a Linux. V následující tabulce jsou uvedeny nejdůležitější rozdíly, které se týkají informací uvedených v tomto dokumentu. Podrobný seznam nalezneme v nápovědě aplikace.

Windows nebo Linux	Ekvivalent pro macOS	Akce
Nástroje > Možnosti výběr nabídky	LibreOffice > Předvolby	Otevřou se možnosti nastavení.
Klepnutí pravým tlačítkem	Control + klepnutí, nebo klepnutí pravým tlačítkem v závislosti na nastavení počítače	Otevře se místní nabídka.
Ctrl (Control)	⌘ (Command)	Používá se také s dalšími klávesami.
F11	⌘ + T	Otevře se postranní lišta Styly.

Úvod

Tato kapitola popisuje základy formátování textu ve Writeru, textovém editoru LibreOffice:

• Formátování odstavců a znaků

• Použití automatického formátování

• Tvorba seznamů s odrážkami, číslovaných seznamů a osnovy

Předpokladem je zvládnutí základních technik při práci s textem, popsaných v kapitole 2, Základy práce s textem, a 3, Pokročilá práce s textem.

Doporučujeme také postupovat podle pokynů v kapitole 20, Přizpůsobení Writeru, týkajících se zobrazování formátovacích pomůcek, jako jsou značky na konci odstavce, a výběru dalších možností nastavení.

Formátování stránky je popsáno v kapitolách 5 a 6.

Formátování: přímé (ruční) nebo styly

Existují dva základní způsoby formátování textu:

Přímé (nebo ruční) formátování

Formátování používáme přímo na konkrétní odstavce, znaky, stránky, rámce, seznamy nebo tabulky. Například můžeme vybrat slovo, potom klepnout na tlačítko na nástrojové liště Formátování a změnit písmo na tučné nebo kurzívu.

Styly

Možnosti formátování jsou seskupeny pod jedním označením. Například styl odstavce obsahuje množství nastavení, například typ a velikost písma, zda mají být odstavce odsazeny, zda má být mezera mezi řádky, jak mají být odstavce na stránce zarovnány a další.

Doporučujeme používat styly

Psaní ve Writeru je založeno na práci se styly. Pomocí stylu se v jeden okamžik použije celé sada možností formátování a díky tomu lze formátování dokumentu jednoduše udržovat konzistentní. S minimálním úsilím pak zvládneme formátování celého dokumentu změnit. Proto velmi doporučujeme používat styly odstavců a znaků.

LibreOffice používá styly v mnoha procesech, i když o tom ani nemusíme vědět. Například Writer pomocí stylů nadpisů (nebo jiných uživatelem určených stylů) vytváří obsah dokumentu.

V této knize nalezneme informace o stylech a jejich použití v kapitolách 8 a 9.

Díky kartě Styly a formátování v postranní liště je použití stylů rychlé a snadné.

Upozornění

Ruční formátování (také nazývané přímé formátování) přepisuje formátování provedené styly a není možné ho použitím stylu odstranit.

Odstranění ručního formátování

Chceme-li přímé formátování odstranit, vybereme text a jdeme do nabídky Formát > Odstranit přímé formátování nebo do vybraného textu klikneme pravým tlačítkem a z místní nabídky zvolíme Odstranit přímé formátování; také můžeme na nástrojové liště Formátování kliknout na tlačítko Vymazat přímé formátování nebo stisknout klávesovou zkratku Ctrl + M.

Formátování odstavců využitím stylů

Styly lze na odstavce aplikovat několika způsoby; viz kapitola 8, Úvod do stylů:

• Výběrem stylu z vybalovacího seznamu položky Nastavit styl odstavce na nástrojové liště Formátování nebo na nástrojové liště Formátování (styly).

• Výběrem stylu z vybalovacího seznamu položky Nastavit styl odstavce v horní části karty Vlastnosti postranní lišty.

• Výběrem ze seznamu Styly odstavce na kartě Styly a formátování postranní lišty.

• Nabídka Styly v hlavní nabídce (omezeno na běžné styly).

• Klávesové zkratky Ctrl + 1 až Ctrl + 5 (styly odstavce Nadpis 1 až Nadpis 5)

• Z nástrojové lišty Formátování (styly), kterou zobrazíme z nabídky Zobrazit > Nástrojové lišty > Formátování (styly); viz obrázek 1.

Přímé formátování odstavců

Odstavce můžeme formátovat pomocí ikon nástrojové lišty Formátování, výběrem stylu na kartě Vlastnosti v postranní liště (nabídka Zobrazit > Postranní lišta) nebo příkazy nabídky Formát. Další možnosti formátování nalezneme v dialogovém okně Odstavec (strana 1).

Nástrojová lišta Formátování

Nástrojová lišta Formátování obsahuje ikony umožňující:

• Nastavit styl odstavce (z vybalovacího seznamu)

• Zarovnat doleva, zarovnat na střed, zarovnat doprava, do bloku

• Zarovnat nahoru, Svisle na střed, Zarovnat dolů

• Vytvořit odrážkový seznam (a vybrat typ odrážky z palety)

• Vytvořit číslovaný seznam (a vybrat typ číslování)

• Definovat styl osnovy (pomocí palety druhů osnovy)

• Nastavit řádkování (volbou mezi 1, 1.15, 1.5, 2, nebo vlastním)

• Zvětšit rozestupy mezi odstavci, Zmenšit rozestupy mezi odstavci

• Zvětšit odsazení, zmenšit odsazení, předsazení prvního řádku

• Odstavec (otevře dialogové okno Odstavec)

• Nastavit řádkování

Ve standardní instalaci nejsou viditelné všechny ikony nástrojové lišty, ale lištu si můžeme přizpůsobit tak, aby obsahovala ty ikony, které pravidelně používáme; viz kapitola 1, Představení Writeru.

Postranní lišta, karta Vlastnosti

Karta Vlastnosti postranní lišty (obrázek 2) umožňuje aplikovat styly odstavce a ručně formátovat znaky a odstavce. Kliknutím na symbol rozšíření (+ nebo trojúhelník) rozbalíme nabídku položky.

Karta Styly a formátování

Obsahuje vybalovací seznam pro Nastavení stylu odstavce a ikony Klonování formátování, Aktualizovat vybraný styl a Nový styl z výběru. Tyto nástroje jsou popsány v kapitole 8, Úvod do stylů.

Znakové styly

Viz obrázek 16 na stránce 1 a popis, který začíná na stránce 1.

Panel Odstavec

Obsahuje většinu nástrojů pro nastavení formátu včetně těch, které se nenacházejí na nástrojové liště Formátování. Kliknutím na šipku dolů otevřeme výběr možností, například pro řádkování nebo paletu barev.

Titulní pruh každého panelu má vpravo tlačítko Další možnosti, které otevírá odpovídající dialogové okno (Styl odstavce, Znak nebo Odstavec) obsahující další nastavení. Změna hodnot některého z nastavení ovlivní pouze ten odstavec, ve kterém se nachází kurzor, nebo několik odstavců, pokud je jich vybráno více. Přejeme-li si změnit parametry formátování pro více odstavců téhož typu, měli bychom použít styl odstavce.

Karta Zarovnání

Tlačítky 1-4 na obrázku 2 můžeme volit zarovnání odstavce: vlevo, vpravo, na střed nebo do bloku. Obrázek 3 ukazuje příklady zarovnání textu.

Ve výchozím nastavení je při zarovnání do bloku poslední řádek textu zarovnán vlevo. Poslední řádek můžeme také zarovnat na střed nebo v něm zvětšit mezery mezi slovy, aby vyplnil celý řádek. Pokud vybereme možnost Rozbalit jedno slovo, pak kdykoli bude poslední řádek zarovnávaného odstavce obsahovat jediné slovo, toto slovo se roztáhne vložením mezer mezi znaky tak, aby zabíralo celou délku řádku.

Obrázek 4 ukazuje výsledek zarovnání běžného textu, kterého dosáhneme výběrem každé z uvedených možností. Ve většině případů ponecháváme nastavení výchozí (zarovnání doleva); pro některé dramatické účely (například velmi velké písmo na plakátu) můžeme upřednostnit jednu z dalších možností.

Obrázek 4: Příklady voleb zarovnání posledního řádku odstavce

Tyto možnosti nastavujeme na kartě Zarovnání dialogového okna Odstavec (obrázek 5), který otevřeme např. z nabídky Formát > Odstavec nebo kliknutím pravým tlačítkem myši v odstavci a výběrem položky Odstavec z kontextové nabídky; také můžeme v postranní liště na kartě Vlastnosti na panelu Odstavec kliknout na tlačítko Další možnosti.

Řádkování a rozestupy mezi odstavci

Řádkování (tlačítko 18, obrázek 2) označuje vzdálenost mezi účařími dvou řádků (účaří, základní dotažnice = pomyslná čára, na niž dosedají písmena). Je určeno velikostí písma, jak je znázorněno na obrázku 6.

Podnabídka Řádkování je na obrázku 7. V ní můžeme vybírat mezi standardními hodnotami, nebo definovat vlastní: Proporcionální (například 110 %), Nejméně (údaj vložíme do pole Hodnota), Proklad nebo Přesně. Abychom viděli rozdíly mezi těmito možnostmi, vytvoříme si několik odstavců textu s různým vlastním řádkováním.

Poznámka

Všechny možnosti vyjma Přesně a Nejméně aplikujeme na výchozí písmo. Tyto dvě možnosti umožňují nastavit vlastní řádkování např. pro zvýšení čitelnosti malého písma.

Rozestup mezi odstavci je svislá mezera mezi daným odstavcem a odstavci nad ním a pod ním. Jak vidíme na obrázku 2, aktuální hodnoty odstavce jsou v polích Nad odstavcem v části Rozestupy (13) a Pod odstavcem (14). Obě hodnoty můžeme nastavovat samostatně.

Tip

Rozestupy mezi odstavci se často používají v počítačové literatuře, například i v této knize. Odsazení odstavců je častější v jiných typech dokumentů. V dobře navržené knize nebo dokumentu se používají buď rozestupy mezi odstavci, nebo odsazení odstavců, nikdy obojí.

Odsazení odstavce

Tlačítky 10, 11 a 12 na obrázku 2 můžeme zvětšit prostor mezi levým a pravým okrajem stránky a odstavcem.

Vzdálenosti jsou určeny nastavením hodnot 15 (Odsazení před textem, tj. od levého okraje stránky), 16 (Odsazení za textem, od pravého okraje stránky) a 17 (Odsazení prvního řádku, která udává vzdálenost mezi začátkem prvního řádku a levým okrajem odstavce).

Tlačítko 12, Přepnout na předsazení prvního řádku, ponechá první řádek na levém okraji (nebo na zadaném odsazení od okraje) a všechny ostatní řádky odstavce odsadí o hodnotu zadanou tlačítkem 17 nebo v dialogovém okně Odstavec.

Poznámka

V jazycích psaných zprava doleva je Před textem a Za textem obráceně: „před“ je na pravém okraji; „za“ je na levém okraji.

Barva pozadí odstavce

Kliknutím na tlačítko 7, viz obrázek 2 , otevřeme paletu, ve které vybíráme barvu pozadí odstavce. Na této paletě (obrázek 8) můžeme kliknutím na tlačítko Vlastní barva otevřít dialogové okno Výběr barvy, v němž můžeme volit nové barvy, které budou přidány do palety.

Poznámka

Pokud byl odstavec odsazen od pravého nebo levého okraje, barva pozadí se na oblast odsazení nepoužije. Aby se barva rozšířila až po okraje, je třeba použít rámec, tabulku nebo jiný způsob; viz kapitola 6, Pokročilé formátování stránek.

Nastavení v dialogovém okně Odstavec

Dialogové okno Odstavec obsahuje několik dalších karet: Tabulátory (popsané v části „Nastavení kroků tabulátoru a odsazení“ na straně 1), Ohraničení, Iniciály, Oblast (více voleb, nejen barva), Průhlednost, Tok textu a Osnova a seznam. Další informace najdeme v kapitole 8, Úvod do stylů a kapitole 9, Pracujeme se styly.

Karta Ohraničení

Ohraničení odstavce se hodí pro oddělení odstavce od okolního textu, pokud se například netýká hlavního tématu. Například tipy, poznámky a upozornění v této knize používají ohraničení pod textem.

Ohraničení můžeme přidat kterémukoliv okraji odstavce i jejich kombinacím. Můžeme si zvolit styl (plná, čárkovaná, tečkovaná, dvojitá čára), šířku a barvu čar; volby platí pro všechny strany odstavce. Vzdálenost čar od obsahu odstavce je možné nastavit pro každou stranu odstavce (horní, dolní, vpravo, vlevo) samostatně.

Na kartě Ohraničení dialogového okna Odstavec (obrázek 9) můžeme také zvolit, zda chceme na odstavec použít stín; „vzdálenost“ se vztahuje k šířce stínu.

Zaškrtneme-li pole Sloučit s dalším odstavcem, potlačíme horní nebo dolní čáru mezi následnými odstavci, pokud se shodují jejich odsazení, ohraničení a styl stínu.

Iniciály

Iniciály jsou zvětšená písmena označující začátek nové kapitoly nebo části. Pro důsledné používání iniciál doporučujeme nastavit je ve stylu odstavce a styl pak aplikovat odpovídajícím odstavcům. Podrobnosti najdeme v kapitole 9, Práce se styly.

Oblast

Oblast (v některých aplikacích LibreOffice také „výplň“ nebo „pozadí“) nabízí pět typů výplně (pozadí): barvu, přechod, rastr, vzorek a šrafování. Výběrem typu výplně zobrazíme její možnosti. Těmto možnostem se podrobněji věnuje kapitola 5, Základy formátování stránek. Můžeme si také vytvořit vlastní výplně.

Průhlednost

Průhlednost ovlivňuje pozadí odstavce. Je užitečná při tvorbě vodoznaků a zesvětlování barev či obrázků kvůli kontrastnějšímu textu. Podrobněji je průhlednost probrána v kapitole 5, Základy formátování stránek a v příručce Draw Guide.

Tok textu

Karta Tok textu (obrázek 11) má několik částí. Dělení slov je probráno v kapitole 2, Základy práce s textem, a zalomení v kapitole 5, Základy formátování stránek.

V části Možnosti určujeme, jak se s odstavci pracuje na konci stránky. Význam polí Nedělit odstavec a Svázat s následujícím odstavcem je jasný z jejich názvu. Další možnosti potlačují výskyt osamoceného prvního řádku odstavce na konci stránky (tzv. sirotek) nebo posledního řádku odstavce na začátku nové stránky (tzv. vdova).

Osnova a seznam

Na kartě Osnova a seznam dialogového okna Odstavec vybíráme úroveň osnovy aktuálního odstavce a stylu seznamu (pokud v něm existuje). Je-li odstavec součástí číslovaného seznamu, můžeme restartovat číslování odstavce a zvolit číslo.

Tato karta neobsahuje stejné funkce jako dialogové okno Číslování kapitol (Nástroje > Číslování kapitol), avšak zde nastavená úroveň osnovy se přenese do dialogu Číslování kapitol. Podrobnosti o těchto funkcích najdeme v kapitole 8, Úvod do stylů, a kapitole 9, Práce se styly. O číslování řádků pojednává kapitola 3, Pokročilá práce s textem.

Nastavení kroků tabulátoru a odsazení

Vodorovné pravítko zobrazuje zarážky tabulátoru. Námi definované polohy zarážek přepisují jejich výchozí nastavení. Nastavení tabulátorů ovlivňuje odsazení celých odstavců (tlačítky Zvětšit odsazení a Zmenšit odsazení na nástrojové liště Formátování nebo v panelu Odstavec na kartě Vlastnosti Postranní lišty) a také odsazení částí odstavce (po stisku klávesy Tab).

Tip

Mnoho typů odsazení, např. na začátku odstavce, lze nastavit ve stylu odstavce, takže klávesu Tab už nemusíme použít.

Používání výchozích kroků tabulátoru může způsobit problémy s formátováním, pokud dokument sdílíme s jinými lidmi. Pokud použijeme výchozí rozložení tabulátorů a pak dokument odešleme někomu jinému, kdo používá jiné výchozí rozložení tabulátorů, odsazení se změní podle osobních nastavení příjemce. Je proto vhodné definovat si vlastní nastavení tabulátorů podle následujícího postupu.

Chceme-li v jednom nebo více vybraných odstavcích definovat odsazení a nastavení tabulátorů, klepneme pravým tlačítkem na odstavec a z místní nabídky vybereme položku Odstavec; v dialogovém okně Odstavec poté vybereme buď kartu Tabulátory (obrázek 13), nebo Odsazení a rozestupy. Kartu Odsazení a rozestupy dialogového okna Odstavec otevřeme rovněž dvojklikem na posuvníky odsazení vodorovného pravítka. Tabulátory je vhodnější nastavit ve stylu odstavce než ručně přímo v odstavci. Další informace o stylu odstavce najdeme v kapitolách 8 a 9.

Tip

Používání tabulátorů na rozmístění textu se nedoporučuje. Obvykle je mnohem lepší volbou použití tabulky nebo rámce.

Změna výchozí vzdálenosti tabelačních zarážek

Upozornění

Jakékoli změny výchozího nastavení kroku tabulátoru budou mít vliv na tabulátory ve všech dokumentech, které následně otevřeme, a také na tabulátory, které vložíme po provedení změny.

Změnit měrnou jednotku a velikost výchozího kroku tabulátorů můžeme v okně Možnosti (nabídka Nástroje > Možnosti > LibreOffice Writer > Obecné).

Změna měrných jednotek tabulátorů a pravítek

Kliknutí pravým tlačítkem myši na pravítko otevře seznam jednotek, zobrazen je na obrázku 15 pro vodorovné pravítko. V otevřeném seznamu jednotek vybereme požadovanou jednotku. Vybrané nastavení se použije pouze na toto pravítko.

Formátování znaků pomocí stylů

Vybereme znaky nebo slova a zvoleným znakovým stylem je formátujeme kterýmkoliv z následujících postupů:

• Znakové styly na kartě Styly na postranní liště

• Nabídka Styly v hlavní nabídce (omezená)

• Místní nabídky zobrazená pomocí klepnutí pravého tlačítka myši (omezená)

• Nástrojová lišta Formátování (styly) (obrázek 1)

Další informace o stylech znaků najdeme v kapitole 8, Úvod do stylů, a v kapitole 9, Práce se styly.

Přímé formátování znaků

Jednotlivým znakům můžeme nastavit formátování pomocí tlačítek na nástrojové liště Formátování nebo s využitím panelu Znak karty Vlastnosti v Postranní liště. Po standardní instalaci se nezobrazují všechna tlačítka, nástrojovou lištu si však můžeme přizpůsobit tak, aby obsahovala námi pravidelně užívaná; viz kapitola 1, Představujeme program Writer. Formátování zahrnuje změnu těchto vlastností písma:

• Název písma, Velikost písma

• tučné písmo, kurzíva, podtržené, dvojitě podtržené, nadtržené, přeškrtnuté a obrysové,

• horní index, dolní index,

• velká písmena, malá písmena,

• zvětšení velikosti písma, zmenšení velikosti písma,

• barva písma (s paletou barev),

• barva pozadí (s paletou barev),

• zvýraznění (s paletou barev),

Ke změně vlastností celého odstavce (písmo, velikost, barva) a také z dalších důvodů velmi doporučujeme upřednostňovat požívání stylů znaků před jejich ručním formátováním. Informace o stylech a jejich použití najdeme v kapitolách 8 a 9. Díky kartě Styly a formátování v postranní liště je použití stylů rychlé a snadné.

Obrázek 16 zobrazuje panel Znak karty Vlastnosti v postranní liště. Kliknutím na šipku dolů vedle tlačítka otevřeme další volby, například barvu písma nebo rozestupy znaků. Vzhled tlačítek se může měnit v závislosti na operačním systému, výběru velikosti ikon a stylu v okně Možnosti (z nabídky Nástroje > Možnosti > LibreOffice > Zobrazení).

Klikneme-li na ikonu Další možnosti (15), otevře se okno Znak obsahující více možností formátování znaků, než nalezneme na nástrojové liště Formátování nebo v Postranní liště.

Poznámka

Stejně jako přímé formátování přepisuje aktuální styl odstavce, využitím přímého formátování znaků přepisuje aktuální formátování znakových stylů.

Název písma, velikost a efekty

Písmo a jeho velikost změníme vybraným znakům na nástrojové liště Formátování, v panelu Znak karty Vlastnosti v postranní liště nebo v dialogu Znak.

Podobně můžeme vybrané znaky změnit na tučné písmo, kurzívu, podtržené, přeškrtnuté nebo jim přidat stínové efekty na nástrojové liště Formátování, na panelu Znaky postranní lišty nebo v dialogovém okně Znak. Efekt Podtržení má rozevírací nabídku typů čar (obrázek 17). Nástrojová lišta Formátování umožňuje další efekty, které nejsou v postranní liště: přeškrtnutí a dvojité podtržení; jejich ikony se nemusí ve výchozím nastavení zobrazovat.

Chceme-li zvolit barvu písma nebo jeho zvýraznění, otevřeme příslušnou paletu barev (10 nebo 11; podobně jako na obrázku 8). Tam kde ji použijeme, překrývá barva zvýraznění barvu pozadí odstavce.

Chceme-li zvětšit nebo zmenšit velikost písma vybraných znaků, můžeme kliknout na příslušná tlačítka na nástrojové liště Formátování nebo na panelu Znak karty Vlastnosti v postranní liště; nemáme zde však možnost velikost zvětšení nebo zmenšení nastavit, obvykle je 2 body. Přesného nastavení dosáhneme díky rozevíracímu seznamu Velikost písma.

Změnu vybraných znaků na dolní index nebo horní index (za použití výchozích hodnot velikosti a polohy) provedeme kliknutím na příslušné tlačítko nástrojové lišty Formátování nebo v panelu Znak Postranní lišty. Přesnějšího umístění dosáhneme pomocí dialogového okna Znak.

Vybraným znakům změníme rychle rozestup na panelu Znak karty Vlastnosti v postranní liště, když rozbalíme seznam Nastavit rozestup znaků (obrázek 18).

Nastavení v dialogovém okně Znak

Dialogové okno Znak má šest karet, které jsou popsány v této části. Většina těchto karet je stejná jako karty v dialogovém okně Styl znaku (viz kapitola 9, Práce se styly).

Karty Písmo a Efekty pro písmo

Na kartě Písmo (obrázek 19) můžeme zadat rodinu písma, styl (volby se liší v závislosti na písmu, ale obvykle zahrnují obyčejné písmo, tučné písmo a kurzívu) a velikost a jazyk odstavce, pokud se liší od jazyka dokumentu. V dolní části karty vidíme náhled písma dle naší volby.

Na kartě Efekty pro písmo (obrázek 20) můžeme zvolit barvu písma a řadu efektů, z nichž mnohé nejsou vhodné pro formální dokumenty. Obrázky 21 a 22 zobrazují obsah některých rozbalovacích nabídek.

Obrázek 22:Volby přeškrtnutí a reliéfu

Karta Umístění

Karta Umístění (obrázek 23) obsahuje volby, které ovlivňují polohu textu na stránce. Karta má tři části: Umístění, Otočení/škálování a Rozestupy.

Část Umístění řídí vzhled horního a dolního indexu.

Část Otočení / škálování ovládá otočení znaků. Údaj Měřítko šířky nastavuje v procentech původní šířky textu jeho novou šířku, na kterou se má po otočení rozšířit nebo zúžit.

Rozestupy nastavují mezery mezi jednotlivými znaky. Ve výchozím nastavení vybraná volba Párový kerning automaticky upravuje rozestupy určitých kombinací znaků. Kerning je dostupný jen pro některé typy písma a při tisku na tiskárnách, které jej umožňují.

Karta Hypertextový odkaz

Karta Hypertextový odkaz dialogu Znak je alternativou k dialogovému oknu Hypertextový odkaz (Vložit > Hypertextový odkaz). Obsahuje méně voleb a je určena pro textové odkazy (bez tlačítek). Hypertextové odkazy se mohou odkazovat na tentýž dokument, na jiné dokumenty i na webové stránky.

Když LibreOffice rozpozná řetězec znaků, kterým může být adresa URL (internetová adresa), nahradí znaky hypertextovým odkazem a naformátuje hypertextový odkaz tak, jak je uvedeno ve znakovém stylu Internetového odkazu. V tomto dialogu můžeme zvolit jiný styl znaků (pokud byl styl definován dříve) nebo URL adresu nahradit jiným textem. Přejeme-li si tuto funkci vypnout, učiníme tak v nabídce Nástroje > Automatické opravy > Nastavení automatických oprav, kde na kartě Možnosti zrušíme výběr položky Rozpoznání URL.

Více informací o tvorbě a úpravách hypertextových odkazů lze nalézt v nápovědě nebo v kapitole 12 příručky Začínáme s LibreOffice.

Karta Zvýraznění

Na kartě Zvýraznění nastavujeme barvu pozadí vybraných znaků. Její paleta je podobná barevné paletě ikony Zvýraznění.

Karta Ohraničení

Karta Ohraničení je totožná s kartou Ohraničení v dialogu Odstavec; viz stránka 1.

Formátování seznamů pomocí stylů

Neseřazené (odrážkové) i seřazené (číslované) seznamy tvoříme pomocí stylů odstavce. Program Writer tak pro tento účel může využít dvou nastavení stylů odstavců. Nicméně, tyto styly nezahrnují možnosti nastavení, jako je typ odrážky nebo pozice čísel. Tato nastavení se přenášejí ze stylů seznamu, které jsou určeny k připojení ke stylům odstavce. Doporučujeme je použít společně v těchto případech:

• Neseřazené seznamy tvoříme pomocí stylů odstavce Seznam 1, Seznam 2, Seznam 3 atd. Tyto styly používají styly seznamu odrážek.

• Na seřazené seznamy použijeme styly odstavce Číslování 1, Číslování 2, Číslování 3, atd. Tyto styly používají styly seznamu nazývaný číslování 1, číslování 2, atd.

Se styly odstavce můžeme snadno vytvářet vnořené seznamy, ve kterých položky seznamu mají podpoložky, jako je tomu u osnovy. To vyžaduje zadání nastavení pro další úrovně. Jakmile si nastavíme vnořené seznamy, můžeme snadno měnit hierarchii položek. Chceme-li snížit úroveň položky, umístíme kurzor na začátek řádku (za odrážku nebo číslo) a stiskneme tlačítko Tab. Chceme-li položku posunout o úroveň výše, zmáčkneme Shift + Tab.

Další informace o vytváření seznamů pomocí stylů najdete v kapitolách 8 (Úvod do stylů), 9 (Práce se styly) a 12 (Seznamy: tipy a triky).

Přímé formátování seznamů

Číslované seznamy nebo seznamy s odrážkami můžeme přímo formátovat několika způsoby:

• Použijeme nástrojovou lištu Odrážky a číslování (obrázek 25).

• Použijeme tlačítka Přepnout neseřazený seznam nebo Přepnout seřazený seznam na nástrojových lištách Formátování resp. Formátování (styly), nebo na panelu Odstavec karty Vlastnosti v postranní liště (obrázek 26).

• Použijeme dialog Odrážky a číslování (obrázky 27 a 28).

Jednoduchý odrážkový nebo číslovaný seznam vytvoříme tak, že vybereme odstavec pro položku seznamu a poté klikneme na příslušnou ikonu panelu Odstavec v postranní liště.

Tip

Je to otázka osobních preferencí, jestli nejdříve vložíme do dokumentu informace a potom vytvoříme seznam, nebo seznam vytváříme během psaní.

Poznámka

Odrážky a číslování vytvořené těmito způsoby nemohou být odstraněny pomocí nabídky Formát > Vymazat přímé formátování, pomocí ikony Vymazat přímé formátování na nástrojové liště Formátování, pomocí volby Vymazat přímé formátování v místní nabídce ani kombinací kláves Ctrl + M. Vypínají se nebo odstraňují stejným postupem, jakým byly vytvořeny - ikonami na nástrojových lištách nebo na kartě Vlastnosti postranní lišty.

Používání nástrojové lišty Odrážky a číslování

Tlačítky na nástrojové liště Odrážky a číslování (obrázek 25) můžeme vytvořit vnořený seznam (kde jedna nebo více položek seznamu má pod sebou dílčí seznam, jako je tomu v osnově). Tlačítky můžeme položky seznamu přemisťovat nahoru či dolů, vytvářet podseznamy, měnit styl odrážek, přidávat odstavce bez odrážek nebo čísel (pro položky, které jsou přes více odstavců) a nakonec otevřít dialog Odrážky a číslování, který poskytuje více možností.

Nástrojovou lištu zobrazíme z nabídky Zobrazit > Nástrojové lišty > Odrážky a číslování.

Tip

Odstavcům v seznamech můžeme měnit úroveň položek i klávesovými zkratkami. Umístíme kurzor na začátek číslovaného odstavce a stiskneme:

Tabulátor = Snížení úrovně
Shift + Tab = Zvýšení úrovně

Tabulátor vložíme na začátek očíslovaného odstavce (za číslo, před text) klávesovou zkratkou Ctrl + Tab.

Vytváříme-li vnořený seznam tlačítky nástrojové lišty Odrážky a číslování, mají všechny úrovně seznamu (až do desáté) stejný formát číslování (nebo odrážek). Pokud chceme vytvořit vnořený seznam s kombinací číslovaných i odrážkových podseznamů, můžeme použít tyto způsoby:

• Klikneme na každou položku seznamu a poté vybereme jednu variantu v rozevíracích paletách u tlačítek Přepnout neuspořádaný seznam a Přepnout uspořádaný seznam na nástrojové liště Formátování nebo na kartě Vlastnosti postranní lišty, jak je popsáno v části „Palety odrážek a číslování v Postranní liště“. pod.

• Použijeme dialog Odrážky a číslování, jak je popsáno v části „Dialogové okno Odrážky a číslování“ na stránce 1.

Samozřejmě mnohem lepší strategie je, že nadefinujeme a aplikujeme styl seznamu, jak je popsáno v kapitole 12, Seznamy: tipy a triky.

Palety odrážek a číslování v Postranní liště

Palety odrážek a číslování v Postranní liště na kartě Vlastnosti v panelu Odstavec můžeme využít k vytvoření vnořených seznamů a také k otevření dialogu Odrážky a číslování. V panelu Odstavec postranní lišty nenajdeme ikony pro snížení nebo zvýšení úrovně položek seznamů, ty jsou jen na nástrojové liště Odrážky a číslování.

 

Obrázek 26: Volby odrážek a číslování na kartě Vlastnosti postranní lišty

Dialogové okno Odrážky a číslování

Dialog Odrážky a číslování má šest karet. Předdefinované symboly a řady vybíráme na čtyřech kartách: Neseřazený, Seřazený, Osnova (zde volíme jednu z osmi standardních řad osnovy) a Obrázek (vybíráme obrázek pro odrážku). Vlastní seznamy detailně definujeme na kartách Umístění (obrázek 27) a Přizpůsobit (obrázek 28). Shodují se s kartami stylů seznamů, o nichž pojednává kapitola 12, Seznamy: Tipy a triky.

Automatický formát

Writer můžeme nastavit tak, aby automaticky formátoval části dokumentu podle nastavení na kartách Možnosti a Místní možnosti v dialogu Automatické opravy (nabídka Nástroje > Automatické opravy > Možnosti automatických oprav). Tyto možnosti, stejně jako návod na zapnutí automatického formátu, jsou popsány v nápovědě.

Tip

Pokud v dokumentu zaznamenáme neočekávané změny ve formátování, jsou tyto karty vhodným východiskem pro hledání příčiny.

Chceme-li automaticky formátovat soubor podle nastavených možností, jdeme do nabídky Nástroje > Automatická oprava a vybereme nebo zrušíme výběr položek v podnabídce.

Při psaní

Automaticky formátuje dokument během psaní.

Použít

Automaticky formátuje dokument.

Použít a upravit změny

Automaticky formátuje soubor a poté otevře dialog, v němž můžeme přijmout nebo odmítnout změny.

Možnosti automatických oprav

Otevře dialogové okno Automatické opravy (obrázky 29 a 30), kde můžete nastavit automatické formátování.

Karta Místní možnosti (obrázek 29) upravuje formátování uvozovek a apostrofů (vypadají jako uzavírací jednoduchá uvozovka). Většina fontů obsahuje oblé uvozovky (označované jako „chytré“), ale pro některé účely, jako značky úhlových minut a vteřin, používáme apostrofy a uvozovky přímé.

Přímé uvozovky	Chytré uvozovky
' ' " "	‘ ’ “ ”

Tip

Většina uživatelů má automatické opravy nastaveny na české uvozovky a používá okno Zvláštní znaky pro vložení uvozovek přímých, je-li to potřeba. Bližší informace najdeme v kapitole 2, Základy práce s textem.