Writer Guide 7.2
Kapitola 15
Obsahy, rejstříky, seznamy použité literatury
Tento dokument je duševním vlastnictvím skupiny LibreOffice Documentation Team, © 2022. Přispěvatelé jsou uvedeni níže. Dokument lze šířit nebo upravovat za podmínek licence GNU General Public License (https://www.gnu.org/licenses/gpl.html), verze 3 nebo novější, nebo the Creative Commons Attribution License (https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/), verze 4.0 nebo novější.
Všechny ochranné známky uvedené v této příručce patří jejich vlastníkům.
|
Jean Hollis Weber |
Kees Kriek |
|
|
Jean Hollis Weber |
Kees Kriek |
Felipe Viggiano |
|
Bruce Byfield |
Gillian Polack |
Ron Faile Jr. |
|
John A. Smith |
|
|
Připomínky a náměty k tomuto dokumentu posílejte v angličtině dokumentačnímu týmu na adresu: documentation@global.libreoffice.org.
Poznámka
Vše, co do e-mailové konference pošlete, včetně e-mailové adresy a dalších osobních informací uvedených ve zprávě, bude veřejně viditelné bez možnosti smazání.
Vydáno v srpnu 2021. Založeno na LibreOffice 7.2 Community.
Jiné verze LibreOffice se mohou lišit vzhledem a funkčností.
Některé klávesové zkratky a položky nabídek jsou v systému macOS jiné než v systémech Windows a Linux. V následující tabulce jsou uvedeny nejdůležitější rozdíly, které se týkají informací uvedených v tomto dokumentu. Podrobný seznam nalezneme v nápovědě aplikace.
|
Windows nebo Linux |
Ekvivalent pro macOS |
Akce |
|
Nástroje > Možnosti |
LibreOffice > Předvolby |
Otevřou se možnosti nastavení. |
|
Klepnutí pravým tlačítkem |
Control + klepnutí, nebo klepnutí pravým tlačítkem v závislosti na nastavení počítače |
Otevře se místní nabídka. |
|
Ctrl (Control) |
⌘ (Command) |
Používá se také s dalšími klávesami. |
|
F11 |
⌘ + T |
Otevře se postranní lišta Styly. |
V této kapitole se dozvíme, jak v programu LibreOffice Writer vytvářet obsah, rejstřík a seznam použité literatury a jak s nimi pracovat. Stručně zmíníme další typy rejstříků. Pro pochopení pokynů je třeba mít základní znalosti o Writeru a stylech (viz kapitola 8, Úvod do stylů, a kapitola 9, Práce se styly).
Program Writer umožňuje automaticky vytvářet obsah z nadpisů v dokumentu. Kdykoli něco změníme v textu nadpisu uvnitř dokumentu nebo na stránce, na které se nadpis objevuje, stačí obsah aktualizovat a změny se v něm automaticky projeví.
Před začátkem je třeba se ujistit, zda jsou nadpisy vytvořeny konzistentně pomocí stylů. Například můžeme použít styl Nadpis 1 pro názvy kapitol a styly Nadpis 2 a Nadpis 3 pro podnadpisy v kapitole.
Tato část ukazuje:
Rychlé vytvoření obsahu s využitím výchozího nastavení.
Vlastní nastavení obsahu.
Poznámka
Pro zobrazení jednotlivých úrovní v obsahu můžeme použít libovolný styl; v příkladech v této kapitole jsou použity výchozí styly nadpisů. Můžeme zadat další styly odstavců, které se mají v obsahu zobrazit, jak je popsáno v části „Vytvořit z“ na straně 1.
Tipy
Pokud se nám některé nadpisy v obsahu nezobrazí, zkontrolujeme, jestli mají nastavený správný styl odstavce. Pokud při zobrazení chybí všechny nadpisy jedné úrovně, zkontrolujeme nastavení na kartě Nástroje > Číslování kapitol. Viz „Definice hierarchie nadpisů“ v kapitole 8, Úvod do stylů.
Pokud přidáme nebo odstraníme text (tak, že se nadpisy posunou na jinou stranu), přidáme, smažeme nebo změníme nadpisy, je potřeba obsah aktualizovat. Za tímto účelem: Klepneme pravým tlačítkem myši kdekoli v obsahu a v místní nabídce vybereme Aktualizovat rejstřík.
Pokud není možné kurzor do obsahu umístit, zvolíme Nástroje > Možnosti > LibreOffice Writer > Pomůcky pro formátování a v sekci Zamknuté oblasti vybereme Povolit kurzor.
Při zobrazení má obsah šedé pozadí. Zabarvení pozadí nám připomíná, že obsah je pole; text, který vidíme, se generuje automaticky. Pozadí se nevytiskne a nebude vidět ani při konverzi souboru do PDF. Chceme-li šedé pozadí vypnout, použijeme Nástroje > Možnosti > LibreOffice > Barvy aplikací: přejdeme dolů do části Textový dokument a zrušíme výběr Stínování rejstříku a tabulky.
I po této změně může zůstat šedé pozadí za tečkami mezi nadpisy a čísly stránek, protože tyto tečky patří k tabulátorům. Toto stínování vypneme na kartě Nástroje > Možnosti > LibreOffice Writer > Pomůcky pro formátování, když v sekci Zobrazovat formátování zrušíme výběr u slova Tabulátory.
Většinou nám bude stačit výchozí nastavení obsahu, i když formátování možná nebude oplývat elegancí. Vložení obsahu s výchozím nastavením:
Vytvoříme dokument a v něm použijeme přednastavené styly odstavců Nadpis 1, Nadpis 2 a Nadpis 3 pro tři různé úrovně nadpisů (mohou to být názvy kapitol nebo oddílů). Tyto nadpisy se nám pak objeví v obsahu. Program Writer je schopný pracovat až s deseti úrovněmi nadpisů.
Kurzor umístíme na to místo v dokumentu, kam chceme obsah vložit.
Zvolíme Vložit > Obsah a rejstřík > Obsah, rejstřík nebo seznam použité literatury.
Klepneme na OK. Výsledkem bude typizovaný obsah s položkami generovanými jako hypertextové odkazy.
Upozornění
Pokud máme při úpravách dokumentu povoleno Upravit > Sledování změn > Zobrazit a aktualizujeme obsah, může dojít k chybám, protože obsah bude stále obsahovat všechny odstraněné nadpisy a odstraněný text může způsobit nesprávné číslování stránek v obsahu. Tomuto problému se vyhneme, když před aktualizováním obsahu uvedenou volbu vypneme.
Stylu a požadavkům našeho dokumentu můžeme obsah přizpůsobit téměř ve všem.
Začneme tím, že klikneme do dokumentu na místo, kde se má obsah zobrazit, a zvolíme Vložit > Obsah a rejstřík > Obsah, rejstřík nebo seznam použité literatury. Tím otevřeme dialogové okno Obsah, rejstřík nebo seznam použité literatury – viz obrázek 1.
Obrázek 1: Karta Typ dialogového okna Obsah, rejstřík nebo seznam použité literatury
Tento dialog můžeme také kdykoli otevřít klepnutím pravým tlačítkem myši kdekoli v existujícím obsahu a výběrem možnosti Upravit rejstřík v místní nabídce.
Dialogové okno Obsah, rejstřík nebo seznam použité literatury má pět karet. Každá karta se zabývá jiným aspektem struktury a vzhledu obsahu:
Pomocí karty Typ nastavíme atributy obsahu.
K formátování záznamů v obsahu použijeme karty Položky a Styly.
Chceme-li vložit obsah do více než jednoho sloupce, použijeme kartu Sloupce.
Pomocí karty Pozadí můžeme přidat barvu nebo obrázek na pozadí obsahu.
V pravé části dialogového okna můžeme zobrazit náhledové okno, ve kterém se během práce ukáže, jak bude obsah vypadat: vybereme možnost Náhled v levé dolní části dialogového okna. Ilustrace v této kapitole zobrazují dialogové okno bez náhledu.
Poznámka
Pole náhledu zobrazuje vzhled obsahu po změnách provedených na kartách Typ, Položky a Styly. Nezobrazují se změny provedené na kartách Sloupce a Pozadí.
Změny nakonec uložíme klepnutím na tlačítko OK. K výchozímu nastavení hodnot na kartách Sloupce a Pozadí se vrátíme stiskem tlačítka Obnovit a to pro každou z karet zvlášť. Nastavení na kartách Typ, Položky a Styly musíme obnovit ručně; tlačítko Obnovit žádnou změnu nevyvolá.
Pomocí karty Typ (obrázek 1) nastavíme atributy obsahu.
Upozornění
Typ rejstříku můžeme změnit pouze tehdy, když ho vytváříme. Jakmile je typ rejstříku definovaný (např. jako obsah), už ho nemůžeme změnit.
Vytvoření rejstříku nebo obsahu
Osnova
Obrázek 2: Přiřazení dalších stylů úrovním obsahu
Pomocí karty Položky (obrázek 3) můžeme definovat a formátovat položky v obsahu. Každou z úrovní osnovy můžeme přizpůsobit nezávisle na ostatních úrovních tím, že přidáme nebo odstraníme prvky.
Obrázek 3: Karta Položky v dialogovém okně Obsah, Rejstřík nebo seznam použité literatury
Ve sloupci Úroveň vybereme tu úroveň osnovy, kterou chceme formátovat. Řádek Struktura obsahuje prvky zahrnuté v položkách dané úrovně. Prvky, které můžeme do vybrané úrovně osnovy přidat, jsou zobrazené hned pod řádkem Struktura. Ty, které jsou zobrazené šedě, přidat nemůžeme:
Ikona LS představuje začátek hypertextového odkazu.
Ikona E# představuje “číslo kapitoly”, což znamená číselnou hodnotu úrovně nadpisu, kterou jsme přiřadili stylu nadpisu pomocí Nástroje > Číslování kapitol; to platí nejen pro kapitoly, ale i pro jiné úrovně nadpisů. Další informace najdeme v části “Nastavení číslování nadpisů” v kapitole 8, Úvod do stylů.
Ikona E představuje text kapitoly (nebo podkapitoly): jedná se o text formátovaný stylem odstavce použitým pro každou úroveň.
Ikona T představuje zarážku tabulátoru.
Ikona # představuje číslo stránky.
Ikona LE představuje konec hypertextového odkazu.
Každé bílé pole na řádku Struktura představuje prázdné místo, do kterého můžeme přidat vlastní text nebo jiný prvek.
Upozornění
Pokud jsme v dialogovém okně Číslování kapitol (popsáno v kapitole 8) vložili v části Oddělovač do pole Před nebo Za pro některou z úrovní jakýkoli text, stane se tento text součástí pole E# dané úrovně. Při vytváření řádku Struktura si dáme pozor, aby vzhled obsahu odpovídal našim představám.
Postup přidání prvku do řádku Struktura:
Klikneme do bílého pole, do kterého chceme prvek vložit.
Klikneme na jedno z aktivních tlačítek, která jsou hned pod řádkem Struktura. Chceme-li například přidat tabulátor, klepneme na tlačítko Tabulátor. Ikona nového prvku se zobrazí v řádku Struktura.
Chceme-li přidat vlastní text, například slovo Kapitola, vepíšeme tento text do bílého pole. Na konci řádku je dobré nechat trochu místa.
Chceme-li některý prvek na řádku Struktura změnit, klikneme na ikonu, která ho představuje, a pak na nešedý prvek v řadě tlačítek těsně pod řádkem Struktura. Chceme-li například vyměnit číslo kapitoly za tabulátor, klikneme v řádku Struktura na ikonu E# (bude mít vzhled stisknutého tlačítka) a potom v řádku dostupných prvků klikneme na tlačítko Tabulátor. Pokud chceme započatou výměnu prvků zrušit, stačí kliknout na některou z bílých mezer.
Pokud chceme použít zobrazenou strukturu a formátování na všechny úrovně osnovy, klikneme vpravo na tlačítko Vše.
Chceme-li odstranit prvek z řádku Struktura, klepneme na tlačítko představující daný prvek a poté stiskneme klávesu Delete na klávesnici. Chceme-li například odstranit výchozí nastavení hypertextového odkazu, klepneme na ikonu LS a poté stiskneme klávesu Delete. Stejným způsobem odstraníme ikonu LE.
Možná budeme chtít, aby byl některý z prvků trochu jiný než zbytek řádku. Můžeme například chtít, aby číslo stránky bylo tučně. Postup použití znakového stylu na prvek:
Ujistíme se, že jsme si vhodný znakový styl už nadefinovali.
V řádku Struktura klepneme na tlačítko prvku, pro který chceme styl použít.
V rozevíracím seznamu Znakový styl vybereme požadovaný styl.
Chceme-li zobrazit nebo upravit atributy stylu znaku, vybereme styl v rozevíracím seznamu Znakový styl a klepneme na tlačítko Upravit.
Tip
Výchozí znakový styl pro hypertextové odkazy (například ty, které vkládané pomocí Vložit > Hypertextový odkaz ) je Internetový odkaz, který je ve výchozím nastavení podtržen a zobrazen modře.
Výchozí hypertextové odkazy na položky obsahu jsou nastaveny na znakový styl Odkaz na rejstřík , který se může lišit od stylu Internetový odkaz. Pokud chceme, aby se zobrazovaly stejně jako internetové odkazy, můžeme vybrat ikonu LS na řádku Struktura a změnit výběr stylu znaků pro položky obsahu na Internetový odkaz.
Dle potřeby lze také změnit atributy pro styl Odkaz na rejstřík.
Klepnutím na tlačítko Tabulátor v řádku struktura přepneme rozhraní a zobrazí se tyto prvky:
Vyplnit znakem: vybereme znak tabulátoru, který chceme použít; první volba je žádný (prázdné).
Umístění tabulátoru: zadáme vzdálenost mezi levým okrajem stránky a zarážkou tabulátoru. Volitelně vybereme Zarovnat vpravo pro zarážku tabulátoru; tato volba deaktivuje vzdálenost.
Pokud je tato možnost vybrána, položky se odsadí podle nastavení jejich jednotlivých formátů. Pokud styl odstavce definuje levé odsazení, zarážky tabulátoru jsou relativní k tomuto odsazení. Pokud tato možnost není vybrána, zarážky tabulátoru jsou relativní k poloze levého okraje.
Pomocí karty Styly (obrázek 4) můžeme změnit, který odstavcový styl je přiřazen pro zobrazení textu jednotlivých úrovní v obsahu. Ve většině případů je nejlepší strategií zachovat přiřazené styly, ale můžeme podle potřeby změnit jejich nastavení, aby se obsah zobrazoval tak, jak chceme.
Postup použití vlastního stylu odstavce na úroveň osnovy:
V seznamu Úrovně vybereme úroveň osnovy.
V seznamu Styly odstavce klepneme na požadovaný styl odstavce.
Klepnutím na tlačítko < použijeme vybraný styl odstavce na vybranou úroveň osnovy.
Styl přiřazený každé úrovni se zobrazí v hranatých závorkách v seznamu Úrovně.
Chceme-li odstranit styl odstavce z úrovně osnovy, vybereme úroveň osnovy v seznamu Úrovně a poté klepneme na tlačítko Výchozí.
Chceme-li zobrazit nebo upravit atributy stylu odstavce, klepneme na styl v seznamu Styly odstavce a poté klepneme na tlačítko Upravit.
Obrázek 4: Karta Styly dialogového okna Obsah, rejstřík nebo seznam použité literatury
Pomocí karty Sloupce můžeme změnit počet sloupců pro obsah. Více sloupců se s větší pravděpodobností použije v indexu než v obsahu, proto je tato karta popsána v části o indexech. Viz obrázek 11.
Pomocí karty Pozadí (obrázek 5) přidáme barvu nebo bitmapu (obrázek) na pozadí obsahu.
Chceme-li přidat barvu pozadí obsahu, klepneme na tlačítko Barva v řadě tlačítek v horní části dialogového okna, poté vybereme barvu a klepneme na OK.
Další informace o definování a používání barev pozadí nalezneme v části „Přidání vlastních barev“ v kapitole 20, Přizpůsobení Writeru.
Obrázek 5: Karta Pozadí, zobrazující volby Barva
Přidání obrázku na pozadí obsahu:
V řadě tlačítek v horní části dialogového okna klepneme na Rastr. Na kartě Pozadí se nyní zobrazí možnosti bitové mapy, jak je znázorněno na obrázku 6.
Obrázek 6: Možnosti obrázku na kartě Pozadí
Vybereme z předvolených bitmap nebo klepneme na tlačítko Přidat/importovat a vybereme obrázek ze systému souborů našeho počítače.
V sekci Možnosti vybereme typ umístění obrázku.
Styl – vybereme vlastní pozici/velikost, dlaždice nebo roztažení.
Velikost – vybereme požadovaný poměr stran obrázku nebo možnost Měřítko.
Umístění – vybereme místo, kde se má obrázek zobrazit.
Použití obrázku potvrdíme klepnutím na OK.
Chceme-li odstranit barvu nebo bitmapu pozadí, klepneme na tlačítko Žádná v horní části dialogového okna.
Chceme-li upravit existující obsah, klepneme pravým tlačítkem myši kdekoli v obsahu a v místní nabídce zvolíme Upravit rejstřík. Můžeme také otevřít Navigátor na postranní liště, klepnout na symbol rozšíření (znaménko + nebo trojúhelník) vedle položky Rejstříky a poté dvakrát klepnout na položku Obsah.
Otevře se dialogové okno Obsah, rejstřík nebo seznam použité literatury (obrázek 1 na straně 1). Obsah můžeme upravit a uložit, jak je popsáno v předchozí části.
Writer neaktualizuje obsah automaticky, takže po jakýchkoli změnách nadpisů je třeba jej aktualizovat ručně. Klepneme pravým tlačítkem myši kdekoli v obsahu; v místní nabídce vybereme možnost Aktualizovat rejstřík.
Index můžeme také aktualizovat v Navigátoru: rozbalíme Rejstříky, klepneme pravým tlačítkem na název rejstříku, který chceme aktualizovat, a vybereme Rejstřík > Aktualizovat.
Chceme-li odstranit obsah z dokumentu, klepneme pravým tlačítkem myši kdekoli v obsahu a v místní nabídce vybereme možnost Odstranit rejstřík. Index můžeme také odstranit z Navigátoru volbou Index > Odstranit v nabídce zobrazené na obrázku 8. Program Writer nebude žádat o potvrzení odstranění.
Abecední rejstřík (označovaný jako rejstřík) je seznam klíčových slov nebo frází používaných v celém dokumentu, pokud je uveden v pořadí s čísly stránek, může čtenáři pomoci rychle najít informace. Obecně se rejstřík nachází v zadní části knihy nebo dokumentu.
Tato část popisuje, jak:
Ručně přidat položky rejstříku.
Použít rejstříkový soubor.
Rychle vytvořit abecední rejstřík.
Upravit zobrazení položek rejstříku.
Přizpůsobit vzhled indexu.
Zobrazit a upravit existující položky rejstříku.
Než budeme moci vytvořit rejstřík, musíme vytvořit některé položky rejstříku, buď ručně, nebo pomocí konkordance (viz stránka 1). Ruční vytvoření položek rejstříku:
Chceme-li přidat slovo do indexu, umístíme kurzor kamkoli do daného slova. Chceme-li přidat více slov jako jednu položku, vybereme celou frázi.
Vybereme Vložit > Obsah a rejstřík > Položka rejstříku a zobrazí se dialogové okno podobného tomu na obrázku 8. Po otevření dialogového okna se vybraný text zobrazí v poli pro zadávání textu Položka. Můžeme přijmout zobrazené slovo nebo frázi nebo jej libovolně změnit.
Klepnutím na Vložit vytvoříme položku.
Tip
Dialogové okno Vložit položku rejstříku můžeme otevřít také klepnutím na ikonu Vložit položku rejstříku na pravém konci nástrojové lišty Vložit, jak je znázorněno na obrázku 7.
Obrázek 7: Ikona Vložit položku indexu na nástrojové liště Vložit
Tip
Kurzor umístěný bezprostředně před prvním znakem slova nebo bezprostředně za posledním znakem slova, pokud za ním následuje mezera, se počítá jako součást daného slova.
Můžeme vytvořit více položek bez zavření dialogového okna. Pro každý:
Klepneme na místo v dokumentu, které chceme indexovat.
Znovu klepneme na dialogové okno.
V případě potřeby položku změníme a klepneme na Vložit.
Opakujeme kroky 1–3, dokud nedokončíme zadávání položek, a poté klepneme na Zavřít.
Obrázek 8: Vložení položky rejstříku
Níže je stručné vysvětlení polí v dialogovém okně Vložit položku rejstříku a jak je používat.
Rejstřík
Položka
První klíč
Druhý klíč
Hlavní položka
Použít pro všechny podobné texty
Klíč rejstříku je primární položka, pod kterou jsou seskupeny podpoložky. Například můžeme vytvořit seskupení podobné tomuto:
LibreOffice
V tomto příkladu je LibreOffice 1. klíč. Podpoložky (se zobrazenými čísly stránek) jsou indexované položky. V dialogovém okně Vložit položku rejstříku vložíme položku rejstříku pro téma Writer (obrázek 8 na stránce 1), napíšeme Writer do pole Položka a LibreOffice v poli První klíč.
Poznámka
Pokud je aktivní stínování polí Nástroje > Možnosti > LibreOffice > Barvy aplikací > Textový dokument > Stínování polí), vybrané slovo nebo fráze se po přidání do rejstříku zobrazí v textu se šedým pozadím. Pokud byl text položky rejstříku změněn oproti textu vybraného slova, je položka rejstříku označena malým šedým obdélníkem na začátku nebo na konci tohoto slova.
Konkordance je soubor prostého textu, který obsahuje seznam slov, která se mají přidat do rejstříku. Na každém řádku je definováno jedno slovo nebo fráze. Každý řádek má přísnou strukturu skládající se ze sedmi polí oddělených středníky:
Hledaný_výraz;Alternativní_položka;první_klíč;druhý_klíč;Shodný_případ;Pouze_slovo
Mezi středníkem a obsahem pole není žádná mezera. Klíčem je nadpis na vyšší úrovni, pod který je umístěn hledaný výraz.
Pokud se rozhodneme, že nebudeme mít alternativní položku, první klíč nebo druhý klíč, necháme tato pole nevyplněná, aby jeden středník okamžitě následoval za druhým.
Poslední dvě pole jsou strukturována poněkud odlišně. Pokud chceme pouze položky, které mají stejná velká nebo malá písmena jako naše položky, zadáme do předposledního pole 1. Podobně zadání 1 do posledního pole nastaví index tak, aby zahrnoval pouze instance, kde je záznam celé slovo a není částí většího slova. Poslední dvě pole můžeme také nechat prázdná, stejně jako u ostatních.
Například zadání:
Papoušek;Ara;Papoušci;;0;0
Vyrobí záznam pro papoušek
V seznamu pod papoušek.
Alternativní seznam pod ara (vědecký název).
Seznam Papoušci, papoušek.
Žádný druhý klíč (všimneme si dvou středníků).
Zahrnutí případů, které začínají malým nebo velkým písmenem (obojí „papoušek“ a „Papoušek“).
Zahrnutí případů, ve kterých je výrazem celé slovo nebo jeho část.
Zda je vytváření konkordance rychlejší než ruční přidávání položek, je diskutabilní, ale shoda je určitě systematičtější. Nevýhodou konkordance je, že může vytvořit rejstřík obsahující instance běžných slov, která jsou pro vaše účely irelevantní. V mnoha případech může užitečný rejstřík vyžadovat kombinaci ručních záznamů a konkordance.
Nyní, když máme nějaké položky rejstříku, můžeme jej vytvořit.
I když je možné rejstříky ve Writeru rozsáhle přizpůsobit, většinou stačí provést jen několik voleb.
Rychlé vytvoření rejstříku
Klepneme do dokumentu na místo, kde chceme přidat rejstřík. Výběrem Vložit > Obsah a rejstřík > Obsah, rejstřík nebo seznam použité literatury otevřeme dialogové okno Obsah, rejstřík nebo seznam použité literatury.
V poli Typ na kartě Typ (obrázek 9), vybereme Abecední rejstřík.
V části Možnosti možná budeme chtít zrušit výběr Rozlišovat velikost písmen (aby se velká a malá písmena považovala za stejné slovo) a Sloučit stejné položky s f nebo ff.
Pokud používáme konkordanci, vybereme Rejstříkový soubor v části Možnosti a poté klepneme na tlačítko Soubor a vybereme soubor, který jsme vytvořili.
Klepneme na OK. Výsledkem bude typický index.
Chceme-li upravit existující rejstřík, klepneme pravým tlačítkem myši kdekoli v rejstříku a v místní nabídce vybereme možnost Upravit rejstřík.
Dialogové okno Obsah, rejstřík nebo seznam použité literatury (obrázek 9) má pět karet. Všechny z nich lze použít k přizpůsobení rejstříku.
Pomocí karty Typ nastavíme atributy rejstříku.
Pomocí karet Položky a Styly naformátujeme položky v rejstříku.
Chceme-li rejstřík vložit do více než jednoho sloupce, použijeme kartu Sloupce.
Pomocí karty Pozadí můžeme přidat barvu nebo obrázek na pozadí rejstříku.
Po provedení změn klepnutím na OK uložíme rejstřík, ten se zobrazí v našem dokumentu.
Pomocí karty Typ (obrázek 9) nastavíme základní atributy rejstříku.
Chceme-li dát rejstříku jiný název, upravíme pole Název. Chceme-li nadpis obsahu odstranit, pole Nadpis vymažeme.
Ujistíme se, že je typ rejstříku nastaven na Abecední rejstřík.
Aby se zabránilo náhodné změně rejstříku, je ve výchozím nastavení vybrána možnost Zamknuto proti ručním změnám; rejstřík lze změnit pouze pomocí místní nabídky nebo dialogového okna. Není-li tato možnost vybrána, lze rejstřík měnit přímo, stejně jako ostatní text. Všechny ruční změny rejstříku se však při jeho aktualizaci ztratí, proto je třeba se jim vyhnout.
Obrázek 9: Karta Typ pro abecední rejstřík
V rozevíracím seznamu v části Vytvořit rejstřík nebo obsah vybereme možnost Celý dokument. Můžeme se také rozhodnout vytvořit rejstřík pouze pro aktuální kapitolu.
Další možnosti určují, jakým způsobem bude rejstřík zpracovávat položky.
Sloučit stejné položky
Použít velké písmeno
Klíče jako oddělené položky
Rejstříkový soubor
Na kartě Položky můžeme přesně nastavit, jak a co se bude u jednotlivých položek zobrazovat. Karta je podobná obrázku 10.
Poznámka
Hypertextové odkazy z rejstříku na umístění položek v textu nejsou k dispozici.
Obrázek 10: Karta Položky pro abecední rejstřík
Nejprve ve sloupci Úroveň vybereme úroveň rejstříku, jejíž prvky chceme formátovat. Úroveň „S“ označuje záhlaví jednotlivých písmen, která rozdělují položky rejstříku abecedně, když je v seznamu vybrána možnost Abecední oddělovač v sekci Formát. (Změny budeme moci později použít na všechny úrovně indexu.) V sekci Struktura a formátování, řádek Struktura se zobrazují prvky pro položky na této úrovni. Každé tlačítko na řádku představuje jeden prvek:
Ikona E představuje vstupní text.
Ikona T představuje zarážku tabulátoru.
Ikona # představuje číslo stránky.
Ikona CI představuje informace o kapitole. Toto není ve výchozím nastavení k dispozici, ale lze je přidat zmáčknutím tlačítka Informace o kapitole.
Každé bílé pole na řádku Struktura představuje prázdné místo. Můžeme přidávat, měnit nebo mazat prvky, což je pro obsah popsáno na stránce 1.
Tlačítko Informace o kapitole vloží informace o kapitole, jako jsou nadpis a číslo kapitoly. Informace, které se mají zobrazit, jsou vybrány ze seznamu Položka kapitoly, který se zobrazí po zvolení této možnosti. Tato data jsou určena v dialogovém okně Číslování kapitol (Nástroje > Číslování kapitol).
Každý prvek na řádku Struktura může být dodatečně formátován. Můžeme například chtít, aby číslo stránky mělo jinou velikost než zbytek textu rejstříku. Chceme-li to provést, použijeme znakový styl na jeden z prvků v řádku Struktura, jako pro obsah; viz strana 1.
Další formátování nastavíme pomocí možností v sekci Formát.
Abecední oddělovač. Tím se položky rejstříku rozdělí do bloků, které začínají stejným prvním písmenem, a toto písmeno se použije jako záhlaví. Například pokud náš index začíná:
Po výběru této možnosti získáme:
Klíče oddělené čárkami. Uspořádá záznamy v rejstříku na stejném řádku, ale oddělené čárkami.
Umístění tabulátoru relativní k odsazení stylu odstavce. Pokud je tato možnost vybrána, jsou položky odsazeny podle nastavení jejich jednotlivých formátů. Pokud se používá styl odstavce s odsazením vlevo, zarážky tabulátoru budou relativní k tomuto odsazení. Pokud není tato možnost vybrána, budou zarážky tabulátoru relativní k poloze levého okraje.
Pomocí karty Styly můžeme změnit, který odstavcový styl je přiřazen k zobrazení textu jednotlivých úrovní rejstříku. Ve většině případů je nejlepší strategií zachovat přiřazené styly, ale můžeme podle potřeby změnit jejich nastavení, aby se rejstřík zobrazoval tak, jak chceme.
Karta Pozadí je stejná jako u obsah. Podrobnější informace na těchto kartách viz “Karta Styly” na straně 1 a “Karta pozadí” na straně 1.
Pomocí karty Sloupce (obrázek 11) můžeme změnit počet sloupců pro rejstřík.
Obrázek 11: Karta Sloupce v dialogovém okně Obsah, rejstřík nebo seznam použité literatury
Zobrazení rejstříku ve více než jednom sloupci:
Do pole označeného Sloupce zadáme požadovaný počet sloupců nebo vybereme ikonu představující počet sloupců.
Chceme-li rovnoměrně rozdělit sloupce podle šířky stránky, zaškrtneme Automatická šířka. Pokud není zaškrtnuto, můžeme ručně nastavit každou z následujících možností:
Šířka každého ze sloupců
Rozestupy mezi sloupci
Mezi sloupci můžeme zvolit oddělovací čáru:
Styl: Výchozí hodnota je Žádné nebo vybereme ze tří možností stylu čáry.
Šířka: Šířka (tloušťka) čáry. Výchozí hodnota je 0,25 bodu.
Barva: Vybereme barvu oddělovací čáry. Výchozí nastavení je černá.
Výška: Výška řádku jako procento z celé výšky sloupce. Výchozí hodnota je 100 %.
Pozice: Poloha čáry vzhledem ke sloupcům (nahoře, uprostřed nebo dole), pokud je výška menší než 100 %.
Chceme-li upravit vzhled rejstříku, klepneme kdekoli v rejstříku pravým tlačítkem myši a v místní nabídce vybereme možnost Upravit rejstřík. Otevře se dialogové okno Obsah, rejstřík nebo seznam použité literatury, kde můžeme rejstřík upravit a uložit pomocí pěti karet popsaných v předchozí části.
Chceme-li aktualizovat nebo odstranit rejstřík, klepneme pravým tlačítkem kdekoliv v rejstříku a vybereme Aktualizovat rejstřík nebo Odstranit rejstřík.
Jakmile přidáme počáteční položky, můžeme provést nějaké změny. Zobrazit a upravit je můžeme pomocí následujících kroků:
Ujistíme se, že je aktivní stínování polí (Zobrazit > Stínování polí nebo Ctrl + F8), abychom mohli snadněji najít položky rejstříku.
Umístíme kurzor do stínovaného pole existující položky rejstříku v těle dokumentu, klepneme pravým tlačítkem myši a v místní nabídce vybereme možnost Položka rejstříku. V případě položky změněného textu je stínování polí bezprostředně před slovem. Umístěním kurzoru bezprostředně před slovo označené jako textová položka vyhovíme oběma kritériím výběru.
Zobrazí se dialogové okno podobné obrázku 12. Pomocí tlačítek se šipkami vpřed a vzad můžeme procházet různými položkami rejstříku. Pokud existuje více než jedna položka pro jedno slovo nebo frázi, zobrazí se druhá řada tlačítek se svislou čarou v místě hlavy šipky, která nám umožní procházet každou z těchto položek.
Provedeme nezbytné úpravy nebo doplnění položek rejstříku a poté klepneme na OK.
Obrázek 12: Zobrazení a úprava položek rejstříku
Abecední rejstřík není jediným typem rejstříku, který můžeme vytvořit pomocí Writeru. Mezi další typy rejstříků dodávaných s programem Writer patří rejstříky pro ilustrace, tabulky a objekty, a můžeme dokonce vytvořit uživatelsky definovaný rejstřík. Tato kapitola neposkytuje příklady všech možností.
Vytvoření dalších rejstříků:
Umístíme kurzor na místo, kde chceme vytvořit rejstřík.
V hlavní nabídce vybereme Vložit > Obsah a rejstřík > Obsah, rejstřík nebo seznam použité literatury.
V dialogovém okně Obsah, rejstřík nebo seznam použité literatury vybereme v rozevíracím seznamu Typ požadovaný rejstřík.
Upravíme různé karty, které jsou podobné kartám popsaným v předchozích částech.
Po nastavení všech voleb klepneme na OK.
Vytvoření rejstříku (seznamu) obrázků nebo tabulek je snadné, pokud byly titulky k obrázkům vytvořeny pomocí Vložit > Titulek nebo ručně pomocí proměnné číselného rozsahu, jak je popsáno v kapitole 17, Pole.
V dialogovém okně Obsah, rejstřík seznam použité literatury v rozevíracím seznamu Typ vybereme Tabulka obrázků. Název rejstříku můžeme změnit na něco jiného; jako název jsme použili Tabulka obrázků.
Ujistíme se, že je vybrána možnost Popisky v části Vytvořit z, a vybereme kategorii titulku. Výchozí pro kategorii je Obrázek; v našem příkladu jsme pro popisky použili Obrázek.
V Zobrazení můžeme vybrat Odkazy (zahrne kategorii, číslo a text popisku), Kategorie a číslo nebo Text titulku. Vybrali jsme Odkazy.
Ostatní karty tohoto dialogu jsou podobné kartám popsaným u obsahu.
Obrázek 13: Vytváření dalších typů rejstříků
Klepneme na OK. Výsledek je zobrazen na obrázku 14.
Obrázek 14: Výsledná tabulka obrázků
Seznam použité literatury je seznam odkazů použitých v dokumentu. Odkazy mohou být uloženy v bibliografické databázi nebo v samotném dokumentu.
Tato část ukazuje:
Vytvořit bibliografickou databázi; přidávat a udržovat záznamy.
Přidat do dokumentu odkaz (citaci).
Formátovat použitou literaturu.
Aktualizovat a upravit existující seznam použité literatury.
Citace v textu vyžadují položky v různých polích v bibliografické databázi a různé prezentace v textu. Před vytvořením seznamu odkazů určíme, jaký styl citace pro dokument potřebujeme. Pět hlavních stylů je:
APA (American Psychological Association): Psychologie, vzdělávání a další společenské vědy.
MLA (Modern Languages Association): Literatura, umění a humanitní vědy.
Chicago: Historie a konkrétní publikace.
Turabian: Variace chicagského stylu pro všeobecné použití studenty vysokých škol.
AMA (American Medical Association): Medicína, zdraví a biologie.
Seznam použité literatury (obrázek 15) je zdrojem citací v textu bez ohledu na použitý citační styl.
Všechny citace používají k nastavení formátu citace v dokumentu pole Identifikátor (první vlevo). V tomto sloupci můžeme přidat citaci ve správném tvaru pro styl citace. Před vytvořením jakékoliv citace v dokumentu je třeba zadat všechny potřebné informace, včetně pole Identifikátor. Sloupec Identifikátor v databázové tabulce a pole Krátký název pod tabulkou jsou stejná pole.
Tip
Writer má pro všechny dokumenty jednu bibliografickou databázi. Protože formátování položek může být zdlouhavé, lze uvažovat o vytvoření šablony s citacemi pro každý typ zdrojového materiálu.
Ačkoli můžeme vytvářet odkazy v samotném dokumentu, vytvoření seznamu použité literatury umožňuje opětovné použití v jiných dokumentech a ušetří spoustu času.
Většinou v této části je použitou databázovou tabulkou ukázková tabulka dodávaná se programem Writer. Informace o vytvoření nové tabulky v bibliografické databázi najdeme v kapitole 8, Začínáme s Base, v příručce Začínáme s LibreOffice.
Databáze bibliografie musí zahrnovat mnoho různých médií a okolností, a proto obsahuje tolik polí. Zahrnuje také pole, jako je ISBN, která nepoužívají žádný styl citace, ale mohla by nám být užitečná během výzkumu.
Poznámka
Každá jednotlivá položka v bibliografii potřebuje pouze asi půl tuctu polí vyplněných bez ohledu na to, jaký formát citace používáme. Liší se pole potřebná pro každý typ zdrojového materiálu a pořadí polí v každém stylu citace.
Chceme-li otevřít databázi, vybereme Nástroje > Seznam použité literatury. Otevře se okno Seznam použité literatury, podobné tomu na obrázku 15. V horní části karty jsou zobrazeny všechny záznamy v tabulkovém uspořádání podobném tabulce. Ve spodní části karty jsou zobrazena všechna pole vybraného záznamu.
Upozornění
Ukázkové položky v ukázkové databázi pro sloupec Identifikátor a pole Krátký název nemají smysl. Nahradíme je správným formátem pro citační styl, který používáme.
Obrázek 15: Hlavní okno seznamu použité literatury
Chceme-li změnit používaný zdroj dat (například pokud máme více seznamů použité literatury pro různé účely), vybereme možnost Data > Vybrat zdroj dat v hlavní nabídce nebo klepneme na tlačítko Zdroj dat na nástrojové liště v horní části okna Databáze. Dialogové okno Vybrat zdroj dat uvádí registrované zdroje dat. Vybereme jeden z nich a klepneme na OK.
Chceme-li přidat (zaregistrovat) jiný zdroj dat, podíváme se na pokyny v kapitole 8, Začínáme s Base, v příručce Začínáme s LibreOffice.
Chceme-li nastavit filtr pro konkrétní záznamy v seznamu použité literatury, vybereme z hlavní nabídky Seznamu použité literatury Data > Filtr nebo klepneme na tlačítko Standardní filtr na nástrojové liště v horní části okna. V dialogovém okně Standardní filtr (obrázek 16) vybereme pole, podmínky a hodnoty filtru a klepneme na tlačítko OK.
Obrázek 16: Nastavení filtru pro seznam použité literatury
Pro přidání záznamů do databáze použijeme dialogové okno Seznam použité literatury (Nástroje > Seznam použité literatury):
Záznamy můžeme přidávat přímo do databáze pomocí polí ve spodní části dialogového okna, které je znázorněno na obrázku 15 na straně 1.
Vybereme Data > Záznam v hlavní nabídce dialogového okna Seznam použité literatury nebo klepneme na ikonu + vlevo od vodorovného posuvníku.
Zadáme název položky do pole Krátké jméno. Podle potřeby vyplníme další pole. Pro pohyb mezi poli použijeme klávesu Tabulátor.
V poli Krátký název se doporučuje použít jedinečný název. Toto pole se používá při vkládání položek do dokumentů.
Chceme-li záznam dokončit, přejdeme na poslední pole a stiskneme znovu klávesu Tab nebo klepneme na libovolnou jinou buňku v tabulce.
Pokud náš dokument vyžaduje citace ve stylu [Autor, datum], použijeme k záznamu informací v požadovaném formátu pole Krátký název.
K práci s položkami v databázi použijeme dialogové okno Seznam použité literatury (Nástroje > Seznam použité literatury). Klepneme na příslušný záznam a upravíme pole podle potřeby.
Upravené položky se automaticky uloží do databáze, když se kurzor přesune mimo záznam.
Seznam použité literatury můžeme upravit několika způsoby, což je shrnuto níže.
Poznámka
Další informace o tom, jak používat funkce databáze LibreOffice, najdeme v kapitole 8, Začínáme s Base, v příručce Začínáme s LibreOffice.
Chceme-li změnit podrobnosti sloupců v seznamu použité literatury, vybereme z hlavní nabídky volbu Data > Uspořádání sloupců nebo klepneme na ikonu Uspořádání sloupců na nástrojové liště v horní části okna (obrázek 15). V dialogovém okně Rozložení sloupců pro tabulku „biblio“ (obrázek 17) můžeme změnit, která pole jsou přiřazena ke kterým sloupcům. Například si můžeme vybrat, že chceme, aby se data autora dostala do sloupce Identifikátor, což provedeme změnou cíle v rozevíracím seznamu. Datový sloupec Krátký název se nastaví automaticky na <nic>, protože pro data nemůžeme nastavit duplicitní cíle.
Obrázek 17: Změna rozložení sloupců pro seznam použité literatury
Změny do seznamu použité literatury (například přejmenovat pole nebo změnit jejich délku) můžeme provést následujícím způsobem:
V hlavním dokumentu (nikoli v okně Seznam použité literatury) stiskneme Shift + Ctrl + F4 nebo klepnutím na Zobrazit > Zdroje dat otevřeme okno zdroje dat, viz obrázek 18.
Zkontrolujeme, zda je vybrán Seznam použité literatury a správná tabulka. Abychom vybrali správnou tabulku, můžeme rozbalit jednotlivé úrovně.
Obrázek 18: Zobrazení zdroje dat Seznam použité literatury
Klepneme pravým tlačítkem myši na položku tabulky (v příkladu biblio) a v místní nabídce vybereme možnost Upravit databázový soubor. Otevře se okno podobné obrázku 19, což je hlavní nabídka aplikace Base, databázové součásti LibreOffice.
Pokud nejsou vybrány Tabulky (v sekci Databázevlevo), vybereme je.
Klepnutím pravým tlačítkem myši na název tabulky biblio v části Tabulky a výběrem Upravit v místní nabídce zobrazíme okno podobné tomu, které je znázorněno na obrázku 20.
Nyní můžeme vybrat každé z polí. Vybereme text v buňce Název pole a podle potřeby změníme záznam. Pro otevření nabídky výběru pro změnu datového typu v této buňce klepneme na buňku Typ pole. V sekci Vlastnosti pole můžeme upravit vlastnosti dat. Pro každé vybrané pole se vpravo od sekce zobrazí popis tohoto pole.
Po dokončení budeme vyzváni k potvrzení, že chceme změny uložit.
Obrázek 19: Hlavní okno pro práci s databázemi
Obrázek 20: Okno pro úpravu vlastností tabulky
Writer podporuje dvě metody přidávání odkazů do dokumentu:
Z databáze Seznam použité literatury, jako je ta zabudovaná do programu Writer.
Přímo z klávesnice.
Postup přidání odkazů z databáze seznamu použité literatury do dokumentu:
Umístíme kurzor na místo, kde se má odkaz zobrazit.
V hlavní nabídce zvolíme Vložit > Obsah a rejstřík > Položka použité literatury.
V dialogovém okně Vložit položku použité literatury (obrázek 21) vybereme Seznam použité literatury v horní části dialogu Zdroj použité literatury.
Obrázek 21: Vkládání položek použité literatury do dokumentu
Vybereme odkaz z rozevíracího seznamu Krátký název uprostřed dialogového okna. Autor a název vybrané reference jsou zobrazeni pod polem Krátký název, aby nám pomohli ověřit, zda se jedná o požadovanou referenci.
Chceme-li vložit odkaz do dokumentu, klepneme na Vložit.
Dialogové okno můžeme nechat otevřené a vložit do dokumentu další odkaz; nemusíme jej zavírat a znovu otevírat.
Po dokončení vkládání všech odkazů klepneme na Zavřít.
Můžeme si vybrat zadat své bibliografické záznamy přímo do dokumentu, nikoli z externí databáze. Například když nepracujeme na svém počítači.
Klepneme do dokumentu, kde chceme přidat položku.
Zvolíme Vložit > Obsah a rejstřík > Položka použité literatury.
V dialogovém okně Vložit položku použité literatury (obrázek 21) vybereme Obsah dokumentu v horní části dialogu v sekci Zdroj použité literatury.
Klepnutím na Nový otevřeme dialogové okno Definovat položku použité literatury.
Vyplníme všechna pole, která jsou relevantní pro položku. Do pole Krátký název zadáme jedinečný název, protože dialog Vložit položku použité literatury používá tuto položku pro citaci.
Výběrem možnosti v nabídce v poli Typ povolíme tlačítko OK.
Po vyplnění všech požadovaných polí klepneme na OK.
Klepnutím na Vložit přidáme do dokumentu pole Krátký název a potom klepneme na Zavřít.
Chceme-li znovu použít položku v dokumentu, opakujeme výše uvedenou sekvenci a poté vybereme požadovaný název z aktuálního seznamu položek, místo abychom přidali novou položku.
Úprava odkazu:
Klepneme pravým tlačítkem na položku (kurzor se poté zobrazí vlevo od položky).
V místní nabídce vybereme možnost Položka použité literatury. Otevře se dialogové okno Upravit položku použité literatury (podobné dialogovému oknu Vložit položku použité literatury).
Chceme-li rychle upravit pouze Krátký název, klepneme do textového pole, upravíme položku a poté klepneme na Použít.
Chceme-li upravit více údajů v položce, klepneme na Upravit a otevře se dialogové okno Definovat položku použité literatury.
Provedeme požadované změny a klepneme na OK. Vrátíme se zpět do dialogového okna Upravit záznam položky použité literatury.
Klepnutím na Použít přijmeme změny a opustíme dialog.
Poznámka
Ať už je zdroj citace jakýkoli, upravené odkazy jsou uloženy pouze v dokumentu. Pokud je zdrojem bibliografická databáze, zůstává tato databáze nezměněna.
Umístíme kurzor na místo, kde chceme vložit položku použité literatury.
Vybereme Vložit > Obsah a rejstřík > Obsah, rejstřík nebo položky použité literatury a změníme Typ na Seznam použité literatury, aby se zobrazilo dialogové okno podobné oknu zobrazenému na obrázku 22.
Obrázek 22: Vložení seznamu použité literatury
Writer podporuje dva způsoby zobrazení odkazů (citací) v textu dokumentu:
Použití textu zaznamenaného v poli Krátký název každé položky použité literatury, například (Smith, 2001), v závislosti na stylu citace.
Číslováním odkazovaných dokumentů v pořadí, v jakém se vyskytují v textu, například [1].
Tip
Chceme-li určit, který citační styl se v dokumentu použije, použijeme kartu Typ v dialogovém okně Obsah, rejstřík nebo seznam použité literatury (obrázek 22).
Formátování seznamu použité literatury zahrnuje výběr provedený na dvou místech:
Dialogové okno Obsah, rejstřík nebo seznam použité literatury, což je popsáno v této části.
Styl odstavce Seznam použité literatury 1 (viz strana 1).
Na této kartě se vybírají základní nastavení.
Chceme-li dát seznamu použité literatury název, zadáme jej do pole Nadpis. (Nadpis není vyžadován.)
Seznam použité literatury můžeme chránit před nechtěnou změnou zaškrtnutím pole Zamknuto proti ručním změnám. Pokud je vybrána tato možnost, lze bibliografii změnit pouze pomocí nabídky pravého tlačítka nebo v dialogovém okně Obsah, rejstřík nebo seznam použité literatury. Pokud tato možnost není vybrána, lze seznam použité literatury změnit přímo na stránce dokumentu, stejně jako jiný text, ale jakékoli ruční změny budou při aktualizaci seznamu ztraceny.
Chceme-li mít položky seznamu použité literatury (citace) očíslované v těle dokumentu (například [1], [2] ...), vybereme Očíslovat položky. Pokud si však přejeme, aby se v poli objevil obsah pole Krátký název (z databáze), zrušíme výběr této možnosti.
Vybereme typ závorek, které chceme použít pro odkazované položky zobrazené v těle dokumentu.
Definujeme požadované řazení. V současné době je podporováno pouze alfanumerické třídění. Řazení podle pořadí, v jakém se položky objevují v textu, se provádí na kartě Položky.
Struktura této karty (obrázek 23) je podobná jako u obsahu a rejstříků.
Obrázek 23: Karta Položky pro seznam použité literatury
Sekce Typ odkazuje na druh zdroje, například periodikum nebo internetovou stránku. Každá položka v seznamu Typ má výchozí formát struktury. Výběrem ze seznamu typů položek můžeme určit, jak se položka zobrazí na základě jejího zdroje, nebo jednoduše můžeme použít stejný formát pro všechny položky klepnutím na tlačítko Vše.
Struktura záznamu vychází z polí dostupných v databázi seznamu použité literatury. Požadovaný styl citace pro náš dokument podle potřeby upravíme v řádku Struktura.
Chceme-li odebrat prvky z řádku Struktura, klepneme na prvek a poté na tlačítko Odstranit.
Chceme-li přidat prvek, klepneme na řádek Struktura, kde má být vložen. Vybereme buď Krok tabulátoru nebo prvek v rozevíracím seznamu vlevo od tlačítka Vložit a potom klepneme na tlačítko Vložit. Prvky v rozevíracím seznamu jsou pole nalezená v seznamu použité literatury.
Všechny prvky na řádku Struktura lze formátovat pomocí výběrového seznamu Znakový styl. Můžeme například definovat styl znaků tak, aby názvy knih a časopisů byly psány kurzívou nebo tučně.
Chceme-li zjistit, jak jsou položky seřazeny, upravíme volby Seřadit podle. Chceme-li seřadit podle pořadí, v jakém se položky objevují v textu, zvolíme Umístění v dokumentu. Ve většině moderních stylů citací budeme chtít Obsah (abecedně sestupně). Pro seskupení podobných odkazů použijeme Klíče pro řazení.
Podrobnější informace na těchto kartách viz "Karta Styly" na straně 1, "Karta Sloupce" na straně 1 a "Karta pozadí" na straně 1.
Styl odstavce Seznam použité literatury 1 můžeme upravit podle našich požadavků. Chceme-li například číslovat položky v seznam použité literatury, musíme definovat styl seznamu a propojit jej se stylem odstavce Seznam použité literatury 1. Provedeme to následovně:
Na kartě Styly v postranním liště klepneme na ikonu Styly seznamu. Klepneme pravým tlačítkem myši na Číslování 123 a v místní nabídce vybereme Nový.
V dialogovém okně Styl seznamu přejdeme na kartu Organizátor a zadáme název tohoto stylu. V našem příkladu jsme jej pojmenovali Seznam použité literatury.
V našem příkladu chceme mít čísla uzavřená v hranatých závorkách. Chceme-li to provést, přejdeme na kartu Přizpůsobit a zadáme [ v poli Vlevo a ] v poli Vpravo, jak je znázorněno na obrázku 24. Odstraníme veškerou další interpunkci, například tečku, která může být v poli Vpravo.
Obrázek 24: Zadání hranatých závorek před a za číslem v seznamu
Nyní přejdeme na kartu Umístění dialogového okna Styl seznamu (obrázek 25). V polích Odsazené na a Krok tabulátoru na určíme, jaké odsazení chceme pro druhý a následující řádky jakékoli položky v seznamu použité literatury našeho dokumentu. Často budeme muset trochu experimentovat, abychom zjistili, jaké je nejlepší nastavení. V našem příkladu jsme vybrali 1 cm.
Obrázek 25: Nastavení odstupu mezi okrajem a textem
Klepnutím na tlačítko OK uložíme tato nastavení a zavřeme dialogové okno Styl seznamu. Vrátíme se na kartu Styly, klepneme na ikonu Styly odstavce, ze seznamu v dolní části tohoto okna vybereme Všechny styly a poté klepneme pravým tlačítkem na Seznam použité literatury 1 a vybereme Upravit.
V dialogovém okně Styl odstavce přejdeme na kartu Osnova a seznam a z rozevíracího seznamu Styl seznamu vybereme Seznam použité literatury (obrázek 26). Klepnutím na OK uložíme tuto změnu do stylu odstavce Seznam použité literatury 1.
Obrázek 26: Použití stylu seznamu na styl odstavce
Při generování seznam použité literatury bude nyní seznam vypadat jako na obrázku 27. Možná bude také nutné upravit řádek struktury na kartě Položky (obrázek 23).
Obrázek 27: Výsledek změny nastavení stylu odstavce Seznam použité literatury 1 1
Klepneme pravým tlačítkem kdekoli v seznamu použité literatury. V místní nabídce vybereme:
Aktualizovat rejstřík pro aktualizaci seznamu použité literatury.
Upravit rejstřík otevře dialogové okno Obsah, rejstřík nebo seznam použité literatury, takže můžeme seznam použité literatury upravit a uložit.
Smazat rejstřík odstraní seznam použité literatury bez žádosti o potvrzení.
Pokud se nám funkce seznamu použité literatury aplikace Writer zdá příliš omezená, můžeme vyzkoušet aplikaci Zotero, která je zdarma a s otevřeným zdrojovým kódem a je k dispozici pro systémy MacOS, Windows a Linux. Uvádí se, že dobře spolupracuje s programem Writer (https://www.zotero.org/).